(15.50 hodin)
(pokračuje Munzar)
Druhá věc. Souhlasím s vámi, my to říkáme také, já to říkám dlouhodobě, že problém ceny bytů je zejména na straně nabídky, je to na straně stavebního zákona, délky povolovacích procesů, dokonce i stavebních norem, které prodražují výstavbu bydlení. Byl jsem tady jeden z těch, který dlouhodobě od začátku, co jsem tady, chtěl snížit náklady na pořízení bydlení pro lidi, aby se zrušila daň z nabytí nemovitosti. To se nám nakonec, a děkuji za to celé Sněmovně, povedlo, ale rozhodně si nemyslím, že nové kompetence centrální banky v oblasti hypotečních úvěrů povedou ke snížení ceny bytů - jenom povedou k tomu, že pro některé lidi se hypotéky stanou nedostupné a budou muset platit za půjčení cizí nemovitosti. V případě, že se to přežene s těmi úvěrovými ukazateli, tak pro ně pak by byl nájem vyšší než splátka případné hypotéky, ale kvůli úvěrovým ukazatelům by hypotéku nedostali. Proto by sháněli finanční prostředky na jiném než bankovním trhu, což by je mohlo dostat do nových problémů.
Takže já jsem si to jenom chtěl vysvětlit, protože jste polemizoval (upozornění na čas) s něčím, co já jsem tady vůbec neřekl. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní požádám o vystoupení pana poslance Tomáše Martínka. Prosím, máte slovo.
Poslanec Tomáš Martínek: Děkuji. Já bych nejdřív možná krátce navázal na předešlou debatu ohledně toho, že i sami makléři, i sami odborníci na realitní trh v poslední době říkají, že jedním z hlavních důvodů zvýšení ceny nemovitosti o nějakých 15 % oproti minulému roku je podle nich zrušení daně z nabytí nemovitostí. Jenom bych chtěl uvést, že jsme tady navrhovali nějakou možnost pozměňovacím návrhem, která by zvýhodnila české kupující před zahraničními investory, kteří stále ukládají u nás peníze tak, že nakupují nemovitosti, a zvyšují tak cenu nemovitostí vůbec. Ale to jen tak pro informaci. Samozřejmě je to debata, která se ještě dlouhodobě povede.
I z toho důvodu se ale domnívám, že by ČNB neměla mít tak vysoké pravomoci, že by přímo mohla stanovovat příjmová kritéria. ČNB uvádí, že v lednu 2019 bylo možné stanovovat zákonem úvěrové ukazatele ve 20 z 31 zkoumaných evropských zemí. Všechny tři úvěrové ukazatele lze zákonem stanovovat pouze na Slovensku. LTV je možné stanovit zákonem v 16 z 20 zemí, kde to zákon umožňuje. DTI lze stanovit ve 3 z 20 zemí, kde to zákon umožňuje. DSTI lze stanovit v 7 z 20 zemí, kde to zákon umožňuje. I z těchto statistik ČNB je patrné, že ve většině zemí, kde je možnost zákonného nařízení úvěrových ukazatelů, se využívá především LTV. Pokud by bylo LTV stanoveno na hodnotách, které vyhlásila ČNB svým doporučením, mělo by to bance poskytnout dostatečné záruky pro případnou náhradu škody v případě, že by dlužník nebyl schopen splácet úvěr na nemovitost. Metody používané ČNB indikují, že v polovině roku 2018 byly ceny bytů s ohledem na vývoj ekonomických fundamentů nadhodnoceny zhruba o 10 %. Úvěrové ukazatele založené na příjmu žadatelů nemusí být objektivním měřítkem. Není vhodné brát aktuální příjem jako bernou minci pro mnoho dalších let trvání hypotečního úvěru. Banky by mohly mít problém určit splnění těchto úvěrových ukazatelů, například u zaměstnanců pracujících na dobu určitou, živnostníků využívajících výdajové paušály nebo osob s příjmy, které banka nemusí akceptovat, například stipendia apod. České banky v mnoha případech prokazují schopnost dostatečně odhadnout bonitu klienta na základě vlastních testů. Z výše uvedených důvodů tento pozměňovací návrh, o kterém vlastně v tuto chvíli mluvím, ponechává možnost České národní bance stanovovat LTV zákonem a zároveň úvěrové ukazatele založené na příjmu žadatele, tedy DTI a DSTI, stanovit pouze formou doporučení.
