(9.20 hodin)
Ministr zemědělství ČR Miroslav Toman Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, páni poslanci, dovolte mi, abych opětovně uvedl vládní návrh novely zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích. Předkládaná novela adaptuje nařízení Evropské unie o úředních kontrolách, které zavádí novou právní úpravu úředních kontrol, mimo jiné potravin. Nad rámec adaptace uvedeného nařízení je cílem návrhu zákaz uvádění na trh potravin dvojí kvality, to znamená potravin, které jsou označené zdánlivě totožně s potravinou uváděnou na trh v jiném členském státě Evropské unie, ačkoliv potravina uváděná na trh v České republice má odlišné složení nebo vlastnosti.
Dále je tam uvedeno upřesnění a doplnění podmínek pro označení Česká potravina a pro dobrovolné označení výrobce. Zároveň je tam stanovení odpovědnosti Ministerstva zemědělství za přijímání žádostí provozovatelů potravinářských podniků a určení, zda potravina je potravinou nového typu. Zároveň je tam stanovení Státní zemědělské potravinářské inspekce národním správcem úložiště dat. To se týká sledovatelnosti tabákových výrobků.
Dále v návaznosti na usnesení vlády ze dne 17. října 2018 je tam určení Státní tiskárny cenin jediným vydavatelem identifikátorů pro tabákové výrobky. Je tam také zpřesnění ustanovení týkajících se elektronických cigaret a náhradních náplní do nich. Součástí návrhu zákona je novela zákona o Státní zemědělské a potravinářské inspekci, která reaguje na nutnost adaptace na nařízení Evropské unie o úředních kontrolách, to znamená požadavky kontrolní praxe a rostoucí zájem o nákup potravin prostřednictvím internetu.
Součástí návrhu zákona je také novela zákona o bankách, která umožní Státní zemědělské a potravinářské inspekci získat od banky nezbytné informace vedoucí ke ztotožnění kontrolované nebo povinné osoby.
Přijaté pozměňovací návrhy, které jsou označeny písmenem A, byly z větší části vypracovány v součinnosti s Ministerstvem zemědělství. Jsou v souladu s koncepcí Ministerstva zemědělství a přispějí ke zkvalitnění vládního návrhu zákona, a proto s nimi souhlasím. Vládní návrh zákona projednal zemědělský výbor Poslanecké sněmovny 5. února 2020 a svým usnesením doporučil Poslanecké sněmovně schválit tento návrh zákona ve znění přijatých pozměňovacích návrhů.
Druhé čtení proběhlo 4. března 2020. Zemědělský výbor jako výbor garanční projednal vládní návrh zákona 15. dubna a doporučil vrácení návrhu zákona. Poslanecká sněmovna rozhodla 3. června o vrácení návrhu do druhého čtení. V opakovaném druhém čtení vládního návrhu zákona, které proběhlo 1. prosince, byla uplatněna řada pozměňovacích návrhů, které dopadají do různých oblastí zákona, přičemž velká pozornost se soustředí na pozměňovací návrh, který se týká povinného podílu českých potravin na trhu.
Zemědělský výbor jako výbor garanční projednal tento vládní návrh zákona 9. prosince 2020 a přijal usnesení, kterým doporučuje Poslanecké sněmovně hlasovat ve třetím čtení o návrzích uvedených v návrhu zákona v navrženém pořadí. Děkuji za pozornost a děkuji za schválení tohoto zákona. Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám, pane ministře. Otevírám rozpravu, do které se jako první s přednostním právem přihlásil pan ministr Blatný, poté s přednostním právem zpravodaj zemědělského výboru pan poslanec Kováčik. Prosím.
Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný Vážený pane předsedající, dámy a pánové. Dovolte mi přednést, vyjádřit a shrnout důvody, které vedou Ministerstvo zdravotnictví k vyslovení zásadního nesouhlasu s předloženými pozměňovacími návrhy pánů poslanců Birkeho a Běhounka k právě projednávanému sněmovnímu tisku 502. Navrhovaná změna z pera pana poslance Birkeho, který se bude hlasovat jako návrh GSD6510, je v zásadním rozporu s kompetenčním zákonem, neboť Ministerstvo zemědělství je ústředním orgánem státní správy pro zemědělství a potravinářský průmysl a zaměření kontrolní činnosti SFPI a KHS se zásadně liší. KHS se zabývá převážně posuzováním rizik přímo při výrobě pokrmů s ohledem na možný vznik a šíření alimentárních nákaz, včetně vydání příslušných opatření. SZPI sleduje zejména stav provozoven ve vztahu k požadavkům potravinového práva.
V současnosti téměř neexistují provozovny s jasně definovaným okruhem strávníků. A to je potřeba říct, neboť restaurace vyvařují pro zařízení sociálních služeb, vyvařují do škol, chodí se tam stravovat veřejnost a nelze z žádného typu provozovny předem vyloučit stravování takzvaných rizikových osob, jako jsou děti, spotřebitelé oslabení z důvodu zdravotního stavu, věku a podobně.
