(10.50 hodin)
(pokračuje Válek)
Ta situace opravdu není dobrá. A já nechci bojovat, lobbovat za nějakou skupinu, nechci bojovat ani lobbovat za nějakou oblast, za nějaký sektor, ale chci bojovat a lobbovat za všechny ty, kteří mají problém, protože jsme omezili, a správně jsme je omezili, některé aktivity, některé činnosti proto, abychom dostali pandemii, abychom dostali ten virus pod kontrolu, proto, aby nebyly zahlcené nemocnice, proto, aby naši zdravotníci nepadali, a proto, abychom ochránili naše občany. Na druhé straně všem těm, co jsme jim znemožnili činnost, co jsme jim znemožnili provozovat svoje životnosti a živit se, bychom měli nějakým způsobem ty ztráty v určité míře kompenzovat tak, aby mohli dál fungovat, a tak, aby až zvítězíme nad covidem, což doufám, bude co nejdříve, mohli dál fungoval a odvádět státu to, co mu odvádějí.
Proto si myslím, že obecný zákon je daleko lepší než jednotlivé dílčí zákony, které řeší jednotlivé skupiny. To je ten důvod, proč si myslím, že by bylo dobře, abyste přece jenom, byť jste rozhodnuti, zvážili, zda tuto schůzi nepodpořit, a proč by bylo dobré, abyste se zamysleli nad tím, zda si tyto skupiny nezaslouží vaši podporu, zda si nezaslouží vaši pomoc a zda si nezaslouží váš zájem. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Vlastimilu Válkovi. Nyní s přednostním právem paní poslankyně Pekarová Adamová. Prosím máte slovo.
Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji vám za slovo. Já si dovolím využít ten čas ještě na reakce na tu plejádu různých argumentů, pseudoargumentů a častokrát bohužel i lží, které tady zazněly od některých předřečníků. Vezmu to popořadě.
Paní ministryně Schillerová. Chtěla bych podotknout, že v žádných zákonech, které tady schvalujeme, není přímo v tom zákoně uvedeno, z jaké kapitoly rozpočtu bude ten nárok, který tím zákonem vzniká, hrazen. Prosím pěkně nezavádějme tady, neříkejme, že jsou to běžné standardy a že tady to je nedostatek zákona, když to není normální, není to v těch zákonech nikdy. Tak to je až nedůstojný argument podle mého názoru.
Stejně tak jako to, že nejsme schopni říci a vyčíslit dopady do rozpočtu. Vy někdo víte, jak dlouho ještě budou ta plošná opatření platit? Teď se hovoří dokonce ještě o jejich zpřísnění. Nevíme, jaké ještě konkrétní parametry těch zpřísnění budou. Ale my někdo víme, jak dlouho ti lidé ještě nebudou moci podnikat? Ano víme, že už mnozí z nich víc než pět měsíců nemohou mít otevřeno. To víme. Ale jak to bude v budoucnu? Kolik to ještě bude týdnů či měsíců? To neví asi nikdo. A křišťálovou kouli jsme neměli ani my, když jsme v létě minulého roku tento zákon připravovali. A určitě se tady bavíme o miliardách, možná i desítkách miliard korun, to je určitě pravda. Ale myslím si, že by bylo až nedůstojné uvádět tam jenom řádově právě takovéto sumy, když jsme si všichni vědomi toho, že ten odhad je prakticky nemožný udělat ve chvíli, kdy nevíme, jak dlouho tady s námi ta epidemie bude. A jak vidím, jak funguje očkování a jak není zvládáno, což je ta cesta z toho ven, tak se obávám, že to bude spíše déle než kratší dobu.
Takže to jsou všechno argumenty, které tady padají spíše z hlediska nějakého technického. Na to se to rádo svádí, když se chce něco zamítnout a když se o tom nechce vést ani férová diskuze. Proto vás žádám, abychom tady tyto argumenty nepoužívali, abychom řekli férově naopak to, že celá řada těch programů, které dneska už sice jsou a počítají se na desítky, tak prostě nepostihuje úplně všechny ty, kteří dnes mají omezeny své příjmy a kteří krachují. Takže pojďme se o tom zákoně bavit.
A jak už jsem řekla mnohokrát, a opakuji to pro jistotu znovu, my jsme samozřejmě ochotni se bavit o konkrétních parametrech a ustanoveních toho zákona. Jsme ochotni se bavit o tom, co tam ještě je potřeba doplnit nebo co tam naopak podle vás přebývá, ale tuto diskuzi je potřeba mít vůbec možnost zahájit. Je potřeba ten zákon dostat vůbec do výborů, kam tato diskuze patří. A tam určitě můžeme hovořit i o pozměňovacích návrzích tak, aby lépe odpovídaly tomu vašemu úhlu pohledu, té praxi úřadů, aby všechny náležitosti, které požadujete, tam byly doplněny.
Ale dělat z podnikatelů a živnostníků a priori podvodníky, tak jak jste tady také nastínila, paní ministryně, tak to si prosím vyprošuji. Myslím, že vládní pomoc, která je prodávána tak bombasticky - dokonce jsme se doslechli od pana premiéra i pana Havlíčka, že někteří si až jako stěžují, že je to víc, než by vydělali, kdyby mohli mít otevřeno. Nikdo ještě nedokázal jediný příklad takového podnikatele, který by takhle adoroval vládu. Ale ono se to takhle hodí do placu a už si to žije svým životem, že? Kdybychom naopak se jich zeptali férově, co si myslí o té pomoci, a ty dopisy nám chodí, věřím tomu, že i vám, nejenom nám z opozice, tak tam jsou příklady konkrétních lidí, konkrétních rodinných firem, konkrétních živnostníků, konkrétních menších, středních podnikatelů, často podnikajících desítky let. Často takových, kteří od státu nikdy nic nežádali a nechtěli a teď jsou poprvé v situaci, poprvé, kdy od státu tu pomoc potřebují, mají-li přežít, mají-li dál poskytovat své služby, prodávat své produkty, mají-li dál zaměstnávat lidi. Takže prosím pěkně, pojďme se dívat na tu realitu těch, kteří kvůli tomu nespí, kteří kvůli tomu mají i celou řadu zdravotních problémů. Protože prostě to, co celá léta budovali, často celý svůj život, se jim teď rozpadá pod rukama. A ne jejich vinou.
Další předřečník, pan ministr Petříček. Závazek korespondenční volby. Mrzí mě, že už tady není, ale třeba mu to kolegové z jeho klubu vzkážou. Závazek korespondenční volby zní krásně. Pojďme si říct zase tu realitu. Za osm měsíců tady máme konec volebního období, osm, devět, měsíců. Za takto krátkou dobu už je velmi nepravděpodobné, že ještě vůbec předložíte zákon, který vznikal ve vládě na Ministerstvu vnitra, který se týkal, ano, nejenom korespondenční volby, ale celkově volební zákony měnil v několika dalších oblastech. Ta záruka toho, že to skutečně dotáhnete, je blížící se nule. Proto tady opakovaně, a v tomto volebním období opravdu už poněkolikáté, přicházíme s tím návrhem zákona. A tímto odpovídáme i na tu výhradu pana předsedy Okamury vaším prostřednictvím, pane předsedající, že to je nějak účelové v tomto čase. My to tady děláme opakovaně. Můžete si to dohledat ve stenozáznamech, můžete si dohledat, že už jsme tady ten zákon jednou projednávali.
Takže všechno tady to je liché, lichá argumentace těch, kteří zkrátka ten zákon přijmout nechtějí. Vnitro ten návrh sice zpracovalo, ale tady ve Sněmovně jsme jej ještě neviděli. A já myslím, že všichni jsme soudní a dokážeme si představit, jak ta debata o takhle zásadních změnách volebního systému bude složitá a jak dlouho asi bude probíhat a že těch pár posledních měsíců, které v tomto volebním období máme, na to zkrátka stačit nebude, pokud to nebudeme řešit už dnes. Je zkrátka nejvyšší čas se tím zabývat, pokud to myslíme vážně. A já tedy nemohu brát vážně slova kohokoliv z vlády, kdo se sice zaštiťují tím, co má napsáno v programovém prohlášení, kdo se zaštiťuje tím, co připravilo ministerstvo, ale ve skutečnosti neudělal ani zrnko pro to, aby se tady návrh skutečně mohl prosadit a projednat. A uběhne další volební období, další, ve kterém jste vaše dvě strany, ČSSD a hnutí ANO, ve vládě. Tedy osm let, během nichž jste to neudělali. A na koronavirovou krizi se prosím nevymlouvejme. Ta je tady necelý rok. Takže za sedm let, respektive šest let, ať jsem přesná, nebude projednána norma, kterou vy údajně považujete za důležitou. Tak to o té důležitosti a prioritě hovoří za vše.
Pan předseda Filip. Vaším prostřednictvím, pane Filipe, k vám. Vy jste hovořil o tom, že nemáte prostor pro interpelace, že ta mimořádná schůze vás vlastně už podruhé blokuje s vašimi dotazy. Já pevně věřím, že jste ochoten přiznat i to, že my nejsme ti, kdo určují, kdy bude mimořádná schůze, a že jako člen vedení této Sněmovny máte možnost ovlivnit, jestli to bude právě ve čtvrtek a v jakém čase, nebo jestli to bude až v pátek, nebo jestli to bude až v příštím týdnu. Toto všechno můžete ovlivnit, tak prosím pěkně tady potom na mikrofon nehrajte takovou estrádu. Je to nedůstojné. Navíc když jste tvrdil, jak jsme to mohli už projednat, nebo můžeme projednat, protože ten návrh zákona třeba o odškodňování, tedy ten, který tady také máme zařazen, je na programu. To je sice pravda, tak já vám připomenu jedno hlasování z 15. prosince, kdy jsem chtěla, aby ten zákon byl předřazen. Protože jak víte, v záplavě těch desítek návrhů, které tady v prvním čtení jsou - a myslím, že už to jde do stovek - tak šance na to, že by se dostal skutečně na program, je naprosto mizivá. Proto jsem chtěla, aby byl pevně zařazen. A jak hlasovala vaše strana včetně vás? Zdržela se! Připomínám, je to hlasování, můžete si to dohledat, na 72. schůzi 142, bylo to 15. prosince 2020. Dohledávala jsem si to tady, takže si můžete zkontrolovat, že tady neuvádím nepravdy.***
