Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Petr Fiala)

16.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 563/2004 Sb.,
o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů,
ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 503/ - druhé čtení

Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Robert Plaga Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, hlavní záměr tohoto návrhu zákona spočívá v řešení palčivého problému našeho školství, a to nedostatku učitelů. Pokud se podíváte na veškerá data a šetření České školní inspekce, i mimořádné šetření, které už proběhlo před nějakým časem a bylo na počátku tohoto zákona, tak se potýkáme s nedostatkem učitelů. Situace v některých krajích, a zrovna v těch, kde bychom potřebovali, aby ta situace byla významně lepší, dobrá není. Co se týká kvalifikovaných učitelů a jejich zapojení, konkrétně třeba v Karlovarském kraji, ten podíl nekvalifikovaných učitelů je poměrně vysoký.

Tento vládní návrh svého cíle chce dosáhnout zvýšením zapojení odborníků z praxe do výuky. Přestože o tom můžeme vést spory, tak si myslím, že šance vzít někoho z praxe a zapojit ho do školy rozhodně nemůže být, nebo neměla by být odmítána plošně. A to, co přináší tento návrh zákona, je podpora začínajících učitelů. Ta potřeba novelizace zákona o pedagogických pracovnících vyplývá z toho mimořádného šetření, o kterém jsem mluvil, a Ministerstvo školství to provedlo s tím, že pár faktů na začátek, na zopakování.

Průměrný věk učitelů v regionálním školství, kde již pracuje více než 151 tisíc, resp. v těch přepočtených úvazcích 172 tisíc, je poměrně vysoký a dosahuje 47,2 roku. Relativně nižší je u učitelek mateřských škol, tam přesahuje 45 let. Nejvyšší pak u učitelů vyšších odborných škol - tam překračuje 50. Více než 6,5 % úvazků učitelů zastávají učitelé, kteří nesplňují předpoklad odborné kvalifikace podle zákona o pedagogických pracovnících. Například v Karlovarském kraji je tento podíl, jak už jsem zmiňoval, téměř dvojnásobný, podobně pak i ve středních Čechách. V Praze jde o každý desátý úvazek. Naproti tomu jsou však samozřejmě kraje, zejména na Moravě, kde je podíl učitelů bez odborné kvalifikace výrazně nižší. Šetření také zjišťovalo podíl aprobované výuky a v celorepublikovém průměru probíhá výuka aprobovaně v 82 % případů, v případě Karlovarského kraje v 72 %.

Šetření potvrdilo opodstatněnost návrhu, aby návrh zákona umožnil, a teď to podstatné, řediteli školy uznat na dobu nejvýše tří let předpoklad odborné kvalifikace učitele absolventům jakéhokoliv magisterského studijního programu pro výuku všeobecně vzdělávacích předmětů na druhém stupni základních škol a ve středních školách a dále odborníkům z praxe, pokud jejich praxe v oboru odpovídá charakteru vyučovaného předmětu.

Návrh novely také přispěje ke zmenšení administrativního zatížení ředitelů škol, dojde k zúžení případů, kdy dosud museli ředitelé dokládat, že aktivně hledají kvalifikovaného učitele. Naprosto naplacato. V tuto chvíli ředitelé to řeší přes výjimku a musí dokládat, že stále hledají někoho na to místo. Situace je vážná. Samozřejmě každý z nás by chtěl být v té situaci, kdy bychom jako ve Finsku měli všechny učitele absolventy plného magisterského studia, ale ta situace taková není.

Tento zákon, a chci to tady připomenout v rámci druhého čtení, by měl být přijat i pedagogickými fakultami. A jejich částečný odpor nechápu, protože pokud poskytují významně lepší - a já věřím, že ano díky intervencím, které jsme tam z evropských fondů i národních prostředků dali - významně lepší vzdělávání, než můžete získat přes tzv. doplňující pedagogické studium, tak se pedagogické fakulty nemají čeho bát. Pokud tomu tak není, tak je to samozřejmě problém. Ale legitimní je v tuto chvíli a ve stavu českého školství umožnit přístup a umožnit ředitelům jako manažerům škol, aby si vzali člověka z praxe a během tří let mu poskytli doplňující pedagogické studium a případně i vzdělání, dovzdělání odborné, protože ředitel školy je ten, který je zodpovědný za kvalitu výuky ve škole. To je nezpochybnitelný fakt a já pevně věřím, že následně ta výsledná podoba zákona bude odpovídat tomu faktickému stavu, nikoliv nějakým našim představám nebo představám některých fakult.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane ministře. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu jako garančnímu výboru. Usnesení výboru máme doručeno jako sněmovní tisky 503/1 a 2. Zpravodajem výboru je pan poslanec Lukáš Bartoň. Prosím, pane zpravodaji, informujte nás o projednání návrhu ve výboru. Máte slovo.

 

Poslanec Lukáš Bartoň: Děkuji za slovo. Školský výbor tento sněmovní tisk projednal a přijal k němu tři pozměňovací návrhy. Ani jeden z těchto návrhů se primárně netýká té samotné novely, nicméně do zákona o pedagogických pracovnících školský výbor navrhuje přidat logopeda mezi speciální pedagogy, dále navrhuje ponechat studium pedagogiky jako jeden z možných způsobů, jak získat pedagogické vzdělání, a třetí návrh byl ohledně účinnosti zákona, nicméně navržené 1. září 2020 se nám trošku už nepovedlo. Tolik ke školskému výboru. Celé usnesení je pod sněmovním tiskem 503/2. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji panu zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu. Do rozpravy je jako první přihlášen pan poslanec Lukáš Bartoň, připraví se pan poslanec Václav Klaus. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Lukáš Bartoň: Děkuji. Já bych rád poděkoval školskému výboru za přijetí pozměňovacího návrhu o studiu pedagogiky a zároveň bych rád podal ještě několik pozměňovacích návrhů.

