(10.20 hodin)
(pokračuje Havlíček)
To je vlastně celý princip, celá podstata zafixování výhodné výkupní ceny dnes. Jedná se tedy o klíčový zákon a já ho považuji za natolik důležitý, aby byl schválen v rámci Parlamentu co možná nejdříve. Vážím si podpory. Děkuji za dodržení naší dohody, která byla projednána v rámci výboru pro jádro ,a věřím, že projednání tohoto zákona bude mít prioritu i v Poslanecké sněmovně a že projde úspěšně třetím čtením. Mockrát děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Otevírám rozpravu a do té mám jako první... (K poslanci Dolínkovi:) Pane zpravodaji, to je třetí čtení. Registruji vaši přihlášku s přednostním právem, nicméně pan předseda Bartoš se přihlásil ještě před začátkem schůze. Takže nejprve pan předseda Bartoš, poté pan zpravodaj, který má k tomuto bodu také přednostní právo. Prosím.
Poslanec Ivan Bartoš: Dobrý den, dámy a pánové, vážený pane ministře. Pana premiéra ze zjevných důvodů, kterého jsem chtěl také oslovit, dnes pozdravit nemůžu, možná tedy vzdáleně, pane premiére. Při všech projednáváních tohoto zákona jsme řešili takové trochu falešné dilema ohledně využívání jaderné energie, respektive mnohdy zde zcela pokrytecky zaznívalo, že kdo je proti tomuto zákonu, je zároveň proti využívání energie z jádra, nebo že snad chce zdražit energii občanům. Zaznělo to například od pana premiéra, proto mě trochu mrzí, že zde dnes není, když ho interpeloval pan poslanec Lipavský za Piráty. Přitom je to přesně naopak.
Piráti chtějí dostupnou, čistou a levnou energii pro občany a tou může být i ta jaderná, pokud budou mít jaderné projekty v České republice, a nejen dukovanský, do budoucna realisticky nastavené jednotlivé mantinely, což by se mělo dít za rozumné peníze a se spolehlivým dodavatelem, u kterého nebude hrozit, že nás bude posléze jakýmkoliv způsobem tlačit ke zdi.
Já bych chtěl jenom říci, že jsme přerušovali projednávání tohoto zákona s odkazem, než se najde v současné politické reprezentaci napříč politickými stranami shoda. Ty oblasti byly nejen geopolitického typu, zda tedy do samotného tendru zařadit, či nezařadit dodavatele z Ruska a z Číny; já předpokládám, že stále platí, minimálně to řekl pan premiér Babiš na schůzce dvacátého sedmého, že Čína nikoliv. Já bych chtěl, aby ještě zaznělo, zda Rusko do tohoto tendru vstoupí a zda bude znám ekonomický model, jakým způsobem dojde k financování tohoto projektu.
V té věci dodavatele: není to věc, kdo ten tendr bude jakým způsobem soutěžit, ale bavíme se o partnerství, které nezdědí jenom další vláda, další generace, ale několik dalších generací. Projekt možné dostavby nových jaderných bloků v Dukovanech je partnerství na 80 let.
Stejně tak bylo velkou otázkou, jakým způsobem se bude finalizovat ekonomický pohled na to, kdo bude v danou chvíli investorem, či nikoliv. Kdybych si promítl to, co proběhlo na schůzce 27. ledna, kde jste byl přítomen vy, kde byl přítomen pan Míl, šéf celého výboru pro jadernou energii, kde byl ředitel ČEZu pan Beneš, kde byl pan premiér Babiš. Od pana Babiše tam směrem k panu Benešovi zaznělo mimo jiné, že ještě musí vymyslet, jakým způsobem se případně bude celý tento projekt financovat. Zazněla tam možnost, že do té společnosti, která již nyní existuje a má zhruba 200 lidí, na celý projekt je potřeba asi 300 inženýrů, že by tedy stát byl stoprocentním vlastníkem nebo že by se stavělo za peníze státu, protože ČEZ má své minoritní akcionáře a samozřejmě v celkové ceně projektu a v jeho výnosnosti musí následně i tyto akcionáře uspokojovat. A odpověď na tuto otázku na schůzce 27. ledna nezazněla.
