(17.10 hodin)
(pokračuje Šafránková)
Třetí pozměňovací návrh je pak veden pod číslem 6761. Zde navrhuji převést 500 milionů korun z výdajového ukazatele příspěvky mezinárodním organizacím a peněžní dary vybraným institucím do zahraničí v rámci rozpočtové kapitoly Ministerstvo zahraničních věcí do rozpočtové kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí, konkrétně do ukazatele příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách. Jde o převod prostředků určených na Ministerstvu zahraničí na finanční dary do zahraničí, ke kterým není v současné situaci ekonomické krize žádný důvod, směrem k posílení objemu finančních prostředků pro naše občany se zdravotním postižením, kteří jsou závislí na péči a asistenci jiných osob.
Čtvrtý pozměňovací návrh je veden pod sněmovním dokumentem číslo 6762 a navrhuji převést 2,65 miliardy korun z výdajového ukazatele dotace na obnovitelné zdroje energie v rámci rozpočtové kapitoly Ministerstvo průmyslu a obchodu do rozpočtové kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí do ukazatele ostatní výdaje organizačních složek státu, prioritně na platy a odměny pracovníků v resortu práce a sociálních věcí.
Pátý pozměňovací návrh je veden pod sněmovním dokumentem číslo 6763 a navrhuji převést 550 milionů korun z výdajového ukazatele odvody do rozpočtu Evropské unie v rámci rozpočtové kapitoly Všeobecná pokladní správa do rozpočtové kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí do ukazatele neinvestiční nedávkové transfery, primárně na provoz speciálních zařízení a sociálních služeb pro ohrožené děti a rodiny.
A poslední pozměňovací návrh je pod sněmovním dokumentem číslo 6983, kde navrhuji převést 5 milionů korun z rozpočtové položky zahraniční rozvojová spolupráce výdajového ukazatele ostatní výdaje na zabezpečení úkolů resortu v rámci rozpočtové kapitoly Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy do rozpočtové kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí do ukazatele ostatní výdaje organizačních složek státu a neinvestiční nedávkové transfery na pomoc příspěvkovým organizacím a sociálním ústavům v resortu práce a sociálních věcí, které se starají např. o nevidomé občany, a také na podporu organizací pomáhajících osamělým a nesoběstačným seniorům.
Takže ještě jednou shrnu čísla sněmovních dokumentů, ke kterým se tímto hlásím. Je to číslo 6759, dále 6760, dále pak 6761, 6762, 6763 a 6983. A vás moc prosím o jejich podporu. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní prosím pana poslance Jandu a připraví se pan poslanec Kaňkovský v podrobné rozpravě. Prosím.
Poslanec Jakub Janda: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené dámy, vážení pánové, vážení členové vlády, své stanovisko ke státnímu rozpočtu zejména v oblasti sportu jsem již detailně představil v prvním čtení. Dovolte mi proto se zaměřit na dvě konkrétní položky, pro které jsem předložil pozměňovací návrhy.
Ten první je již klasický a jedná se o snížení výdajů na dotační program Podpora veřejně prospěšných aktivit nestátních neziskových organizací v oblasti rovnosti žen a mužů na Úřadu vlády za 2 miliony. Chci předem říct, že pokud bude tento návrh prohlasován, dojde ke zrušení celého programu a právě omezením této podpory se mohou finanční prostředky přesunout do oblastí, které jsou jak v zájmu státu, tak v zájmu občanů a jejichž společenská prospěšnost je mnohem více měřitelná a viditelná. Proto navrhuji tuto částku přesunout na příspěvek na péči zákona o sociálních službách. Právě tyto finance, kde např. nalezneme příspěvky na kompenzační pomůcky, jsou i dnes stále podfinancované a stále dostatečně nereflektují nárůst nákladovosti systému sociálních služeb. Navíc s ohledem na demografickou křivku, kdy nám populace objektivně stárne, můžeme i nadále předpokládat růst těchto výdajů a přesunuté zde peníze najdou mnohem lepší uplatnění. Já k této věci uvedu už pouze jednu věc, a to že je daleko jednodušší si stěžovat, jak je svět vůči nám nespravedlivý, než bojovat za své místo v něm. K tomu si myslím, že žádné dotace nejsou potřeba.