První pozměňovací návrh se vztahuje k platům pedagogických pracovníků. Je to téma, které zde máme každoročně. Napříč všemi kluby už jsme se shodli na tom, že bychom chtěli, aby platy pedagogických pracovníků se co nejvíce přiblížily onomu magickému číslu 130 % průměrné mzdy, a i samotné Ministerstvo školství v dlouhodobém záměru rozvoje školské soustavy chce, aby se do roku 2023 opravdu k této výši platy pedagogických pracovníků přiblížily.

Z toho důvodu a hlavně z toho důvodu, abychom zajistili, že profese učitele bude atraktivní i z hlediska platu, že bude stabilní pozice toho platu, že bude předvídatelná a že nebude docházet k ročním výkyvům, jsme navrhli zařazení tohoto pravidla přímo do zákona o pedagogických pracovnících, kdy v pozměňovacím návrhu pod sněmovním dokumentem 4466 navrhujeme navázat plat učitelů a ostatních pedagogických pracovníků na průměrnou mzdu a navýšit jejich plat minimálně na 130 % průměrné mzdy - přičemž to slovíčko minimálně je důležité. I nadále bude Ministerstvo školství vydávat tarifní tabulku, ale jeho minimální výše nesmí jít k tomu ukazateli, který je napsán v zákoně, a celý objem potom včetně odměn je napočítán na 130 % průměrné mzdy.

Tento model, který jsme navrhli, zároveň urychluje růst platů u začínajících učitelů, zejména z toho důvodu, že prostě potřebujeme ty učitele do školství přilákat. Asi je moc nebudeme lákat na to, že až tam budou učit dvacet let, tak jejich plat bude lepší. Stejně tak i u učitelů, pedagogických pracovníků v předškolním vzdělávání, je tam navržen trochu dynamičtější růst. Bohužel jejich platy byly dlouhodobě zanedbávány, tak tohle je jistá náprava. Oproti tomu pozměňovacímu návrhu v důvodové zprávě tam i dáváme, jaká je předpokládaná zátěž pro státní pokladnu, nicméně tento pozměňovací návrh byl psán v době předcovidové a vlastně díky tomu - no, bohužel díky tomu, že lze předpokládat, že průměrná mzda v republice neporoste tak rychle jako v době předcovidové, tak ta zátěž na státní rozpočet bude daleko menší, respektive téměř blížící se nule. Protože když se podíváme do návrhu státního rozpočtu, tak na platy pedagogů jde pro příští rok o navýšení o 9 % a prostým vydělením čitatele a jmenovatele se už hodně budeme blížit právě té hranici 130 %. Takže za nás je důležité dostat toto do zákona, aby to platilo alespoň k roku 2023 a nadále ty platy byly udržovány. Ty platy, pokud budeme udržovat, tak nebude takový nárok na státní rozpočet jako nyní, když jsme se to snažili na tu úroveň 130 % dostat. Bude to de facto kopírovat tak, o jaká procenta bude růst průměrná mzda ve státě. Tolik k platu pedagogických pracovníků.

Další pozměňovací návrh, který navrhujeme, je pod sněmovním dokumentem 5358 a týká se zachování akreditace v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. Zejména u těch kurzů, které jsou hodinově menší, ministerstvo již nechce udělovat akreditace, což na jednu stranu chápu, že je to administrativně hodně náročné, protože těch kurzů je mnoho a akreditace u takto malých kurzů se vydávaly de facto jak na běžícím pásu, nicméně by se nemělo nějakým způsobem rezignovat na označení - alespoň částečně označení - kvality v těchto kurzech, a zejména ředitel školy by měl mít stále nějakou informaci o tom, jaký kurz je kvalitní, jaký kurz si učitelé běžně pochvalují, jaký kurz naopak učitelé říkají, že je neužitečný. Z toho důvodu i navrhujeme, aby existoval nějaký reputační systém, obdobně jako je reputační systém u e-shopů, kdy sami nakupující si hodnotí jak prodávajícího, tak produkt, a obdobný systém by mohl existovat i u tohoto dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků u těch menších kurzů. Ale do té doby, než nějaká alternativa bude existovat, tak navrhujeme, aby zůstala akreditace v rámci DVPP.

Další pozměňovací návrh pod sněmovním dokumentem SD 5359 se týká výuky předmětů v cizím jazyce rodilým mluvčím. Nejedná se o výuku cizího jazyka tím rodilým mluvčím, ale týká se výuky jiného předmětu, kupříkladu když se v angličtině vyučuje matematika nebo dějepis. Tento pozměňovací návrh se týká jednotek, omezené skupiny učitelů, není jich moc v republice, kteří takto učí, není moc škol, které toto poskytují, nicméně ty se pak potýkají s problémem, že třeba u britských učitelů, kteří mají bakalářské studium a jsou pro výuku ve své zemi plnohodnotní, tak je náš zákon o pedagogických pracovnících neuznává, protože požaduje magisterské studium. Přitom britské bakalářské studium je na úplně jiné úrovni a trvá daleko déle než naše české bakalářské studium, které je pouze tříleté. Proto navrhujeme, aby u těchto učitelů, kteří v cizím jazyce učí nějaký předmět, byla umožněna tato výjimka a bylo požadováno pouze bakalářské studium, které stačí v jejich zemi.

Další pozměňovací návrh, sněmovní dokument 5361. Navrhujeme ve spolupráci s panem senátorem Drahošem uznání předpokladu kvalifikace pedagogických pracovníků, kteří mají dlouhou praxi ve školství. V současné době jsou ve školství takto třeba i s dvacetiletou praxí učitelé a po těch nyní chceme, aby si doplnili do pedagogické vzdělání. Často jde o starší učitele a hnát je do školy předtím, než odejdou do důchodu, není vhodné zejména z toho důvodu, že jejich praxe už je tak bohatá, že někdy by i oni mohli učit samotné učitele. Z toho důvodu navrhujeme pozměňovací návrh, který se dotkne zhruba 4 000 učitelů v současné době učících, aby nebylo po nich vyžadováno doplnění pedagogického vzdělání, pokud učí minimálně deset let, z toho minimálně posledních pět let souvisle na té dané škole, a tato výjimka by byla pouze pro tu danou školu.

