(15.20 hodin)
Poslanec Zbyněk Stanjura: Snad to stihnu za dvě minuty. Poprvé máme guvernéra České národní banky, který je zkušený politik, bývalý, a bylo to poznat. Použil všechny politické fígle a mnohé politické fauly. Odvedl pozornost, nemluvil o tom, na co jsem se ptal, pokusil se z oponenta udělat hlupáka a použil statistiku, na které nemá žádnou zásluhu.
Omlouvám se, pane guvernére, ale jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá. Já jsem nemluvil o desetiletém průměru inflace. Když chcete udělat průměry, tak mluvte o průměru inflace po dobu vašeho mandátu. Přece minulý týden jste publikovali roční inflaci 3,2 %. To je zhruba o 60 % mimo inflační cíl. Tak si představte, kdyby se někdo jiný netrefil o 60 %, paní ministryně ve výdajích nebo příjmech státního rozpočtu o 60 %, ale řekla by: ale v průměru rozpočtu od Václava Klause až po Andreje Babiše to bylo jenom minus 5 %. Takže nemáte pravdu, jak jste řekl, že nemám pravdu. Tak nemám pravdu, jaká byla inflace za rok 2020? Vy jste nepublikoval, že Český statistický úřad nepublikoval 3,2 %? A není inflační cíl 2 %? Matematicky snad umíme počítat. Je to takřka 60 % mimo.
A já jsem chtěl jenom vést debatu, proč se to tak děje. Já jsem ještě neoznačil viníky. Ale pan guvernér už se vyvinil, a ještě dělá hlupáky z těch, kteří to kritizují. Já jsem to ani nekritizoval, pouze jsem se ptal. A s tou pojistkou to taky tak není. Přece když ten zákon... já jsem se ptal... já jsem neříkal, že to nepotřebujeme vědět. Já jsem se ptal, že nemáme informace, zda tedy nové nástroje použil, nebo ne. Teď jsem dostal informaci, že ne. A to je dobrá zpráva, to já s vámi souhlasím. Jenom vy chcete další a další kompetence. A já jsem chtěl, ať se zastavíme a popřemýšlejme o tom, jak Česká národní banka funguje. Já jsem čekal, že s vámi nepovedu politickou debatu, ale když ty politické fígly a fauly používáte, tak se nedivte, že se musím bránit.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Čas. Akorát jste se nadechl... (Poslanec Stanjura: Dobře, děkuji.) Já jsem ještě čekal, jestli neřeknete jednu větu, ale... můžete se samozřejmě přihlásit kdykoliv znova.
Takže nyní požádám o vystoupení pana poslance Vojtěcha Munzara. Přečtu dvě omluvy, než dorazíte k mikrofonu. Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga se z pracovních důvodů omlouvá na celé jednání. A potom tady máme pana ministra Jana Hamáčka, dnes (se omlouvá) z odpoledního jednání z pracovních důvodů. Pane poslanče, máte slovo. Prosím.
Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji za udělení slova, pane předsedající. Dobrý den, kolegyně a kolegové, dobrý den, paní ministryně, pane guvernére. Mě možná trochu zaskočila na začátku při otevření dnešní obecné rozpravy stručnost paní ministryně v úvodním slově. Přece jenom je to rok, co jsme to tady projednávali, a já si myslím, že je škoda, že paní ministryně nevěnuje projednávání tohoto bodu patřičnou pozornost. Ono to vypadalo, jako že je to něco nedůležitého, tento návrh, něco nepodstatného, jako by to byla řekněme taková technická a pouze úřední záležitost, která se tady má nějakým způsobem procesovat: tak když už to máme schváleno v dočasném zákoně v legislativní nouzi, tak to pojďme prodloužit a je to. Ono to tak není a pro mě to mlčení od paní ministryně bylo až ohlušující, protože je smutné, že místopředsedkyně vlády a ministryně financí věnuje tak malou pozornost rozšíření pravomocí centrální banky a řekněme rozvolnění mantinelů, které mohou ovlivnit výrazným způsobem hodnotu financí našich občanů a také situaci v oblasti bydlení. Takže mě velmi mrzí ta stručnost. Je to skutečně rok, kdy se tady projednával tento návrh novely. Děkuji aspoň panu zpravodaji, že to tady ještě podrobněji osvětlil.
