(9.40 hodin)
(pokračuje Toman)
Upozorňuji, že my na to si nedáváme žádný nárok na lidi a ani na korunu nákladů, my to všechno zvládneme z naší optimalizace. To je potřeba zdůraznit. My na to nechceme ani jednoho člověka, ani korunu nákladů ze státního rozpočtu. Takže tečka. My se řídíme pouze potravinovým právem. Druhá tečka. Třetí: zákon na ochranu zdraví není dotčen. Tečka.
Takže prosím, prosím, neříkejme ty věci. Já bych tady mohl předčítat ještě půl hodiny další věci, a prostě není pravdou, že by SZPI nemohla kontrolovat zdravotní způsobilost pracovníků v potravinářských provozech. V případě nesplnění požadavků na osobní hygienu podle nařízení ES č. 852/2004 je SZPI oprávněna nařídit vyřazení pracovníka ze všech činností potravinářského podniku. V té souvislosti také musím zdůraznit, že kontrola požadavků potravinového práva, která je předmětem daného pozměňovacího návrhu, není podmíněna a není nijak vázána na zdravotnické vzdělání. SZPI jako centrálně řízený úřad provádí kontrolu požadavků potravinového práva v celé šíři napříč Českou republikou jednotně, předvídatelně a transparentně. Své výsledky zveřejňuje na jednom místě, to jsou ty Potraviny na pranýři. Zároveň, když se toto sjednotí, bude rovný přístup k podnikatelům v otevřeném stravování a také spotřebitel bude mít zajištěno, že to bude jednotné. To znamená, my nepřebíráme opravdu ani jednoho pracovníka, my nepřebíráme ani jednu korunu, my se řídíme pouze podle potravinového práva, chceme to zjednodušit ve prospěch podnikatelů a spotřebitelů.
To je všechno. Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Do rozpravy je dále přihlášena paní poslankyně Jarošová.
Poslankyně Monika Jarošová: Dobré ráno, vážení kolegové, vážené kolegyně. Jsem velmi ráda, že dnes projednáváme jak zákon o potravinách druhé jakosti, tak i s ním související návrh z pera hnutí SPD na zvýšení potravinové soběstačnosti, a to v konečném, třetím čtení. Jelikož jsem k tomuto tématu několikrát vystupovala, stručně se zde zmíním o našem návrhu, a to zavedení zákonné povinnosti prodávat na našem trhu základní potraviny, ve kterých jsme byli v minulosti soběstační, a tím narovnáme trh s potravinami. Jen zopakuji, že jejich podíl v našem návrhu stanovujeme na 55 % v roce 2022 s tím, že v každém dalším roce se procenta navyšují o 3 % až do roku 2028, kdy bychom měli dosáhnout minimálně 73% podílu našich potravin na našem trhu. Pozitivní je, že už nyní řetězce deklarují, že jsou zásobeny českými výrobky z 59 %, tedy aspoň to reklamují ve svých sloganech, tak by pro ně začít v roce 2022 na 55 % neměl být žádný problém. Jedná se zhruba o 120 základních položek z více než 15 000 nabízených. To je necelé procento, to je zhruba 0,8 % položek, to znamená naprosté minimum, které nemůže v žádném případě ohrozit pestrý sortiment zboží tak, jak je nám řetězci sugerováno. A přesto se tento návrh v médiích potýká s dezinformacemi, jak dojde ke snížení sortimentu, kvality, nebo dokonce dojde ke zvýšení cen zboží. A to u zákona, který zatím ani nenabyl účinnosti, ani nenabyl platnosti, a už se potýká s takovými obavami a dezinformacemi. Ne, je to právě naopak. Jedná se o předem vyhláškou určené potraviny, jak jsem říkala, je jich asi 120, a to jsou potraviny, které jsme si schopni u nás vypěstovat, v případě zvířat odchovat, takže o exotické ovoce rozhodně nepřijdeme, kvalita jídla se naopak navýší a cena se nám sníží, protože ceny zemědělských dodavatelů, našich dodavatelů v České republice, jsou dlouhodobě na nízké úrovni. A hlavně podporou tohoto našeho návrhu, vážení kolegové a kolegyně, podpoříte i kvalitní, čerstvé, a hlavně bezpečné potraviny, o které je zvýšený zájem našich zákazníků. Děkuji vám za pozornost, děkuji vám za podporu tohoto našeho návrhu, ale i celého zákona. Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Já také děkuji. Další do rozpravy je přihlášen pan poslanec Holomčík. Máte slovo.
