(17.10 hodin)
(pokračuje Luzar)
Pane ministře, když jste hovořil o vakcíně, kterou máme nakoupit nebo kterou máme získat z EU, máme už nakoupené mrazáky na minus 70 stupňů? Máme distribuční místa, která budou takhle vybavena? Jsme schopni, když přijde příští týden první zásilka vakcín, reagovat? Nebo to bude někde uloženo a budeme to řešit ad post? Nouzový stav, který dneska schvalujeme, je spojen i s tím, že se bude muset zabezpečit distribuce. A budou nutné ty složky, které zabezpečují tuto distribuci, pod nouzovým stavem fungovat? Nebo je to mimo tento systém?
Schvalovali jsme zákon o očkování a bavili jsme se o pojišťovnách. Domluvily se už pojišťovny na systému distribuce? Protože ten bod v tom zákoně byl, že pojišťovny musí najít shodu. Již tu shodu máme? Víme o ní? Nebo se teprve jedná? Protože jestli se jedná, tak si myslím, že už je to trošku pět minut po dvanácté, jestliže už Evropa začíná distribuovat. Měli bychom se také k tomu nějak postavit. Británie začíná očkovat dokonce. Čili dneska už zase v médiích jsou informace o tom, jak to očkování je, nebo není. To jsou otázky, které v tom prostoru, mediálním prostoru, zaznívají.
Jaká je osvěta? Hovořil jste o osvětě. Už něco děláme. Sice malé krůčky, už něco děláme. Ale my všichni tady jsme dennodenně bombardováni maily občanů, kteří nás vyzývají k něčemu radikálnímu, jasnému, vyhraněnému. Ale já postrádám ty názory z druhé strany, které by nás mohly směřovat, abychom mohli relevantně odpovědět těm občanům. A oni vyžadují tu odpověď. To nejsou anonymní stroje, které nám posílají maily, jak jsme byli zvyklí v minulosti. Já jsem zkoušel odpovídat na ty maily a zjistil jsem, že to jsou opravdu smrtelní lidé, kteří na té druhé straně jsou a očekávají tu odpověď. A oni ji od té vlády, od toho ministerstva relevantní nemají, minimálně prostřednictvím médií.
Hovořil jste o množství nakoupených vakcín. Je to dostatek? Já jsem z tohoto řečniště před nějakou dobou hovořil o chřipce, o tom, že je nedostatek očkovacích látek na chřipku, protože - a teď je otázka - kdo je zabezpečil v malém množství, když máme informace, že ty firmy nabízely České republice, ať si doobjedná vakcínu na chřipku, a z ministerstva šla odpověď "v ČR je velice malá proočkovanost, nepotřebujeme takové množství"? Ukázalo se, že je nedostatek vakcín na chřipku. Sám jsem si to na své kůži vyzkoušel, když jsem tuto očkovací látku chtěl. Tyto problémy jsou a společnost tímto žije.
Dezinformační kampaň určitě probíhá. Já si myslím, že tady není nikdo, kdo by říkal, že není. Je a je velice velká a silná. A já se nezlobím na ty lidi. Upozorňuji, že oni čerpají z informací, které mají. Mnohdy jsou to sice přeposílané informace zpracované možná někým pod nějakým cílem, přesto i tito lidé si zaslouží tu odpověď, a mediální osvěta v této věci by měla být podstatně, podstatně větší. Já očekávám vůči tomu odporu vůči vakcinaci, kdy se spojily různé síly, které jsou tvrdě proti jakékoliv vakcinaci, jakémukoliv očkování, a ve Sněmovně jsme si ty debaty zažili, když jsme schvalovali některé zákony týkající se obecného očkování, ne vůči pandemii covidu, co to je v té společnosti, jak to vře v té společnosti, co se týče tohoto. Všechny ty skupiny se spojily a teď útočí na samotný princip vakcinace ve společnosti.
Očekával bych od ministerstva výraznější aktivitu v té osvětě. Kdy to propukne? Kdy bude? Jaká média se do toho zapojují? Jak to chcete řešit, abyste ty lidi přesvědčili, že ta vakcinace k něčemu je a že funguje a že se nemají čeho bát? Protože jste tady hovořil zcela oprávněně o tom testování PCR testy a dalšími testy, které jsou. Jak jsou využívány? Už máme první zkušenost ze školství. Docela nízké využití těch testů zdarma, preventivních testů ke zjištění základního stavu. Proč? Proč se učitelé nenechávají masivně testovat? Hovoří se o vzdálenosti, o čase apod. Vyzýváte, aby vám řekli. Ale není to také trošku tím, že oni mají určitou obavu? Není to tím, že ta dezinformační kampaň pronikla i tady k tomu? Oni prostě necítí důvěru vůči tomu testování. A ztráta důvěry, to je to nejhorší, co nás v těchto okamžicích může potkat.
