(13.20 hodin)
(pokračuje Žáček)
Lze se v tomto směru inspirovat i ustanoveními o citlivých činnostech a bezpečnostní způsobilosti dle zákona 412/2005 Sb.
V zadávací dokumentaci by mělo být zapracováno i to, že dle první prováděcí smlouvy vláda může mít kdykoliv v průběhu projektu přípravy a výstavby nového jaderného zdroje bezpečnostní požadavky, které je investor povinen zohlednit. Tohoto faktu by si měl být každý investor explicitně vědom, proto by měl být rozpracován i v zadávací dokumentaci.
Je otázkou - a již se blížím k závěru - zda pro eliminaci identifikovaných bezpečnostních rizik stačí u vybraných technologických částí požadavek dodání společností registrovanou na území Evropské unie či státu NATO. Opatřit si takovou společnost není komplikovaný problém. Spíše by se mělo pracovat s tím, kdo je konečný vlastník nebo kdo je producer, producent, dané technologie. Navrhujeme proto dikci v tomto ohledu v zadávací dokumentaci změnit, resp. zpřesnit. Dále dáváme na zvážení v případě formulací, které odkazují na osoby kontrolující dodavatele či subdodavatele, zda nenahradit formulaci osoby kontrolující formulací, či nerozšířit o formulaci ve smyslu osoby schopné prosadit na rozhodování dodavatele či subdodavatele."
Takže i na základě tohoto dokumentu, a znovu opakuji, je to dokument zpracovaný naší bezpečnostní komunitou, Ministerstvo vnitra, Bezpečnostní informační služba, Úřad pro zahraniční styky a informace, Vojenské zpravodajství, Ministerstvo zahraničních věcí a Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost, čili není to jenom nějaký pohled jednoho orgánu národní bezpečnosti, ale je to průřezový materiál, na kterém se všichni shodli, brát to vážně, a věřím tomu, že ty podklady stejně jako otázky, které jsou v tomto dokumentu položeny, projednáme řádně ve výboru pro bezpečnost. A to včas před třetím čtením.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní vystoupí pan předseda Radim Fiala. A protože není přítomen, tak nevystoupí a vystoupí pan poslanec Lukáš Černohorský, ale pokud se hlásí pan zpravodaj, tak by měl přednost. Ne, tak pan poslanec Lukáš Černohorský má slovo. Máte slovo, jenom po vás vystoupí potom pan předseda Radim Fiala. Prosím, máte slovo.
Poslanec Lukáš Černohorský: Děkuji za slovo. Já jsem chtěl jenom obecně představit pozměňovací návrh, který jsem nahrál do systému pod číslem 6877. Účelem tohoto pozměňovacího návrhu je, aby oprávněný investor nebyl vybrán kabinetně, ale transparentně vysoutěžen v otevřené aukci na základě nabídky realizační ceny. Tuto aukci předjímá navržená novela zákona číslo 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie - které jsem už v minulosti se snažil, abychom to projednávali souběžně, bohužel, Sněmovna se k tomuto postavila negativně - a o změně některých zákonů. S tím, že se tento tisk projednává jako sněmovní tisk 870. Pro případ, že by tato novela nebyla v době výběru investora přijata, pak se bude postupovat podle obecné úpravy ve správním řízení o výběru žádosti, tím, že kritéria výběru nejvhodnějšího uchazeče budou nabídnuta realizační cena. Realizační cena musí být zastropena na ochranu státního rozpočtu a spotřebitelů před zneužitím zákona. Bez zastropení nákladů by vláda dostala v podstatě docela zajímavý bianko šek. Potom v podrobné rozpravě, kam bych se chtěl přihlásit, bych se přihlásil k tomu pozměňovacímu návrhu. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan předseda Radim Fiala stáhl přihlášku. Hlásí se ještě někdo? Pan zpravodaj? Ne. Pan poslanec Lipavský se hlásí do obecné rozpravy. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jan Lipavský: Dobrý den, vážený pane předsedající, já bych si dovolil přednést návrh podle § 93 jednacího řádu, a to je vrátit tento zákon garančnímu výboru k novému projednání, protože se domnívám, že ty skutečnosti, které zde teď zazněly během jednání pléna Sněmovny jsou natolik zásadní, aby se tím garanční výbor znovu zabýval. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Ano, zaznamenal jsem tento návrh a budeme o něm hlasovat po skončení podrobné rozpravy. Hlásí se ještě někdo do obecné rozpravy? Do obecné rozpravy se nikdo nehlásí, obecnou rozpravu končím. Zájem o závěrečná slova po obecné rozpravě má pan zpravodaj. Tedy nejprve pan vicepremiér Karel Havlíček. Prosím, máte slovo.
Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, nebudu příliš zdržovat, ale považuji za zdvořilé, abych alespoň zareagoval na dvě tři věci, které zde padly. Dovolím si je shrnout do tří oblastí.