Další pozměňovací návrh pod sněmovním dokumentem SD 5744, který navrhuji, je uznání předpokladu kvalifikace studentům v programech pro přípravu učitelů. Jedná se o studenty pedagogických fakult, kteří mají již uzavřené bakalářské studium a na částečný úvazek učí na škole, zatímco si doplňují magisterské studium. I těchto studentů jsou stovky, možná i přes tisíc, a moc dobře vypomáhají na dané škole, kdy se vlastně seznamují s výukou, a ředitel často si pak tyto pedagogy, až dodělají magisterský stupeň, ponechává. Navrhujeme, aby ředitel mohl uznat předpoklad kvalifikace, obdobně jako je ministerská novela, a omezen pouze na situaci, kdy osoba úspěšně dokončila ten bakalářský studijní program v oblasti pedagogických věd a je zapsána v navazujícím magisterském studiu. Uznání této kvalifikace je omezeno na dobu tří let od zahájení studia magisterského studijního programu, myslím, že za tři roky se dá dvouletý studijní program stihnout.

A poslední pozměňovací návrh, který navrhujeme, je přidání pozice sociálního pedagoga do zákona o pedagogických pracovnících včetně vymezení kvalifikačních požadavků. Na školách často vzrůstá potřeba těchto sociálních pedagogů. Sociální pedagog vlastně jako jeden z mála může třeba navštívit i rodinu, a zejména v poslední covidové době se ukázalo, že v některých vyloučených lokalitách by byl tento pedagog hodně potřeba. V současné době existuje studium na sociálního pedagoga. V současné době jsou sociální pedagogové na školách v rámci tzv. šablon, a proto bychom chtěli, aby sociální pedagog byl zapsán do zákona o pedagogických pracovnících jako jeden z pedagogických pracovníků. Ještě dodám, že pozice sociálního pedagoga nemá nahrazovat nebo duplikovat již existující pedagogické profese, rozhodně nemá nahradit sociálního pracovníka obce či orgánů sociálně-právní ochrany dětí, naopak je má doplnit.

Tolik k mým pozměňovacím návrhům, ke kterým se přihlásím v podrobné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane poslanče. Nyní vystoupí pan poslanec Václav Klaus, připraví se paní poslankyně Tereza Hyťhová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Václav Klaus: Dobrý den, já stručně představím jeden z našich pozměňovacích návrhů. Je to sněmovní dokument 4490 a týká se zákona o pedagogických pracovnících.

Upřímně, žádný zákon o pedagogických pracovnících jsme dlouhá desetiletí neměli. Školy učily, ředitelé si dobře uvědomovali, když měli možnost, jestli vzít traktoristu, nebo matematika, že před tu tabuli postavili matematika. Žádný zákon, žádné regulace ten školský systém nepotřeboval. Pak tady socialisté přitáhli tenhle zbytněný dokument, který už má desítky stran, velice komplikuje život ve školách, a nyní dochází k takovému jakoby velice nesmělému pokusu nějakým způsobem to revidovat. Pan ministr začal relativně rozumně ve smyslu, že to trochu zliberalizuje, nechá ředitelům volnost, no ale jak to běželo tím kolečkem po ministerstvu a různých lobbistů a dalších, tak z toho vznikl takový paskvil, že už by to, abych to řekl lidově, prase nepoznalo, co z toho nakonec vyšlo.

My jsme byli ve velkém pokušení načíst pozměňovací návrh, který by celý zákon rušil. Myslím, že ve většině škol by se nikomu nic nestalo. Nakonec nám to přišlo takové příliš agresivní, takže jsme udělali poměrně podrobný rozpis a opravdu shrnutí jenom základních požadavků, které na pedagogy máme, aby ředitelé měli jistou míru volnosti, protože jsou to svéprávné bytosti, a zároveň stát jako deklaratorně řekl, co si představuje, že je učitel základní školy, jaké má vzdělání apod. To je obsahem našeho návrhu. Uvidíme, jak tento náš návrh dopadne.

Jinak jsme připraveni podpořit zákon jako celek i tak, protože přece jenom jsou tam aspoň zbytky těch liberalizačních snah, se kterými to pan ministr začínal tvořit. A skutečně ta situace ve školách - vy ji asi neznáte, ale vedla k tomu, že spousty lidí opustily práci, kterou měli rádi, protože nesplňovali nějakou dikci zákona o pedagogických pracovnících. Já sám jako ředitel jsem přemlouval řadu svých zaměstnanců, aby si jezdili dodělávat nějaké pomatené kurzy, které platí daňoví poplatníci, a získali formální vzdělání a mohli na té škole zůstat učit.

To je ta situace, kde jsme. Žijeme také v době covidu, čili tohle jsou všechno věci, které stát dělá, když roupama a bohatstvím neví co by. Myslím, že ta doba bude taková, že budeme řešit daleko vážnější věci, jak vůbec financovat školní soustavu, kolik z toho dát na základní školy, kolik z toho dávat dále, než abychom se bavili napůl legračními texty, co všechno má ještě pan učitel absolvovat a mít.

Velice pléduji pro to umožnit odborníkům možnost působit na technických školách. Je to zase klasická věc, že máme skvělého odborníka často třeba na prahu emeritury, chtěl by svoje umění předat mladší generaci, a teď nemůže, protože nesplňuje pedagogické minimum, nemá pedagogické vzdělání. Tohle se tím všechno táhne jako červená nit.

Už vás nebudu déle unavovati, má to asi sedm stran, ale je to víceméně zákon o pedagogických pracovnících vykostěný na základní deklaratorní výrazy, co by ten který učitel měl mít za vzdělání, a je tam ponechána široká volnost ředitelům. Zkrátka a dobře je to něco, co měl udělat pan ministr, kdyby se nebál všech těch lobbistických skupin. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Paní poslankyně Tereza Hyťhová, připraví se pan poslanec Marek Výborný. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Tereza Hyťhová: Děkuji. Já bych se chtěla vyjádřit obecně k tomuto návrhu, k této novele, a potom představím následně dva pozměňovací návrhy. Tyto pozměňovací návrhy jsem vytvořila ještě dávno před dobou covidovou, protože si myslím, že platy učitelů jsou dlouhodobě podhodnocovány a jsou podhodnoceny. Věřím, že příští rok dojde alespoň k nějaké nápravě. Takže tyhle návrhy opravdu jsou sepsané už delší dobu.

