(10.30 hodin)
(pokračuje Petříček)
Co se týče některé kritiky, tak bych tady chtěl jednoznačně odmítnout, že korespondenční volba je cesta k jakékoliv manipulaci voleb. Možná bych požádal o to, kde jsou ty argumenty, když americké soudy rozhodly, že k manipulaci nedošlo? A pokud z politického hlediska zpochybňujeme rozhodování nezávislých soudů, myslím, že to je velmi zvláštní. A v této souvislosti bych také chtěl upozornit, že se nebavíme o tom, umožnit korespondenční volbu uvnitř České republiky. Jedná se pouze o možnost, kterou bychom dali občanům České republiky žijícím v zahraničí.
K tomu konkrétnímu návrhu. Jsem rád, že opozice se tomuto tématu také věnuje. Rozhodně ale není pravda, že by vláda nic nedělala. Ministerstvo vnitra zpracovalo návrh, který se zavedením korespondenční volby počítá. A Ministerstvo zahraničních věcí má jasnou představu, jak by bylo možné tuto záležitost ošetřit tak, aby byla prakticky proveditelná a aby byly jasně vyvráceny veškeré pochybnosti, které i možná někteří máte. Proto také máme konkrétní připomínky z pohledu Ministerstva zahraničních věcí k tomu návrhu, který byl předložen.
V první řadě bych chtěl upozornit, že návrh neobsahuje přechodné ustanovení, které by umožnilo volit korespondenčně již v letošních volbách. Návrh ale také nestanoví jako podmínku pro dodání žádosti o zaslání písemností ke korespondenčnímu hlasování doručení žádosti zastupitelskému úřadu do 35 dnů přede dnem voleb. Z mého pohledu bychom měli umožnit voličům podat žádost osobně či prostřednictvím zmocněnce i později, nejpozději dva dny přede dnem voleb. Tato lhůta se jeví jako nanejvýš praktická, neboť v době více než měsíc přede dnem voleb voliči v řadě případů ještě nebudou vědět, zda jim okolnosti znemožní hlasovat prezenčním způsobem.
Návrh také předpokládá, že zastupitelské úřady budou voličům v rámci zasílání písemností ke korespondenčnímu hlasování rozesílat i hlasovací lístky. Toto také vnímáme, že by mohlo být ošetřeno lépe. Minimálně tak, aby to snížilo administrativní zátěž pro naše zastupitelské úřady a také snížilo možná i dopad na životní prostředí. Návrh, tak jak je předložen, neumožňuje způsob korespondenční volby v případě předčasných voleb do Poslanecké sněmovny. I v tomto případě Ministerstvo zahraničních věcí má alternativní variantu. Návrh také započítává jen ty hlasy zaslané korespondenčně, které byly řádně doručeny do zahájení hlasování. I v tomto případě bychom se přikláněli k jasnějšímu a praktičtějšímu uspořádání nebo ošetření těchto záležitostí.
Návrh předpokládá možnost voliče požádat, aby mu zastupitelský úřad zaslal písemnosti ke korespondenčnímu hlasování na kteroukoliv jeho adresu v zahraničí. Takové řešení určitě prodlouží dobu doručení zásilky a vyvolá zvýšené finanční dopady na konání voleb, když budou zastupitelské úřady nuceny zasílat písemnosti i do jiných zemí. Současně nelze vyloučit problémy zastupitelských úřadů se získáním potvrzení o doručení zásilky od doručovatele ve státě mimo působnost tohoto zastupitelského úřadu. Vidíme tady výkladové problémy, které může vyvolávat i pojem adresa voliče v zahraničí. Jak jsem již uvedl, návrh také předpokládá možnost voliče požádat, aby mu zastupitelský úřad zaslal písemnosti ke korespondenčnímu hlasování na kteroukoliv jeho adresu v zahraničí. Volič proto může požádat o zaslání písemnosti i do oblastí, v nichž nelze objektivně zajistit včasné doručení.
Návrh, který bych si já dovedl představit, neumožňuje volit korespondenčně na voličský průkaz. Tato možnost byla z našeho hlediska zvažována, nicméně s ohledem na administrativní náročnost a nízký počet voličů, kteří by takovou možnost využili, do návrhu nakonec nebyla zapracována. Volič by si totiž musel nejprve podat u jednoho správního orgánu žádost o voličský průkaz buď osobně, nebo prostřednictvím datové schránky. Následně by musel opět osobně či prostřednictvím datové schránky kontaktovat příslušný zastupitelský úřad, na který by hodlal korespondenčně hlasovat.
