(9.40 hodin)
(pokračuje Blatný)
Riziko plyne také z vysokého počtu zranitelných pacientů. Já jsem to už zmínil. Víme, že v době maximálních špiček se jednalo až o 3 000 seniorů nově diagnostikovaných denně. V současné době toto číslo pokleslo na polovinu, například 19. 1. to bylo asi 1 600 nově diagnostikovaných seniorů. Ale je to stále velmi vysoké číslo. A víme, že 30 % z těchto osob s velkou pravděpodobností skončí ve zdravotnickém zařízení.
Dovolte mi uvést jeden hypotetický příklad, který jsem sdílel i s některými z vás, co by se stalo, kdybychom najednou úplně zrušili všechna opatření. Já vím, že se to nestane, ale jenom abychom si to uvědomili. I kdybychom se zaměřili jen na ty nejstarší, jen na ty, kterým je 80 a více, kterých je v této zemi asi 400 000, tak ve chvíli, kdy by bez opatření onemocněli, potom 30 % z nich by skončilo s největší pravděpodobností během tří týdnů v nemocnici. 30 % ze 400 000 je zhruba 130 000 lidí. 20 % z těchto lidí by vyžadovalo intenzivní péči. To je 26 000 lidí. V celé České republice je zhruba 45 000 lůžek a 6 000 lůžek intenzivní péče. Kdyby k tomu, co říkám, hypoteticky došlo, potom během tří týdnů je trojnásobně překročena kapacita celého zdravotního systému této země. To by nebyl problém těch lidí, kteří mají koronavirus, to by byl problém nás všech, protože v tu chvíli pro všechny ostatní, kteří potřebují jinou péči, by najednou nebyla v nemocnicích lůžka. Nestane se to. Nestane se to i díky tomu, co všichni společně děláme. Ale je to jakási ilustrace toho, abychom si společně uvědomili, že musíme zatím stále a poměrně razantně, i když nás to všechny bolí, konat. Já vnímám problémy, které to vyvolává u velké části našich spoluobčanů, nijak je prosím nezlehčuji, jenom prosím vnímejte i vy pohled Ministerstva zdravotnictví.
Index rizika protiepidemického systému, který hodnotí, jakým způsobem se chová epidemie v populaci, se v současné době pohybuje kolem 70, 73 bodů ze 100, což je stále relativně vysoká hodnota. A do těch rizikových bodů se promítají všechny ony parametry, o kterých jsem mluvil: vysoký podíl hospitalizovaných bez podchycení testy a trasováním, vysoký počet nakažených seniorních skupin a tak podobně. Ale tento index je jenom jedním z mnoha parametrů, které používají expertní skupiny při tom, když doporučují ministru zdravotnictví. Protože, a to řeknu zcela jasně, nejsem to já, kdo rozhoduje. Jedná se o kolektivní rozhodování expertních skupin, které potom ministr zdravotnictví přenáší na vládu, a ta rozhoduje. Takže tento index rizika je jedním z těch hlavních, nikoliv jediným a automatickým důvodem k rozhodování. Neméně významným ukazatelem je například zátěž nemocnic. A z toho, jak náš systém funguje, víme, že je nezbytně nutné snížit počet hospitalizací pod 3 000, a ve chvíli, kdy se bude pohybovat kolem 2 000, potom teprve Česká republika může zajistit poskytování plné ostatní péče mimo covidové pacienty, takzvané odložitelné, odkladné, elektivní péče.
Je stále vysoká zátěž nemocnic, hovořím o tom opakovaně, a není to proto, že bych se chtěl opakovat jen tak. Je to proto, abych zdůraznil důležitost této informace. Celkové počty hospitalizovaných sice tento týden poprvé po delší době začaly klesat, ale denní nové příjmy do nemocnic se stále pohybují kolem 500. Další vývoj potřeby nemocnic je tedy rizikový a počet hospitalizovaných je stále vysoký, zejména v některých regionech. I tento týden bylo potřeba řešit například s extrémně přetíženým Karlovarským krajem, který již nestíhal transporty nemocných do jiných krajů, zajištění letecké záchranné služby, aby se zavčas mohli převážet pacienti z tohoto kraje, který má menší kapacity než kraje ostatní. 19. 1. leželo v nemocnicích stále asi 6 600 osob. Dnes je to už o něco méně, ale pořád se bavíme o počtech přes 6 000 a o počtech přes 1 000 na jednotkách intenzivní péče.
