Středa 20. ledna 2021, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze

(pokračuje Radek Vondráček)

347.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách
a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů,
ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 502/ - třetí čtení

Poprosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal pan ministr zemědělství Miroslav Toman a zpravodaj garančního výboru, což je zemědělský výbor, pan poslanec Kováčik. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 502/8, který byl doručen 2. prosince 2020, usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 502/9.

Na úvod se ptám pana navrhovatele, zda má zájem o vystoupení předtím, než otevřu rozpravu. Tak pan ministr má zájem, prosím, máte slovo. Prosím o klid. Děkuji.

 

Ministr zemědělství ČR Miroslav Toman Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, páni poslanci, dovolte mi, abych opětovně uvedl vládní návrh novely zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích. Předkládaná novela adaptuje nařízení Evropské unie o úředních kontrolách, které zavádí novou právní úpravu úředních kontrol, mimo jiné potravin. Nad rámec adaptace uvedeného nařízení je cílem návrhu zákaz uvádění na trh potravin dvojí kvality, to znamená potravin, které jsou označené zdánlivě totožně s potravinou uváděnou na trh v jiném členském státě Evropské unie, ačkoliv potravina uváděná na trh v České republice má odlišné složení nebo vlastnosti.

Dále je tam uvedeno upřesnění a doplnění podmínek pro označení Česká potravina a pro dobrovolné označení výrobce. Zároveň je tam stanovení odpovědnosti Ministerstva zemědělství za přijímání žádostí provozovatelů potravinářských podniků a určení, zda potravina je potravinou nového typu. Zároveň je tam stanovení Státní zemědělské potravinářské inspekce národním správcem úložiště dat. To se týká sledovatelnosti tabákových výrobků.

Dále v návaznosti na usnesení vlády ze dne 17. října 2018 je tam určení Státní tiskárny cenin jediným vydavatelem identifikátorů pro tabákové výrobky. Je tam také zpřesnění ustanovení týkajících se elektronických cigaret a náhradních náplní do nich. Součástí návrhu zákona je novela zákona o Státní zemědělské a potravinářské inspekci, která reaguje na nutnost adaptace na nařízení Evropské unie o úředních kontrolách, to znamená požadavky kontrolní praxe a rostoucí zájem o nákup potravin prostřednictvím internetu.

Součástí návrhu zákona je také novela zákona o bankách, která umožní Státní zemědělské a potravinářské inspekci získat od banky nezbytné informace vedoucí ke ztotožnění kontrolované nebo povinné osoby.

Přijaté pozměňovací návrhy, které jsou označeny písmenem A, byly z větší části vypracovány v součinnosti s Ministerstvem zemědělství. Jsou v souladu s koncepcí Ministerstva zemědělství a přispějí ke zkvalitnění vládního návrhu zákona, a proto s nimi souhlasím. Vládní návrh zákona projednal zemědělský výbor Poslanecké sněmovny 5. února 2020 a svým usnesením doporučil Poslanecké sněmovně schválit tento návrh zákona ve znění přijatých pozměňovacích návrhů.

Druhé čtení proběhlo 4. března 2020. Zemědělský výbor jako výbor garanční projednal vládní návrh zákona 15. dubna a doporučil vrácení návrhu zákona. Poslanecká sněmovna rozhodla 3. června o vrácení návrhu do druhého čtení. V opakovaném druhém čtení vládního návrhu zákona, které proběhlo 1. prosince, byla uplatněna řada pozměňovacích návrhů, které dopadají do různých oblastí zákona, přičemž velká pozornost se soustředí na pozměňovací návrh, který se týká povinného podílu českých potravin na trhu.

Zemědělský výbor jako výbor garanční projednal tento vládní návrh zákona 9. prosince 2020 a přijal usnesení, kterým doporučuje Poslanecké sněmovně hlasovat ve třetím čtení o návrzích uvedených v návrhu zákona v navrženém pořadí. Děkuji za pozornost a děkuji za schválení tohoto zákona. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám, pane ministře. Otevírám rozpravu, do které se jako první s přednostním právem přihlásil pan ministr Blatný, poté s přednostním právem zpravodaj zemědělského výboru pan poslanec Kováčik. Prosím.

 

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný Vážený pane předsedající, dámy a pánové. Dovolte mi přednést, vyjádřit a shrnout důvody, které vedou Ministerstvo zdravotnictví k vyslovení zásadního nesouhlasu s předloženými pozměňovacími návrhy pánů poslanců Birkeho a Běhounka k právě projednávanému sněmovnímu tisku 502. Navrhovaná změna z pera pana poslance Birkeho, který se bude hlasovat jako návrh GSD6510, je v zásadním rozporu s kompetenčním zákonem, neboť Ministerstvo zemědělství je ústředním orgánem státní správy pro zemědělství a potravinářský průmysl a zaměření kontrolní činnosti SFPI a KHS se zásadně liší. KHS se zabývá převážně posuzováním rizik přímo při výrobě pokrmů s ohledem na možný vznik a šíření alimentárních nákaz, včetně vydání příslušných opatření. SZPI sleduje zejména stav provozoven ve vztahu k požadavkům potravinového práva.

V současnosti téměř neexistují provozovny s jasně definovaným okruhem strávníků. A to je potřeba říct, neboť restaurace vyvařují pro zařízení sociálních služeb, vyvařují do škol, chodí se tam stravovat veřejnost a nelze z žádného typu provozovny předem vyloučit stravování takzvaných rizikových osob, jako jsou děti, spotřebitelé oslabení z důvodu zdravotního stavu, věku a podobně.

V provozovnách stravovacích služeb jde především o lidský faktor při zpracování surovin, které již předtím prošly kontrolou dozorových orgánů Ministerstva zemědělství, a působnost orgánů ochrany veřejného zdraví, tedy krajských hygienických stanic, je zcela namístě. Dlouholetá praxe potvrdila, že alimentární epidemie - a epidemie je slovo, které v poslední době je velmi často skloňováno - jsou spojeny s poskytováním stravovacích služeb, a nikoliv se samotnou výrobou potravin. Právě tato skutečnost byla příčinou historického rozdělení dozoru nad potravinami mezi Ministerstvem zdravotnictví a zemědělství.

Dozor nad společným stravováním je provázán s ostatní činností hygienických stanic, zejména s činností protiepidemických odborů, ale i hygieny obecně, komunální hygieny, hygieny práce, a jeví se dlouhodobě jako efektivní a účelný. Navíc je to uspořádání - a to chci zdůraznit - které mnohé evropské státy oceňují a považují za ideální.

Vysoká závislost finálního produktu v provozovnách stravovacích služeb právě na faktorech, jako je zdravotní stav personálu a jeho hygienické chování, variabilita provozu, variabilita odbytu v provozovnách stravovacích služeb, představují jiná rizika pro spotřebitele než standardizovaná průmyslová potravinářská výroba. Je nepochybné, že dozor nad výrobou pokrmů by měl být zajištěn institucí zabývající se ochranou zdraví. SZPI nenahlíží na provozovny jako celek a není schopna posoudit epidemiologická rizika v rámci celého provozu od příjmu potravin po zpracování, skladování, a zejména výdej pokrmů.

Pozměňovací návrh přináší zásadní snížení úrovně ochrany zdraví spotřebitelů zejména před alimentárními nákazami, jako jsou stafylokoková enterotoxikóza, úplavice, žloutenka typu A, tedy onemocnění, jejichž zdrojem je právě člověk, nikoliv potravina. Efektivní prevence zajišťovaná dosud zdravotnickými orgány se pozměňovacím návrhem přenáší do pozdní represe spočívající v řešení nastalého poškození, jinými slovy, hygienická služba by zasahovala až tehdy, až se něco stane. Díky tomu by došlo k rozmělnění kontroly a k odtržení zdravotnických orgánů od provozoven, což ztíží přijímání následných protiepidemických opatření.

Evropská legislativa ukládá členským státům povinnost zajistit dozor nad potravinami. Nevyžaduje ani nepředpokládá však, že je bude zajišťovat jen jeden orgán. Sjednocení dozorů za každou cenu je tedy z našeho pohledu neodůvodněné a při rozhodování musí být přihlédnuto ke konkrétní situaci a povaze rizika. Předložený pozměňovací návrh, který postrádá rozbor a zhodnocení případných dopadů navrhovaného řešení na lidské zdraví, přitom zároveň nepřenastavuje žádnou úsporu státních prostředků.

V neposlední řadě představuje zatížení provozovatelů zbylých restaurací a obdobných provozoven dalším dozorovým orgánem, neboť orgánům ochrany veřejného zdraví v těchto zařízeních kompetence v několika jiných oblastech zůstávají. Uvádí se, že přijetím tohoto pozměňovacího návrhu zároveň dojde k dokončení přesunu dozoru nad uváděním pokrmu na trh provozovateli stravovacích služeb v takzvaném otevřeném typu stravování pod Ministerstvo zemědělství tak, aby tato problematika požadavků potravinového práva byla zastřešena v maximálně možné míře jedním resortem.

K tomu mi jen krátce dovolte uvést, že za rok 2019 SZPI měla k dispozici 391 zaměstnanců provádějících dozor. Tito zaměstnanci dozorují nejen provozovny stravovacích služeb, ale také maloobchodní provozovny, kterých je více než provozoven stravovacích služeb, potravin a podobně. Zatímco KHS má vyčleněn odbor, který se zabývá pouze provozovnami poskytujícími stravovací služby, a tento měl za rok 2019 k dispozici 300 zaměstnanců jen na tuto činnost. Zatímco zaměstnanci SZPI provedli v daném roce 14 146 kontrol, KHS provedla 22 358 kontrol. Oba dozorové orgány mají na starost přibližně stejný počet provozoven. Tedy pracovníci hygieny jsou schopni svojí kontrolní činností pokrýt více provozoven než pracovníci SZPI. Pozměňovacím návrhem by navíc došlo k přesunu dalších asi 25 000 provozoven pod dozor SZPI, což by logicky vedlo ke zvýšení nákladů státního rozpočtu na dozor ze strany SZPI, aby byli schopni tyto věci vykonávat.

Dále jenom krátce. Totéž, to znamená prosba, vážené paní poslankyně a páni poslanci, abyste tyto pozměňovací návrhy nepodpořili, platí i k návrhu pana poslance Běhounka, který se bude hlasovat jako D1 až D5. U něj je třeba připomenout, že se jedná o opakovaně předložený pozměňovací návrh, který se zásadně neliší od pozměňovacího návrhu, který byl načten v březnu v rámci druhého čtení. Oproti původnímu pozměňovacímu návrhu byla drobně přeformulována definice nikotinového sáčku bez obsahu tabáku, dále byl pozměněn navrhovaný § 12k odst. 3, z něhož byla odstraněna povinnost na jednotkových baleních nikotinových sáčků uvádět povinné informace formou letáku, a je doplněno ustanovení ohledně přechodného období pro doprodej výrobků, které byly uvedeny na trh před tím, než nabyl účinnosti tento zákon, a nebudou v souladu s nově zaváděnými požadavky.

Předložený pozměňovací návrh tedy nikterak nebyl s Ministerstvem zdravotnictví konzultován. Pokud by tento typ výrobku obsahoval tabák, byť jenom velmi malé množství, jednalo by se potom dle principu jeho použití o tabák určený k orálnímu použití, jehož uvádění na trh je podle § 12 odst. 3 zákona o potravinách a tabákových výrobcích zakázáno. Toto vyplývá z článku 17 evropské směrnice 2014/40/EU týkající se výroby, obchodní úpravy a prodeje tabákových výrobků. Podle původního ustanovení této směrnice by zákaz prodeje tabáku pro orální užití měl být zachován, aby se zabránilo uvedení návykového výrobku s nepříznivými dopady na zdraví do Unie. Tabák pro ústní použití i nové nikotinové výrobky mají kromě stejného principu užití společné i to, že obsahují vysoce návykovou látku, tedy nikotin, a na základě výše uvedeného lze konstatovat, že nikotinové sáčky zákaz stanovený směrnicí, a tedy i transpoziční úpravou v zákoně 110/1997 Sb., obchází. Z tohoto důvodu by mělo být přezkoumáno, zda již nelze analogicky na tento typ výrobku aplikovat s ohledem na možné dopady na oblast veřejného zdraví rovněž zákaz jejich uvádění na trh podle § 12 odst. 3 zákona 110/1997 Sb. S variantou možného zákazu uvádění tohoto výrobku na trh, obdobně jako je tomu u takzvaných snus, se však pozměňovací návrh nijak nevypořádává, neobsahuje ani žádné hodnocení dopadu navržené varianty včetně dopadu na spotřebitele a státní správu. Obecně je tedy zdůvodnění navrhovaných opatření nedostatečné.

Dovoluji si dále upozornit, že zavedení nového pojmu a specifické regulace tohoto typu výrobku do právní úpravy si vyžádá také potřebu změny dalších právních předpisů, například zákona 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek.

Za největší nedostatek tohoto pozměňovacího návrhu pak považujeme, že neobsahuje určení kontrolních orgánů, které budou provádět kontrolu dodržování navrhovaných povinností, ani formulaci přestupků v souvislosti se sankcemi za nedodržení těchto povinností. Navržené povinnosti tedy nebudou ve výsledku vymahatelné a budou mít pouze deklaratorní charakter a žádný dozorový orgán nebude výslovně zmocněn ke kontrole a ukládání sankcí za jejich porušení.

Samostatným problémem je také absence technické notifikace podle znění směrnice 2015/1535/EU, která by měla být vzhledem k charakteru navrhovaného opatření provedena. Pokud se tak nestane, nebude tato úprava vymahatelná.

I u tohoto pozměňovacího návrhu bych si vás dovolil, milé dámy a pánové, požádat, abyste jej nepodpořili.

V případě obou pozměňovacích návrhů bych považoval za vhodnější, abychom se znovu vrátili k debatě na odborné bázi s Ministerstvem zdravotnictví a Ministerstvem zemědělství, než aby došlo k ukvapenému přijetí těchto návrhů s těmi nežádoucími účinky zejména na lidské zdraví, o kterých jsem hovořil a které jsem nastínil. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Nyní pan zpravodaj je přihlášen do rozpravy, poté pan ministr zemědělství.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Pane předsedo, vážená vládo, paní a pánové, několik drobných poznámek, než se rozjede standardní proces ve třetím čtení. Za prvé, to hlavní nechám na panu ministrovi, protože ale i já jsem byl v podstatě po dlouhá léta svědkem a někdy i aktivním účastníkem těch diskuzí kompetenčního rázu, tak musím poznamenat na konto toho sporu, že jde o hluboké nedorozumění - to už tady také znělo od tohoto pultu vícekrát. Kompetence hygienicko-epidemiologické jsou nedotčeny, a zejména v současné době kapacita pracovníků hygieny je, bych řekl, hluboce přetížena. A hlavně, ten proces se přece týká toho, než se z potraviny nebo ze suroviny stane pokrm. A onen argument pana ministra o alimentárních infekcích, tak ano, samozřejmě, dá se brát tak, že při distribuci a při uchovávání hotových pokrmů a tak dál může vzniknout a také vzniká mnoho rizik tohoto typu, ale daleko více rizik tohoto typu vzniká tím, že je porušováno potravinové právo, a že tedy do té doby, než se stane z potraviny pokrm, situace pokryta dosud dokonale není. A jestli mě někdo chce přesvědčit o tom, že je, tak prostě není. Ale to je jenom prvotní reakce mě jako dlouholetého účastníka tohoto sporu. To není nic nového a další diskuze, další odložení řešení by také nic jiného a nového nepřineslo. Já se zase vřele přimlouvám za to, abychom tu dlouhotrvající diskuzi už ukončili a přesun provedli. Ten návrh podporuji.

Ale teď druhá část mého vystoupení v rozpravě je, že vás požádám o to, abyste bedlivě poslouchali, vzhledem k tomu, že právníci přišli ještě na nějaké legislativně-technické úpravy, které je třeba doplnit, tak vás požádám, abyste bedlivě sledovali. Když vezmete tisk 502/9, usnesení garančního výboru, na první stránce jsou návrhy legislativně-technických úprav a já si dovoluji doplnit na první stránce úplně dole další tři návrhy legislativně-technických úprav, které teď načtu.

Tím prvním návrhem je - k pozměňovacímu návrhu I4, v závorce sněmovní dokument, tedy (SD 6922), bod X4 správně zní: "V části první článek I v dosavadním bodu 70 § 17f písm. a) se za slova § 17 odst. 5 vkládají slova § 17 odst. 6."

Druhý návrh legislativně-technické úpravy je k pozměňovacímu návrhu I5 (SD 6922), bod X5 správně zní: V části první článek I v dosavadním bodu 70 § 17f písm. b) se za slova § 17 odst. 4 písm. c) vkládají slova § 17 odst. 7, pokud jde o maloobchodní provozovnu s prodejní plochou od 400 m2 do 1 000 m2.

A třetí legislativně-technická úprava zní - k pozměňovacímu návrhu I6 (SD 6922), bod X6 správně zní: V části první článek I v dosavadním bodu 70 v § 17f písm. c) se za slova § 17 odst. 2 písm. c), g), h), i) nebo j) vkládají slova § 17 odst. 7, pokud jde o maloobchodní provozovnu s prodejní plochou nad 1 000 m2.

To je znění vložených dalších úprav legislativně-technických, o kterých potom budeme hlasovat. Další tři, které tam jsou ještě na té druhé, nejsou dotčeny. Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám také děkuji, pane zpravodaji. Slovo má pan ministr zemědělství.

 

Ministr zemědělství ČR Miroslav Toman Ještě jednou dobrý den, dámy a pánové, já musím reagovat na vystoupení, které tady měl můj vážený pan kolega, pan ministr Blatný. Já musím říct, že když to zjednoduším, tak řeknu, že to bylo naprosto zbytečné strašení a nemluvení pravd. Od roku 2020 máme potravinové právo Evropské unie. To znamená, my se tady bavíme, co říká SZPI o potravinovém právu od roku 2002. Zákon na ochranu zdraví obyvatelstva není nijak dotčen. Od roku 2015 kontroluje SZPI 30 000 provozoven. To znamená, přibylo by k tomu 15 000 provozoven, ostatní, jako jsou školní jídelny, další věci, uzavřené stravování, zůstává v kompetenci Ministerstva zdravotnictví. To je za prvé. To znamená, epidemiologické vyšetření zůstává - a zdravotní - všechno na hygieně. Nepřevádí se kompetence, pouze se to sjednocuje.

Upozorňuji, že my na to si nedáváme žádný nárok na lidi a ani na korunu nákladů, my to všechno zvládneme z naší optimalizace. To je potřeba zdůraznit. My na to nechceme ani jednoho člověka, ani korunu nákladů ze státního rozpočtu. Takže tečka. My se řídíme pouze potravinovým právem. Druhá tečka. Třetí: zákon na ochranu zdraví není dotčen. Tečka.

Takže prosím, prosím, neříkejme ty věci. Já bych tady mohl předčítat ještě půl hodiny další věci, a prostě není pravdou, že by SZPI nemohla kontrolovat zdravotní způsobilost pracovníků v potravinářských provozech. V případě nesplnění požadavků na osobní hygienu podle nařízení ES č. 852/2004 je SZPI oprávněna nařídit vyřazení pracovníka ze všech činností potravinářského podniku. V té souvislosti také musím zdůraznit, že kontrola požadavků potravinového práva, která je předmětem daného pozměňovacího návrhu, není podmíněna a není nijak vázána na zdravotnické vzdělání. SZPI jako centrálně řízený úřad provádí kontrolu požadavků potravinového práva v celé šíři napříč Českou republikou jednotně, předvídatelně a transparentně. Své výsledky zveřejňuje na jednom místě, to jsou ty Potraviny na pranýři. Zároveň, když se toto sjednotí, bude rovný přístup k podnikatelům v otevřeném stravování a také spotřebitel bude mít zajištěno, že to bude jednotné. To znamená, my nepřebíráme opravdu ani jednoho pracovníka, my nepřebíráme ani jednu korunu, my se řídíme pouze podle potravinového práva, chceme to zjednodušit ve prospěch podnikatelů a spotřebitelů.

To je všechno. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Do rozpravy je dále přihlášena paní poslankyně Jarošová.

 

Poslankyně Monika Jarošová: Dobré ráno, vážení kolegové, vážené kolegyně. Jsem velmi ráda, že dnes projednáváme jak zákon o potravinách druhé jakosti, tak i s ním související návrh z pera hnutí SPD na zvýšení potravinové soběstačnosti, a to v konečném, třetím čtení. Jelikož jsem k tomuto tématu několikrát vystupovala, stručně se zde zmíním o našem návrhu, a to zavedení zákonné povinnosti prodávat na našem trhu základní potraviny, ve kterých jsme byli v minulosti soběstační, a tím narovnáme trh s potravinami. Jen zopakuji, že jejich podíl v našem návrhu stanovujeme na 55 % v roce 2022 s tím, že v každém dalším roce se procenta navyšují o 3 % až do roku 2028, kdy bychom měli dosáhnout minimálně 73% podílu našich potravin na našem trhu. Pozitivní je, že už nyní řetězce deklarují, že jsou zásobeny českými výrobky z 59 %, tedy aspoň to reklamují ve svých sloganech, tak by pro ně začít v roce 2022 na 55 % neměl být žádný problém. Jedná se zhruba o 120 základních položek z více než 15 000 nabízených. To je necelé procento, to je zhruba 0,8 % položek, to znamená naprosté minimum, které nemůže v žádném případě ohrozit pestrý sortiment zboží tak, jak je nám řetězci sugerováno. A přesto se tento návrh v médiích potýká s dezinformacemi, jak dojde ke snížení sortimentu, kvality, nebo dokonce dojde ke zvýšení cen zboží. A to u zákona, který zatím ani nenabyl účinnosti, ani nenabyl platnosti, a už se potýká s takovými obavami a dezinformacemi. Ne, je to právě naopak. Jedná se o předem vyhláškou určené potraviny, jak jsem říkala, je jich asi 120, a to jsou potraviny, které jsme si schopni u nás vypěstovat, v případě zvířat odchovat, takže o exotické ovoce rozhodně nepřijdeme, kvalita jídla se naopak navýší a cena se nám sníží, protože ceny zemědělských dodavatelů, našich dodavatelů v České republice, jsou dlouhodobě na nízké úrovni. A hlavně podporou tohoto našeho návrhu, vážení kolegové a kolegyně, podpoříte i kvalitní, čerstvé, a hlavně bezpečné potraviny, o které je zvýšený zájem našich zákazníků. Děkuji vám za pozornost, děkuji vám za podporu tohoto našeho návrhu, ale i celého zákona. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já také děkuji. Další do rozpravy je přihlášen pan poslanec Holomčík. Máte slovo.

 

Poslanec Radek Holomčík: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, omlouvám se za drobné zdržení. Já bych chtěl v tento okamžik představit dva své pozměňovací návrhy a poprosit nebo požádat o jejich podporu. Navrhuji tam změnu přístupu k tomu, jak budeme definovat značku Česká potravina.

Předně chci říct, že jsem rád, že ta značka existuje. Jsem rád, že česká legislativa umožňuje dobrovolné značení toho, co je česká potravina, ale obávám se, že ten model, tak jak je teď, je obtížně srozumitelný pro spotřebitele, a vlastně moc tomu nepomůže ani ta změna, kdy ke dvěma různým vymezením se přidá třetí. Já to chápu. Chápu, že česká legislativa reaguje nějak na legislativu evropskou, chápu, že je tam vícero pohledů, ať už je to pohled na potraviny jako na potraviny, pohled na potraviny jako na zboží. Tomu všemu rozumím, nicméně si myslím, že v tomto případě, když se jedná o dobrovolné značení, tak si můžeme dovolit být trošku konkrétnější.

Podstata mého návrhu říká, že nebudou tři různé definice toho, co je česká potravina, ale zjednoduší se na to, že česká potravina bude definována tak, že je to potravina, která byla vyrobena u nás, a všechno, co v ní je a mohlo být vyprodukováno na území naší republiky, tak tam vyprodukováno bylo. Já jsem ve vtipu, když jsme se o tom bavili v jednom televizním pořadu před několika lety, na dotaz, bylo to u pana Soukupa, když se mě ptal, co si o tomhle myslím, tak jsem ve vtipu řekl, že jediná značka, které věřím, je zákaz vjezdu. Jak říkám, nechci to nějak bagatelizovat, nechci nějak ten smysl zesměšňovat, nicméně si skutečně myslím, že je to pro spotřebitele poměrně složité. A to říkám jako člověk, který před Sněmovnou působil zhruba deset let nebo o něco málo déle v marketingu, a vím, že pokud chcete něco komunikovat ke koncovému spotřebiteli, pokud chcete někoho oslovit, tak byste měli udělat všechno pro to, aby to pro něj bylo co nejsnazší pochopit. A tím směrem míří jeden z mých návrhů.

Druhý návrh se týká dvojí kvality potravin. Já se přiznám, že se úplně neztotožňuji s tím, jakým způsobem Ministerstvo zemědělství přistoupilo k řešení téhle problematiky. Na druhou stranu bych chtěl ocenit práci, kterou na tom už odvedla Státní zemědělská a potravinářská inspekce, která na svém webu už zveřejnila, jak bude přistupovat ke kontrolám a řekněme vymáhání tady toho ustanovení, pokud se v zákoně objeví, což nemění nic na tom, že to nepovažuji za šťastné. Můj druhý pozměňovací návrh míří tím směrem, aby bylo jasně definováno, že problematika dvojí kvality potravin nebude dopadat na ty, kteří nemají žádnou možnost to ovlivnit, a to jsou zejména malé prodejny. Myslím si, že problém dostupnosti a nějaké obslužnosti venkova nám tady poměrně roste, těch prodejen - a já to hodně směřuji na malé prodejny v malých obcích a na venkově, byť vím, že se to týká i jiných, ale směřuji to tímto směrem - těch prodejen se zavřelo v posledních letech poměrně hodně. Je to čím dál větší problém a já si myslím, že je určitě správně v zákoně deklarovat a poskytnout určitou právní jistotu, že ta nová regulace na ně nebude dopadat, protože to prostě skutečně nemají možnost ovlivnit. Kroky, které Státní zemědělská a potravinářská inspekce v této věci už podnikla, mi dávají jistotu, že se to nebude dít, nicméně může se změnit vedení resortu, může se změnit politika resortu, může se změnit vedení inspekce a je to pořád prostě v té rovině jakoby nějaké deklarace mimo legislativní vymezení. A to, kam mířím, je, abychom v zákoně jasně řekli, že se problematika dvojí kvality potravin nedotkne malých prodejen na venkově. Proto vás prosím o podporu těchto svých návrhů.

Já se ještě přihlásím do rozpravy, protože je zde jeden výživný návrh, ale tomu se budu věnovat v samostatném příspěvku. Děkuji vám za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče, a prosím, aby se slova ujal pan poslanec Bendl, který je přihlášen do obecné rozpravy k tomuto bodu.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Pane ministře, kolegyně, kolegové, už je to poněkolikáté, co se vracíme k tomuto materiálu, který není nedůležitý a obsahuje řadu věcí v oblasti potravinářské politiky, nebo chcete-li potravinářské produkce, potravináři po něm volají. Potřebujeme řadu změn udělat, ale nepotřebujeme možná některé pozměňovacími návrhy, které upravují celou tuto materii. Já se zmíním jenom o několika pozměňovacích návrzích a dovolím si jejich komentář.

O návrhu kolegů z SPD, kteří tentokrát ve třetím čtení nahradili kolegy z hnutí ANO. Navrhují kvóty na pultech českých obchodů, kvóty na české potraviny, což v praxi bude znamenat omezování dovozu a samozřejmě zvyšování cen potravin, velmi uměle a nedobře nastavené. Navíc pozměňovací návrh, tak jak je napsán, je téměř nekontrolovatelný a složitě proveditelný. Tak trochu podezírám kolegy pouze z publikace nebo prezentace politického nadpisu Česká potravina, protože to je to, co se v České republice líbí, ale tento pozměňovací návrh, který je zcela v rozporu s evropským právem, a myslím si, že je i v rozporu principiálně s dohodou, kterou jsme jako Česká republika s Evropskou unií udělali, zamezuje obchodu, omezuje obchodování a snižuje šanci lidem vybrat si potravinu podle jejich gusta. Myslím si, že v okamžiku, kdy Česká republika nebo Ministerstvo zemědělství předloží Evropské komisi k notifikaci tuto část návrhu zákona, pokud tento pozměňovací návrh projde, nemůže jej Evropská unie nebo Evropská komise schválit. Takže je to pouze deklarace, nic, co by se v praxi dalo podle mě realizovat, a jde zcela proti zájmům lidí, kteří nakupují potraviny v České republice.

Chceme-li pomoct české potravině, pak musíme podporovat aktivně produkci, a v rámci ještě krátkého řetězce produkci v co možná největším počtu producentů, podporovat rodinné farmy, podporovat malé producenty potravin, tam bude bezesporu jasné, o jakou potravinu jde. A nemuseli bychom se zabývat takovýmito, promiňte mi, nesmysly a spíš populistickými výkřiky než opravdu reálnou podporou existence a produkce českých potravin.

K návrhu, který tady zpochybňoval pan ministr zdravotnictví. Stejně jako většina mých kolegů podporuji návrh pana kolegy Birkeho, neboť přináší sjednocení dozoru nad požadavky potravinového práva v zařízeních společného stravování otevřeného typu. Jak zde říkal ministr zemědělství, a já s ním v tomto ohledu velmi souhlasím, už od roku 2015 Státní zemědělská a potravinářská inspekce kontroluje přibližně 30 000 provozoven společného stravování otevřeného typu. Státní zemědělská a potravinářská inspekce má zkušenosti s fungováním, nejsou s tím žádné problémy a není nejmenší důvod, aby došlo ke sjednocení této kontroly pod jednu jedinou instituci. To z pohledu podnikatelského prostředí, z pohledu producentů potravin je určitě úleva, jakkoli státu zůstane v rukou kontrola produkce potravin a kontrola společného stravování otevřeného typu. Proto velmi pléduji za to zjednodušení, které myslím už svou existencí prokázalo, že je funkční. Pro podnikatelský sektor znamená ulehčení, o něco méně razítek bez ohledu na to, že nadále budou muset dodržovat přísná hygienická pravidla týkající se produkce potravin.

Pak ještě zmíním dvojí kvalitu, o které jsme také hodně mluvili. Evropská legislativa dělá z prodejce potravin zároveň výrobce, což zejména, tak jak zde říkal můj předřečník, může zkomplikovat situaci malým prodejcům potravin, protože oni nejsou schopni ovlivnit, jaký výrobek se jim dostane a jak vypadá jeho detailní složení, které nabízejí ve svých obchodech, zejména v malých obcích a městech. Prostě tuhle sílu nemají a nikdy mít nebudou.

Byli jsme ujištěni na jednání zemědělského výboru, že probíhající kontroly toto budou brát v úvahu, jakkoli opravdu ten princip, kdy prodejce v obchodě zároveň zavazujeme k tomu, že je zodpovědný za kvalitu zabaleného výrobku, je prostě naprosto nelogický a doufám, že to při výkonu kontroly Státní zemědělská a potravinářská inspekce vezme v potaz, protože pokuty, které jsou tam navrhovány, jsou v podstatě likvidační. Jsou v situaci, že kdyby se to takto použilo, můžeme v podstatě zavírat jeden malý obchod za druhým. Věřím, že to si tady nikdo nepřeje, a doufejme, že do budoucna se tato evropská legislativa změní, aby bylo jasné, kdo je výrobcem a producentem potravin, kdo je prodává a kdo za co opravdu může.

Třetí blok. Pozastavím se u pozměňovacích návrhů týkajících se potravinových bank. Zemědělský výbor podpořil rozšíření možnosti, ke komu je možné distribuovat potraviny z potravinových bank. Podle návrhu nebo doporučení zemědělského výboru už to nebudou jenom klienti sociálních služeb, ale v podstatě se pozměňovacím návrhem přijatým zemědělským výborem otevírá možnost, že tu potravinu může dostat každý. Úplně každý, to jenom zdůrazňuji. Říkáme ne už klienti sociálních služeb, ale v podstatě každý, kdo má oprávnění distribuovat potravinu z potravinové banky, ji může dostat. A já navrhuji pozměňovací návrh, který tak trochu upravuje možnost, kdo může prezentovat a reklamovat skutečnost, že s potravinou z potravinové banky nakládá a v čím jméně takto činí. Myslím si, že prezentovat skutečnost, že posílá potraviny do potravinové banky, má firma nebo obchodník, který tak činí, případně organizace či veřejně prospěšná společnost charitativní a humanitární, která ty potraviny skladuje a připravuje k další distribuci. Nikdo další by neměl svým jménem rozdávat potraviny z potravinových bank. Považoval bych to za jistou míru hyenismu a je třeba tomu předcházet. Proto navrhuji upřesnění v tomto zákoně, kdo může využívat ke své prezentaci distribuci potravin z potravinových bank.

A v části legislativní - podávání pozměňovacích návrhů. Hlásím se k nim, podám legislativně-technickou, která upravuje kompatibilnost s pozměňovacími návrhy, které dostaly podporu od zemědělského výboru, tak aby byly hlasovatelné. Děkuji vám za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám také děkuji, pane poslanče. Jenom upozorňuji, asi jste si všimli, během vystoupení pana kolegy jsem vás všechny odhlásil, protože tady byl drobný technický problém. Tak se můžete znovu přihlásit, ať zkontrolujeme, že všechno funguje. A o slovo prosím pana poslance Antonína Staňka.

 

Poslanec Antonín Staněk: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych v zastoupení pana poslance Birkeho okomentoval jeho pozměňovací návrh pod číslem 6510, který zde byl již několikrát zmiňován, a seznámil vás s argumentací na podporu právě tohoto pozměňovacího návrhu.

Současný stav, kdy Státní zemědělská a potravinářská inspekce a hygienické stanice mají identické kompetence ke kontrole potravinového práva v provozovnách společného stravování, je něco, co tento pozměňovací návrh systémově řeší. Pozměňovací návrh sjednocuje dozor nad požadavky potravinového práva v otevřeném typu stravování pro jeden orgán dozoru, a to Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci - například tedy restaurace, bary, kavárny, rychlé občerstvení. Státní zemědělská a potravinářská inspekce již nyní kontroluje 30 000 provozoven a předkládaný pozměňovací návrh má pouze doplnit těchto 30 000 provozoven o zbývajících přibližně 15 000, které by se tedy dostaly pod tuto jednotnou kontrolu. Krajským hygienickým stanicím zůstává 15 000 uzavřených stravovacích zařízení, jako jsou nemocnice, školy, domovy důchodců a podobně, kde je nezbytné zajistit vyváženou stravu cílovým skupinám a opravdu intenzivně se věnovat šetření, která krajská hygienická stanice dělá. Chci zde zdůraznit, že oprávnění pro krajské hygienické stanice provádět šetření epidemií z potravin není dotčeno. A kdo tvrdí něco jiného, neříká pravdu. Krajské hygienické stanice mohou a budou moci vstupovat a řešit to kdykoliv a kdekoliv to bude potřeba.

Co je důležité? Tento pozměňovací návrh přináší rovný přístup u provozovatelů, kteří si přímo konkurují. Jednoduše řečeno, výčep na růžku bude mít stejný dozorový orgán jako restaurace na protější straně ulice. Prostě dojde k jakémusi sjednocení a rovnému přístupu pro všechny provozovatele v daném segmentu služeb. Bude se eliminovat dvojí kontrola stejných povinností u stejného provozovatele. Tím chci v podstatě oponovat tvrzení krajských hygienických stanic a dalších, kteří hovoří o tom, že dojde ke zvýšení administrativní zátěže pro provozovatele. Opět je to nepřesné, když nechci použít slovo nepravdivé. Dvě dozorové organizace tak nebudou ve stejné provozovně konat totéž. Nedojde k přesunu žádných služebních míst z resortu Ministerstva zdravotnictví pod resort Ministerstva zemědělství. Krajské hygienické stanice tak budou moci dlouhodobě využívat své personální kapacity ke specializovaným činnostem, ve kterých je jiné orgány státní správy nemohou zastupovat, jako jsou dnes aktuální epidemiologická šetření, případně trasování.

Je potřeba připomenout, že Státní zemědělská a potravinářská inspekce již od roku 2015 úspěšně kontroluje cca 30 000 provozoven společného stravování otevřeného typu. To jest krajské hygienické stanice již více než šest let tyto provozovny nekontrolují. Přesunem pod resort Ministerstva zemědělství tak nenastanou naprosto žádné komplikace. Nestalo se tak ani v roce 2015. Není tedy důvod, proč by takováto situace měla nastat po přijetí tohoto pozměňovacího návrhu. Státní zemědělská a potravinářská inspekce standardně kontroluje celé spektrum požadavků potravinového práva - hygienické požadavky, jako je pravidelný úklid, škůdci, čištění a sanace, prevence šíření alimentárních onemocnění včetně osobní hygieny, zdravotní způsobilost zaměstnanců, mikrobiologická kontrola, přítomnost patogenních mikroorganismů, jako je salmonela, listeria, noroviry a další, bezpečnost potravin, například přepálené fritovací oleje, kontaminovaný led k přípravě nápojů, mikrobiologicky závadné zmrzliny. Kontrolují falšování potravin, například záměnu levnějšího drůbežího masa za hovězí, vydávání rostlinných náhražek za sýr, smetanu.

Není tedy pravdou, že by Státní zemědělská a potravinářská inspekce nemohla kontrolovat zdravotní způsobilost a vylučovat z provozů osoby, které na první pohled nesplňují zásady osobní hygieny podle příslušných nařízení. Není pravdou, že dojde přijetím tohoto pozměňovacího návrhu k ohrožení zdraví. Není pravdou, že krajské hygienické stanice mají lepší znalosti a větší zkušenosti. Není pravdou, že je nezbytné zdravotnické vzdělání ke kontrole uvádění pokrmů na trh. Naopak, pozměňovací návrh se týká úprav kompetencí ke kontrole požadavků potravinového práva, kde je velmi vhodné vysokoškolské vzdělání potravinářského, chemicko-technologického směru, a to inspektoři Státní zemědělské a potravinářské inspekce splňují.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, pozměňovací návrh pod číslem 6510 přináší tedy srovnání podmínek pro provozovatele a současně přináší velký přínos i pro samotného spotřebitele. To především právě díky kontrole kvality potravin, které jsou v procesu zpracovávání a přechodu od jednotlivých potravin ke konečnému pokrmu využívány. Prosím vás, abyste tento pozměňovací návrh podpořili. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám. S přednostním právem pan ministr zdravotnictví v rozpravě.

 

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný Dámy a pánové, vážený pane předsedo, krátce si dovolím reagovat. Prosím, z mého pohledu beru tu diskuzi jako odbornou, v žádném případě nezpochybňuji práci SZPI. Jenom jsem zkrátka přesvědčen, že role hygienické služby tak, jak je nastavena, je v současné době a i do budoucna nezastupitelná a zkrátka nepřevoditelná. Jenom znovu upozorním na to, co jsem řekl, že jsem skálopevně přesvědčen o tom, že prevence je základ a že možnost jednat, až když dojde k rozvoji třeba epidemického šíření nějaké enterotoxikózy nebo žloutenky, že to je pozdě. Já vím, že tuto možnost hygiena bude mít i nadále. Ale myslím si, že to preventivní nastavení, jak je, je prostě zásadní, že z něho ustupovat nelze.

A základním faktorem z mého pohledu není ta potravina, ale člověk. Mám-li to říct eufemisticky, nejde o mrkev, ale jde o to, že se někdo nechová hygienicky adekvátně, zanese tam onemocnění a dojde potom k tomu rozvoji. Já to hodnotím i jako lékař, koneckonců jsem ministrem zdravotnictví, takže to asi nikoho nepřekvapí.

Znovu říkám, není to útok na kolegy, jejichž práce si vážím. Jenom poprosím o totéž směrem k hygieně. A myslím si, že tak, jak je to nastaveno teď, to dává vyšší bezpečí stran zdravotního stavu pro všechny obyvatele. K ostatním částem zákona se nijak nevyjadřuji, tam já problém nemám. Děkuju.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji a slovo má pan poslanec Dolínek, který je přihlášen do rozpravy.

 

Poslanec Petr Dolínek: Děkuji. Vážený pane předsedající, já bych se k tomuto zákonu běžně nevyjadřoval, ale díky tomu prapodivnému systému, který stále držíme - padesátiprocentní účasti poslanců - pan kolega Birke dnes není na zasedání, takže proto jednak pan kolega Staněk, člen výboru, a jednak já také vystupujeme, protože Honza Birke zde dnes není. Jinak si myslím, že on by to velmi erudovaně vysvětlil, proč takto koná, jak navrhoval.

A své připravené argumenty - děkuji panu poslanci Bendlovi, že některé z nich řekl, některé řekl kolega Staněk. Já bych zde zdůraznil jednu zásadní věc, já bych se na to podíval šířeji. Mě mrzí, že zase padáme do takového starého klišé resortismu: já jsem to vždycky v resortu, nemyslím pana ministra, myslím jeho podřízené, měl, já si to tam chci nechat, protože jsem na to byl zvyklý, měl jsem to tak rozděleno, a tak v tom budeme pokračovat. Je to taková trošku česká malost, do které se často propadáme, že to tak fungovalo dvacet, čtyřicet let, a proto to chceme tak dále dělat.

V tomto návrhu je důležité, že hygiena nepřichází o svoje zaměstnance. Ten zákon je koncipován tak, že neodchází žádný zaměstnanec, žádné tabulkové místo není převedeno, ale lidé zůstávají. Já být na místě hygieny, tak to v tuto dobu vítám. Jestli se nám podaří vše, jak zde pan ministr včera prezentoval v nějakém plánu v příštích měsících udělat, tak já být hygienou, jsem rád, že mám odborně zdatného parťáka, který za mě umí některé věci - ne za mě, ale vedle mě - udělat, a já bych s ním spolupracoval. Já bych tu energii, kterou hygiena nyní vlastně investuje do toho, vystupovat proti tomuto návrhu, raději investoval do času, jak sladit ten systém.

A podívejme se na to i z pro sociální demokracii netypického pohledu podnikatele. Lidé v pohostinství, respektive v těchto provozech, o kterých se bavíme, mají v tuto dobu stejné problémy jako jiní podnikatelé a my jsme jim vlastně nečekaně připravili předvídatelné prostředí. Až se ten systém rozběhne aspoň částečně normálně, tak oni budou vědět, že mají čitelné prostředí, mají čitelného partnera, a s tím jsou schopni komunikovat na téma kontrol, hygieny, provozu. A vlastně co víc pro podnikatele můžeme v tuto chvíli kromě nějakých kompenzací udělat než to, že nebudou mít zdvojené kontroly, budou mít jednoho partnera. To si myslím, že je taky velmi důležité.

A potom, proč si myslím, že hygiena by se měla zaměřit na jiné věci a nemusí nutně dělat pouze tento lobbing za funkci, kterou může, jak vysvětlil kolega Staněk, v klidu převzít někdo jiný, protože už to stejně dělá. Můj pět let starý příběh z Prahy: My jsme nebyli schopni zkolaudovat v Praze opravenou tramvajovou existující trať v centru Prahy, na Praze 2, řada z vás ji zná, je to v Bělehradské ulici, někteří tam v okolí bydlíte, protože hygiena řekla, že ta tramvaj je příliš hlučná a že tramvaj, která tam jezdí šedesát let a musela se opravit, nejde kolaudovat po té opravě, protože je příliš hlučná. Musel osobně zasáhnout tehdy pan ministr Ludvík, který udělal schůzku, a hygiena si ujasnila, že elektrická kolejová doprava v centru města opravdu nějaký hluk vyvíjí, a to, že ta tramvaj tam byla, vlastně není nové povolování, je to nějaká kolaudace, a nakonec ta hygiena po půl roce ustoupila a mohli jsme zprovoznit opravenou tramvajovou trať.

Já si myslím, že hygiena má sama hodně problémů, které si potřebuje vyjasnit, vyřešit, a když tady je nabídka, jak se dá rozložit kompetence tak, aby byla funkční a předvídatelná, tak mě mrzí, a říkám, není to na pana ministra, je to na ty lidi pod tím, že takto bojují za něco, co je prostě v tuto chvíli zbytné.

Já vás tedy požádám i v souladu s tím, co řekli zástupci opozice, odhlasujme dnes prosím tuto změnu. Je jasná, je kompetenční, a hlavně už je ověřená za poslední pětiletý provoz, a myslím si, že i ohlasy z druhé strany provozovatelů byly vždycky pozitivní, nebo většinově pozitivní. Samozřejmě kdo má velké nešvary, tak si vždycky bude stěžovat, ale kdo funguje v rámci práva a pravidel, tak s tím nakonec byli spokojeni. Takže vás poprosím o podporu pozměňovacího návrhu. O dalších částech zákona se nebudu vyjadřovat. Myslím, že ta diskuze je zde takřka dva roky vedena, takže tam to bylo vydiskutováno. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. A nyní poprosím o slovo pana poslance Holomčíka, připraví se pan poslanec Válek.

 

Poslanec Radek Holomčík: Děkuji za slovo. Já jsem se přihlásil ještě jednou do této rozpravy, protože bych se chtěl speciálně věnovat vysvětlení toho, proč poslanci a poslankyně Pirátské strany nepodpoří návrh na povinný podíl českých potravin v supermarketech nebo v provozovnách nad 400 m2. Ty důvody jsou shrnutelné do tří kategorií. První kategorie jsou samotné výhrady k tomu, jak je ten návrh napsaný. Mě velmi mrzí, pokud se bavíme o takhle třeskutém tématu, které je i v médiích propíráno, na sociálních sítích propíráno, proč se předkladatel prostě nedomluvil s Ministerstvem zemědělství a nenechali si to napsat tam. Možná bychom se vyvarovali řady chyb a nesmyslů, které v tom návrhu jsou.

Za mě úplně nejzásadnější výhrada, která, kdyby nebylo nic jiného, tak už to by stačilo na to, být proti tomuto návrhu, je ustanovení, které, a já to přečtu, říká, jak má být té kvóty dosaženo. Přečtu to. "Provozovatel potravinářského podniku provozující maloobchod je povinen zajistit, aby podíl vybraných základních potravin z krátkého dodavatelského řetězce" - přeskočím část textu - "prodaných konečným spotřebitelům činil v každé jím provozované maloobchodní provozovně..." a dál ten text pokračuje. To znamená, že návrh říká, kolik procent, respektive určuje strukturu sortimentu, jaký má obchodník prodat koncovému klientovi. Já nevím, kdo z vás má zkušenost s maloobchodem, s tím, prodávat něco koncovému spotřebiteli, ale nařizovat zákonem, že to, co prodám - nikoliv co nabídnu, to by ještě logiku mělo, to by se dalo udělat, to by šlo i technicky udělat přes ERP systémy, dokonce by to šlo automatizovat tak, aby se to hlídalo, aby systém sám říkal: bacha, tady hrozí to - ale my se tady bavíme o tom, že diktujeme obchodníkovi, kolik čeho má prodat. To je naprostá absurdita. To prostě nemůže nikdo myslet vážně. Nezlobte se na mě, ale tohle je tak zásadní fail toho návrhu, že kdyby nebylo nic jiného, tak to je důvod pro to, ho odmítnout. A mě fakt mrzí, že to předkladatelé nekonzultovali, respektive že to nedali napsat ministerstvu, protože u takovéhoto systémového zásahu si myslím, že by ten pohled mohl minimálně tuhle věc vyřešit.

Další problém, který v tom textu vidím, je, když jsme se bavili o tomto návrhu v prvním, druhém čtení, které proběhlo před nějakým časem, tak vlastně zaznívalo, že ta tendence je proti evropskému právu, je proti smyslu volného trhu na území Evropské unie. A bylo řečeno: dobře, tak to nebudeme tlačit směrem k české potravině, ale budeme se bavit o zkracování dodavatelského řetězce, což je určitě správná úvaha. Evropská unie umožňuje například i v právu, které se týká veřejných zakázek, takzvanou bonifikaci lokálnosti, to znamená důraz na to, aby věci, které jsou spotřebovávány, byly vyprodukovány v blízkosti. Předkladatelé se rozhodli vyřešit tento problém tak, že vydefinovali, že místo české potraviny hovoří o potravinách z krátkého dodavatelského řetězce. Když si ale přečteme tu definici celou, je to, že v § 2 odst. 1 se vkládá písmeno q), které zní: "Potravina z krátkého dodavatelského řetězce, potravina vyrobená ze surovin, které pochází z území České republiky, u surovin rostlinného původu se tím rozumí vypěstování, zpracování a zabalení, u surovin živočišného původu se jedná o narození zvířat, odchov, chov, výkrm, poražení a zpracování na území České republiky." Dokonce jsem tam teď objevil i gramatickou chybu, ale to je věc jiná. Nicméně předkladatelé k tomu přistoupili tak, že řekli: česká potravina je potravina z krátkého dodavatelského řetězce. Tam není žádný specifický parametr, který by ale určoval skutečně tu krátkost řetězce, ať už nějakou geografickou blízkost, nebo například přímý nákup od producenta. V okamžiku, kdy budu mít před sebou suchou kůrku od chleba a nazvu ji svíčkovou s pěti, tak to neznamená, že je to svíčková s pěti knedlíky, tak je to pořád suchá kůrka od chleba, jenom já se budu chovat velmi podivně.

A to je přesně to, co udělali předkladatelé. Oni řekli: Jakákoli česká potravina, protože ta definice tomu odpovídá, je potravina z krátkého dodavatelského řetězce. Jestli tímhle chceme někomu namluvit, že to není porušování principů volného trhu, tak si nedovedu představit, jak intelektuálně omezený by takový člověk musel být, aby to akceptoval.

Další věc, také se to týká té definice. Tam jsou v podstatě dvě definice. Jedna ta, kterou jsem četl, ze které vyplývá, že potraviny, které by měly být zařazovány v rámci povinného podílu, by měly být výlučně české včetně surovin. Nicméně když se potom podíváme dál do ustanovení § 9b, je to odst. 1, písmeno b), tak tam se píše, že lze označovat potravinu z krátkého dodavatelského řetězce tou potravinou, jejíž součet hmotností složek pocházejících z České republiky tvoří nejméně 75 % celkové hmotnosti všech složek stanovených v okamžiku jejich použití při výrobě potravin jiné než uvedené v písm. a) a výroba proběhla na území České republiky. Přidaná voda se nezapočítává. Tím pádem, protože samozřejmě lze předpokládat, že obchodníci se budou snažit nějakým způsobem popasovat s tímhle návrhem, tak nám ta procenta padají. My jsme provedli takový orientační výpočet. Jestliže se bavíme o tom, že by v roce 2027 mělo být 73 % vyjmenovaných potravin českého původu v nabídce obchodních řetězců nebo obchodů s prodejní plochou větší, než je 400 m2, tak nám vlastně, pokud použijeme tuhle definici, padá 73 % na cca 55 %. Je otázka, jestli je to záměr předkladatele, ale v podstatě to, že umožňujeme tuhle definici, nám snižuje celkové procento českých potravin. Nevím, je to asi dotaz na předkladatele, jestli tohle skutečně zamýšlel, nebo je to právě důsledek té ne úplně příkladné legislativní práce, která se dala vyřešit tím, kdyby to konzultovali s ministerstvem.

Další věc. V návrhu v příloze 1 je seznam potravin z krátkého dodavatelského řetězce, na něž se vztahuje ta povinnost. A je tam spousta věcí, které jsou asi nekonfliktní - luštěniny, zelenina, masné výrobky, vejce atd. Ale objevují se tam i věci, které buď prokazatelně nejsou produkovány na území České republiky, nebo jsou naprosto minoritní. Je to kuchyňská sůl, je to sezamové semínko, jsou to rybí játra, vodní melouny. Samozřejmě, vodní melouny jdou pěstovat. Já je pěstuji dlouhé roky. Pamatuji si období, kdy byla taková úroda, že na konci sezony už to nechtěly žrát ani slepice. To samozřejmě jde. Ale otázka je, jestli je vhodné tyto potraviny, které jsou u nás v komerčním masovém měřítku, zařazovat do seznamu příloh, protože nám to strašlivě rozmělňují. A opět je otázka, jestli je to záměr. Protože říkáme obchodníkovi, že pokud to chce dodržet, tak u ostatních potravin musí navýšit to procento. A obávám se, že v hodně extrémních případech by to mohlo vést i k tomu, že ten obchodník třeba nebude prodávat kuchyňskou sůl, protože aby se vlezl do zákonem stanovených limitů, tak prostě bude muset omezit některé sortimenty, aby mu to nedělalo bordel v celkovém procentu.

Úplně jsem nepochopil - a opět je to otázka na předkladatele - proč se tam pracuje s konstrukcí hmotnosti produktů. Když se podíváte, tak v podstatě to procento se počítá z hmotnosti produktů, přičemž limonáda, i když ta tam není započítaná, ale prostě některé produkty, které mají třeba menší hodnotu, váží přirozeně víc než třeba suchý salám s nějakou ušlechtilou plísní, který v kilogramové ceně stojí poměrně hodně, protože je náročné ho vyrobit. Takže opět jestli se to nemíjí účinkem. Pokud chceme podpořit zemědělce a potravináře, jestli by nestálo za to se spíš zaměřit třeba na nominální hodnotu zboží atd.

No a pak je samozřejmě poslední dotaz na předkladatele, když ukládají Úřadu na ochranu hospodářské soutěže povinnost dohlížet na dodržování tohoto zákona, jestli se vůbec zeptali na to, jestli to ten úřad zvládne, jestli má dostatek kapacit. On to nebude úplně malý objem práce, který tomu úřadu teď přidáváme. Jestli se s tím počítá v rozpočtu té instituce, jestli jsou na to připraveni. V návrhu se počítá s tím, že by to mělo začít už v letošním roce 2021, tak mě by zajímalo, jestli se vůbec někdo obtěžoval zeptat se ÚOHSu, zda vůbec dokáže dohlížet na dodržování tady toho práva. Protože dávat do zákona další regulaci, kterou nebudeme schopni vymáhat, je zaplevelování právního řádu, který už tak je zaplevelený hodně moc. Ale je to otázka na předkladatele a budu rád, když bude zodpovězena.

Takže to jsou výhrady k samotnému návrhu. Já jenom zopakuji: kdyby v tom návrhu nebylo nic jiného než to, že přikazujeme obchodníkovi, kolik čeho má prodat, tak už to samotné by stačilo.

Nicméně je tady druhá rovina a to je národohospodářský pohled, takový ten makropohled na naši ekonomiku, na naše hospodářství jako celek. Česká republika je silně proexportní ekonomika. To znamená, že nezanedbatelná část našeho hrubého domácího produktu, ale i výběru daní a samozřejmě zaměstnanosti je vázána na to, kolik zboží a služeb a dalších věcí dokážou naše firmy vyvézt. Osmdesát procent českého exportu míří do zemí Evropské unie a je to poměrně pochopitelné, protože je tam nějaká blízkost legislativní, je to stabilní prostředí, země Evropské unie tvoří poměrně lukrativní trh i z hlediska koupěschopnosti. A tenhle návrh jde přímo proti principům volného trhu. Pokud tohle uděláme - a já se o tom budu bavit za chvilku, že to neuděláme - ale kdybychom to skutečně chtěli udělat, tak tím otevíráme dveře k tomu, že se nám dřív nebo později rozpadne volný trh Evropské unie, na kterém je naše hospodářství existenčně závislé. Opakuji - 80 % českého exportu míří do zemí Evropské unie. Saldo zahraničního obchodu je v posledních letech 12 až 17 miliard eur ročně právě ve prospěch exportu. A já bych se chtěl zeptat předkladatelů, jestli mají zpracovanou nějakou alternativní národohospodářskou koncepci. Co se stane, když se vám podaří ten volný trh rozstřelit? Pan ministr Havlíček tady není, že by nám k tomu třeba něco řekl. Ale skutečně by mě zajímalo, jestli jste promýšleli i tuhle rovinu - co se stane, pokud se vám podaří rozbít volný trh, kam budou naše firmy vyvážet. Pan premiér často a rád opakuje nesmysl o tom, že Piráti chtějí rozbít české hospodářství. Dámy a pánové, jestli něco může poškodit české hospodářství, českou ekonomiku, tak jsou to přesně tyhle tendence, které přinášejí riziko rozbití volného trhu. Mě by skutečně zajímalo, jestli předkladatelé mají vůbec nějakou představu o tom, co se stane, pokud se jim to podaří. Co se stane, pokud ty firmy budou muset i při vývozu do Německa, do Rakouska a do dalších zemí Evropské unie platit clo? Když rozbijeme volný trh, tak co se stane? Tak to prostě... (Poznámka z pléna.) No to není blbost, to není.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vás všechny poprosím, abyste se nepřekřikovali. Máte-li zájem, přihlaste se do diskuze.

 

Poslanec Radek Holomčík: Co budeme dělat s tím hospodářstvím, pokud se podaří rozbít volný trh? Tady říkáme, že rozbití volného trhu a ohrožení českého exportu je blbost - já si to nemyslím.

A potom je tady třetí pohled, a to je, ten návrh je tak trošku šaškárna. Řekněme si to na rovinu. On vlastně nikdo moc nepočítá s tím, že někdy začne platit, což trošku popírá ty předchozí dvě oblasti, o kterých jsem hovořil, ale všichni víme, že pokud se to dotýká evropského práva, pokud se to dotýká základních principů, na kterých stojí Evropská unie, do které jsme se dobrovolně rozhodli vstoupit, tak to bude muset podléhat notifikaci Evropskou komisí. A na příkladu některých jiných zemí, které se o něco podobného pokoušely, prostě víme, že to neprojde. A řekněme si na rovinu, tenhle návrh není nic jiného než předvolební divadýlko. A mě to strašně mrzí, protože naše zemědělství, a já vůbec nechci zpochybňovat to, že naši zemědělci nejsou v obtížné pozici, vůbec nechci zpochybňovat to, že máme řadu problémů, ale vysílat takovýhle signál českým zemědělcům, že tady vlastně jsme ochotni pracovat a debatovat o totální šaškárně, já si nemyslím, že jim to pomůže. Já si dokonce ani nemyslím, že to je vůči nim slušné a upřímné.

Myslím si, že bychom se měli zaměřit spíš například na přípravu společné zemědělské politiky, v rámci které se dají řešit určité problémy, o kterých se hovoří, třeba takzvaná externí konvergence, rozdílnost plateb mezi členskými státy. Pojďme se bavit o tom, jestli to už není překonaný relikt nějaké doby minulé. Já jsem tady té debatě nakloněný. Pokud chceme řešit postavení a roli supermarketů, tak se bavme o zákonu o významné tržní síle. To je přesně ten legislativní nástroj, který k tomu máme. Všiml jsem si, že ten návrh je někde v nějakém mezirezortním připomínkování. To je nástroj, který máme k tomu, abychom zabránili nějaké špatné praxi řetězců. Ale ne zákon o potravinách! Pak je samozřejmě otázka, proč se ten zákon zaměřuje jenom na řetězce a nezaměřuje se na to, co by podle mého názoru měl plnit, a to je v rámci produkčně-spotřebitelského řetězce řešit i postavení a ochranu těch malých před velkými, což nemusí být nutně jenom řetězce. Ale to je debata na jindy.

Já prostě odmítám přijmout a akceptovat to, že tady vykládáme zemědělcům nesmysl o tom, že se jim snažíme pomoct návrhem, který je špatně napsaný, který ohrožuje hospodářství České republiky a který vlastně není myšlen vážně. A to jsou důvody, proč Piráti tento návrh nepodpoří. Já vám děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Hezké dopoledne, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, budeme pokračovat v rozpravě vystoupením pana poslance Válka, připraví se kolega Bendl. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Děkuji, pane předsedající. Tak tady už toho padlo tolik, že bych mohl jenom poděkovat za pozornost a odejít. Ale zkusím přece jenom něco říct jednak za sebe a jednak za klub TOP 09.

My podpoříme pozměňovací návrh na přesun kompetencí na zemědělskou inspekci a vysvětlím důvod, proč. Já jsem pravděpodobně jediný, tedy aspoň se domnívám, že jsem jediný, který je současně v zemědělském výboru a ve zdravotním výboru, a velmi za to děkuji panu ministru zdravotnictví. Naprosto rozumím obhajobě krajských hygien. Krajské hygieny jsou podfinancované, krajské hygieny jsou personálně nedostatečně vybavené, je potřeba je maximálně posilovat, a děkuji ministerstvu, že se o to snaží. Je potřeba je posilovat i technicky, ale tady se bavíme o určité praktické věci, která se tady cyklicky objevuje, kdy já měl příležitost na potravinářské inspekci v Brně vidět výsledky kontrol, vidět výsledky těch provozoven a musím říct, že filozofie přístupu ke kontrolám se musí změnit. Musí se změnit kvůli konzumentům, kvůli zákazníkům v restauracích tak, aby opravdu měli jistotu, že dostávají kvalitní produkt, dobře připravený, v čistých, kvalitních a hygienicky nezávadných prostorách, a já věřím, že tato změna k tomu povede.

Pokud by ta změna, pokud by návrh pana poslance Birkeho byl provázen i návrhem přesunu zaměstnanců z krajských hygienických stanic, byl bych první, který by byl zásadně proti. Ale to není, za to jsem velmi rád a vážím si toho. Podobný návrh se tady cyklicky objevoval a myslím si, že je to určitá změna chápání fungování těch kontrol. Ono to tady několikrát zaznělo. Je to určité paradigma, které tady historicky dlouhodobě je, a změnu paradigmatu vždycky provází vášně, vždycky provází nesmiřitelné názory. Já jsem rád, že diskuze k tomuto bodu není taková, že tady padla řada racionálních, rozumných argumentů, a znovu opakuji, že ještě jednou děkuji ministrovi zdravotnictví za jasné shrnutí a ten postoj, který vůbec není něco, s čím bych nesouhlasil, ale myslím si, že v tomto případě bude kvůli zákazníkům, kvůli občanům, kvůli konzumentům lepší ten přesun podpořit, a proto ho klub TOP 09 podporuje.

Jiná věc je procento českých potravin - a on o tom mluvil kolega Holomčík, prostřednictvím pana předsedajícího - na trhu. Tady my tento pozměňovací návrh nepodpoříme. Je řada důvodů, které tady padly, byť si myslím, že to puzení a snaha o tento návrh a myšlenka jako taková je velmi správná, je dobrá, je potřeba podporovat lokální výrobce, lokální producenty a samozřejmě na Moravě moravské, ve Slezsku slezské, na Chodsku chodské, v Praze pražské atd. a v Čechách české, a čím potraviny se méně transportují, čím spotřeba potravin je lokálnější, čím více se podporují ti lokální producenti, tím je to lépe jak pro ně, tak pro kvalitu těch potravin. To všechno jsou věci, se kterými se dá souhlasit. Já ale nemohu souhlasit s tím, aby neměl zákazník možnost výběru. Já našemu zákazníkovi a klientům věřím a věřím, že zákazník si vybírá kvalitní potraviny, věřím, že si vybírá české potraviny, a pokud půjdu, tak vidím, že je jich dostatek na trhu, že jsou prodejny, které se zaměřují pouze na produkci českých potravin a na jejich prodej. Jsou to nejenom kamenné obchody, ale jsou to on-line obchody. Tedy to, že bych se nemohl dostat ke klobáskám pana Hakalíka, je naprostá chiméra a byl bych blázen, pokud bydlím na jižní Moravě, abych jezdil jinam než k Hakalíkovi. Jiná věc je, jestli těch klobásek je schopen vyrobit tolik, kolik já jich zkonzumuji. Je nesmysl, abych jezdil pro mléčné výrobky jinam než na Beskydsko nebo na Vysočinu prostě proto, že tam mám několik přátel, kteří dělají úžasné mléčné výrobky, a prostě si pro ně jezdím. Kolem Brna máme několik sýráren a tak bych mohl pokračovat a pokračovat a pokračovat.

Na druhé straně, a tím se dostávám k tomu, že podpořím pozměňovací návrh, prostřednictvím pana předsedajícího, kolegy Holomčíka. Existuje čokoláda Ajala. To je čokoláda, kterou možná znáte nebo neznáte, ale vyhrála několikrát mistrovství světa jako nejlepší čokoláda. Světe div se, je to brněnský produkt, tedy je to česká, já tedy se omlouvám, brněnská čokoláda, kdy výrobci té čokolády si pěstují boby tuším v Ekvádoru, velmi pečlivě, platí tam pěstitelům velké částky za to, aby pěstovali boby kvalitní. To znamená, podporují rozvojovou zemi, což se mně velmi líbí, baťovská tradice tady pokračuje. Používají samozřejmě cukrovou třtinu na slazení, ale ta čokoláda je pořád česká čokoláda a hlásí po celém světě, že Češi umí udělat špičkovou čokoládu. A myslím si, že to je to, co chceme. My chceme propagovat Česko, chceme propagovat českou značku, chceme propagovat CZECH MADE, že je špičková kvalita. Proto tento pozměňovací návrh na rozdíl od toho předchozího podpoříme.

Poslední, o čem bych se chtěl zmínit, je můj pozměňovací návrh, a to je to, co bych chtěl, aby bylo daleko intenzivněji vtaženo do diskuze o potravinách. Je to můj pozměňovací návrh pod bodem E - označení nebalených potravin. Děkuji za doporučení zemědělského výboru i kladné stanovisko Ministerstva zemědělství. Jde mně o to, že my bychom měli podporovat ze všech sil jednak, aby ti, kteří mají jakékoliv problémy s některou součástí potravin - celiaci, pacienti s laktózovou intolerancí atd., měli dostatek kvalitních potravin za srovnatelnou cenu jako ostatní.

Toto si myslím, že je to, co bychom měli dělat, a tady bychom měli podporovat české výrobce, kteří tyto produkty nabízí. Měli bychom podporovat ze všech sil, aby se tyto dietní potraviny dostaly do škol pro děti a vůbec všude, kde je potřebují pracovníci, ale především do škol. My se opakovaně o to snažíme s panem ministrem zemědělství a za jeho podporu mu velmi děkuji. A tímto vyzývám takto do mikrofonu pana ministra Plagu znovu, který mně slíbil, že v září konečně svolá pracovní skupinu na Ministerstvu školství, tak já doufám, že se ztopoří k výkonu a udělá to, tedy v lednu. Leden ještě neskončil. Velmi bych ho o to prosil. A to je skutečná podpora kvalitních potravin, které mohou být české a které mohou podpořit jednak české výrobce těchto potravin a jednak podpořit zdraví českých občanů.

S tím souvisí - a jsem velmi rád, že tuto snahu podporuje hlavní hygienička, a moc děkuji ministru zdravotnictví, byť to možná neví, ale Ministerstvo zdravotnictví se k tomu postavilo čelem, na seminářích toto velmi podpořilo i cestou krajských hygieniků. A myslím si, že teď to už vázne jedině na Ministerstvu školství, a znovu prosím tedy pana ministra Plagu nepřítomného, aby přece jenom zvážil, jestli v lednu bychom to nemohli svolat. Doufám, že třeba na vládě byste ho mohli také poprosit, pane ministře zemědělství.

A myslím si, že pokud se nám podaří takto informovat klienty o složení českých potravin, pokud se nám podaří takto informovat klienty o kvalitě českých potravin, tak je to nejlepší, co pro české potraviny můžeme udělat. Proč si to myslím? A teď už vidím, jak se mně, prostřednictvím pana předsedajícího, pan předseda zemědělského výboru bude smát, ale to nevadí - ale jo, zasloužím si to, ale řeknu to. Protože on ví, že u každého svého sdělení musím zmínit víno, proto ho zmíním i tady. A my jsme naučili během poměrně krátké doby českého klienta, že moravská vína a česká vína jsou špičková, především ta bílá. Proč bych si kupoval jiné? Naučili jsme ho a vysvětlili jsme mu, co má na etiketách hledat, a donutili jsme, přesvědčili jsme vinaře, že v jejich zájmu je, především v jejich zájmu je, aby na těch etiketách uváděli pravdu, aby tam nelhali, a samozřejmě to kontrolujeme.

Nikdy to nebude dokonalé. Ta snaha je nekonečná. A stejnou snahu a stejné úsilí bychom měli vyvinout u každé české potraviny, protože český konzument, český zemědělec a české výrobky a potraviny si to zaslouží. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já děkuji panu poslanci Válkovi. A nyní s přednostním právem pan poslanec Marian Jurečka, kolega Bendl ještě posečká. Pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Dobré odpoledne, vážený pane předsedající, pane ministře, kolegyně, kolegové. Dovolte mi pár poznámek za sebe a také za klub KDU-ČSL. Já musím říct, že jsem rád, že se tady hodně diskutují věci, které byly zavedeny za mého působení coby ministra zemědělství, a sice otázka potravinových bank a otázka označení Česká potravina. Ale chtěl bych připomenout, že to není to hlavní, proč tady ta novela leží. Ta novela tady je také především z důvodu, který se tady také hodně v Poslanecké sněmovně i v mediálním prostoru diskutoval, a to je problematika dvojí kvality potravin. Takže řekněme si, že jeden z velmi důležitých bodů je také to, že tato novela implementuje snahu, kterou jsme jako Česká republika měli v posledních šesti letech, kdy jsme otevřeli téma dvojí kvality potravin na půdě Evropského parlamentu, na půdě Rady ministrů. Dokázali jsme to téma dostat i na půdu komise a dohodli jsme z našeho podnětu a spolupráce s jinými státy, že to téma se řešit bude, a jsme dneska ve fázi implementace. Takže to je první důležitá věc, kterou je potřeba zmínit.

A k debatám, které se tady vedou. Já bych chtěl říci, je (to) otázka kompetencí. Byla tady také diskutovaná i v předcházejících období, i za mého působení jsme tuto změnu chystali, a já musím říct, že - nechci se tady pouštět do podrobných argumentů, ale i především s ohledem na situaci, ve které dneska jsme a evidentně dlouhé měsíce, možná i roky budeme - tak si myslím, že jsou dneska priority práce pracovníků hygienické služby trošku někde jinde. A jestliže jsme schopni některé kontrolní činnosti velmi dobře, kvalitně a srovnatelně saturovat jiným dozorovým orgánem, který si nenárokuje ani lidi navíc, ani peníze navíc, a jenom dokážeme ten stav, který vlastně už v posledních měsících tady je de facto stanovit i de iure, tak si myslím, že to není nic proti ničemu a nelze to chápat jako útok na někoho nebo nějakou organizační složku státu nebo jiného resortu. Takže tolik k této záležitosti.

Pak se tady hodně diskutuje záležitost, která se týká podílu českých potravin. Já jsem tady v loňském roce u prvního pozměňovacího návrhu byl spolupodepsán. Řekl jsem, že jsem udělal chybu při podpisu tohoto pozměňujícího návrhu, a jsem přesvědčen o tom, že Evropská komise, a případně kdybychom došli až za absurdní situace k Evropskému soudnímu dvoru, tak by nám, pokud tento návrh schválíme, nebylo dáno za pravdu. Bude to klasifikováno jako věc, která bude v rozporu s evropskou legislativou. Já bych velmi apeloval na to, abychom hledali jiné cesty, jak podporovat kvalitu českých producentů, krátký dodavatelský řetězec, lokální místní producenty od malých rodinných farem přes naše tradiční podniky, které tady máme. Ty nástroje tady jsou. Některé už jsou tady zmíněny i v těch legislativních návrzích, které jsou předloženy. Já se přiznám, já jsem měl předložené dva pozměňující návrhy, které v tomto duchu také rozvíjely podporu našich domácích spotřebitelů, ale při projednání ve druhém čtení jsem bohužel - a to mě velmi mrzí - se nestihl k těmto pozměňujícím návrhům přihlásit, proto je podám prostřednictvím mých kolegů v Senátu, a ty jdou cestou umět ukázat spotřebitelům srovnání také v tom, kolik pesticidů, kolik léčiv včetně antibiotik potřebují čeští zemědělci při výrobě produktů a potravin a kolik je potřeba v zahraničí, aby kromě informace o ceně a o složení výrobku z hlediska hlavních složek měl spotřebitel i tuhle informaci, která je podle mě velmi důležitá z hlediska rozhodování spotřebitele.

A pak si myslím, že je tady velký prostor, aby zřizovatelé, především ze strany veřejných zřizovatelů, jako je stát, nemocnice, fakultní nemocnice, kraje, města, obce, kde jsou školní jídelny, jídelny u domovů pro seniory a podobně, aby se tady výrazně zvýšil podíl domácích potravin a podíl především biopotravin. Já si myslím, a s tím jsem apeloval už i v minulosti na ministra zdravotnictví, že třeba na oddělení, jako je onkologie, novorozenecké oddělení a podobně, tam bych viděl jako jednoznačný prostor a prioritu, ať se tady používají biopotraviny. Je to jasný signál toho, jakým způsobem chceme i zvýšit kvalitu stravování na těchto odděleních a v nemocnicích a v budoucnu to rozšiřovat. Takže i tento návrh z hlediska zvyšování podílu biopotravin v sektoru veřejného stravování mám připraven a v Senátu jej budeme předkládat.

Takže tolik k těmto záležitostem. Pokud jde o potravinové banky, jsem rád, že se tady potravinové banky rozvíjejí, že tady i v legislativě dochází k určitému zpřesnění některých věcí, aby třeba nebylo i zneužíváno dobré jméno a práce potravinových bank. To si myslím, že je důležité, že to je namístě. Takže tolik k této záležitosti. A budu rád, když už přijdeme po - myslím, že roce a půl - k tomu, abychom dokázali tuto legislativu v třetím čtení přepustit také kolegům do Senátu. Díky.

 

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já děkuji panu poslanci Marianu Jurečkovi. Nyní vystoupí řádně přihlášený pan poslanec Petr Bendl, zatím poslední přihlášený do rozpravy ve třetím čtení. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji ještě jednou. Protože jsem nepřečetl legislativně technickou a nenavrhl ji, tak učiním teď, protože po doporučení legislativy doporučuji, aby se v tom mém pozměňovacím návrhu C3 udělala úprava s vložením slova "provozovatele potravinářského podniku" podle odst. 2 a 3. A já pro pořádek celý ten odstavec raději přečtu, aby nebylo pochyb, jak se tam legislativně technicky vpraví tyto slova.

Pozměňovací návrh C3 v části první, článek 1 se za bod X vkládá nový bod, který zní: X. V § 11 se za odst. 4 doplňuje nový odstavec 5, který zní... V § 11 se za odst. 4 doplňuje nový odstavec 5, který zní: "Číslo 5 - při distribuci potravin odst. 2 a 3 je zakázána propagace jiné osoby než neziskové organizace, provozovatelé potravinářského podniku poskytujícího bezplatně potraviny nebo veřejně prospěšné právnické osoby podle odst. 2 a 3."

Tolik k mé legislativně technické úpravě. Prosím pana zpravodaje, zdali by ji zaznamenal, pokud bude chtít, dám mu ji písemně.

A ještě poznámku k tomu, co říkal pan kolega Holomčík: už jsem do těch technikálií vůbec nešel, jsem prostě přesvědčený o tom, že si Ministerstvo zemědělství ve skutečnosti přeje, aby tenhle pozměňovák nám Evropská komise vůbec neschválila, protože to je v praxi nerealizovatelné. Není možné v čase, tak jak tady SPD nebo pan kolega Fiala navrhuje, že tedy bude třeba - a já to přečtu raději, ať se nedopustím nějakého faux pas - že se tedy nebude měřit to, co nabízím, ale to, co prodám. Přičemž neříká, v jakém čase, co se bude kontrolovat. Bude se to kontrolovat za měsíc prodaného, za týden, za den, ke dni kontroly? Jak se to bude dělat, když se neurodí? Vy říkáte, že bude povinnost prodávat 73 % ořechů, co když ořechy na českém trhu nebudou? Jak to uděláte? Prostě nijak. Nebo ovoce. Přijde rok, který prostě nebude přát ovocnářům. A co s tím? Lidi si pojedou koupit ořechy 200 metrů za hranice, ti, co to mají blízko, ale ti, co to mají daleko, prostě nikoliv. Vy tam uvádíte zhruba 150, nebo já jsem to přesně nepočítal, položek, které jsou povinni prodat, nikoli nabízet. Tak jak tady správně říkal pan kolega Holomčík, řepkový olej, potravinářskou sůl, polévky, bujony, snídaňové cereálie a ostatní výrobky z obilných zrn, povinnost prodat 73 % maximálně. Takže to aby si ten prodejce to hlídal v čase? V jakém čase? K čemu se to bude vázat? Jak se to bude kontrolovat? Pod milionovými kontrolami.

Ne, já myslím, že to nebylo myšleno vážně. Prostě ti, co to psali, ty zajímalo akorát to: řekneme občanům: česká potravina, to je líbivý nadpis. Evropská komise to nakonec shodí, tak se aspoň vymluvíme na tu hnusnou a ošklivou Evropskou unii, protože nám zase zabránili v tom, abychom tady prodávali české potraviny. Já jsem hluboce přesvědčený, že tento návrh i zemědělce, skutečné zemědělce, spíš uráží. Vědí, že tohle není cesta. Ale každý spotřebitel nebo nakupující nemusí úplně tomu rozumět. Nezná detaily toho pozměňovacího návrhu, který nakonec stejně nebude schválen, protože by se z toho Státní zemědělská a potravinářská inspekce a všichni - Ministerstvo zemědělství - kdyby to měli nějak kontrolovat... To není na zbláznění jenom pro ty, co by se tak měli chovat a prodávat tak to zboží. Takže je to jenom politická deklarace, úplně prázdná a hloupě napsaná.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Petru Bendlovi. Pokud se nikdo nehlásí do rozpravy, rozpravu končím. Ptám se na závěrečná slova. Pan ministr? Má zájem o závěrečné slovo. Ještě před tím, než vám dám, pane ministře, slovo, omlouvá se z pracovních důvodů od 11 hodin i ministr zdravotnictví Jan Blatný. Pane ministře, prosím, máte slovo.

 

Ministr zemědělství ČR Miroslav Toman Takže ještě jednou a naposledy chci poděkovat všem, kteří tady vystupovali. Chci poděkovat za konstruktivní debatu. Myslím si, že je dobře, že se bavíme o tom, co pomůže českému zemědělství, českému potravinářství, českému spotřebiteli. A chci vás všechny požádat o to, abyste nakupovali české, moravské a slezské potraviny. Tím pomůžeme absolutně nejvíc. Buďme trošku nacionalisti, co se týká potravin, českého zemědělství a naší země. O to vás chci požádat. A to, že ten zákon je potřeba, prosím jenom, abych to trošku odlehčil: podívejte se, když si dáváte kávu, jaké tam lijete mléko tady ve Sněmovně. Všichni tam lijete německé mléko. Takže ten zákon je potřeba. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Závěrečná slova zpravodajů. Pan zpravodaj zemědělského výboru Pavel Kováčik? Má zájem. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Pane předsedající, paní a pánové, já pouze krátce, než se rozvine závěrečná hlasovací mašinerie. Chci informovat Poslaneckou sněmovnu, že v rozpravě vystoupilo 12 poslanců a poslankyň, padl jeden návrh na doplnění legislativně technických úprav od kolegy Bendla, a pokud někdo nezpochybní, že nejde o legislativně technickou úpravu, dovoluji si potom následně v návrhu zahrnout tento návrh legislativně technické úpravy od kolegy Bendla k dalším legislativně technickým úpravám a navrhnu hlasovat en bloc. To je všechno k závěrečné zprávě zpravodaje, pane předsedající. Pokud nebude jiný požadavek, můžeme už přejít k proceduře.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní závěrečné slovo zpravodajů ostatních výborů. Paní poslankyně Věra Adámková za zdravotní výbor. Má zájem? Nemá zájem. Pan kolega Bžoch? Má zájem o závěrečné slovo za výbor pro evropské záležitosti. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Jaroslav Bžoch: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych vás rád, vážené kolegyně, vážení kolegové, seznámil krátce, velmi stručně s jednáním o tomto bodu na půdě Evropského výboru. My jsme se tímto tiskem zabývali hlavně z důvodu pozměňovacího návrhu, který zavádí kvóty na české potraviny. Dnes tam máme jiný návrh, nicméně naše usnesení tento návrh také bere v potaz a je velmi stručné. Můžete ho najít ve sněmovním tisku 502/7. Co se týče stanovení kvót na potraviny, na zboží, tak toto stanovení je v přímém rozporu s primárním právem Evropské unie, konkrétně porušuje článek 34 Smlouvy o fungování Evropské unie při dovozu. Stanovení kvót je považováno za opatření s rovnocenným účinkem množstevnímu omezení. Tudíž je přímo v rozporu s tímto primárním právem Evropské unie. Tudíž já pro něj nemohu hlasovat z tohoto důvodu. Pokud by to došlo k Evropskému soudnímu dvoru, tak nám to hodí na hlavu, není možné v tomto takto hlasovat.

Co se týče debaty k tomu, tak jsem pro, ano, máme se bavit o tom, jak podpořit naše zemědělce, máme se bavit o tom, jak mít soběstačnou Českou republiku, nicméně tato debata patří také na úroveň Evropské unie. Máme společnou zemědělskou politiku. Zemědělská politika dnes zabírá 40 % rozpočtu Evropské unie. To je ohromná hromada peněz, kterou do zemědělství dáváme, a musíme se tedy bavit na půdě Evropské unie, jestli to je rozdělováno správně, jestli to je spravedlivé, nebo jestli některé státy těží na úkor malých států. Dále se také můžeme bavit o tom, jestli je výhodné, že když má někdo přebytek, například brambor, a veze nám je přes celou Evropu za směšný peníz, jestli uhlíková stopa je to, co opravdu od toho chceme, nebo jestli bychom měli podpořit místní zemědělce. Ale je to debata na úroveň Evropské unie. Já vám děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji Bžochovi. A můžeme přejít k hlasování o pozměňovacích návrzích. Požádám zpravodaje garančního zemědělského výboru, aby nás seznámil s procedurou hlasování, poté přednášel jednotlivé pozměňovací návrhy a před hlasováním k nim sdělil stanovisko garančního výboru. O totéž požádám ještě ministra. Pane zpravodaji, prosím.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo, pane předsedající, paní a pánové, dovoluji si tedy navrhnout proceduru pro hlasování jako zpravodaj garančního výboru. Těch hlasování bude v usnesení, že garanční výbor

I. doporučuje Poslanecké sněmovně hlasovat ve třetím čtení o návrzích podaných k návrhu zákona v následujícím pořadí, a to jest: prvně hlasovat návrhy legislativně technických úprav. Jenom připodotknu, že legislativně technické úpravy i ostatní záležitosti máme v tisku 502/9, plus tři načtené legislativně technické úpravy ode mě a jedna načtená legislativně technická úprava od pana kolegy Bendla teď ve třetím čtení. Navrhuji tedy hlasovat o těch úpravách en bloc. (Hlasité hovory v sále.)

Druhé hlasování budou potom...

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Prosím o klid sněmovnu, ať zpravodaj může přednést proceduru hlasování.

 

Poslanec Pavel Kováčik: V druhém hlasování budeme hlasovat o pozměňovacích návrzích poslance Josefa Kotta pod písmenem G, sněmovní dokument 6484. Jenom připodotýkám, že bude-li přijato, stane se nehlasovatelným návrh A2.

Ve třetím hlasování - poslanec Kott - pod písmenem G, sněmovní dokument 6485.

Ve čtvrtém hlasování - pozměňovací návrhy poslance Josefa Kotta G, sněmovní dokument 6487, a to I a II en bloc jedním hlasováním.

V pátém hlasování pozměňovací návrh poslance Josefa Kotta pod písmenem G, sněmovní dokument 6510 I až III, en bloc jedním hlasováním.

V šestém hlasování budeme hlasovat návrhy poslance Josefa Kotta pod písmenem G, sněmovní dokument 6342, I a II, en bloc jedním hlasováním.

V sedmém hlasování potom bude hlasován návrh poslance Josefa Kotta pod písmenem G, sněmovní dokument 5963, I až IX, en bloc jedním hlasováním. Tady připodotýkám, že bude-li přijato G, sněmovní dokument 5963 II, stane se nehlasovatelným návrh A4. Pokud bude přijato G, sněmovní dokument 5964 III, stane se nehlasovatelným A6. Pokud bude přijato G, sněmovní dokument 5963 IV, stane se nehlasovatelným A11 a také návrh pana kolegy Holomčíka F, sněmovní dokument 6745 3. Pokud bude přijato G, sněmovní dokument 5963 VI, stane se nehlasovatelným návrh pod písmenem A14.

V osmém hlasování bude pozměňovací návrh poslance Josefa Kotta pod písmenem G, sněmovní dokument 6967, novelizační bod I a II, en bloc jedním hlasováním.

V devátém hlasování se pak dostáváme k pozměňovacím návrhům zemědělského výboru A1 až A16, en bloc jedním hlasováním, přičemž A2 je nehlasovatelné, bude-li přijat pan poslanec Kott G, sněmovní dokument 6484. A4 je nehlasovatelné, pokud bude přijat návrh pana kolegy Kotta, sněmovní dokument 5963 II. A6 je nehlasovatelné, pokud bude přijat návrh kolegy Kotta G, sněmovní dokument 5963 III.

Pokud bude přijato A9, stane se nehlasovatelným návrh pana kolegy Bendla C1 III a pan kolega Luzar pod písmenem H II. Pokud bude přijato A10, stane se nehlasovatelným pan kolega Bendl C1 3 a Luzar H2. A11 je nehlasovatelné, bude-li přijat pan kolega Kott pod písmenem G, sněmovní dokument 5963 IV. Pokud se bude hlasovat a bude přijato A11, stane se nehlasovatelným pan kolega Holomčík pod písmenem F, sněmovní dokument 6745 3. A14 je nehlasovatelné, bude-li přijat pan kolega Kott pod písmenem G, sněmovní dokument 5963 VI.

V desátém hlasování budou pozměňovací návrhy poslance Fialy I1 až I9, en bloc jedním hlasováním, přičemž bude-li přijato I2, stane se nehlasovatelným pan kolega Holomčík F, sněmovní dokument 6745 1. Pokud bude přijato I3 až I6, stane se nehlasovatelným pan kolega Bendl s návrhem C1 III a pan kolega Luzar H II. Pokud bude přijato I8, stane se nehlasovatelným pan kolega Holomčík pod písmenem F, sněmovní dokument 6745 3.

V jedenáctém hlasování jde o hlasování paní poslankyně Olgy Richterové pod písmenem B.

Ve dvanáctém hlasování pozměňovací návrh pana kolega Petra Bendla C1 I až C1 III, en bloc jedním hlasováním, přičemž bude-li přijato C1 II, stane se nehlasovatelným kolega Luzar H II. C III. je nehlasovatelné, bude-li přijato A10 nebo Fiala I3 až I6. Pokud se bude hlasovat a bude přijato C1 III, stane se nehlasovatelným pan kolega Luzar s návrhem H II.

Ve třináctém hlasování potom bude hlasováno o návrhu pana kolegy Petra Bendla pod písmenem C3. Bude-li přijato C3, nebude možné hlasovat C2 1 a 2, protože jde o variantní úpravu.

Ve čtrnáctém hlasování budeme hlasovat o pozměňovacích návrzích pana kolegy Petra Bendla pod písmeny C2 1 a 2, en bloc jedním hlasováním, přičemž C2 1 a 2 je nehlasovatelné, bude-li přijato C3, to je variantní úprava.

V patnáctém hlasování pozměňovací návrh poslance Jiřího Běhounka D1 až D5, en bloc jedním hlasováním.

V šestnáctém hlasování pozměňovací návrh poslance Vlastimila Válka pod písmenem E.

V sedmnáctém hlasování pozměňovací návrh poslance Radka Holomčíka F, sněmovní dokument 6744 1 a 2, en bloc jedním hlasováním.