V předloženém návrhu rozpočtu je však kromě jiného opět i položka, která je naprosto nepřijatelná. Jde o dotaci pro Český svaz bojovníků za svobodu. Podobně jako v minulých letech má ze státních peněz dostat 6,3 milionu korun. Vím, že i v politice se občas dějí divné věci, že některé věci fungují takříkajíc automaticky. Tohle je ale podle mého úplně přes čáru a já se s tím nehodlám smířit. Jak je možné, že spolek pod vedením Jaroslava Vodičky, který jsem už dříve označil za pofidérní, a můžu to klidně zopakovat, má opět dostat peníze od státu neboli od občanů této země? Hned zpočátku bych rád smetl ze stolu argument, že jde jen o 6 milionů. Pro vládu je to možná prkotina, která je pod rozlišovací schopnost každého ministra. Pro většinu lidí této země je to ale spousta peněz. Šest milionů je částka, kterou průměrný občan vydělá za 15 až 20 let a která je v rodinných rozpočtech často několik hypoték.
Mnohem větší význam těchto peněz než ten finanční je však symbolika. Problémy kolem Českého svazu bojovníků za svobodu, které podle mého názoru brání poskytnutí dotace, se dají rozdělit do tří částí.
Tou první a základní je současné vedení této organizace, kvůli tomu, že se svaz odchýlil od svého původního poslání, ideálu a hodnot. Předsedou zůstává soudruh Vodička. To titulování nemyslím jako urážku, ale jako ocenění jeho minulosti člena KSČ a pomahače Veřejné bezpečnosti. Nejde ale jen o nějakou historii. Za neméně problematické považuji i jeho současné vystupování v čele svazu. Ostatně mediální výstupy všeho druhu za poslední roky hovoří za vše.
Pak je tu samostatná činnost spolku, v mnohém možná bezproblémová či přínosná. Jsou tu ale do očí bijící skandály. Jen namátkou - výpady některých členů proti NATO, znevažování tryzny v Terezíně, oceňování osob spjatých s komunistickým režimem.
K třetímu problematickému okruhu, k tomu, jak Svaz bojovníků za svobodu nakládá se svěřenými financemi. Při loňské kontrole se potvrdilo podezření, že část dotací poskytnutých v letech 2016 až 2018 využíval v naprostém rozporu s platnými pravidly. Svaz sporné finance ve výši necelých 763 tisíc následně vrátil, čímž se vyhnul dalším postihům. Už jen to, že došlo ke zneužívání veřejných financí, by ale mělo být přinejmenším důvodem k obezřetnosti při schvalování dalších dotací. Kontrolu hospodaření přitom loni prováděli pracovníci Ministerstva financí, tedy stejného úřadu, který nyní chce bez mrknutí oka poslat soudruhu Vodičkovi další miliony. A těchto otazníků je tam víc. Stačí se podívat i do minulých žádostí svazu o dotace. Je opravdu účelné, aby více než polovina prostředků byla určena na režijní náklady? Například. na dotace pro rok 2019 mělo jít o 2,9 milionu korun na režii ústředního výboru, tedy téměř polovina dotace. Svaz ve svých materiálech mimo jiné zmiňuje boj za svobodu proti fašismu. Postrádám tam ale zmínku o vzdoru proti komunistické totalitě. Naopak bych si dokázal představit, kdyby žádostí o peníze na minulý rok nebyl věnec k soše maršála Koněva, tedy nejen osvoboditele od nacistů, ale i potlačovatele maďarského povstání. Pomník už je pryč, alespoň tohle se vyřešilo a věnce k bolševickým maršálům už nebude muset platit daňový poplatník.
Důvodů pro neudělení dotace nebo přinejmenším důkladnější zvažování by mohlo být víc. Například rozkol uvnitř svazu, kdy několik desítek členů lidické organizace se rozhodlo pozastavit svoje členství. Asi nepřekvapí důvod - nesouhlas s kroky vedení. A vedení si zase stěžuje na chování oblastních organizací, neboli situaci ve svazu nejspíš nemá pod kontrolou. To ale jen na okraj. ***
