(16.30 hodin)
(pokračuje Šafránková)
Podstatou návrhů předkládaných koaličními poslanci je myšlenka zavedení takzvané podpory v době částečné zaměstnanosti, respektive nezaměstnanosti. Tuto ideu jako takovou my v SPD samozřejmě podporujeme, zejména proto, že těžká doba, kterou prožíváme, si obdobnou systémovou změnu přímo vyžaduje. V současné situaci již nelze vystačit pouze s běžnými nástroji hospodářské a sociální politiky. Prioritou musí být systémové předcházení vzniku nezaměstnanosti většího rozsahu, s tím spojeného propadu desítek tisíc našich občanů do vážných existenčních problémů a krachům desítek či stovek českých firem.
Z hlediska podoby a parametrů takzvaného kurzarbeitu je pro nás naprosto zásadní, aby nárok na podporu v době částečné zaměstnanosti měli i zaměstnanci v pracovním poměru na dobu určitou, jestliže u daného zaměstnavatele odpracovali minimálně tři měsíce. Odmítáme, aby desítky tisíc těchto zaměstnanců byly v době krizí hozeny přes palubu. Podpoříme pouze takový návrh, který bude tuto podmínku zohledňovat.
Jsme také nespokojeni s nastavením podoby výpočtu výše podpory v době částečné zaměstnanosti v poslaneckém návrhu pana poslance Sklenáka, který byl oproti původní vládní verzi změněn z poměru vůči čisté mzdě na poměrnou částku z hrubé mzdy, přičemž my v SPD jednoznačně preferujeme výpočet této podpory z čistého výdělku, který často může být u nízkopříjmových zaměstnanců anebo u zaměstnanců s více dětmi vyšší než výdělek hrubý.
Proto podávám za SPD pozměňovací návrhy, které směřují k nastavení výpočtu této podpory opět z čistého výdělku zaměstnance, a to ve variantách 80 a 85 %.
Současně podávám i čtyři pozměňovací návrhy ke zmíněnému komplexnímu návrhu paní poslankyně Pastuchové a Aulické Jírovcové, který pojímá kurzarbeit jako podporu v době částečné nezaměstnanosti a jako výplatu náhrady mezd směřovanou přímo k zaměstnavatelům. Dva z nich požadují, aby zaměstnavatelé mohli tuto podporu čerpat i na zaměstnance v pracovním poměru na dobu určitou, což návrh paní poslankyň neumožňuje. A my v SPD to považujeme, jak už jsem uvedla, za nespravedlivé a diskriminující, zejména vůči rodičům samoživitelům, k zaměstnancům na částečné pracovní úvazky, vůči mladým zaměstnancům a absolventům škol anebo vůči starším zaměstnancům v předdůchodovém věku či zdravotně postiženým zaměstnancům, protože ve vztahu k těmto zaměstnaneckým skupinám je institut pracovního poměru na dobu určitou využíván nejčastěji a mnohdy i opakovaně.
V dalších dvou návrzích usilujeme o změnu nastavení výše příspěvku v době částečné nezaměstnanosti, který je navrhován v rozpětí 60 až 80 % z vyplacené náhrady mzdy včetně pojistných odvodů. V první variantě navrhujeme toto rozpětí upravit na 70 až 80 % a ve druhé variantě na 65 až 85 % této částky, což považujeme za vhodnější a spravedlivější, zejména vůči malým a středním zaměstnavatelům a zejména tehdy, když budou mít nejrůznější krizové situace delší, několikaměsíční trvání.
Já vám děkuji a prosím vás o podporu našich návrhů.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Dále se přihlásil pan poslanec Bauer, který je zpravodajem, takže mu dám možnost přednostního vystoupení... (Poslanec upřesňuje, že vystoupí za klub.) Za klub, ano, prosím, v tom případě za klub.
Poslanec Jan Bauer: Takže ještě jednou, vážený pane místopředsedo Poslanecké sněmovny, vážená paní ministryně, milé kolegyně, kolegové, dovolte mi nejenom krátké stanovisko za poslanecký klub Občanské demokratické strany, ale možná i můj osobní pocit z toho, co se vlastně okolo kurzarbeitu děje.
Je tady hodně přihlášených a mám pocit, že znám většinu názorů zástupců politických stran, a myslím si, že skutečně na půdě této Sněmovny není žádného politického subjektu, který by si nepřál, abychom si tady zavedli nějaký silný, robustní systém, který je schopen řešit opravdu masivní hospodářské kolapsy, povodně nebo další jiné věci, které se prostě mohou čas od času stát.
My jsme si řekli, že to u nás pojmenujeme úplně stejně, jako to pojmenovali v Německu, takže tady vzniklo to slovo kurzarbeit. Já jsem velice rád, a my se samozřejmě k tomu kloníme, Občanská demokratická strana podporuje, aby kurzarbeit vznikl, a ta diskuze je opravdu pouze o tom, jaké parametry tady nastavíme.