Ptám se, je to dost, co jsme udělali? Já se bojím, že ne. A pokud chceme vládě pomoci a vnímáme, že to není jenom rozhodnutí jednotlivců ve vládě, ale je to rozhodnutí skupiny odborníků, kteří se na tom rozhodnutí podíleli, a vláda žádá tuto Sněmovnu o prodloužení nouzového stavu, a ty důvody můžou být vnímány z jedné strany jako malicherné, jako zbytečné, jako vymyšlené, ale z druhé strany je tady reálná hrozba, určitě reálná je, a vláda by měla na tyto věci umět odpovědět, aby zdůvodnila tyto záležitosti. Nouzový stav nemůže být věčně. To si musíme uvědomit. A jestliže vláda říká, my nouzový stav potřebujeme z těch a z těch důvodů jasně definovaných, tak se ptám, co nastane, když ten nouzový stav skončí? Ty důvody se objeví.
Hovořil jste docela podrobně o tom, jak je to s krajskými hygienickými stanicemi, a hovořil jste o tom návrhu zákona. Ano, je to problém. Připravuje se centralizace hygienických stanic, popřípadě budeme využívat stávající zákon, který hovoří o hygienických stanicích a o jejich možnostech ovlivňování, který je omezen. Nestačilo by pouze toto omezení rozvolnit? Jednoduchou úpravou zákona říci, že prostě působení hygienických stanic může být v opatření i na celou republiku v rámci jednotlivých krajů, a ne omezením počtu? Třeba. Nejde touto cestou jít, než připravovat komplexní zákon zřizující nějakou hlavní hygienu apod.? I tyto možnosti přece jsou a šly by udělat velice lehce, stejně jako následující zákon, který je před námi, tedy krizový zákon, který jasně upravuje krizový zákon v oblasti vymáhání práva vůči subjektům. Mohli jsme tam mít další bod, který by říkal: a krajská hygienická stanice může nařídit a může to být třeba ve více krajích, nebo třeba v celé republice, ale v pravomoci jednotlivých krajských stanic, aniž by byla zřízena centrální. Je to úprava zákona. Nic nám nebrání tuto úpravu třeba provést a udělat.
To jsou věci, které mě napadají, když poslouchám tuto debatu, která se tady odehrává, a říkám si, mám důvěru ve vládu v této věci, protože v tom není sama. A kdyby to byla jenom věc České republiky, možná bych pochyboval. Ale je to věc celého světa, celé Evropy. Přece v celém světě nejsou vlády hloupé. Kdybych to už ideologicky bral, ten problém se týká jak Ameriky, tak Ruska. Týká se jak Číny, tak Evropy. To přece nemá ideologický základ. Ale je tady nepřítel a my jsme se rozhodli, že nad ním nějak zvítězíme. Zapomněli jsme, že nad ním zvítězit nemůžeme, že naším základním cílem je ochránit občany, zabránit přehlcení zdravotního systému, a to by měl být základ dat. To by mělo být to, na čem máme stavět, to znamená, nedopustit přehlcení zdravotního systému, aby každý, kdo cítí tu zdravotní potřebu, to adekvátní ošetření na té druhé straně našel.
Proto bych byl velice rád na závěr svého vystoupení, abychom opustili ty personifikace, že za všechno může ministr Blatný, že za všechno může premiér Babiš. Ne. Berme, že za tím jsou lidé, kteří přijali nějakou zodpovědnost za svá rozhodnutí, připravili nějaké podklady a hledají řešení. Pevně věřím, že se poučí z těch chyb, které učinili, ale musíme získat zpátky důvěru občanů. Když se nám to nepodaří, tak co bude příště? A toho se já bojím více možná než aktuálních následků pandemie COVID-19.
Znovu opakuji, občané mají obrovskou nedůvěru v kroky, které jsou činěny, mají obrovskou nejistotu, nevědí, co bude, nevidí horizont, nevidí to světélko na konci tunelu a z toho pramení podhoubí té nejistoty, té zloby ve společnosti. To už se stává zlobou, to už není jenom nejistota v tom pozitivním slova smyslu "doufejme, že se něco stane", ale tady už je otevřeně projevována zloba. A to já považuji za nebezpečnější než samotný COVID-19.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní tady mám přednostní práva. Pan poslanec Jiří Mihola v zastoupení klubu KDU-ČSL a další v pořadí vystoupí předseda klubu SPD Radim Fiala. Pane poslanče, máte slovo. Prosím. ***
