(18.00 hodin)
Poslanec Leo Luzar: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já bych se rád přihlásil k svému pozměňovacímu návrhu vedenému v systému pod číslem 4500. V krátkosti ho odůvodním. Ten návrh zákona vychází z premisy, že obchodník v případě, když prodává dvojí, nebo má dvojí kvalitu potravin, popřípadě probíhá nějaké nekalosoutěžní jednání, tak tlačí svého dodavatele, aby nesplňoval kvalitativní podmínky, aby on mohl dát nižší cenu. Ale jsou i malí obchodníci, kteří berou zboží od velkých výrobců, a v principu samozřejmě oni by tu škodu, kdyby jim byla udělena pokuta, uplatnili právě u svých dodavatelů v té pozici. Bohužel pravidlem obchodní inspekce, která přichází, je, když přijde na kontrolu, tak nezjistí jeden přestupek, ale zjistí třeba dva tři přestupky a zahájí společné správní řízení. A u tohoto společného správního řízení je problém potom vyčíslit jednotlivou škodu, kterou ten malý obchodník má uplatňovat u svého dodavatele.
Tedy můj pozměňovací návrh se týká toho, aby v § 17 odst. 2 byla projednána v samostatném řízení každá ta zjištění, aby bylo potom možno jednotlivě tu škodu vymáhat na případném dodavateli, že dodal nekvalitní výrobek. Tolik k objasnění mého pozměňovacího návrhu. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan předseda Radim Fiala. Prosím, máte slovo.
Poslanec Radim Fiala: Děkuji vám. Vážené kolegyně, kolegové, dovolte, abych se v podrobné rozpravě přihlásil k pozměňovacímu návrhu číslo 6922. Je to pozměňovací návrh, který se týká trhu s českými potravinami. Celý tento pozměňovací návrh zdůvodnila už v obecné rozpravě moje kolegyně Monika Jarošová, a samozřejmě kdo by se chtěl ještě podrobně seznámit s tímto pozměňovacím návrhem, tak důvodová zpráva je přiložena k tomuto pozměňovacímu návrhu. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Hlásí se prosím ještě někdo do podrobné rozpravy? Ne, podrobnou rozpravu končím. Zájem o závěrečná slova po podrobné rozpravě nikdo nemá. Nezazněl žádný návrh, o kterém bychom měli rozhodovat hlasováním, tedy končím druhé čtení tohoto návrhu. Děkuji panu zpravodaji, děkuji panu ministrovi.
Na řadě je bod číslo
16.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 563/2004 Sb.,
o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů,
ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 503/ - druhé čtení
Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Robert Plaga Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, hlavní záměr tohoto návrhu zákona spočívá v řešení palčivého problému našeho školství, a to nedostatku učitelů. Pokud se podíváte na veškerá data a šetření České školní inspekce, i mimořádné šetření, které už proběhlo před nějakým časem a bylo na počátku tohoto zákona, tak se potýkáme s nedostatkem učitelů. Situace v některých krajích, a zrovna v těch, kde bychom potřebovali, aby ta situace byla významně lepší, dobrá není. Co se týká kvalifikovaných učitelů a jejich zapojení, konkrétně třeba v Karlovarském kraji, ten podíl nekvalifikovaných učitelů je poměrně vysoký.
Tento vládní návrh svého cíle chce dosáhnout zvýšením zapojení odborníků z praxe do výuky. Přestože o tom můžeme vést spory, tak si myslím, že šance vzít někoho z praxe a zapojit ho do školy rozhodně nemůže být, nebo neměla by být odmítána plošně. A to, co přináší tento návrh zákona, je podpora začínajících učitelů. Ta potřeba novelizace zákona o pedagogických pracovnících vyplývá z toho mimořádného šetření, o kterém jsem mluvil, a Ministerstvo školství to provedlo s tím, že pár faktů na začátek, na zopakování.
Průměrný věk učitelů v regionálním školství, kde již pracuje více než 151 tisíc, resp. v těch přepočtených úvazcích 172 tisíc, je poměrně vysoký a dosahuje 47,2 roku. Relativně nižší je u učitelek mateřských škol, tam přesahuje 45 let. Nejvyšší pak u učitelů vyšších odborných škol - tam překračuje 50. Více než 6,5 % úvazků učitelů zastávají učitelé, kteří nesplňují předpoklad odborné kvalifikace podle zákona o pedagogických pracovnících. Například v Karlovarském kraji je tento podíl, jak už jsem zmiňoval, téměř dvojnásobný, podobně pak i ve středních Čechách. V Praze jde o každý desátý úvazek. Naproti tomu jsou však samozřejmě kraje, zejména na Moravě, kde je podíl učitelů bez odborné kvalifikace výrazně nižší. Šetření také zjišťovalo podíl aprobované výuky a v celorepublikovém průměru probíhá výuka aprobovaně v 82 % případů, v případě Karlovarského kraje v 72 %.
