(V 15.53 předseda Radek Vondráček oznámil, že přestávka se na žádost klubu ODS prodlužuje o 10 minut. Jednání pokračovalo v 16.03 hodin.)
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážená paní ministryně, budeme pokračovat v jednání. Naše jednání o bodu Informace ministryně práce a sociálních věcí o čerpání z programu Antivirus A a B a o kontrolách, které spustil Úřad práce, jsme přerušili na žádost klubu ODS po úvodním slově paní ministryně, takže já nyní poprosím navrhovatele tohoto bodu, jímž je pan poslanec Zbyněk Stanjura, aby se ujal slova, a již jsme spolu mluvili a zpravodajem se nestane. Tato čest padne na někoho jiného. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Zbyněk Stanjura: O čestnou funkci zpravodaje požádám některého z kolegů či kolegyň, aby se toho ujali. My jsme ten bod zařadili někdy na podzim, dostáváme se k němu na konci ledna a díky tomu času můžeme i vyhodnotit praktické fungování všech tří programů Antivirus A, B, C. Pokud si vzpomenete, ti z vás, kteří četli výsledky státního rozpočtu za loňský rok, tak v jednom z těch listů, kterým Ministerstvo financí pravidelně publikuje výsledky hospodaření, je i soupis pomoci kvůli covidu. Evidentně je vidět, že podle mého názoru zcela nejúspěšnější program byl Antivirus C. Jednoduchý, bez byrokracie a ušetřil malým zaměstnavatelům přibližně 13,5 miliardy korun českých. Když si pak sečtete ty desítky řádků, kde jsou jednotlivé dotační tituly, které tak opěvují jednotliví ministři, a sečtete reálně vyplacené peníze ve všech dotačních titulech, tak zjistíte, že tudy cesta nevede.
My máme s paní ministryní poměrně různý názor, zejména na program Antivirus B, ale ten bod jsem nechtěl ani zařadit a debatovat o podstatě těchto programů, protože původně měly skončit v červenci, pak v září, pak v říjnu, pak v prosinci, a jak se nám vleče debata o kurzarbeitu, tak ty programy ještě běží. U programu Antivirus A vlastně nemám žádnou námitku. U Antiviru B si myslím, že už měl skončit, ale respektuji politickou realitu a politickou vůli vlády a nechci dnešní debatu zatěžovat tím, zda Antivirus B měl skončit, nebo ne. On pokračuje a bude pokračovat minimálně do konce února, respektive myslím si do té doby, než bude účinný kurzarbeit, pokud to mohu říct takhle zkráceně.
Ale u těch programů se ukázala jedna negativní zkušenost a já bych řekl, že je to přílišná tvrdost sankcí. Mám před sebou jeden konkrétní případ - ne jediný, ale jeden. Paní ministryně ať se nezlobí, já tu společnost nebudu jmenovat, alespoň ne na mikrofon, nicméně můžu prozradit, že je to rozhodnutí Pražské správy sociálního zabezpečení. Teď nebudu číst ten úřední dokument, ale zjednodušeně. Tato firma čerpala z programu Antivirus C, tak jak to bylo umožněno, mimo jiné za červenec a srpen. To se čerpalo tak, že prostě si vypočtete nárok na slevu, to vykážete a pošlete o tuto sumu sníženou položku. Podle zákona za červenec mělo být pojistné uhrazeno - to zbývající, to znamená, málokdy to bylo úplně na nule v té firmě, do 20. srpna. Přišla kontrola a zjistila, že platba byla připsána na účet Pražské správy sociálního zabezpečení 21. srpna, tudíž zpoždění jeden den. Zkuste si každý z vás odpovědět na otázku, jak zareagoval český stát reprezentovaný Pražskou správou sociálního zabezpečení, jaká byla sankce. Sankce byla sto procent! Nemáte na tuto podporu zákonný nárok, tudíž zákonná sleva je nula, tudíž dlužíte několik desítek tisíc korun, a dovolujeme si vás upozornit, že až do okamžiku zaplacení této dlužné částky vám naskakuje zákonné penále. Dvacátého srpna měli zaplatit nejpozději, zaplatili 21. srpna.
To samé se této firmě stalo, a můžeme spekulovat o důvodech - nemocná účetní, zaváhání externí firmy - je to podle mého názoru drobné administrativní pochybení, pochybení to bezesporu je. Za srpen měli zaplatit do 20. září a připsáno to bylo 25. září, takže v tomto případě zpoždění pět dnů. Ta firma nemá ani 50 zaměstnanců. Odhaduji, že jich je kolem 20, možná o něco méně. Za srpen i červenec jim Pražská správa prostě neuznala vůbec nic, tudíž oznámila, že dluží 171 917 korun, a k tomu se počítá penále, které už je v řádu jednotek tisíců korun. A chci se zeptat nás zákonodárců, zda skutečně bylo naším úmyslem, když pomůžeme firmě zhruba tím, že ušetří 85 000 korun měsíčně za odvody za své zaměstnance k tomu, aby udržela pracovní místa, a stane se jí, že zaplatí jednou o den a z 85 000 je nula a jednou se jí stane, že zaplatí o pět dnů později, a opět z 85 000 je nula, zda to skutečně bylo naším úmyslem. ***