To jsou některé z konkrétních připomínek, které máme z pozice Ministerstva zahraničních věcí k předkládanému návrhu. Já budu rád, když se o tom debata povede, myslím, že na podvýboru pro krajanské záležitosti bychom mohli všechny tyto záležitosti vyjasnit a postoupit dále. Já osobně, vzhledem k tomu, že s krajany jsem pravidelně v kontaktu, Ministerstvo zahraničních věcí skutečně má na starosti i hájit jejich zájmy, chránit jejich zájmy, tak jsem pro to, abychom zavedli korespondenční hlasování co nejdříve. Pojďme ale dopracovat návrh tak, aby byl praktický, proveditelný a vyloučil jakékoliv možnosti, že bude vyvolávat pochybnosti o tom, jestli hlasovací lístky skončily tam, kde mají. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru zahraničí Petříčkovi. Nyní paní vicepremiérka, ministryně financí Alena Schillerová s přednostním právem. Připraví se Vlastimil Válek. Prosím, paní ministryně, máte slovo.
Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, dovolte mi, abych se krátce vyjádřila k předloženému návrhu poslanců Markéty Pekarové Adamové, Petra Fialy, Mariana Jurečky, Jana Farského a dalších na vydání zákona o státní pomoci při mimořádných opatřeních vyhlášených v souvislosti s epidemií koronaviru, jinak ve zkratce takzvaný odškodňovací zákon.
Není sporu o nutnosti a povinnosti státu přiměřeně kompenzovat podnikatelům a firmám dopady protiepidemických opatření. Nakonec, myslím si, jsme se tomu už od jara věnovali a připravili celou řadu programů. Předkládaný návrh ovšem působí jako pokus o vlamování se do otevřených dveří, když uvážíte, že vláda od příchodu pandemie připravila a spustila širokou plejádu vládních opatření, jejichž společným cílem bylo a je pomoci podnikatelům a firmám vypořádat se s nezbytnými protiepidemickými opatřeními. Z nejvýznamnějších forem pomoci se jedná o kompenzační bonusy, opatření z oblasti daní a pojistného včetně odkladu záloh, programy Antivirus, poskytnuté záruky za úvěry, covidové programy a podobně. Za loňský rok tak vláda vydala jen na přímou pomoc podnikatelům a firmám, čili vybírám z té celkové částky pomoci ekonomice, která je 283,4 mld. k 31. 12. 2020, vybírám z toho přímou pomoc podnikatelům a firmám 189 mld. korun. Tolik snad jen tvrzení předkladatele o údajné nedostatečnosti vynaložené pomoci.
Vláda se podle mého názoru správně od počátku rozhodla jít v otázce kompenzací pro podnikatele a firmy cestou vládních opatření zacílených na různé segmenty ekonomiky. Jedná se například o programy COVID - Nájemné, COVID - Kultura, COVID - Gastro uzavřené provozovny, COVID - Sport a další. Tato forma podpory je efektivnější, pružnější, umožňuje pomoc lépe zacílit na nejvíce postižené segmenty ekonomiky. A všechny tyto programy se zaměřují v první řadě právě na takzvané fixní náklady, jejichž náhrada je předmětem předkládaného odškodňovacího zákona.
Ten je podle mého názoru, tento předložený odškodňovací zákon, velmi obecný a povrchní. Navrhuje 100 % kompenzací fixních nákladů těm, kterých se týká zákaz podnikatelské činnosti, a 50 % kompenzací těm, kterým musela být podnikatelské činnost omezena. Zcela zde chybí elementární snaha zohlednit, zda smluvní povinnost podnikatele hradit kompenzované náklady vznikla před příchodem pandemie, nebo až poté. Zákon by tak skýtal velký potenciál pro zneužití, protože by umožnil účelové uzavírání smluv či navyšování v nich obsažených úhrad právě jen za cílem získat kompenzace.
Obdobě vágním výstřelem do tmy je návrh kompenzovat omezeným provozům fixní náklady právě a jedině ve výši 50 %. Proč právě 50 %? Nelze přece srovnávat omezení kupříkladu restaurace, která směla prodávat nápoje a pokrmy pouze prostřednictvím výdejního okénka, třeba se současnou situací velkých supermarketů a hypermarketů. Ty sice nyní nemohou prodávat doplňkový sortiment v podobě oblečení nebo hraček, nicméně prodej jejich základního sortimentu, tedy potravin, samozřejmě funguje a troufám si tvrdit, že generuje značné zisky. Jenom pro vaši zajímavost, ke konci listopadu byl meziroční nárůst o téměř 35 %. Navrhovaná úprava tak může být nespravedlivá a neúčelná, protože nebere v úvahu příčinnou souvislost mezi mimořádným opatřením a rozsahem újmy vzniklé jejich adresátům.***
