(10.20 hodin)
(pokračuje Chvojka)
Z otázky, co je a co není lobbing, považuji za podstatné to, zda má být z definice lobbingu vypuštěno, že se jedná o soustavnou a soustavně vykonávanou činnost. Jako soustavná činnost je lobbing definován ve vládním návrhu a je třeba říci, že při této definici vypadává veškerá ad hoc vedená komunikace, která ale může mít zásadní vliv na finální podobu konkrétní legislativy. Osobně jsem pro co nejširší legislativní úpravu a dokážu si představit, že soustavnost bude z návrhu vypuštěna.
Co se týče definice lobbisty, to bude velmi ožehavé téma. Určitě nejsem sám, kdo v posledních měsících obdržel řadu dopisů od různých komor s vysvětlením, proč ta komora nemá být zařazena mezi lobbující subjekty. Tam očekávám také velkou diskusi.
Jak velký má být okruh lobbovaných? To bude další výbušné téma. Určitě povedeme debatu, zda má být mezi lobbovanými například prezident republiky, jeho poradci, členové kabinetu ministra a řada dalších osob. Já bych chtěl upozornit spíše systémově na to, že vládní návrh nepostihuje beze zbytku, a to mám za chybu, bohužel všechny iniciátory legislativního procesu, protože mezi lobbované zatím - a budeme diskutovat samozřejmě i tuto věc - nejsou zahrnuti členové krajských zastupitelstev, kteří mají právo legislativní iniciativy, resp. kraje jako celek. Podobně chybí i města a obce, které vydávají, co se týče samosprávy, vlastní legislativní předpisy. Prostě bude určitě dobré si udělat názor, do jaké hloubky územní samosprávy by zákon měl nebo mohl jít a jestli vůbec. Třeba ne.
Sporným tématem bude i povinnost reportovat kontakty a schůzky do registru, a to především povinnost, která se týká lobbovaných, mezi které patří kromě zákonodárců samozřejmě, a možná i více než zákonodárci, úředníci státní správy. Chci říci, že beru velmi vážně odpor proti této povinnosti, pokud by se měla týkat zákonodárců, zejména těch opozičních. I přesto mám za to, že zákonem lze tuto povinnost uložit a bez ní nebude navržená regulace lobbování plně funkční. To znamená, rozumím snaze uložit takovouto povinnost.
To jsou témata, u kterých registruji jako zpravodaj - a opakuji, to není o tom, že dnes jsme otevřeli první čtení, ale ten návrh se pohybuje tady v meziprostoru mezi schválením vládou a prvním čtením už nějakých patnáct měsíců a samozřejmě se o něm diskutuje na různých fórech - u kterých jsem zaregistroval asi nejvíce protichůdných postojů. Já doufám, že se nám je podaří co nejlépe prodiskutovat v rámci jednání na výborech.
Na závěr si dovoluji připomenout, že garančním výborem byl navržen ústavně-právní výbor. Sám jsem zvědavý, jestli budou mít zájem o tento tisk ještě jiné výbory. Myslím si, že debata, která nás čeká, bude velmi široká a výživná.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji Janu Chvojkovi za zpravodajskou zprávu a širší vyjádření. Ještě než otevřu rozpravu, konstatuji došlou omluvu ministra vnitra a místopředsedy vlády Jana Hamáčka z jednání Poslanecké sněmovny z celého jednacího dne.
Otevírám obecnou rozpravu v prvním čtení. Jako první je přihlášen předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček. Pane předsedo, máte slovo.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám za slovo, pane místopředsedo. V úvodu bych chtěl ocenit konstruktivní debatu, která tu dnes probíhá nad jednotlivými body. Koneckonců s výjimkou pana poslance Okamury se jedná v podstatě o debatu členů ústavně-právního výboru, jak to tak pozoruji.
Pokusím se být stručný, nezaměřím se na obsah toho zákona, ale spíše v obecné rovině bych jej chtěl podpořit, protože už dvakrát byl předmětem jednání mé protikorupční pracovní skupiny.
Mezinárodní průzkumy ukazují, že samotné zveřejnění lobbistů snižuje vnímání korupce v zemi. Nevěříte? Věřte. Zveřejnění lobbistů a právní úprava lobbingu má potenciál zvýšit důvěru v politiky a legislativní proces. Máme historickou šanci upevnit svoje předposlední místo v prestiži povolání před uklízečkami. Neměli bychom propást tuto šanci.