V provozovnách stravovacích služeb jde především o lidský faktor při zpracování surovin, které již předtím prošly kontrolou dozorových orgánů Ministerstva zemědělství, a působnost orgánů ochrany veřejného zdraví, tedy krajských hygienických stanic, je zcela namístě. Dlouholetá praxe potvrdila, že alimentární epidemie - a epidemie je slovo, které v poslední době je velmi často skloňováno - jsou spojeny s poskytováním stravovacích služeb, a nikoliv se samotnou výrobou potravin. Právě tato skutečnost byla příčinou historického rozdělení dozoru nad potravinami mezi Ministerstvem zdravotnictví a zemědělství.
Dozor nad společným stravováním je provázán s ostatní činností hygienických stanic, zejména s činností protiepidemických odborů, ale i hygieny obecně, komunální hygieny, hygieny práce, a jeví se dlouhodobě jako efektivní a účelný. Navíc je to uspořádání - a to chci zdůraznit - které mnohé evropské státy oceňují a považují za ideální.
Vysoká závislost finálního produktu v provozovnách stravovacích služeb právě na faktorech, jako je zdravotní stav personálu a jeho hygienické chování, variabilita provozu, variabilita odbytu v provozovnách stravovacích služeb, představují jiná rizika pro spotřebitele než standardizovaná průmyslová potravinářská výroba. Je nepochybné, že dozor nad výrobou pokrmů by měl být zajištěn institucí zabývající se ochranou zdraví. SZPI nenahlíží na provozovny jako celek a není schopna posoudit epidemiologická rizika v rámci celého provozu od příjmu potravin po zpracování, skladování, a zejména výdej pokrmů.
Pozměňovací návrh přináší zásadní snížení úrovně ochrany zdraví spotřebitelů zejména před alimentárními nákazami, jako jsou stafylokoková enterotoxikóza, úplavice, žloutenka typu A, tedy onemocnění, jejichž zdrojem je právě člověk, nikoliv potravina. Efektivní prevence zajišťovaná dosud zdravotnickými orgány se pozměňovacím návrhem přenáší do pozdní represe spočívající v řešení nastalého poškození, jinými slovy, hygienická služba by zasahovala až tehdy, až se něco stane. Díky tomu by došlo k rozmělnění kontroly a k odtržení zdravotnických orgánů od provozoven, což ztíží přijímání následných protiepidemických opatření.
Evropská legislativa ukládá členským státům povinnost zajistit dozor nad potravinami. Nevyžaduje ani nepředpokládá však, že je bude zajišťovat jen jeden orgán. Sjednocení dozorů za každou cenu je tedy z našeho pohledu neodůvodněné a při rozhodování musí být přihlédnuto ke konkrétní situaci a povaze rizika. Předložený pozměňovací návrh, který postrádá rozbor a zhodnocení případných dopadů navrhovaného řešení na lidské zdraví, přitom zároveň nepřenastavuje žádnou úsporu státních prostředků.
V neposlední řadě představuje zatížení provozovatelů zbylých restaurací a obdobných provozoven dalším dozorovým orgánem, neboť orgánům ochrany veřejného zdraví v těchto zařízeních kompetence v několika jiných oblastech zůstávají. Uvádí se, že přijetím tohoto pozměňovacího návrhu zároveň dojde k dokončení přesunu dozoru nad uváděním pokrmu na trh provozovateli stravovacích služeb v takzvaném otevřeném typu stravování pod Ministerstvo zemědělství tak, aby tato problematika požadavků potravinového práva byla zastřešena v maximálně možné míře jedním resortem.
K tomu mi jen krátce dovolte uvést, že za rok 2019 SZPI měla k dispozici 391 zaměstnanců provádějících dozor. Tito zaměstnanci dozorují nejen provozovny stravovacích služeb, ale také maloobchodní provozovny, kterých je více než provozoven stravovacích služeb, potravin a podobně. Zatímco KHS má vyčleněn odbor, který se zabývá pouze provozovnami poskytujícími stravovací služby, a tento měl za rok 2019 k dispozici 300 zaměstnanců jen na tuto činnost. Zatímco zaměstnanci SZPI provedli v daném roce 14 146 kontrol, KHS provedla 22 358 kontrol. Oba dozorové orgány mají na starost přibližně stejný počet provozoven. Tedy pracovníci hygieny jsou schopni svojí kontrolní činností pokrýt více provozoven než pracovníci SZPI. Pozměňovacím návrhem by navíc došlo k přesunu dalších asi 25 000 provozoven pod dozor SZPI, což by logicky vedlo ke zvýšení nákladů státního rozpočtu na dozor ze strany SZPI, aby byli schopni tyto věci vykonávat. ***
