(13.20 hodin)
(pokračuje Maláčová)
V Německu, jak už to funguje několik desítek let, se kurzarbeit standardně používá zejména pro hospodářskou krizi, ale má pomáhat také při živelních pohromách, kybernetických útocích atd. To znamená, že má pomáhat i při jiných než hospodářských krizích.
Druhá fáze: zařazení podniků do kurzarbeitu. Po spuštění kurzarbeitu vládou bude úřad práce rozhodovat o zařazení jednotlivých podniků právě do tohoto podpůrného režimu. V pozměňovacím návrhu pana poslance Sklenáka to bude fungovat na základě předem známých, transparentních a srozumitelných pravidel. Podnik při splnění předem známých podmínek o rozsahu takzvané nepráce nebo omezení výplaty dividend bude vědět, že má na podporu nárok. To je velmi důležité.
U pozměňovacího návrhu paní poslankyně Aulické má o zařazení podniku do kurzarbeitu rozhodovat úředník úřadu práce. Ano, slyšíte správně: úředník úřadu práce. To sníží jistotu firem, ale také zaměstnanců, kterým má kurzarbeit zejména pomáhat. Rozhodování totiž zde tak, jak je pozměňovací návrh paní poslankyně Aulické sestaven, leží pouze na uvážení úředníka. Rozhodnutí úředníků se navíc mohou lišit případ od případu nebo kraj od kraje - logicky, máme 14 krajských úřadů. To jde proti logice kurzarbeitu. Ten má platit pro všechny stejně, má být předvídatelný, konzistentní a transparentní.
Pomocí úředníků úřadu práce při rozhodování má podle pozměňovacího návrhu paní poslankyně Aulické poradní sbor úřadu práce. To je ale teorie. V praxi to bude velkou komplikací a podpora se zdrží v řádu měsíců, a to v době, kdy bude pravděpodobně vládnout krize a rozhodovat o přežití firem bude každý den. Poradní sbory úřadů práce se scházejí přibližně dvakrát ročně. Nelze je donutit, aby se scházely častěji. A i kdyby ano, ti lidé, členové poradních sborů, mají vlastní zaměstnání a nezvládnou v takto krátké době nával žádostí zadministrovat. Dnes by museli nastudovat žádosti a projednat podporu více než 66 000 podniků, a to v řádu dnů. Já si to nedokážu představit, dělat toto jako bokovku na dobrovolné bázi. A pokud ano, tak nechci hodnotit kvalitu takovéhoto rozhodovacího procesu. Podmínka projednání pomoci poradními sbory úřadů práce je dle poslaneckého návrhu paní poslankyně Aulické i z pohledu podporovaných firem neakceptovatelná. Pokud má projednání pomoci konkrétním podnikům dávat smysl, pak musí mít poradní sbory o těchto podnicích detailní informace, tedy o jejich účetnictví, počtu zaměstnanců, ekonomickém výhledu, ale také o odměňování těchto zaměstnanců. V poradních sborech úřadů práce ale běžně sedí i zástupci zaměstnavatelů, tedy často konkurence těch, o kterých, o jejichž ekonomickém přežití se bude rozhodovat. Podnik, který by žádal podle pozměňovacího návrhu paní poslankyně Aulické o podporu, by tak vyzradil citlivé údaje svým konkurentům. Myslím si, že to je velmi nesystémové.
U pozměňovacího návrhu pana poslance Sklenáka je tedy rozhodování o zařazení podniků do kurzarbeitu rychlé a transparentní. U pozměňovacího návrhu paní poslankyně Aulické naopak nepřehledné, enormně zdlouhavé a s řadou rizik.
Pojďme ale do poslední fáze, a to je vyplácení podpory. Pokud je podnik zařazen v kurzarbeitu, může každý měsíc žádat úřad práce o podporu na udržení svých zaměstnanců. I zde jsou mezi oběma hlavními návrhy obrovské rozdíly. Pozměňovací návrh poslankyně Aulické bude při některých typech krize nepoužitelný. Umožňuje podpořit jakéhokoliv zaměstnance jen v případě, že v daném měsíci pracoval 20 až 80 % pracovní doby. Rozsah překážek je totiž posuzován za každého jednotlivého zaměstnance. Kurzarbeit tak nepůjde použít při živelních katastrofách nebo i při zdravotních krizích jako současná epidemie. V případě zastavení výrobní linky kvůli karanténám nemůže zaměstnanec na lince pracovat na 20 %. Naopak pozměňovací návrh pana poslance Sklenáka vyžaduje, aby bylo 20 až 80 % pracovní doby odpracováno ve firmě jako celku. U pozměňovacího návrhu paní poslankyně Aulické bude například při živelních katastrofách potřeba přijmout ad hoc pomoc. U kurzarbeitu podle pozměňovacího návrhu pana poslance Sklenáka již ne.