A teď k novele o pedagogických pracovnících. Současná situace ve školství se potýká již dlouhodobě s nedostatkem učitelů. Učitelé, které práce mnohdy baví, nevykonávají tuto práci buď právě z (důvodu) nízkého finančního ohodnocení, anebo nedostatečné motivace vykonávat tuto profesi. To je dlouhodobý stav. Tato novela tedy rozšiřuje pravomoc ředitelům školy, kteří by měli nově ve svých kompetencích také uznání předpokladu odborné kvalifikace učitele. Tímto by došlo k zlepšení podmínek pro nově pracující učitele a také samozřejmě postavení ředitele školy. K velkým problémům dochází často například na středních odborných školách, které se zaměřují na různé technické obory. Jedná se o lidi, kteří jsou odborníky v praxi, ale doposud nemají potřebné pedagogické vzdělání. Osoby, kterým ředitel školy uzná předpoklad odborné kvalifikace, budou moci přímou pedagogickou činnost vykonávat nejdéle tři roky. Pokud chtějí nadále pracovat v pedagogické sféře, musí si následně pedagogické vzdělání doplnit. Domnívám se, že by tento krok mohl alespoň trochu přilákat osoby, které mají chuť a zájem stát se učitelem, a pomoci tak našemu školskému systému. Neříkám, že tento krok povede k výraznému zvýšení počtu nových učitelů a vyřeší tak dosavadní mnohdy až kritickou situaci, ale mohl by alespoň malým dílem pomoci. Proto tento návrh jako celek podpoříme.

A teď k mým dvěma pozměňovacím návrhům.

První návrh je sněmovní dokument 5302 a týká se třídnického příplatku pro učitele. Jde tedy o příplatek za třídnickou práci, která dodneška ve školském systému není ohodnocena podle mě dostatečně, a tato práce zabírá opravdu mnoho času, je velmi složitá na byrokracii atd.

Tedy odůvodnění mého pozměňovacího návrhu. V zákoně o pedagogických pracovnících dlouhodobě chybí definice činnosti třídního učitele. Tato definice není obsažena ani v jiné české legislativě. Přitom například ve slovenském zákoně jsem našla pojem třídnický učitel a tam ve slovenském zákoně je tato definice obsažena. Třídnictví v České republice vykonává více než 65 tisíc učitelů, aniž by za tuto práci byli adekvátně ohodnoceni. Proto tento pozměňovací návrh tento nedostatek napravuje. Tento pozměňovací návrh má rovněž za cíl napravit dlouhodobě nepříznivou situaci v odměňování učitelů, kteří vykonávají práci třídního učitele a také obdobnou práci na konzervatoři, základní umělecké škole či vyšší odborné škole. Není dále možné, aby za práci, která je sice do značné míry administrativní, ale se základní náplní práce učitele úzce souvisí a stát resp. daná škola ji po takovém učiteli vyžaduje, nedostával spravedlivou odměnu. Smyslem tohoto návrhu je také odstranit určitou jistou diskriminaci mezi učiteli, kdy učitel, který nad rámec své běžné pedagogické činnosti se musí zabývat ještě další nezbytnou agendou, byl znevýhodňován, či co se týče právě té finanční odměny.

Náplní práce třídního učitele je mj. řídit a vzdělávat danou třídu, dále sem patří organizační činnosti, třídní schůzky, třídnické hodiny, konzultace s rodiči, odborníky atd. Také vede příslušné dokumentace, jako např. třídní knihu, třídní výkazy, evidence žáků a jiné. Dále třídní učitel zajišťuje také bezpečnost a má na starosti také prevenci bezpečnosti, kdy seznamuje žáky s BOZP a PO, pravidly chování o přestávkách, na školních výletech, akcích, se školním řádem atd., atd. Je zcela neuvěřitelné, že dosud byla odměna za výkon práce třídního učitele, a tedy obdobnou práci na konzervatoři atd., jak jsem již zmiňovala, 20 až 60 korun za hodinu vykonané práce. Častěji tedy u dolní hranice tohoto rozmezí, které jsem právě přečetla. Přitom se nejedná o volný čas učitele, ale o jeho pracovní činnost, kterou zkrátka musí pravidelně splňovat.

Jenom pro informaci, práce třídního učitele zabere kolem dvaceti hodin měsíčně, abyste měli určitý pohled, že to opravdu není práce o jedné hodině, ale je to cca dvacet hodin měsíčně. Je také velmi časté, že učitel má ve třídě až dvacet osm žáků, což vede pro učitele k ještě větší práci, jelikož třídy jsou opravdu naplněny.

Považuji tedy za vhodné, aby bylo stanoveno rozmezí mezi 3 až 4 tisíci korun měsíčně. Taková odměna za vykonanou práci zároveň jasně ukáže, že si naše společnost dokáže a umí vážit učitelů při výchově naší generace a dává také učitelům určité podmínky, aby neodcházeli ze školství, ale naopak využili své znalosti a schopnosti k úspěšnému vzdělávání dětí a mládeže.

To jsem tedy odůvodnila svůj pozměňovací návrh k třídním učitelům. Věřím, že i nárůst platů, který bude příští rok, toto jistě napraví, ale stejně si myslím, že by třídní učitel jako takový měl být zakotven, nebo ta definice by měla být zakotvena v české legislativě a také by se na to měl brát ohled.