Poslanec Radek Holomčík: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, omlouvám se za drobné zdržení. Já bych chtěl v tento okamžik představit dva své pozměňovací návrhy a poprosit nebo požádat o jejich podporu. Navrhuji tam změnu přístupu k tomu, jak budeme definovat značku Česká potravina.
Předně chci říct, že jsem rád, že ta značka existuje. Jsem rád, že česká legislativa umožňuje dobrovolné značení toho, co je česká potravina, ale obávám se, že ten model, tak jak je teď, je obtížně srozumitelný pro spotřebitele, a vlastně moc tomu nepomůže ani ta změna, kdy ke dvěma různým vymezením se přidá třetí. Já to chápu. Chápu, že česká legislativa reaguje nějak na legislativu evropskou, chápu, že je tam vícero pohledů, ať už je to pohled na potraviny jako na potraviny, pohled na potraviny jako na zboží. Tomu všemu rozumím, nicméně si myslím, že v tomto případě, když se jedná o dobrovolné značení, tak si můžeme dovolit být trošku konkrétnější.
Podstata mého návrhu říká, že nebudou tři různé definice toho, co je česká potravina, ale zjednoduší se na to, že česká potravina bude definována tak, že je to potravina, která byla vyrobena u nás, a všechno, co v ní je a mohlo být vyprodukováno na území naší republiky, tak tam vyprodukováno bylo. Já jsem ve vtipu, když jsme se o tom bavili v jednom televizním pořadu před několika lety, na dotaz, bylo to u pana Soukupa, když se mě ptal, co si o tomhle myslím, tak jsem ve vtipu řekl, že jediná značka, které věřím, je zákaz vjezdu. Jak říkám, nechci to nějak bagatelizovat, nechci nějak ten smysl zesměšňovat, nicméně si skutečně myslím, že je to pro spotřebitele poměrně složité. A to říkám jako člověk, který před Sněmovnou působil zhruba deset let nebo o něco málo déle v marketingu, a vím, že pokud chcete něco komunikovat ke koncovému spotřebiteli, pokud chcete někoho oslovit, tak byste měli udělat všechno pro to, aby to pro něj bylo co nejsnazší pochopit. A tím směrem míří jeden z mých návrhů.
Druhý návrh se týká dvojí kvality potravin. Já se přiznám, že se úplně neztotožňuji s tím, jakým způsobem Ministerstvo zemědělství přistoupilo k řešení téhle problematiky. Na druhou stranu bych chtěl ocenit práci, kterou na tom už odvedla Státní zemědělská a potravinářská inspekce, která na svém webu už zveřejnila, jak bude přistupovat ke kontrolám a řekněme vymáhání tady toho ustanovení, pokud se v zákoně objeví, což nemění nic na tom, že to nepovažuji za šťastné. Můj druhý pozměňovací návrh míří tím směrem, aby bylo jasně definováno, že problematika dvojí kvality potravin nebude dopadat na ty, kteří nemají žádnou možnost to ovlivnit, a to jsou zejména malé prodejny. Myslím si, že problém dostupnosti a nějaké obslužnosti venkova nám tady poměrně roste, těch prodejen - a já to hodně směřuji na malé prodejny v malých obcích a na venkově, byť vím, že se to týká i jiných, ale směřuji to tímto směrem - těch prodejen se zavřelo v posledních letech poměrně hodně. Je to čím dál větší problém a já si myslím, že je určitě správně v zákoně deklarovat a poskytnout určitou právní jistotu, že ta nová regulace na ně nebude dopadat, protože to prostě skutečně nemají možnost ovlivnit. Kroky, které Státní zemědělská a potravinářská inspekce v této věci už podnikla, mi dávají jistotu, že se to nebude dít, nicméně může se změnit vedení resortu, může se změnit politika resortu, může se změnit vedení inspekce a je to pořád prostě v té rovině jakoby nějaké deklarace mimo legislativní vymezení. A to, kam mířím, je, abychom v zákoně jasně řekli, že se problematika dvojí kvality potravin nedotkne malých prodejen na venkově. Proto vás prosím o podporu těchto svých návrhů.
Já se ještě přihlásím do rozpravy, protože je zde jeden výživný návrh, ale tomu se budu věnovat v samostatném příspěvku. Děkuji vám za pozornost.
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče, a prosím, aby se slova ujal pan poslanec Bendl, který je přihlášen do obecné rozpravy k tomuto bodu. ***