Ale ani pak nemá podnik vyhráno. Musí totiž zaměstnancům vyplatit mzdy a náhrady mezd, a až teprve pak může žádat úřad práce o pomoc. Bavíme se o návrhu paní poslankyně Aulické. Je to v podstatě totožný přístup jako u současného Antiviru a to v době krize, kdy podnik potřebuje každou korunu, potřebuje ji rychle, tak pozměňovací návrh, nebo verze paní poslankyně Aulické nechá podniky pomoc předfinancovávat. Asi nemusím zdůrazňovat, že to byla největší slabina anebo je nejvíce kritizovaná část programu Antivirus. Pozměňovací návrh pana poslance Sklenáka mnohem lépe chápe potřeby podniků a funguje opačně. Nejdříve podpora podniku od úřadu práce, a není pak pro firmy nutné zajistit si cash flow.
Mohla bych ještě pokračovat, je toho skutečně mnoho. Vidím, že čas běží, proto bych to chtěla shrnout. V případě potřeby a v rámci následující debaty ráda vysvětlím další nedostatky, zejména co se týká výplaty dividend, transparentnosti, rychlosti a také podpory zaměstnanců, protože si myslím, že náhrada příjmů, kterou dostanou zaměstnanci v kurzarbeitu, by měla být pro všechny stejná.
Proto vás, vážené paní poslankyně a vážení páni poslanci, velmi prosím o rychlé a uvážené rozhodnutí v návrhu tohoto zákona. Velmi vám děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nevím, nakolik to bude rychlé, protože na 13.30 máme pevně zařazený další bod. Nicméně otevírám rozpravu, do které mám v tuto chvíli dvě písemné přihlášky. Nicméně mám zde i zplnomocnění paní poslankyně Šafránkové přednést... paní zpravodajka chce také vystoupit s přednostním právem. Tak jestli paní poslankyně Šafránková dovolí, prosím.
Poslankyně Lenka Dražilová: Děkuji za slovo, opravdu už nezbývá mnoho času. Já bych chtěla jenom říct, že výbor pro sociální politiku jako garanční výbor projednával předmětný sněmovní tisk 3. února tohoto roku. Už tady padlo, že se nám sešlo skutečně velké množství pozměňovacích návrhů -
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Paní poslankyně, já vás přeruším a požádám vaše kolegy v sále o klid, aby případné diskuze přesunuli jinam. Opravdu to ruší. Prosím, pokračujte, paní poslankyně.
Poslankyně Lenka Dražilová: Takže ještě jednou řeknu, že už zde bylo řečeno, že padlo velké množství pozměňovacích návrhů. Řešili jsme jich celkem 42. Jak řekla paní ministryně, jsou zde dva zásadní pozměňovací návrhy, a sice paní poslankyně Aulické Jírovcové a Pastuchové a druhý, pozměňovací návrh pana kolegy Sklenáka. Co se týká těch dalších pozměňovacích návrhů, byly podány buď k původnímu vládnímu návrhu, nebo k vládnímu návrhu zmíněných kolegyň, nebo k pozměňovacímu návrhu pana poslance Sklenáka, anebo jsou podány pozměňovací návrhy, které s kurzarbeitem vůbec nesouvisí. Takže my jako garanční výbor jsme o těchto návrzích hlasovali. Musím říct, že pozměňovací návrh kolegyně Aulické Jírovcové a Pastuchové sociální výbor odsouhlasil. Co se týká pozměňovacího návrhu pana poslance Sklenáka, byl přijat bez stanoviska. To je zatím z mé strany všechno.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Budeme tedy pokračovat v otevřené rozpravě, do které je s přednostním právem se stanoviskem klubu SPD přihlášena paní poslankyně Šafránková. Upozorním, že v 13.30 vás přeruším. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji za slovo, pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, ráda bych vás seznámila se stanoviskem našeho poslaneckého klubu SPD, které dlouhodobě prosazuje systémovou ochranu udržení pracovních míst, ochranu zaměstnanců a podporu zaměstnavatelům zejména v případech, kdy jsou zasaženi delšími a plošnými krizemi typu současné epidemie a souvisejících omezujících opatření. ***