Teď představím svůj druhý pozměňovací návrh. Je to pod sněmovním dokumentem 4484. Tento sněmovní dokument se týká adaptačního období učitele. Teď vám přečtu krátké odůvodnění. Novela zákona zavádí takzvané adaptační období učitele pro takové učitele, kteří nesplňují požadovanou odbornou kvalifikaci. Toto adaptační období, které má trvat dva roky, zajišťuje škola. V praxi se tak předpokládá, že to školy zajistí přidělením zkušenějšího učitele, čemuž se říká uvádějící učitel, a ten tedy s takovým začínajícím učitelem prochází jeho adaptačním obdobím a nějak ho zaškoluje, učí ho a vlastně ho integruje do školního procesu. Tento uvádějící učitel však bude vykonávat tuto činnost nad rámec svých běžných pracovních povinností, za které mu náleží běžná mzda učitele. Proti původním plánům při zavedení tohoto systému vládou předkládaná novela zákona neobsahuje žádnou finanční odměnu za takovou práci navíc ze strany právě uvádějícího učitele. Uvádějící učitelé by tím byli nevhodně diskriminováni, opět proti svým kolegům, kteří se o žádného začínajícího učitele nebudou muset nad rámec své pracovní doby starat.

Pro odstranění tohoto problému přináší tento můj pozměňovací návrh řešení v podobě doplnění příplatku za právě takovouto činnost nad rámec práce učitele. Podobné příplatky pro pedagogické pracovníky jsou již obsaženy v platném znění zákoníku práce. Proto je tímto pozměňovacím návrhem doplněn právě zákoník práce. Jde tedy o částku 3 tisíc korun. Pedagogickému pracovníkovi, který vedle přímé pedagogické činnosti vykonává také činnost podpory učitele v době jeho adaptace, se poskytuje příplatek 3 tisíce korun měsíčně.

Oba dva moje pozměňovací návrhy se týkají učitelů. A jak jsem již říkala na samém začátku, domnívám se, že platy učitelů obecně jsou dlouhou dobu podhodnocovány. A pokud chceme, aby měl učitel ve společnosti určitou autoritu, aby byl ve společnosti například na podobné úrovni jako lékař, právník, tak zkrátka musíme tyto věci zlepšit - a jak jinak než konkrétními návrhy?

Takže děkuji za pozornost a věřím, že mé návrhy podpoříte.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Přeji hezký večer. S přednostním právem za klub KDU-ČSL pan poslanec Mihola. (Hlasy ze sálu.) Takže jste se dohodli, že vystoupí pan poslanec Marek Výborný? (Poslankyně Valachová mimo mikrofon.) Mám tady poznamenané přednostní právo pana poslance Miholy, ale jestli to přepouštíte, tak tedy paní poslankyně Kateřina Valachová. Takže jste se vzájemně pustili. Pan poslanec Marek Výborný. Prosím.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, paní ministryně, já se tady možná překvapivě nezařadím do řady těch, kteří budou připomínat podhodnocení učitelů. Já bych tady, a možná to může být překvapivé, jako opoziční poslanec chtěl poděkovat panu ministrovi, protože dlouhodobě plní své sliby, pokud jde o navyšování platů učitelů. A pokud jsme si stanovili, a řeknu tady společně napříč touto Sněmovnou, nějaký cíl 130 % průměrné hrubé mzdy, tak pokud bude schválen rozpočet a bude splněno těch 9 %, jestli se nepletu, pro rok 2021, tak toto bude slib, který tato vláda splnila. Ono jich mnoho nebude, ale tento to bude. A je to jednoznačně splněný slib a úspěch pana ministra Plagy, takže za to děkuji. Já jsem v posledních týdnech navštívil řadu škol a mluvil s řediteli. Musím říct, že nikdo z nich si nestěžoval na to, že by i v této složité covidové době neměl dostatek financí na to, aby mohl odměnit učitele, pedagogy, za jejich práci. Myslím si, že toto je tedy skutečně pozitivum a plus.

Dovolte mi krátký komentář k návrhu zákona. Zaznělo tady, že musíme nalákat lidi, co chodí po ulicích, nebo téměř tak nějak to zaznělo, nalákat lidi, co chodí venku, aby šli učit. Kolegyně, kolegové, já jsem učitel a chvíli jsem také jednu školu vedl. Neznám ředitele, který by chodil po ulici a hledal, kdo by se náhodou hodil a šel se postavit za katedru. Každý ředitel se samozřejmě snaží nalézt člověka, nebo adepta, který má patřičné vzdělání. A zákon, který tady dnes projednáváme, není o tom hledání z ulice, ale je o řešení mimořádných situací v regionech, kde to skutečně hoří. A ten ředitel, pokud má i třeba dlouhodobě například učitele, který nesplňuje podmínky, které dnes stanovuje zákon, a pan ministr tady říkal, že se to řeší dneska drbáním se přes hlavu, různými výjimkami, tak tento zákon by to krátkodobě napravil. Já si myslím, že toto je v pořádku, a určitě to z mého pohledu není nějaký konflikt se zájmy pedagogických fakult nebo fakult vzdělávajících učitele. To určitě ne.

Já si ale dovolím krátce představit pozměňovací návrh, ke kterému se přihlásím v podrobné rozpravě. Možná vás to nepřekvapí, budu tady trochu navazovat na kolegyni Hyťhovou, která o tom mluvila, nicméně návrh upřesním, týká se to příplatku za třídnictví a příplatku za výkon specializovaných činností ve školách.

Já jsem tady spolu s dalšími poslanci KDU-ČSL předložil už 20. dubna 2018 sněmovní tisk 159, který dodnes ve druhém čtení není doprojednán, a proto jsem spojil tento návrh se sněmovním tiskem 503, protože nakonec i po diskusi se zástupci Ministerstva školství a také například se zástupci odborů jsme se rozhodli jíti trochu jinou cestou než v tisku 159, a sice právě v zákonu o pedagogických pracovnících definovat činnost třídního učitele, která tam doposud takto není explicitně, čili vložit tam § 23b, kde by tato činnost byla definována, a v souvislosti s tím v zákoníku práce definovat příplatek pedagogického pracovníka, ale nikoliv pevnou částkou, protože tady se samozřejmě potom dostáváme do té pasti případných potřebných valorizací a podobně. Čili já i na základě konzultací s pracovníky ministerstva navrhuji nejít pevnou částkou, ale jít procenty, a sice nechat také nějakou vůli ředitelům škol, to si myslím, že je také potřeba, jsou to manažeři zodpovědní za svoji školu, za výuku a také za vedení těch třídnických kolektivů, případně za výkon specializovaných činností, jako je například činnost školního logopeda, koordinátora ICT a podobně, a to rozmezí je v mém návrhu definováno 5 až 7 % platového tarifu vypočítaného ze základu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je daný pedagogický pracovník zařazen. Tím tedy vytváříme něco, co nebude potřeba průběžně novelizovat.