Šetření potvrdilo opodstatněnost návrhu, aby návrh zákona umožnil, a teď to podstatné, řediteli školy uznat na dobu nejvýše tří let předpoklad odborné kvalifikace učitele absolventům jakéhokoliv magisterského studijního programu pro výuku všeobecně vzdělávacích předmětů na druhém stupni základních škol a ve středních školách a dále odborníkům z praxe, pokud jejich praxe v oboru odpovídá charakteru vyučovaného předmětu.
Návrh novely také přispěje ke zmenšení administrativního zatížení ředitelů škol, dojde k zúžení případů, kdy dosud museli ředitelé dokládat, že aktivně hledají kvalifikovaného učitele. Naprosto naplacato. V tuto chvíli ředitelé to řeší přes výjimku a musí dokládat, že stále hledají někoho na to místo. Situace je vážná. Samozřejmě každý z nás by chtěl být v té situaci, kdy bychom jako ve Finsku měli všechny učitele absolventy plného magisterského studia, ale ta situace taková není.
Tento zákon, a chci to tady připomenout v rámci druhého čtení, by měl být přijat i pedagogickými fakultami. A jejich částečný odpor nechápu, protože pokud poskytují významně lepší - a já věřím, že ano díky intervencím, které jsme tam z evropských fondů i národních prostředků dali - významně lepší vzdělávání, než můžete získat přes tzv. doplňující pedagogické studium, tak se pedagogické fakulty nemají čeho bát. Pokud tomu tak není, tak je to samozřejmě problém. Ale legitimní je v tuto chvíli a ve stavu českého školství umožnit přístup a umožnit ředitelům jako manažerům škol, aby si vzali člověka z praxe a během tří let mu poskytli doplňující pedagogické studium a případně i vzdělání, dovzdělání odborné, protože ředitel školy je ten, který je zodpovědný za kvalitu výuky ve škole. To je nezpochybnitelný fakt a já pevně věřím, že následně ta výsledná podoba zákona bude odpovídat tomu faktickému stavu, nikoliv nějakým našim představám nebo představám některých fakult.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane ministře. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu jako garančnímu výboru. Usnesení výboru máme doručeno jako sněmovní tisky 503/1 a 2. Zpravodajem výboru je pan poslanec Lukáš Bartoň. Prosím, pane zpravodaji, informujte nás o projednání návrhu ve výboru. Máte slovo.
Poslanec Lukáš Bartoň: Děkuji za slovo. Školský výbor tento sněmovní tisk projednal a přijal k němu tři pozměňovací návrhy. Ani jeden z těchto návrhů se primárně netýká té samotné novely, nicméně do zákona o pedagogických pracovnících školský výbor navrhuje přidat logopeda mezi speciální pedagogy, dále navrhuje ponechat studium pedagogiky jako jeden z možných způsobů, jak získat pedagogické vzdělání, a třetí návrh byl ohledně účinnosti zákona, nicméně navržené 1. září 2020 se nám trošku už nepovedlo. Tolik ke školskému výboru. Celé usnesení je pod sněmovním tiskem 503/2. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji panu zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu. Do rozpravy je jako první přihlášen pan poslanec Lukáš Bartoň, připraví se pan poslanec Václav Klaus. Prosím, máte slovo.
Poslanec Lukáš Bartoň: Děkuji. Já bych rád poděkoval školskému výboru za přijetí pozměňovacího návrhu o studiu pedagogiky a zároveň bych rád podal ještě několik pozměňovacích návrhů.
První pozměňovací návrh se vztahuje k platům pedagogických pracovníků. Je to téma, které zde máme každoročně. Napříč všemi kluby už jsme se shodli na tom, že bychom chtěli, aby platy pedagogických pracovníků se co nejvíce přiblížily onomu magickému číslu 130 % průměrné mzdy, a i samotné Ministerstvo školství v dlouhodobém záměru rozvoje školské soustavy chce, aby se do roku 2023 opravdu k této výši platy pedagogických pracovníků přiblížily.
Z toho důvodu a hlavně z toho důvodu, abychom zajistili, že profese učitele bude atraktivní i z hlediska platu, že bude stabilní pozice toho platu, že bude předvídatelná a že nebude docházet k ročním výkyvům, jsme navrhli zařazení tohoto pravidla přímo do zákona o pedagogických pracovnících, kdy v pozměňovacím návrhu pod sněmovním dokumentem 4466 navrhujeme navázat plat učitelů a ostatních pedagogických pracovníků na průměrnou mzdu a navýšit jejich plat minimálně na 130 % průměrné mzdy - přičemž to slovíčko minimálně je důležité. I nadále bude Ministerstvo školství vydávat tarifní tabulku, ale jeho minimální výše nesmí jít k tomu ukazateli, který je napsán v zákoně, a celý objem potom včetně odměn je napočítán na 130 % průměrné mzdy. ***