Během tohoto roku se skutečně stalo mnoho věcí. Byla přijata již několikrát zmíněná novela zákona o České národní bance, která dočasně umožnila centrální bance takzvané kvantitativní uvolňování prostřednictvím nákupů různých aktiv na finančním trhu pohledávek, dluhopisů a tak dále, a to do konce tohoto roku. Já jsem se chtěl pana guvernéra zeptat, ale vyrozuměl jsem, že centrální banka zatím nepřistoupila k využití této pravomoci, jestli jsem to dobře zavnímal z toho vašeho vystoupení, ale stejně si myslím, že je nerozumné přijmout tuto pravomoc trvale pro centrální banku, kdy ještě neznáme - to období ještě neuplynulo - jak centrální banka s touto pravomocí celkově naloží. Ještě neskončila ta dočasná možnost a měli bychom počkat na vyhodnocení, jak s touto pravomocí bylo naloženo. Tady bych chtěl odkázat na to doporučení Senátu, abychom byli v tomto případě velmi bdělí.
Je potřeba zdůraznit, že ani v ekonomické obci není jednoznačná shoda na správnosti této pravomoci. Mnoho ekonomů upozorňuje na značná rizika. Jedná se totiž také o možnost a o pravomoc výběrově rozhodovat o tom, který fond, kterou společnost, která aktiva centrální banka v uvozovkách zachrání a které odsoudí ke krachu. A známe kritéria, podle kterých bude centrální banka rozhodovat? Známe kritéria, podle kterých bude centrální banka rozhodovat? Neznáme! Je zde nebezpečí, že bude dlouhodobě také udržovat takzvané zombie společnosti. Máme my jistotu, když ne tato, tak jak bude rozhodovat každá další bankovní rada? Bude rozhodovat správně? Máme tuto jistotu? No nemáme! Vzpomeňme třeba na dlouhé, na příliš dlouhé, a příliš drahé intervence centrální banky proti koruně, kterými udržovala uměle levnou práci a udržovala konkurenceschopnost České republiky pouze nízkou měnou, která nevedla k tlaku na zvyšování produktivity a vyšší přidanou hodnotu. Udržovala tím stav české ekonomiky jako levné montovny. Bude tedy při těch nových pravomocech rozhodovat centrální banka vždy správně?
Dalším značným rizikem kvantitativního uvolňování je znehodnocování měny, znehodnocování úspor obyvatelstva a vysoká inflace. Pan guvernér tady mluvil a srovnával tuto pravomoc s pojistkou a s pojištěním. No a to je, dámy a pánové, jako kdybyste na dům dali plnou moc pojišťovákovi, aby vám udělal jakoukoliv smlouvu za jakoukoliv cenu na pojistku. Já chápu, že ten pojišťovák se na tuto možnost přímo tetelí, ale myslím si, že to není správně. Každá krize totiž bohužel vede k tomu, že je zde permanentní snaha o zvýšení kompetencí státních institucí. Centrální banka chtěla tuto svoji moc a vliv rozšířit i před krizí, jen se teď ta krize hodí. Vždy je argumentováno, že je to pro dobro společnosti, pro finanční stabilitu, ale v realitě se využívání pravomocí mnohdy liší od představ a líbivých proklamací.
Každá pravomoc má totiž i svoji odvrácenou tvář. Na rozdíl od vlády, která je pod kontrolou parlamentu, je centrální banka nezávislá, a tedy kontrola vlastně neexistuje, respektive neexistuje dovolání proti jejímu rozhodnutí. To, že je nezávislá, je dobře, ale také to znamená, že my zde ve Sněmovně bychom měli opravdu velmi citlivě vážit a posuzovat několikrát, ze všech možných stran a úhlů pohledu, jakoukoliv novou kompetenci a moc, kterou jí svěříme, a jak moc rozvolníme její manévrovací schopnost, protože zde nastává ta známá otázka - kdo bude hlídat hlídače.
Takže se ptám, kolegové, kteří tuto novelu prosazujete, ptám se, paní ministryně: máte opravdovou jistotu, že v jakémkoliv okamžiku bude výkon pravomocí v pořádku a nezpůsobí další problémy? Já se neptám na víru, ale na jistotu. A samozřejmě že ji nemůžete mít, proto apeluji na váš rozum. Počkejme na skončení tohoto zkušebního období, a teprve pak to celé vyhodnoťme a vraťme se k tomuto zákonu.
Druhou oblastí, o které chci hovořit, jsou nové kompetence centrální banky v oblasti hypotečních úvěrů, a to stanovením závazných úvěrových ukazatelů, kdy souběh až tří ukazatelů v návrhu zákona je velmi raritní i v celé Evropě. Před příchodem krize jsme slyšeli doslova strašení z toho, že jsme v určité hypoteční bublině, že ceny nemovitostí jsou výrazně nadhodnoceny a že Česká národní banka musí mít kompetence, aby uchránila finanční stabilitu bank proti této hypoteční bublině. To je stará známá taktika: vystrašit a díky strašení získat nové kompetence. ***