A jenom pro představu, nebudu to tady vyjmenovávat, to už tady zaznělo, co všechno třídní učitel vykonává i u těch specializovaných činností je vcelku jasné a zřejmé, ale pravdou je to, že činnost třídních učitelů je dneska nedostatečně ohodnocena. Sice se v minulém roce podařilo tu spodní hranici navýšit o stokorunu na 500 korun, vyšší hranice zůstala na 1 300 korun, což skutečně dneska činí nějakých 25 až 65 korun za hodinu práce, budeme-li počítat s tím průměrem dvacet hodin v měsíci.

Podotýkám, že v době distanční výuky, která v tuto chvíli probíhala, nebo ještě probíhá na některých typech škol, samozřejmě i práce třídního učitele, který musí s žáky komunikovat a tak dále, není úplně jednoduchá.

V případě, že půjdeme tímto mediánem 5 až 7 %, tak také snižujeme náročnost na státní rozpočet a na rozpočet kapitoly Ministerstva školství, který byl původně přes 2 miliardy. V případě tohoto rozpětí 5 až 7 % bychom se dostali na náklady, které budou pod jednou miliardou korun, a to jsem přesvědčen o tom, že si i rozpočet Ministerstva školství může dovolit. A současně chci zdůraznit, je to vlastně bonus pro ředitele škol pro to, aby mohli odměnit práci učitelů, kterou vykonávají v tomto případě nad rámec své přímé pedagogické činnosti. Vy, kdo nejste učitelé, tak to je důležité zdůraznit. Učitel má např. na střední škole úvazek 21 hodin, ale práci třídního učitele vykonává nad rámec těch 21 hodin, za to se mu ten jeho úvazek nesnižuje, ta přímá pedagogická povinnost, abych to řekl úplně přesně.

Čili to je předmětem pozměňovacího návrhu, ke kterému se potom přihlásím v podrobné rozpravě, a ve třetím čtení budu rád za vaši podporu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní požádám o vystoupení pana poslance Jiřího Miholu a připraví se paní poslankyně Kateřina Valachová. Prosím.

 

Poslanec Jiří Mihola: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem nikdy nezneužíval přednostního práva a i tentokrát jsem si napřed vyslechl kolegy, protože jsem zvyklý jako učitel naslouchat, a také proto, aby člověk mohl případně reagovat. Tak si dovolím nyní vystoupit v poněkud jiném tónu než předřečníci, a to v tónu kritičtějším, nebo kritickém.

Já si na rozdíl od řady těch vystoupení nemyslím, že tenhle zákon je přínosný. Jeho některé části by mohly být přínosné - myslím teď pozměňovací návrhy, které zde byly zmíněny. Já se přimlouvám a mám pozměňovací návrh, který se týká příplatku za třídnictví. To potvrzuji, tady se připojuji a přitakávám. A určitě by se našly i další drobnosti, které jsou pozitivní. Ale obecně se dívám na tento návrh kriticky.

Nedostatek učitelů. Víte, já předpokládám, že k takovéhle záležitosti nedochází ze dne na den, z měsíce na měsíc nebo z roku na rok. A já bych chtěl tady připomenout, že předchozí volební období byla koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL, během jejíhož volebního období se řešil také zákon o pedagogických pracovnících, který právě rozhodl, že učitel musí být kvalifikovaný. Nebudu to rozvádět teď do dalších podrobností. Pan ministr byl tehdy náměstkem, paní kolegyně Valachová byla tehdy ministryní školství. Není to opravdu tak dávno. Všichni víme, jak je pro školství, pro vzdělávání škodlivá nestabilita. Já opravdu nerozumím. Pokud ten problém byl, tak musel být tehdy. Pokud nebyl nebo není to takový problém, tak nevím, proč ho tady řešíme takovýmto způsobem. Já bych byl moc rád za nějaká přesnější data.

Ono tady z vystoupení pana ministra... A já bych chtěl panu ministrovi, přidám se ke kolegovi Výbornému, poděkovat opravdu za podporu učitelů, co se týká zvyšování platů. A přesto, že jsem v tuto chvíli z opoziční strany, tak klidně budu říkat a chválit, že pokud se to povede teď v rámci státního rozpočtu, že právě ministr Plaga z hnutí ANO nejvýše, nebo nejdále posunul platy učitelů. A myslím si... pane ministře, mrzí mě trošku, mluvím k vám teď, a pozitivně (ministr nesedí u stolku zpravodajů, ale stojí a hovoří se dvěma poslanci, vzápětí si ale jde sednout na své místo) - že tohle je to řešení. Tohle je to řešení, zaplatit učitele. A já se neobávám, ani chvíli se neobávám, že bychom řešili, když budou učitelé adekvátně ohodnoceni, nedostatek učitelů. Vrátí se ti, kteří odešli právě z důvodu, že byli mizerně placeni a nedoceněni, a noví rádi na ty fakulty nastoupí. Ještě je třeba vzpomenout na ty fakulty ne pouze pedagogické, ale na fakulty připravující budoucí učitele tak, aby i ti, kteří ty budoucí učitele připravují, byli adekvátně zaplaceni, aby tyto fakulty byly vyhledávané, exkluzivní a mohly se samozřejmě rozvíjet tak, jak se to sluší na 21. století. A vzorů máme víc než dost po Evropě.

Z toho, co pan ministr tady říkal, a někteří další, nedostatek učitelů je problém ne celostátní, ale spíš regionální, týká se určitých regionů. Takhle bychom ale mohli mluvit i o aprobaci. Chybí nám učitelé matematiky, fyziky a některých technických oborů, ale nechybí nám zase jiné obory, nebo naopak se stojí fronta na některé obory v některých městech. Takže opravdu řešíme spíš regionální než celostátní problém a myslím si, že by se na to mělo jít jinak.

