(10.10 hodin)
(pokračuje Vondráček)

Teď je to trochu nešťastné, že to hlasujeme samostatně, ale ten prováděcí zákon k tomu, bod 293, navrhl jako druhý bod v pátek. Ale jestli to budeme takto hlasovat... No, budeme.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro prováděcí zákon k novele ústavy, bod 293? Kdo je proti?

Hlasování 317, přihlášeno je 101 poslanců, pro 11, proti 9. Návrh nebyl přijat.

 

Pan poslanec Lipavský navrhl, abychom kurzarbeit zařadili za novelu zákona o Vojenském zpravodajství v rámci bloku třetích čtení.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro kurzarbeit za Vojenské zpravodajství, aby byl předřazen v rámci třetích čtení? Kdo je proti?

Hlasování 318, přihlášeno je 102, pro 46, proti nikdo. Návrh přijat nebyl.

 

Pan poslanec dále navrhl zařadit takzvaný lex Dukovany na konec bloku třetích čtení.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 319, přihlášeno je 101 poslanců, pro 33, proti 11. Návrh nebyl přijat.

 

Pan poslanec Dolínek navrhuje vyřazení bodu 357 z pořadu této schůze.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 320, přihlášeno je 102, pro 90, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Pan poslanec Vondrák nepřednesl žádný konkrétní návrh.

 

Pan předseda Fiala navrhl zákon o hmotné nouzi, novelu s autorstvím SPD, zařadit dnes odpoledne jako první bod.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 321, přihlášeno je 101 poslanců, pro 58, proti 6. Návrh byl přijat.

 

Tak to je dle mých poznámek vše, co bylo předneseno, doufám, že jsem nikoho nevynechal. A budeme pokračovat dle schváleného pořadu schůze.

Z omluv, které mi byly doručeny, čtu omluvu paní ministryně Marie Benešové, která se omlouvá dnes do 17 hodin z pracovních důvodů. Omlouvá se pan ministr Jan Blatný dnes po celý jednací den z pracovních důvodů. Omlouvá se pan ministr Miroslav Toman dnes do 13 hodin z pracovních důvodů. Omlouvá se paní ministryně Maláčová dnes z odpoledního jednání a 12. února z celého pracovního dne z pracovních důvodů.

 

Budeme pokračovat dle schváleného pořadu. Otevírám bod

 

351.
Vládní návrh zákona o opatřeních k přechodu České republiky
k nízkouhlíkové energetice a o změně zákona č. 165/2000 Sb.,
o podporovaných zdrojích energie, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 966/ - třetí čtení

Místo u stolku zpravodajů už zaujal místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy Karel Havlíček a zpravodaj garančního výboru, kterým je hospodářský výbor, pan poslanec Petr Dolínek.

Návrh na zamítnutí a pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 966/4, který byl doručen dne 26. listopadu 2020. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 966/5. Pan navrhovatel má zájem o vystoupení před otevřením rozpravy ve třetím čtení. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, tento zákon, takzvaný dukovanský zákon, ale je lepší jej nazývat přesněji, protože jasně směřuje Českou republiku k nízkouhlíkové energetice, se dostává do třetího čtení, přičemž předkládám zákon s doporučením hospodářského výboru přijmout jeden pozměňovací návrh, a to návrh týkající se posunutí nabytí účinnosti na 1. březen - takto to bylo - a vzhledem ke stavu projednávání navrhuji tento termín posunout, a to na 1. květen.

U jednoho pozměňovacího návrhu nebylo přijato stanovisko. Konkrétně se jedná o stanovení minimální hranice pro instalovaný výkon nízkouhlíkové výrobny, kde stanovujeme ponechat 100 MW. Vychází to z energetického zákona veřejného zájmu, respektive v případě zralosti technologií takzvaných malých modulárních reaktorů lze zákon novelizovat, ale je nepravděpodobné, že by to tak bylo v následujících pěti až deseti letech.

Tento zákon vláda schválila již v červenci 2020, a to v návaznosti na projednání principu zákona a - důležité říct - široké, takřka jednohlasné podpory na stálém výboru pro výstavbu nových jaderných zdrojů - nikdo tehdy nebyl proti - kde mají svého člena všechny politické strany, které jsou zastoupeny v této Sněmovně.

Rád bych tedy s ohledem na politickou diskuzi, logickou v posledních dnech, zopakoval, že tento zákon neřeší - a to je důležité stále říkat - bezpečnostní otázky. Tento zákon řeší ekonomicko-finanční zajištění nových jaderných zdrojů, princip výkupu elektřiny, a to nejenom z nových bloků v Dukovanech. Jsem velmi rád a vážím si toho, že toto stanovisko v jasné většině sdílí i členové hospodářského výboru, který dotčené pozměňovací návrhy odmítl, a to převážnou většinou.

Prosím tedy ještě jednou, jestli bychom se mohli držet dohody ze stálého výboru, konkrétně z 9. prosince, a to tedy toho, že hledání velmi důležitého konsenzu ohledně bezpečnostních požadavků státu - a nikdo je nezpochybňuje - v rámci tendru na dodavatele probíhá na jiné úrovni. Konkrétně byla mimo jiné svolána i schůzka předsedů všech politických stran. Jak jsme slíbili, proběhla na konci ledna.

Důvodem předložení zákona je, jak už jsem zmínil, vyřešit případné tržní selhání v případě výstavby nových jaderných bloků, které jasně identifikovala Evropská komise. Nový návrh zavádí jasný institut smlouvy o výkupu elektřiny, někdy tomu říkáme offtakový kontrakt mezi státem a oprávněným investorem čili ČEZ. S ohledem na nadcházející tendr na nový blok v Dukovanech a probíhající notifikační jednání Evropské komise ohledně slučitelnosti podpory s pravidly vnitřního trhu je návrh zákona v některých aspektech spíše obecnější, ponechává flexibilitu pro budoucí smluvní uspořádání mezi státem a mezi oprávněným investorem, opakuji, ČEZ. Mechanismus stanovení výkupní ceny vychází z principu energetického zákona, který už známe a který, podobně jako u podporovaných obnovitelných zdrojů, zahrnuje kontrolu překompenzace - myslíme si, že tím je to do značné míře řešeno.

Model financování vychází z modelu financování podpory podle takzvaných POZE, a to skrze regulovanou složku elektřiny, čili je to stejný model. Nicméně všichni víme, že v rámci POZE v roce 2009, 2010 nám to nevyšlo. Dnes nás to stojí 47 miliard korun ročně. Toto v žádném případě nehrozí. Už když se podíváme jenom principiálně matematicky , tak s ohledem na zafixování ceny - a to je vlastně celá ta podstata - založené na vytendrování dobré ceny a na ceně financování - se budeme pohybovat o řád níže. Navíc od roku 2036, pokud cena elektrické energie v té době bude vyšší, budeme na tom vydělávat, pokud bude nižší, půjde to na úkor státu o řád méně než současná podpora obnovitelných zdrojů, čili bude to pod rozlišovací schopnost. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP