(17.20 hodin)
Poslanec Jiří Mihola: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážený pane premiére, vážení páni ministři, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych se vyjádřil za klub KDU-ČSL k otázce prodloužení nouzového stavu.
Hned na začátku bych chtěl říct, že jsme tuto záležitost velmi pečlivě na poslaneckém klubu probírali, a to s cílem hledat správnou cestu pro tuto zemi. Neřešili jsme to tak, že koalice a opozice, jak tady zaznívalo, tuším, od kolegů z KSČM, to není naše cesta. Hledáme správné řešení pro tuto zemi. Rozhodli jsme se, že nouzový stav podpoříme, ale podpoříme jej o týden, do 18. prosince, a to s jednou podmínkou. Chceme, aby byl navýšen kompenzační bonus živnostníkům na 20 tisíc korun, jak už zaznělo na naší tiskové konferenci ústy předsedy KDU-ČSL. Takže není pravda, jak tady bylo zmiňováno, že všichni, že celá opozice jaksi unisono odmítá. Ne, hledáme řešení a myslíme, že není žádný problém, vždyť se příští týden tady sejdeme, Sněmovna normálně jedná, a není problém tedy nouzový stav, pokud to bude nutné, opět prodloužit.
Pan premiér nazval stav nouze stavem pomoci. Neberu mu to. Ale pak se mu to zřejmě nepodařilo dobře vysvětlit, protože velice pochybuji, že by takto naši občané, lidé, vnímali stav nouze stejně jako on. Dobře, bylo tady alespoň částečně, a chápu, že se nemůže zacházet do úplných podrobností, řečeno, proč nouzový stav potřebujeme a že je to především právní rámec, který umožňuje nebo usnadňuje řadu kroků a mnohá důležitá řešení. Ale i v tomto nouzovém stavu by mělo být všem v této zemi jasné, že přináší více ochrany než omezení, a to včetně omezení lidských práv. Když to není trpělivě a dopodrobna vysvětlováno, nedivme se, že si občané ten nouzový stav opravdu spojí více se zákazy, nařízeními a omezeními než s ochranou a s tím, co je nezbytně nutné.
Jsme na jedné lodi, slýcháme tu od pana premiéra, případně dalších ministrů nebo prostě z vládních lavic. Ale je to tak opravdu? Řešily se zákony, které byly přijímány v nouzovém stavu, opravdu spojenými silami? Já si to nemyslím. Možná čest výjimkám, pokud jako takové případy máme, ale dost často to bylo úplně stejné jako kdykoliv. Koalice, vládní koalice, a opozice. Takže ta loď společná, když se to hodí. Jako příklad, uveďme třeba krizový štáb. Před prázdninami, tuším, nevím, jestli v květnu teď, nebo v červnu, byl rozpuštěn, pak přes prázdniny jsme doufali, že bude s covidem veta, a ona nebyla. A KDU-ČSL nabízela svého odborníka hned, jak se ukázalo, že bude znovu potřeba ten covid řešit. A byli jsme opakovaně odmítáni. A najednou, až když teče do bot, tak přišla pozvánka. Teď opravdu - ale nevrťte hlavou, pane předsedo. (K poslanci Faltýnkovi.) Prostřednictvím předsedajícího, pardon, aha. (Poslanec Faltýnek sděluje, že se to vystoupení netýká.) Tak já jsem myslel, že reagujete... Neposloucháte vůbec. Tak pardon, že jsem vás vyrušil z debaty.
Takže víte, přišla pozvánka pro jednoho z mých kolegů. A pokud vím, většina z opozičních stran to odmítla. Já je i docela chápu psychologicky. Ale KDU-ČSL chce být konstruktivní v situaci, která je těžká pro celou Českou republiku, a proto toho našeho zástupce, kolegu, poslance a doktora Kaňkovského, opět posíláme, aby svou odborností přispěl k řešením, která pomůžou ve prospěch občanů této země.
PES. Já osobně si ministra zdravotnictví, pana doktora Blatného, vážím. A jsem rád, že vláda má ve svých řadách alespoň nějakého odborníka. On odborníkem opravdu je a takto já ho vnímám. Vážím si toho, že přibylo opory v datech a přibylo věcnosti tady v těch debatách. Opravdu, opravdu jsem tomu velmi rád. A na rozdíl od jiných chápu i tu modifikaci toho "psa" nebo dalších různých nařízení a opatření. Málokdo je, jestli vůbec někdo, jasnovidný, nebo že by věděl tak dopředu, jak se přesně situace bude vyvíjet, kdy se bude zlepšovat, zhoršovat. Takže to je přece normální, že se věci mění podle situace, tak aby to bylo tedy s cílem tu situaci řešit. Tady bych byl opravdu velmi, velmi k tomu tolerantní.
Ale co vnímám, chybí větší pružnost nebo možná souhra s dalšími ministry, protože těch dotazů je obrovské množství. To nemůže zachytit jedna tabulka. To přeci, kolegové, víme, že i když byla na celou stranu v novinách, nebo možná na dvou stranách dokonce, tak tam nemohlo mít všechno svoji kolonku. Ty dotazy stále přibývají. A je otázkou pružnosti a spolupráce dalších rezortů a ministrů, aby se k tomu vyjadřovali, aby prostě uměli na ty dotazy uspokojivě odpovídat. Lidé mají na ně přeci právo. A většina občanů se nemohla určitě dočkat jednoho z těch zásadních rozvolnění, a to je návrat dětí do škol.
Dnes jsme na školském výboru konstatovali - a musím říct věcně, vím, že tady byl teď před chvílí pan ministr, škoda, že už... asi musel odejít z pracovních důvodů, jak bylo řečeno v omluvě. Mimo jiné tam zaznívaly některé kritické věty od koaličních poslanců, od lékařů. Například otázka roušek. A prosím, aby to nebylo vnímáno... Roušky nosím, moje rodina je nosí, nezpochybňuji je jakkoliv. Myslím, že je to velmi důležitá součást toho účinného boje proti covidu. Ale právě koaliční poslanec, lékař, tam jasně se vyjádřil v tom smyslu, že roušky pro děti do deseti let jsou nesmysl. Já to nevím. Já to nebudu říkat, jestli to tak je, nebo není. Já tomu nerozumím. Ale mnohé ty dotazy, co právě chodí: Musí mít ty nejmladší děti opravdu roušku? Dává to smysl, není to víc škody než užitku? Tak možná poprosím o explicitní vyjádření pana ministra Blatného.
A pak otázka i nějakého rychlého vyhodnocení, jakkoliv vím, že je velmi složité. Ta rotační výuka. Je to dobře? Je to opravdu dobře, ta rotační výuka na základních školách, na gymnáziu? A potom také vím, že z gymnázií právě přicházely četné dotazy na maturitní ročníky. Já vím, že už máme maturitu většinou, já ji mám třicet let za sebou. Ale víte, určitě si vzpomenete, že jsou tzv. maturitní semináře, což je jedna z těch nejdůležitějších vlastně složek, a zvláště v tom maturitním ročníku. A tam se to skládá z více těch tříd. Takže je potřeba najít řešení, aby to dávalo smysl. Anebo říct, smysl to nedává, a je lepší tedy to nějak dotáhnout v on-line výuce. Tak jak na vysoké škole prostě bylo řečeno, aspoň tedy za Masarykovu univerzitu, to mohu říct, že nebude už ten semestr nějak kombinovat a že prostě se dotáhne výuka on-line.
Jsou tady další otázky. Samozřejmě já nechci pana ministra nebo kohokoliv zásobit jako desítkami otázek, které se mi nashromáždily, protože vím, že by mohl přijít takhle každý, ale některé jsou opravdu rozporuplné. Já už jsem s panem ministrem probíral tzv. lesní kluby, kdy to hlava úplně neberu. A chápu, že je tady nějaké právní zařazení, ale ti rodiče to prostě nechápou, pokud se jim to nevysvětluje velmi podrobně, pečlivě a nějak tak, aby opravdu to vzali za své. Když jsou děcka venku na zdravém vzduchu, a najednou prostě je zavřeno. Samozřejmě jak se blíží Vánoce, tak se ptají, množí se, asi to víte sami, dotazy, jestli tedy se bude moct zpívat, nebo omezeně zpívat koledy, nebo jestli budeme tyto Vánoce bez koled, bez zpěvu. Já vím, že to někomu přijde podružné, a někomu to přijde naopak hodně zásadní. Prostě ty Vánoce jsou nepřehlédnutelné, tak poprosím pana ministra i tady k tomuto vyjádření. ***