Byla tady řeč o tom, že dotyčný zájemce, odborník z praxe mu říkejme, si nejvýše do tří let doplní pedagogické vzdělání. No ale když jsme se o tom bavili už předtím mnohokrát, tak já jsem stále nedostal ani po interpelaci jasnou odpověď, co když si to nedoplní. A bohužel se nespokojím s odpovědí, proč by si to nedoplnil. Prostě mě zajímá, co bude, když si to nedoplní. A to musí být v tom zákoně řečeno jasně, ne že nějak nebo že si poradí ředitel. Nebude nakonec řešit nic jiného. Pokud to má mít opravdu wert a má těch učitelů do školství přijít hodně tímto způsobem, tak to tedy bude hodně ředitelů nakonec z toho bolet hlava a budou litovat, že to nezůstalo u té výjimky, jako je to teď.

Mně tam nejvíc vadí a mrzí, že tam pronikla v rámci pozměňovacího návrhu na školském výboru část, která umožňuje toto pedagogické minimum dělat neziskovkám. Já se nechci nikoho dotknout, ale nemyslím si, že je správná cesta, když se všichni zaklínáme před volbami kvalitou učitelů, kvalitou škol, tak že opravdu s prominutím kdejaká neziskovka bude moct tady toto nabídnout, když se pro to rozhodne. To mně nepřijde v pořádku.

My pořád narážíme na problém inkluze. A víme, že o tom to právě je, že ten učitel proto musí být kvalifikovaný, ne aby jenom odpřednášel látku, ne aby řekl vyhledejte v textu nebo zalistujte v učebnici nebo v atlase, ale protože tam řeší celou řadu dalších problémů. A to může být stokrát odborník z praxe, ale když tady na tohle nebude disponovaný a řádně připravený, tak se bude v problémech doslova topit, zvlášť na některých místech nebo na některých školách.

Také mě mrzí jedna věc. I na školském výboru a občas i tady zaznívají taková klišé směrem k těm pedagogickým fakultám, která možná někdy měla své opodstatnění. Ale prosím vás, já jako učitel, který tam působí dvacet let, a na prvním místě jsem vždycky zdůrazňoval praxi, praktické poznávání, to je moje základní učitelská teze, tak rostu opravdu z toho, když někdo plácá takové nesmysly, s prominutím, jako že je na pedagogických fakultách málo praxe. Takový člověk jenom ukazuje, že o pedagogických fakultách neví zhola nic. A o tom, co se tam jak změnilo nebo na co se soustředit. Tak prosím i tady tohle, aby než někdo něco takového řekne, si to opravdu zjistil a tyto nesmysly neříkal.

Já bych vám chtěl, kolegové - nebudu tím zdržovat. Mohl bych vám tady teď předčítat tak, jak se to dělá u jiných bodů, ale není můj záměr, abych vás tady zdržoval do dlouhých večerních hodin. Ale prosím vás, nechal jsem Parlamentní institut vypracovat tady tyto materiály. (Ukazuje.) Jsou dostupné komukoliv, kdo má o to zájem - Příprava budoucích učitelů. Abychom měli tu komparaci, jaké jsou evropské trendy.

A já chápu pana ministra Plagu, že říká, nemůžeme být hned jako Finsko. Ale přece my se tím Finskem zaklínáme. A přece chceme být jako Finsko. Tak proč bychom tu cestu Finska neměli následovat? Ale jestliže budu říkat chci to mít jako ve Finsku, ale půjdu na úplně opačnou stranu, tak mi to doopravdy nedává smysl. A dobře, tak Finsko je pro nás, to je tam někde až na stropě v tuhle chvíli pro nás. I když s těmi platy se přece jenom opravdu lepšíme. Ale máme tady sousedy, Rakousko, Německo, kulturněhistoricky jsou nám nejbližší. A tam v tuhle chvíli platí výjimky. To, co je momentálně u nás v zákoně, to je v Německu, to je v Rakousku. Ne nic jiného. Ne že by řekli tak kašleme na kvalifikaci, je nedostatek učitelů. Když je nedostatek učitelů, řeší se tou výjimkou. Já tu výjimku chápu, tomu rozumím, ale nedělejme z výjimek pravidlo. (V sále trvalý hluk.)

Takže prosím, tento materiál opravdu doporučuji k prostudování a k inspiraci. A mám tady i citace od odborníků, pedagogů, kteří se celý život zabývají tady těmi tématy, co to učitelství je, čím by učitel měl, nebo neměl být. Tak si dovolím citovat jenom pár vybraných tezí:

"Učitele na základních a středních školách nejde jenom v rámci nějakého krátkého výcviku připravit na to, že si stoupnou před třídu. Učitelé jsou spolutvůrci curricula. Je jim dána relativně velká míra autonomie a nesou část odpovědnosti za vzdělávací výsledky žáků. Proto je nutná příprava, která se opírá o pedagogické, psychologické, didaktické a oborové poznatky. Oboroví didaktici, kteří by měli mít hluboký vhled do těchto oblastí, a měli by tak být schopni takové vzdělávání realizovat, jsou na fakultách vzdělávajících budoucí učitele."

A měl bych tady potom celou řadu podkladů k pedagogickým praxím anebo k tomu, jak je důležité to pedagogické vzdělání vedle toho odborného. Obojí musí být vyrovnané. Samozřejmě cesta šejdrem, s prominutím, by byla, pokud by se člověk jako budoucí učitel soustředil jenom na to odborné, a stejně tak by bylo divné, kdyby měl sice didaktické know-how, a zase by vlastně nerozuměl tomu oboru, který má učit. Takže to musí být v rovnováze. A o tom to právě je, na to by měl být čas. A já to řešení víc než tady v tomhle udělat tyhle rychlokvašky - promiňte mi ten termín, nemyslím to rozhodně ve zlém - ale opravdu trvám na tom, aby když se někdo rozhodne na pedagogickou dráhu, pro povolání učitele, tak by měl vědět, co to obnáší. Řešení je, které tady zmínil vlastně pan ministr - taky myslím, že to byl on - aby byly ty fakulty připravující budoucí učitele pružné a ten člověk mohl učit a zároveň to pedagogické vzdělání nabýt. To přece ale není problém, tady tohle, a to velmi rád podpořím a velmi budu apelovat na všechny ty fakulty, které připravují budoucí učitele, aby takto pružné byly, aby toto umožnily. Čtyři dny učte a pátý den choďte na fakultu.