My jsme nyní před třetím čtením zákona, který už má v sobě ve své podstatě ten smluvní stav definovaný. Jak tedy můžeme ve třetím čtení projednávat, případně hlasovat zákon, který hovoří o jednom z modelů, zatímco pan premiér - a já považuji pana premiéra jako zástupce státu v této věci - s panem Benešem ještě před 14 dny hovořil o tom, že vůbec není jasný způsob financování? Jsme přesvědčeni, že ve věci financování tohoto projektu - právě aby nedocházelo z důvodu uspokojení nějakých minoritních akcionářů - je důležité, aby, pokud do toho někdo ty peníze vkládá, to byla Česká republika. Pokud máme v danou chvíli možnost vstoupit do firmy Dukovany II, kde je v tuto chvíli 200 lidí již nabráno, jít na celkový počet inženýrů, kteří by toto mohli zvládnout, to všecko musí být jasně vydefinováno. My dnes hovoříme o nízkouhlíkovém zákonu, ale fakticky je to definice, podle jaké Česká republika bude, či nebude řešit výstavbu nových jaderných bloků.
Do jednání jsme vstoupili s několika prioritami. Ostatně mantinely, za kterých je tento projekt realizovatelný a vůbec přijatelný - protože my také můžeme skončit podobně jako s nepovedeným projektem Temelína, který jsme museli potom složitě jako Česká republika řešit - ta investice je obrovská, než se kopne do země, tak Česká republika v přípravných fázích může proinvestovat až 20 miliard. My se snažíme maximálně ztransparentnit celý proces tohoto vyjednávání, řešit i otázku partnerství a bezpečnosti a zároveň brát ohled na koncové ceny elektřiny v budoucnosti. Proto jsme vytyčili sedm mantinelů, o kterých se bavíme.
První, a ten byl zcela jasný, zastropování ceny v zákoně včetně vyjasněných dopadů do cen pro konečné zákazníky a do státního rozpočtu. Pan premiér o tom několikrát hovořil i pro média, kde v podstatě garantuje - minimálně rétoricky, ale on garantuje spoustu věcí - nějakou finální cenu, nicméně dát ten strop do zákona evidentně vůle není. Já si myslím, že ta věc, která se týká, to jeho přirovnání s výběrem mýta - že v zákoně také není, kolik se bude platit po dálnicích - že to není srovnatelná věc. My se tady bavíme o projektu, na kterém budou závislé domácnosti, na kterém budou závislé firmy v ČR v čerpání energie.
Minimálně by zde měla být zastropována finální cena, protože když se ten projekt prodraží, což je bod dva, tak samozřejmě někdo to zaplatit musí. A podíváme-li se na řešení podobných projektů v zahraničí, často se jde na delší dobu a ty projekty jsou výrazně dražší oproti předpokládaným nákladům. Proto je důležité, aby se řešila i fixní cena projektu. Musíme jít na finální cenu.
Proto se musí jednat, a to je třetí bod, o dodávku na klíč, ve které bude jeden hlavní dodavatel, který bude za projekt zodpovědný včetně všech souvisejících záruk dodávky. Ten bod už jsem zdůvodňoval. Pro nás je důležité, aby se jasně vyjasnilo, kdo bude investorem. Podle nás by to měl být stát, nikoliv ČEZ, hlavně z důvodu levnějšího financování. Zcela zásadní je v tomto cena peněz. Já jsem tam koukal na graf, který ukazoval pan ministr. Ten výklad si tady možná dnes ve Sněmovně zopakujeme, nicméně doufám, že tady od nějakých analytiků zazní protiargument. Já jsem zmínil, že je skutečně důležitá bezpečnost a výběr partnera pro Českou republiku.
Ještě jsme hovořili o tom, že tendr by neměl být v uvozovkách takzvaně šitý na míru. To "šitý na míru" je trochu dáno kapacitou, která je natvrdo deklarována v předpokládaném zadání tendru, což v souvislosti s ještě velmi krátkou dobou na termín prodloužení (předložení?) nabídek vyřazuje možné dodavatele, kteří sice realizují projekty vyšší, ale dokázali by svoji nabídku případně upravit na parametry zamýšleného projektu, na parametry zamýšleného tendru. Kapacita, která je tam dána, 1 200 megawattů, je na míru šitá v tuto chvíli, v daném termínu prakticky dvěma dodavatelům, spíše však jednomu. Tam je to poměrně důležité. Byli jsme v debatách i s MPO, s lidmi z energetiky. Tam zaznívalo několik výhrad k tomu, proč to vlastně nemůže být více, ta kapacita. ***