Tady bych ještě doplnil jednu aktuální věc, která se bude řešit v příštím roce, a to je problematika paušální daně, protože my jsme oslovili několik komerčních bank a ptali se jich, jak budou postupovat u osob, které začaly využívat nově námi schválené, respektive většinou Sněmovny schválené paušální daně. V tuto chvíli komerční banky nevědí, jak budou posuzovat bonitu klienta, když nebudou mít k dispozici odevzdaná daňová přiznání. De facto ty banky v odpovědích i tvrdí, že čekají na nějakou informaci od České národní banky, aby věděly, co je pro ni dostatečnou informací o bonitě klienta, kterou bude ČNB považovat za to, že ji doopravdy dostatečně prověřily. Takže já nevím; tady bych se chtěl možná zeptat pana guvernéra, jestli už má nějakou představu, jak by živnostníci, kteří využívají paušální daň, mohli prokazovat svoje příjmy, aby mohli dosáhnout například na hypotéky, protože v tom nemají v tuhle chvíli jasno samy komerční banky. Já si samozřejmě dovedu představit nějakou informaci na základě cash flow na účtě nebo něčeho podobného, ale máme zde situaci, kdy vlastně nevím, kolik přesně, jestli 50 000 lidí v České republice, začalo využívat paušální daně, tak je to už poměrně významná skupina a samozřejmě se bude pravděpodobně zvyšovat, tak jestli už má ČNB nějakou představu o tom, jak to bude řešit.
To je tedy první pozměňovací návrh, který se týká hypotečních úvěrů. Kromě toho bychom chtěli umožnit i další rozšíření půjčování. Jsem rád, že rozpočtový výbor přijal můj pozměňovací návrh, který nově umožňuje, aby splňoval věkovou podmínku, která je v zákoně určena de facto pro výhodnější podmínky při posuzování bonity klienta, aby alespoň jeden ze žadatelů splňoval věkovou podmínku. Na druhou stranu byl přijat tento návrh v upravené formě, kdy vlastně se musí jednat o formální vztah, což si nemyslím, že je žádoucí u některých žadatelů. Proto bych navrhl i tento pozměňovací návrh přijmout v původní podobě, kdy vlastně vládní návrh zákona v § 45b zavádí pro mladé žadatele o úvěr úlevu v podobě zmírněných horních hranic úvěrových ukazatelů. V praxi tak při stanovení horní hranice jednoho nebo více ukazatelů Českou národní bankou budou horní hranice těchto ukazatelů pro žadatele do 36 let vyšší - v případě LTV o 10 procentních bodů, u DSTI o 5 procentních bodů a DTI o jednoroční násobek čistých příjmů. Pokud o úvěr žádá více osob, typicky páry, musí požadavek na věkové kritérium pro aplikaci této výjimky splňovat všichni žadatelé. Vzhledem k aktuální situaci s bydlením v České republice navrhujeme zmírnit požadavek na věkové kritérium pro více osob. Navrhujeme, aby stačilo, že jedna z osob žádajících o úvěr musí splnit tuto věkovou podmínku. V případě, že mezi žadateli je alespoň jedna osoba ve věku do 36 let, nadále platí předpoklad, že dané osobě pravděpodobně relativně rychleji porostou příjmy než kariérně starším osobám, a současně zůstává v platnosti i předpoklad delší pracovní kariéry umožňující delší období splácení hypotéky. Tento pozměňovací návrh předchází diskriminačním situacím, kdy žadatelé ve věku například 37 a 30 let by dle původního návrhu na mírnější podmínky na rozdíl od dvou žadatelů ve věku 35 let na úvěr nedosáhli. Takže to je další pozměňovací návrh.
Dále bych chtěl říci, že bychom chtěli, aby byl vypuštěn bod číslo 16. Výslovně legislativní zakotvení možností ČNB založit k podpoře plnění svých úkolů právnickou osobu nebo v ní nabýt účast považujeme za nadbytečné, jak sám předkladatel uvádí v podrobné části důvodové zprávy. Dosud se tato eventualita opírala o obecně definované oprávnění k provádění investičních činností k zabezpečení úkolů centrální banky, což je obsaženo ve stávajícím znění paragrafu 40. Jak předkladatel dále uvádí, již nyní investovala ČNB do obchodních společností Česká finanční, s. r. o., a Swift. Máme za to, že stávající znění paragrafu 40 je dostačující, proto navrhujeme jeho zachování. Naopak přijetí změny paragrafu 40, tak jak navrhuje předkladatel, a stanovení explicitního pravidla oprávnění ČNB založit právnickou osobu nebo v ní nabýt účast, může vést k tomu, že by podřízené společnosti mohly být využity pro činnosti, které nejsou součástí povolených činností přímo ČNB. ***