Já samozřejmě podporuji to, co tady zaznělo, že naslouchání jednotlivým zájmům je zcela legitimní a přehlednost tohoto procesu je v zájmu nás všech. Lobbing je obecně považován za součást demokratického procesu a je definován jako charakteristický projev vyspělých demokracií. Většina vyspělých států proto lobbing určitým způsobem reguluje - Spojené státy, Velká Británie, Francie, Německo, Dánsko, Polsko, Rakousko a další. Tím se zajišťuje průhlednost a legitimita celého zákonodárného procesu. To téma je velmi aktuální, na mezinárodním poli diskutované a hlavně je v praxi užívané. Regulace lobbingu je standardně doplňována nástroji proti střetu zájmů, pro vymáhání etického chování a dalšími protikorupčními opatřeními. Koneckonců o tom je celá dnešní mimořádná schůze.
My všichni víme, v jakém čase se nacházíme. Všichni víme, že to, co se nestihne projednat alespoň v prvním čtení co nejdříve, už nebude mít šanci v tomto volebním období ke schválení. Proto ta dnešní schůze i v době, kdy ta situace není jednoduchá.
Tento zákon u nás vznikal už v minulém volebním období. Pěkně o něm mluvil pan kolega Chvojka, protože u toho byl. Je to součást hodnoticí zprávy GRECO. Pokud nedokážeme takovouto úpravu přijmout v rámci tohoto doporučení, může to přijít později jako směrnice z Evropského parlamentu, jako například už nám přišla ochrana oznamovatelů. Proto je v našem zájmu zase udělat si vlastní, národní zákonnou úpravu. Pokud se tomu budeme bránit, tak to neznamená, že se tomu vyhneme.
I od účastníků protikorupční skupiny zaznělo, že je to příležitost, jak vysvětlit, že lobbing je něco důležitého a nezbytného pro poslaneckou práci. A lobbing je obecnou veřejností zatím vnímán negativně, vyvolává negativní konotace. Přitom víme, že lobbing v práci jako poslanci potřebujeme. Já budu rád, když to nikdo nebude brát jako politické téma. Měli bychom na tom spolupracovat všichni, protože se to nás všech týká.
K úpravě regulace lobbování se sešla dvakrát protikorupční pracovní skupina. Zároveň jsem všechny poslanecké skupiny oslovil s doplňujícími otázkami spojenými s regulací lobbování a vznikl komplexní pozměňovací návrh k tomu tisku, který předkládáme, ačkoliv teď jsme v prvním čtení a máme hlasovat o tom, že se Sněmovna tímto tiskem bude zabývat. Sám jsem od začátku zastáncem minimalistického řešení soustředěného na legislativní proces a z tohoto pohledu bych klidně mohl mluvit o tom zákoně jako o zákonu o lobbingu v rámci legislativního procesu. Dnes všichni členové pracovní skupiny a předsedové poslaneckých klubů obdrží elektronicky ten komplexní pozměňovací návrh.
Regulace cílí v první fázi na centrální úroveň legislativního a rozhodovacího procesu bez zahrnutí krajské a komunální úrovně. Na tom jsme se neshodli v rámci skupiny. Já předpokládám, že ti, kteří razí tento názor, předloží příslušné pozměňovací návrhy a budeme o tom tak diskutovat aspoň tak věcně jako dnes.
V rámci snížení administrativní zátěže pro lobbované, to je pro nás, je zachována povinnost zachování lobbistické legislativní stopy, to je bez povinnosti podávání periodických zpráv. Takové řešení by mělo být méně zatěžující a současně způsobilé dosáhnout sledovaného cíle. Možnost uplatnit námitky ke zprávě lobbistů ze strany lobbovaných samozřejmě zůstává zachována. V rámci transparentnosti se navrhuje v lobbistické stopě uvádět i osoby, které nebudou registrovanými lobbisty a které nemusí naplňovat definici lobbisty, ale mají vliv na konkrétní podobu zákona.
Rozšiřuje osobní působnost zákona o vládní zmocněnce a o poradce prezidenta republiky. Vedoucí Kanceláře prezidenta republiky do kruhu lobbovaných osob patří již podle současného návrhu. Rozšiřování osobní působnosti na další členy Kanceláře prezidenta nepovažuje ani předkladatel, ani pracovní skupina za nutné. K lobbování bude typicky docházet zřejmě možná právě prostřednictvím kancléře. ***