To, co mě opravdu zklamalo a co si myslím, že je velkou ostudou, je, jakým způsobem k tomu přistoupila současná vládní koalice. Já jsem se teď podíval na sjetinu, jak celý ten zákon vznikal, a my jsme tady byli v loňském roce svědky toho, že nás vláda informovala, že zákon se připravuje prakticky celý rok, a bohužel na podzim tohoto roku se přišlo s legislativní nouzí, což jsme všichni, když se dívám na paní předsedkyni výboru pro sociální politiku, brblali. Moc se nám to nelíbilo, že to je v legislativní nouzi, nicméně jsme to projednali na výboru v legislativní nouzi, přijali jsme usnesení, že s tím souhlasíme, následně to šlo na půdu Poslanecké sněmovny. A především vládní poslanci a poslankyně legislativní nouzi nepřijali, rozjelo se samozřejmě běžné kolečko schválení tohoto procesu a my jsme byli ústy paní ministryně informováni o tom, že návrh zákona není úplně dokonalý.
Jestli se dobře pamatuji, tak i pan premiér řekl, že se ten návrh nepovedl, že je to paskvil a že je ho třeba předělat. A mě tehdy opravdu velmi potěšilo, že paní ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová řekla, že je třeba na tom zapracovat, že by si velmi přála, aby to byl nějaký - pokud možno - většinový konsenzus všech politických stran. Vážím si mimo jiné i toho, že byly svolány některé kulaté stoly, kterých já jsem se za ódéesku účastnil, a hledali jsme nějaký návrh, který by se mohl následně přetavit do nějakého komplexního legislativního procesu, takže to běželo.
Pak nastalo asi dvou- nebo tříměsíční odmlčení. Během té doby zasedal hospodářský výbor, ten odsouhlasil ten paskvil - to si řekněme, Pavle Juříčku, na rovinu, takže to usnesení zní, že souhlasíme s tím, aby se schválil ten paskvil, který se nelíbí ani panu premiérovi, a byly tam nějaké pozměňováky. Mimo jiné v tom období dvouměsíčního ticha zasedal i sociální výbor, a k mému zděšení dokonce i sociální výbor má usnesení a odsouhlasil ten původní špatný vládní návrh.
Během té doby se taky rozjel kolotoč zadávání pozměňovacích návrhů do systému. Jestli jsem správně počítal, tak je tam padesát pět pozměňovacích návrhů, podle mého názoru i bez znalosti toho, jestli vážení kolegové poslanci nebo poslankyně dávají své pozměňováky k původnímu vládnímu paskvilu, nebo jestli je dávají k novému komplexnímu pozměňovacímu návrhu, který měla za úkol sestavit paní ministryně práce a sociálních věcí. K mému velkému překvapení se tady následně objevil i - podle mého názoru kvalitní - pozměňovací návrh především kolegů z hnutí ANO.
Takže takovou tady dneska máme situaci, která je opravdu velmi nepřehledná. Mě mrzí opravdu to, že především na vládní úrovni jste nebyli schopni najít nějaký elementární konsenzus na komplexním pozměňovacím návrhu, nebo alespoň na nějakém návrhu, a proto jsme v té situaci, v jaké tady jsme, a doufám, že v následujících dnech nebo týdnech se s tím nějakým způsobem vypořádáme. Já nechci říkat za Občanskou demokratickou stranu, jaké pozměňovací návrhy jsme do systému vložili, protože je velmi složité říci, čeho se týkají, ale to není důležité, protože naše postoje jsme si vyříkávali na půdě kulatých stolů.
Úplně na závěr vznesu několik dotazů. Chtěl bych se zeptat, jestli návrh, který je tady dneska k dispozici, ať už ten vládní, nebo ten komplexní pozměňovací, nebo velký pozměňovací, který představil kolega Roman Sklenák, má dohodu na tripartitě. To by byl první dotaz na paní ministryni.
Jestli jsou ta čísla v důvodové zprávě opravdu realistická, protože se tam uvádí někde na straně 19, že náklady v případě, že by byl kurzarbeit spuštěn, jsou někde kolem 105 milionů korun. Mně to připadá hrozně málo v případě nějakých ekonomických otřesů. Bylo také řečeno, že hrozí od měsíce března letošního roku skokový nárůst nezaměstnanosti, to máme také v důvodové zprávě, tak to prostě souvisí s tím, jestli se uvažuje o prodloužení Antiviru, nebo to není možné, nebo jestli se prostě o Antiviru vyjednává v rámci nějaké výjimky v rámci orgánů Evropské unie.
A poslední dotaz zní, jestli si také, počínaje paní ministryní, samotné Ministerstvo práce přečetlo ten v uvozovkách konkurenční pozměňovací návrh vedený především poslanci za hnutí ANO, protože já jsem se mimo jiné seznámil se všemi těmi návrhy a dobře vím, že ten vládní návrh, respektive ten komplexní pozměňovací z dílny Ministerstva práce, mění deset zákonů. Když se na to podíváte, je to opravdu velmi komplikovaná věc, která je tam vsazena jednou provždy a má opravdu mnoho byrokratických nevýhod oproti konkurenčnímu návrhu, který má samozřejmě také své slabiny, nicméně je velmi jednoduchý nebo je určitě méně komplikovaný z hlediska změn nebo plánovaných změn těch zákonů, kterých se ve finále bude týkat. ***