Je to nereálné, tohle, kolegové? No přece, opravdu, kdo to myslí vážně, tak nemůže s tímto mít problém. A nezlobte se, tady zaznívají argumenty: a co ti staří učitelé, co tam dvacet let působí a mají zkušenost? I já jim uznám, že za dvacet let má určitě mnohem větší zkušenosti člověk bez titulu a bez té kvalifikace než ten, kdo tam nastoupí nově. To je tak nějak tak samo sebou, pokud tam opravdu léta učí. Ale také si vzpomeňme, jak dlouho vedeme ty řeči o tom, že toto by se mělo změnit. Tak mně se úplně nelíbí to, že si budeme ještě za dvacet let říkat, že někdo, kdo tam nastoupil, už se vlastně pomalu blíží důchodu a že by bylo blbé ho nějak tlačit k tomu, že něco musí. Vždyť o tom se prosím vás - já to dobře vím jako učitel - mluví minimálně dvacet let. Naostro dvacet let se mluví o tom, že ano, ponechme tam ty nejstarší, kteří už to teď narychlo měnit nemůžou. Ale ne že někdo, kdo tam nastoupil před deseti lety, tak bude dnes argumentovat, že proč by si to měl dodělávat. A to jsme právě řešili v tom minulém volebním období.

Takže prosím jako řešení za prvé peníze a uznání učitelům. A děkuji znova panu ministrovi a držím mu palce a osobně vás chci všechny požádat o podporu, aby učitelé opravdu byli oceněni, doceněni. Zaslouží si to, a ti třídní obzvlášť. Nebojme se následovat země jako Finsko, nebo alespoň ty bližší. A bližší i co se týká toho dostižení, jako Rakousko, Německo, a případně i v dalších zemích je kvalitní pedagogické vzdělávání. Mám zkušenosti třeba i ze sousedního Polska.

Trvejme na tom, aby byly opravdu pružné fakulty připravující budoucí učitele v té nabídce a v tom, aby opravdu reagovaly na potřeby nebo na ty aktuální situace. Já samozřejmě chci, aby byl dostatek učitelů, ne aby se prostě zvyšovaly počty žáků a podobně. Ale hledejme opravdu tu dobrou cestu směrem ke kvalitě. Vždyť se tím opravdu všichni zaklínáme.

Na závěr mi dovolte, abych načetl pozměňovací návrh, nebo připomněl ten, který načtu v podrobné rozpravě. Jeden se týká právě příplatků třídním učitelům, protože jak bylo řečeno kolegou Výborným a dalšími, tady to leží už dva roky netknuté, mluví se o tom, a nic se nestalo. Takže když se doteď nestalo, tak se musí stát. Takže to je pozměňovací návrh pod číslem 5200.

Druhý pozměňovací návrh vlastně míří k tomu, co jsem se vám snažil tady těmi argumenty předložit. Že tento zákon s tím, co přináší, je nepotřebný. Je nepotřebný. Nepotřebujeme ho. Potřebujeme jiné cesty k tomu řešení, a proto tedy pozměňovací návrh 5202 míří k vyjmutí tady té části, která je z mého pohledu zbytečná. (Ministr Plaga vstává od stolku zpravodajů, otáčí se zády k plénu a uklízí si své věci na vládní lavici.)

Nakonec bych chtěl říct, že tak složitá matérie by opravdu zasloužila odbornou diskuzi se všemi, kterých se týká. Já vím, že jsou v tuhle chvíli objektivní skutečnosti, které tomu brání, nemůžeme se scházet, nemůžeme dělat semináře, nebo jenom online semináře. To zase není jaksi úplně ono a nevyjádří se každý, kdo by chtěl.

Abych nebyl já někým obviněn: a cos pro to udělal ty? Tak já jsem dva semináře tady na půdě Poslanecké sněmovny k této problematice uspořádal. Měly velký úspěch, účastnilo se jich hodně jak zástupců fakult připravujících budoucí učitele nejenom pedagogických fakult, ale fakult připravujících budoucí učitele a účastnili se jich také učitelé z praxe ze všech stupňů škol. (Rovněž zpravodaj opouští své místo.) Byli tam i zástupci asociací - Asociace základních škol, Asociace středních škol. Nakonec tam byl vždycky pozván i pan ministr, a když nemohl pan ministr, tak tam byli další zástupci Ministerstva školství. (Ministr - poznámky k řečníkovi mimo mikrofon. Posléze přichází před řečnický pult a hledí na řečníka. Reakce z lavic ANO.)

Takže snaha v tomto smyslu byla. Ale než uděláme nějaký ukvapený krok ve smyslu, nebo v rámci domnění nějakého rychlého řešení, opravdu to promýšlejme.

Děkuji, že i hnutí ANO už se přidává, to jsem rád. To se ne vždy podaří, pane kolego, že během řeči to posluchač pochopí -

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak máme devatenáctou hodinu, pane poslanče. Pane poslanče, máme devatenáctou hodinu, takže já vás přeruším už.

 

Poslanec Jiří Mihola: Dávám návrh k přepracování.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: No tak já jsem vás už přerušil, takže... Já jsem vás stejně přerušil. Takže vy stejně budete pokračovat potom, dostanete slovo, až... (Posl. Mihola: Tak já to řeknu ještě příště. Hezký večer.) Dostanete slovo, až dojde k pokračování projednávání. Takže já jsem vás přerušil v tom okamžiku, vy jste řekl nějaký návrh, ten si řeknete až potom, co zase dostanete slovo, a poté, co bude tento bod otevřen.

Takže já přerušuji dnešní schůzi Poslanecké sněmovny. Přeji hezký večer. A začneme zítra v 9.00.

 

(Jednání skončilo v 19.01 hodin.)

 

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 19. 1. 2021 v 14:43.