Proto žádáme o nouzový stav. A protože víme, že pokles k oněm 3 000 bude trvat minimálně tři týdny, proto vás žádáme o poskytnutí nouzového stavu opět na dobu měsíce. Z aktualizovaných dat, která máme k dispozici, vyplývá, že nelze předpokládat pokles rychlejší než zhruba o 1 200 za týden. V současné době máme přes 6 000 osob s covidem v nemocnicích. Takže ten požadavek na čtyři týdny není virtuální, má jasná data, jasné podklady.
V neposlední řadě je potom potřeba zdůraznit, že stále přes 5 000 zdravotnických pracovníků, téměř 1 000 lékařů, 2 500 sester a přes 2 000 ostatních zdravotnických pracovníků je aktuálně pozitivních pro toto onemocnění a nemůže vykonávat svoji práci. Pokud se týká úmrtnosti u osob s covidem, tak důsledkem vysokého počtu právě těch zranitelných je situace, že stále je relativně vysoký počet těch, kteří s touto nemocí umírají. A pro snížení této smrtnosti je zásadní udržet stávající opatření směřující k redukci mobility obyvatel, k snížení počtu rizikových sociálních kontaktů. A vše je zapracováno mimo jiné do nově připravované tabulky protiepidemického systému, u které bude Ministerstvo zdravotnictví navrhovat, aby začala platit od 1. února. Byli jste s ní seznámeni formou e-mailové komunikace.
Já bych vám zde chtěl poděkovat za pozornost, která se týkala představení dat. A nyní mi dovolte shrnout, o co vás tedy jako ministr zdravotnictví žádám.
Žádám vás o prodloužení nouzového stavu o 30 dní. Žádám vás o společnou diskusi nad tím, jak do budoucna legislativně zajistit možnost realizace potřebných opatření i mimo nouzový stav. Žádám vás o ochranu našeho zdravotního systému, který potřebuje minimálně tři týdny na to, aby se vzpamatoval z nejhoršího.
Co já jako ministr zdravotnictví samozřejmě vnímám? Vnímám složitou situaci řady našich spoluobčanů, kterým ochranná opatření jednoznačně komplikují život. Vnímám potřebu hovořit o podmínkách pro ty, kteří jsou koronavirem a jím vyvolanými opatřeními omezováni a zasaženi.
Co vidím jako cestu z této situace? Především očkování, o kterém jsme zde už hovořili, které bude ale ještě chvíli trvat, protože vakcín nemáme tolik, kolik bychom chtěli a potřebovali. Vidím jako cestu také ochotu podržet dosud ochranná opatření do doby, než očkování začne fungovat. Jako cestu také vidím odpovědný přístup k sobě samým i k těm, kteří leží v nemocnicích, o testování sebe sama a o karanténu a izolaci a dodržování těchto opatření.
A nakonec, co vám jako ministr zdravotnictví mohu nabídnout? Ochotu k jednání nad budoucí legislativní úpravou podobných situací, diskusi se všemi o nastavení ochranných opatření na základě odborných argumentů, podporu rozšíření antigenního testování výhledově i v podnicích a sdílení dat o epidemii i očkování na pravidelné bázi tak, abyste se všichni mohli přesvědčit o tom, a zcela transparentně se zachováním všech potřebných legislativních norem o ochraně osobních údajů, jak epidemie v České republice probíhá a jak probíhá očkování, které je jedinou cestou k definitivnímu vyřešení této situace.
Děkuji vám za pozornost. ***
