(17.40 hodin)
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám také děkuji. Vystoupí pan poslanec Jiří Kobza, připraví se pan poslanec Pavel Jelínek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jiří Kobza: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, vážené kolegyně, vážení kolegové, příjemné pozdní odpoledne. Já bych se chtěl přihlásit k pozměňovacím návrhům, které jsou zaevidovány pod čísly 6815, 6816, 6817 a 6854. Nebudu tady načítat celé důvodové zprávy, jenom ve stručnosti vás chci informovat, čeho se týkají.
Sněmovní dokument 6815, v něm navrhuji převést právě z výdajového ukazatele příspěvky mezinárodním organizacím a peněžní dary vybraným institucím do zahraničí, který tak pregnantně popsal kolega Beitl, navrhuji těchto 176 mil. rozdělit na polovinu a 88 mil. korun přesunout do rezervy na řešení krizových situací, jejich předcházení a odstraňování jejich následků, a rezerva na mimořádné výdaje podle zákona o integrovaném záchranném systému. Jak nám ukázala koronavirová krize, je dobré mít připravené peníze v případě, že nějaká podobná krize se objeví. Nějakým velkorysým darům do zahraničí v řádu stovek milionů korun rozhodně není důvod. Naopak prostředky na řešení krizových situací, stejně jako finance pro naše záchranné složky, jsou dnes jednoznačně prioritou.
Já bych chtěl říct ještě jednu věc vlastně ke všem čtyřem pozměňovacím návrhům. Jsou to všechno peníze, které náš stát nějakým způsobem rozdává nebo věnuje do zahraničí, ale jsou to peníze, které si musíme půjčit. Takže já si myslím, že rozdávat může ten, který má dostatek nebo přebytek svých vlastních zdrojů, ale rozhodně ne ten, který se kvůli tomu musí zadlužovat.
Sněmovní dokument číslo 6816 se týká 70 mil. z výdajového ukazatele transformační pomoc v rámci rozpočtové kapitoly Ministerstva zahraničních věcí do rozpočtové kapitoly Všeobecná pokladní správa. A tam ho navrhuji rozdělit na 64 mil. korun do ukazatele vládní rozpočtová rezerva a po třech milionech korun do rozpočtových položek Český svaz bojovníků za svobodu a Československá obec legionářská.
Potřebuji za potřebné posílit v této době objem prostředků určených na finanční pomoc a kompenzace občanů živnostníků a firmám postiženým dopady pandemie koronaviru. A i rozpočty občanských spolků, které pečují o odkaz veteránů protinacistického odboje a vzniku republiky. V současné době, kdy vidíme pokusy o přepisování historie, o přepisování vlastně historické paměti, jsou tyto dvě organizace nejdůležitějšími nositeli právě této historické paměti a péčí o pomníky a připomínky hrdinů především z druhé světové války tuto historickou paměť udržují živou, a proto si myslím, že je důležité jim pomoci. A navíc se jedná v rámci rozpočtu, v podstatě kosmetický přesun peněz.
Sněmovní dokument číslo 6817, ten se týká zahraniční rozvojové spolupráci v rámci rozpočtové kapitoly Ministerstva zahraničních věcí, kde navrhuji převést z této kapitoly 100 mil. korun do rozpočtové kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí do ukazatele dávky osobám se zdravotním postižením. K zahraniční rozvojové pomoci bych chtěl říct, že její systém spočívá tak, že projekty, které financuje Ministerstvo zahraničních věcí, provádí nějaká neziskovka, která většinu těchto peněz spotřebuje na svoji vlastní režii, na svůj vlastní provoz. Takže tyto peníze, které si opět musíme půjčit, slouží především k tomu, aby byly financovány neziskovky spřátelené s vedením MZV.
Sněmovní dokument číslo 6854, zde navrhuji převést 70 mil. z výdajového ukazatele transformační spolupráce v rámci rozpočtové kapitoly Ministerstva zahraničních věcí do ukazatele humanitární pomoc ve stejné rozpočtové kapitole. Konkrétně zde navrhuji zřídit ad hoc novou položku Humanitární pomoc Arménii pro osoby postižené válkou v Náhorním Karabachu. Jde o převod finančních prostředků, které by byly jinak určeny pro politické neziskové organizace, které se zabývají - jak bych to řekl diplomaticky, - ovlivňováním režimu v zahraničí za naše peníze, na humanitární pomoc Arménii, konkrétně karabašským Arménům, kteří nyní prožívají stejné vysídlení, jako prožívali naši občané v roce 1939. Tento exodus skutečně je veliký masový a ta pomoc je tam velmi, velmi potřebná.
Takže já vás si dovolím požádat o podporu těchto návrhů. Věřím, že ty peníze, které, když už si je doopravdy musíme půjčit, tak budou účelněji vynaloženy, tak jak jsem přednesl. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. A s přednostním právem vystoupí pan poslanec Skopeček. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jan Skopeček: Takže děkuji za slovo. Dovolte, abych se jménem klubu ODS přihlásil k pozměňujícímu návrhu pod číslem 7032. Je to souhrnný pozměňující návrh, v rámci kterého přicházíme s úsporami ve výši téměř 81 mld. korun. Je to reakce na schválený daňový balíček, to znamená, že přinášíme úspory téměř ve výši předpokládaného výpadku.
Z obecných tezí řeknu, že se zaměřujeme především na provozní výdaje, neškrtáme v investičních výdajích. To je asi všechno. Kdo bude chtít, tak si ten pozměňující návrh může prostudovat. Je tam úspora na platech, je tam úspora, co se týče nejrůznějších dotací podnikatelským subjektům. Jsou tam i provozní úspory na Ministerstvu financí z titulu toho, že de facto skončila EET. De facto byla zrušena daň z nabytí nemovitosti. To znamená, že i tomuto ministerstvu by měly klesnou náklady provozního charakteru.
Kdybych možná měl okomentovat ty tři největší položky, protože celkově těch pozměňujících návrhů je 23, těch 23 pozměňujících návrhů činí těch celkových 81 mld. úspor. A ty tři nejvyšší jsou právě výdajová položka na neinvestiční nákupy a související výdaje státních organizací. Tam je plánovaná úspora více jak 22 mld. korun. Je potřeba říci, že celková výše této kapitoly, nebo tohoto typu výdajů činí více jak 122 mld. korun. A my jsme z toho odečetli úroky, které jsou samozřejmě mandatorního charakteru, a spoříme v rámci toho zbytku 30 % výdajů. Myslíme si, že stát má prostě začít šetřit sám u sebe. A ordinujeme to, co jsme slibovali, čili odtučňovací kůru.
Ta druhá položka je snížení prostředků na platy a ostatní platby za provedenou práci v institucích státního charakteru. Tady jenom připomínám spor zhruba dva roky starý mezi Ministerstvem vnitra a Ministerstvem financí o tom, kolik lze ušetřit, resp. o kolik lze snížit počet státních zaměstnanců. Ministerstvo vnitra, resp. pan vicepremiér Hamáček tvrdil 5 %, paní ministryně Schillerová tvrdila 10 %. Realita této vlády je, že za její funkční období přibylo 16 tis. státních úředníků, což jsou náklady zhruba téměř ve výši 8 mld. korun. Na této položce, na úspoře platů, navrhujeme uspořit téměř 17 mld. korun. Samozřejmě se to netýká například učitelů, u kterých je shoda na zvýšení platů. Nicméně když si tu částku rozdělíme, tak jenom prázdná tabulková místa činí 8 mld. korun, což je polovina této částky. A těch 16 tis. úředníků navíc je také 8 mld. Takže jenom na těchto dvou položkách - prázdná tabulková místa a 16 tis. úředníků, které tato vláda přijala navíc - lze ušetřit takto vysokou částku.***