V osmnáctém hlasování pozměňovací návrhy poslance Radka Holomčíka F, sněmovní dokument 6745 1 až 3, en bloc jedním hlasováním, přičemž pan kolega Holomčík s návrhem F, sněmovní dokument 6745 1, je nehlasovatelný, bude-li přijat pan kolega Fiala a jeho návrh I2. Pan kolega Holomčík pod písmenem F, sněmovní dokument 6745 3, je nehlasovatelný, bude-li přijato A11, sněmovní dokument 5963 4 nebo Fiala I8.

V devatenáctém hlasování potom, bude-li ještě o čem hlasovat, poslance Leo Luzara H1 až H3, en bloc jedním hlasováním. Přičemž H1 je nehlasovatelné, pokud bude přijat návrh pana kolegy Bendla C1 III. H2 je nehlasovatelné, pokud bude přijato A9 nebo A10, nebo kolega Bendl C1 III, anebo Fiala I3 až I6.

A ve dvacátém hlasování konečně vás, pane předsedající, požádám, abyste dal hlasovat o návrhu zákona jako celku ve znění přijatých pozměňovacích návrhů.

Tolik procedura.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, slyšeli jsme návrh procedury. Má někdo návrh na změnu procedury, kterou předložil zemědělský výbor a zpravodaj? Není tomu tak. O proceduře hlasování rozhodneme v hlasování číslo 39. Já vás nejdřív všechny odhlásím, požádám vás o novou registraci. Prosím přihlaste se svými identifikačními kartami. Ještě zagonguji. (Gong.)

 

Jakmile se ustálí počet přihlášených, rozhodneme v hlasování číslo 39 o navržené proceduře.

Zahájil jsem hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování číslo 39, ze 102 přítomných 101 pro, proti nikdo. Návrh byl přijat. Budeme se tedy tou procedurou řídit.

 

První hlasování je o legislativně technických úpravách. Je tomu tak? (Zpravodaj Kováčik: Ano.) Stanoviska jsou? (Navrhovatel: Souhlas. Zpravodaj: Souhlas.) Kladná.

 

Zahájil jsem hlasování číslo 40. Ptám se, kdo je pro legislativně technické úpravy. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování číslo 40, 102 přítomných, 102 pro. Můžeme pokročit. První návrh.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji. Nyní tedy vás prosím, pane předsedající, abyste nechal hlasovat o pozměňovacím návrhu pana kolegy Josefa Kotta pod písmenem G, sněmovní dokument 6484.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Stanovisko? (Zpravodaj: Souhlas.) Pan ministr? (Souhlas.)

Zahájil jsem hlasování číslo 41. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování číslo 41, 102 přítomných, pro 82, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Nyní budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu pana poslance Josefa Kotta pod písmenem G, sněmovní dokument 6485. Garanční výbor navrhuje kladné stanovisko.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr? (Souhlas.)

Zahájil jsem hlasování číslo 42. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování číslo 42. Z přítomných 101 poslance pro 88, proti nikdo. Návrh byl přijat. Další návrh.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Ano, děkuji. Nyní prosím, abyste nechal hlasovat o pozměňovacím návrhu poslance Josefa Kotta pod písmenem G, sněmovní dokument 6487, I a II, en bloc jedním hlasováním.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Stanovisko? (Garanční výbor navrhuje kladné stanovisko.) Pan ministr? (Souhlas.)

Zahájil jsem hlasování číslo 43. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování číslo 43, přítomen 101 poslanec, pro 97, proti nikdo. Návrh byl přijat. Další návrh.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji. Nyní vás prosím o hlasování o pozměňovacím návrhu poslance Josefa Kotta G, sněmovní dokument 6510, I až III, en bloc jedním hlasováním. Garanční výbor navrhuje kladné stanovisko.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr? (Souhlas.)

Zahájil jsem hlasování číslo 44. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování číslo 44, ze 100 přítomných pro 85, proti 2. Návrh byl přijat. Další návrh.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Nyní prosím, pane předsedající, hlasovat pozměňovací návrh poslance Josefa Kotta pod písmenem G, sněmovní dokument 6342, I a II, en bloc jedním hlasováním. Garanční výbor navrhuje kladné stanovisko.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Stanovisko ministra? (Souhlas.)

Zahájil jsem hlasování číslo 45. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování číslo 45, z přítomných 100 poslanců pro 86, proti nikdo. Návrh byl přijat. Další návrh.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Nyní prosím budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu pana poslance Josefa Kotta pod písmenem G, sněmovní dokument 5963, I až IX, en bloc jedním hlasováním. Stanovisko garančního výboru: navrhuje kladné stanovisko.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr? (Souhlas.)

Zahájil jsem hlasování číslo 46. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování číslo 46, 100 přítomných, pro 65, proti nikdo. Návrh byl přijat. Další návrh.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji. Nyní o pozměňovacím návrhu poslance Josefa Kotta pod písmenem G, sněmovní dokument 6967, bod I a VII, en bloc, jedním hlasováním. Garanční výbor doporučuje kladné stanovisko.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr? (Souhlas.)

Zahájil jsem hlasování číslo 47. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování číslo 47, přítomen 101 poslanec, pro 73, proti nikdo. Návrh byl přijat. Další návrh.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji. Nyní se dostáváme k hlasování zbylých návrhů zemědělského výboru poté, co byly odhlasovány návrhy pod písmenem G, s kterými se návrhy zemědělského výboru vylučovaly, takže hlasujeme o zbylých, to jsou: A1, A3, A5, A7, A8, A9, A10, A12, A13, A15 a A16, en bloc, jedním hlasováním. Zemědělský výbor doporučuje kladné stanovisko.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr? (Souhlas.)

Zahájil jsem hlasování číslo 48. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování číslo 48, přítomno 103, pro 80, proti nikdo. Návrh byl přijat. Další návrh.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Nyní jsme u desátého hlasování, pozměňovacích návrhů poslance Radima Fialy I1 až I9, en bloc, jedním hlasováním. Jenom připomínám, že jde o onen povinný podíl českých potravin na pultech. Zemědělský výbor doporučuje kladné stanovisko.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr? (Neutrální.)

Zahájil jsem hlasování číslo 49. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování číslo 49, přítomno 102, pro 49, proti 34. Návrh nebyl přijat. (Potlesk v části sálu.)

 

Pokud není zájem o kontrolu hlasování, ještě vyčkám. Prosím pana poslance Kubíčka.

 

Poslanec Roman Kubíček: Děkuji. Já zpochybňuji hlasování, hlasoval jsem pro, na sjetině mám zdržel se. Zpochybňuji hlasování.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. O návrhu pro rozpor mezi úmyslem poslance a elektronickým zápisem o výsledku hlasování rozhodneme v hlasování číslo 50, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro, vyhovět panu poslanci Kubíčkovi? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování číslo 50, 104 přítomných, pro 99, proti 1.

 

No - pan kolega Radim Fiala ještě k hlasování.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, kolegové, já nechci nic zpochybňovat, jenom bych vás chtěl požádat o pět minut přestávky na poradu klubu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: No, to v průběhu hlasování nemůžeme udělat, leda před závěrečným hlasováním o zákonu jako celku. Takový jednací řád je, takže pokud ne, tak budeme opakovat hlasování o návrhu Radima Fialy pod bodem číslo 10 v parlamentním tisku 502/9. Ještě jednou stanoviska - pan zpravodaj.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Zemědělský výbor jako garanční výbor doporučuje kladné stanovisko.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Kladné. Pan ministr? (Neutrální.) Neutrální. Na žádost z pléna vás odhlásím, požádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami.

 

Jakmile se ustálí počet přihlášených, spustím hlasování číslo 51 o 10. pozměňovacím návrhu, který hlasujeme. Myslím, že máme dostatek.

Zahájil jsem hlasování číslo 51. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování číslo 51, z přítomných 100 poslanců pro 57, proti 35. Návrh byl přijat. (Potlesk v části sálu.)

 

Posečkám ještě, vidím, že je zájem o kontrolu hlasování. Pokud se nikdo nehlásí, tak můžeme pokračovat, pane zpravodaji.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Nikoho nevidíme, a proto tedy jdeme k jedenáctému hlasování, to je pozměňovací návrh paní kolegyně Olgy Richterové pod písmenem B. Garanční výbor doporučuje kladné stanovisko.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr. (Souhlas.)

Zahájil jsem hlasování číslo 52. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování číslo 52, 103 přítomných, 86 pro, proti nikdo. Návrh byl přijat. Další návrh.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Dalším návrhem, tedy dvanáctým hlasováním, jsou pozměňovací návrhy pana poslance Petra Bendla C1 I a C1 II. Připomínám, že C1 III je nehlasovatelný tím, že byl přijat pozměňovací návrh pana kolegy Fialy pod písmenem I. Doporučuji hlasovat en bloc jedním hlasováním. Garanční výbor doporučuje záporné stanovisko.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr? (Nesouhlas.)

Zahájil jsem hlasování číslo 53. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování číslo 53. 103 přítomných, pro 14, proti 28. Návrh nebyl přijat. Další návrh?

 

Poslanec Pavel Kováčik: Máme před sebou třinácté hlasování. Jde o pozměňovací návrh pana poslance Petra Bendla C3. Garanční výbor doporučuje kladné stanovisko.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr? (Souhlas.)

Zahájil jsem hlasování číslo 54. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování číslo 54. Přítomno 103, pro 101 poslanec, proti nikdo. Návrh byl přijat. Další návrh?

 

Poslanec Pavel Kováčik: Vzhledem k tomu, že byl přijat právě teď návrh C3 pana kolegy Bendla, jsou nehlasovatelné návrhy C2 I a C2 II, jde o variantní úpravu, a přicházíme tedy k hlasování pana kolegy poslance Jiřího Běhounka D1 až D5, en bloc jedním hlasováním, přičemž garanční výbor doporučuje kladné stanovisko.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr? (Souhlas.)

Zahájil jsem hlasování číslo 55 a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování číslo 55. Z přítomných 103 poslanců pro 88, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Poslanec Pavel Kováčik: A jsme u pozměňovacího návrhu pana kolegy Vlastimila Válka pod písmenem E, garanční výbor doporučuje kladné stanovisko.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr? (Neutrální.)

Zahájil jsem hlasování číslo 56. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování číslo 56. 103 přítomných, pro 83, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Nyní jsme u hlasování o pozměňovacím návrhu poslance Radka Holomčíka pod písmenem F, sněmovní dokument 6744, 1 a 2, en bloc jedním hlasováním. Garanční výbor doporučuje záporné stanovisko.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr? (Nesouhlas.)

Zahájil jsem hlasování číslo 57. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování číslo 57. 103 přítomných, pro 28, proti 28. Návrh nebyl přijat. Další návrh?

 

Poslanec Pavel Kováčik: Dalším návrhem jsou návrhy poslance Radka Holomčíka pod písmenem F, sněmovní dokument 6745, a to pouze část druhá, protože část první a třetí je nehlasovatelná přijetím předchozích návrhů I2, A11 nebo pod sněmovním dokumentem 5963 4 nebo I8. Čili hlasujeme pouze sněmovní dokument 6745-2. Garanční výbor doporučuje záporné stanovisko.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr? (Nesouhlas.)

Zahájil jsem hlasování číslo 58. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování číslo 58. 103 přítomných, pro 13, proti 17. Návrh nebyl přijat. Další návrh?

 

Poslanec Pavel Kováčik: Nyní jsme u pozměňovacích návrhů pana poslance Lea Luzara pod písmeny H1 a H3. H2 je nehlasovatelné, bylo přijato A9 nebo A10. To znamená, hlasujeme u kolegy Luzara pouze H1 a H3. Garanční výbor doporučuje záporné stanovisko.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr? (Nesouhlas.)

Zahájil jsem hlasování číslo 59. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování číslo 59. Z přítomných 103 pro 6, proti 38. Návrh nebyl přijat.

 

Tím jsme vyčerpali všechny pozměňovací návrhy, pane zpravodaji?

 

Poslanec Pavel Kováčik: Ano, vyčerpali jsme podle mých záznamů všechny pozměňovací návrhy a nyní nám zbývá hlasovat o zákonu jako celku ve znění přijatých pozměňovacích návrhů.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Všichni navrhovatelé pozměňovacích návrhů jsou spokojeni, nikdo nenamítá, o všech návrzích tedy bylo hlasováno, přikročíme k hlasování o celém návrhu zákona.

 

Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, podle sněmovního tisku 502, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou."

Zahájil jsem hlasování číslo 60 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování číslo 60. Z přítomných 103 poslanců pro 66, proti 29. Návrh byl přijat. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.

 

Děkuji panu ministrovi zemědělství, děkuji zpravodajům a končím bod číslo 347.

 

Budeme pokračovat dalším třetím čtením, bodem číslo

Aktualizováno 5. 3. 2021 v 14:43.




Přihlásit/registrovat se do ISP