První je ta bezpečnostní, a nezbývá mi než konstatovat, že skutečně tento zákon se netýká bezpečnostních opatření. Rozumím tomu, že je snaha k tomu se vyjádřit. Máme k tomu celou řadu institucí, celou řadu pracovních skupin. Průběžně se to projednává. Pochopitelně že postupujeme přesně podle vládního usnesení z dubna tohoto roku, v jehož rámci musí být zohledněny bezpečnostní požadavky státu. Ty jsou jasné a myslím si, že z toho vše vyplývá, není třeba se k tomu vracet.
To, co zde zaznělo v poměrně dlouhém proslovu pana poslance Žáčka, tak jenom konstatuji, že se jednalo o dokumenty, o dopisy někdy ze září tohoto roku, s těmi se pochopitelně průběžně pracuje. Došlo k vypořádání drtivé většiny námětů nebo připomínek, které tam byly. Mimo jiné včera zasedala další skupina. To znamená, v tuto chvíli celá řada věcí, které tam zazněly, už jsou irelevantní diskutovat, protože jsou dávno vyřešeny.
Co se přiznám, že mě překvapilo více, je to, že se toliko nediskutovalo k meritu věci toho zákona, a to jsou ceny. To je výkup elektřiny. To je přece to, co by mělo každého zajímat, protože zde připravujeme v podstatě cenovou relaci elektřiny, byť, pravda, jenom z tohoto zdroje, na další generaci, nebo dokonce generace. O tom je ten zákon. O tom mohla být docela zajímavá a myslím si i věcná diskuse, protože to je to, co věřím, že každého zajímá. Samozřejmě že zajímají i bezpečnostní faktory, ale znovu říkám, to ten zákon neřeší, ani řešit nemůže, protože je to zákon z tohohle úhlu pohledu hodně technický. S výjimkou pana poslance Čižinského, kterému děkuji za to, že alespoň on reagoval na to, jakým způsobem by se ceny mohly vyvíjet. Bohužel, a k tomu řeknu za chvíli, jeho názor není úplně přesný, ale to se pokusím vysvětlit.
Co se týku obnovitelných zdrojů, rozumím té rétorice. Zazněla zde pěkná reklama na obnovitelné zdroje. Máme obnovitelné zdroje rádi, nic proti nim nemáme, ale opět to neřeší tento zákon. Pan poslanec Jurečka dával do souvislosti zákon o přechodu k bezemisní energetice vůči OZE. Trošku tam vyčítá to, že bychom se měli věnovat obnovitelným zdrojům úplně stejně jako jaderným zdrojům. Já myslím, že jsme se tomu věnovali. A nutno říct, že i vláda, ve které bylo KDU-ČSL, se tomu věnovala. Věnovalo se tomu tak, že v roce 2009, 2010 prošlo to, co nás trápí dodneška, a to je 600miliardový účet za obnovitelné zdroje. Takže tady bych neřekl, že se do toho neinvestovalo nebo neinvestuje, ale abych byl objektivní, to je prostě minulost. Teď se do obnovitelných zdrojů nehledě na to, co se tady natropilo před 10 lety, investují nemalé částky. Jenom přes OPPIK v poslední době 4 miliardy. Jenom přes životní prostředí, Ministerstvo životního prostředí, dalších 17,2 miliardy korun. Legislativní rada vlády, všechno bylo zapracováno, co se tohoto týká. Co se týká tohoto zákona ve smyslu, že míří pouze na jádro, je pochopitelně možné v budoucnosti cokoliv k tomu přidávat.
A teď ta poslední věc, čímž reaguji na věcnou poznámku pana poslance Čižinského, a to je to, v čem s ním nesouhlasím. Tento zákon neznamená to, že budeme nakupovat elektrickou energii výrazně dráž. Opak je pravdou. Právě tím mechanismem, který zde nastavujeme, nastavujeme to, že do budoucna elektrická energie z tohoto zdroje bude naopak buď levnější, než bude v té době cena na trhu, což samozřejmě ale nebude znamenat to, že bude elektrická energie automaticky levnější, to záleží ještě na tom, o kolik by ten rozdíl případně byl a jestli by se to promítlo do cen spotřebitelů případně firem. Ale je to možné. Ale v každém případě, i kdyby se ta cena vyvíjela, a to reaguji přímo na to, co pan poslanec Čižinský říkal, pozitivně, to znamená, že by se snižovala cena elektrické energie v důsledku - vy jste říkal obnovitelných zdrojů. Ačkoli jsou prognózy, že to půjde přesně opačně, ale připusťme tuhle variantu, nastat to může, byť podle ČEPS je to varianta nepravděpodobná. Poté je ten rozdíl mezi tím, za kolik se bude vykupovat, a tím, o kolik by to bylo nižší, s ohledem na to, jak se dneska kalkuluje cena peněz, tak ten by znamenal do peněženek občanů, firem v řádu stokorun ročně po roce 2036. Jinými slovy desetikoruny měsíčně. Naopak, tento zákon a přijetí tohoto mechanismu bude znamenat zafixování této ceny. To si myslím, že je to nejdůležitější. To znamená, že tento zákon umožní spotřebitelům dobré a výhodné ceny elektrické energie, pochopitelně jenom v těch 10 procentech, kolik se tam té energie vyrobí. Děkuji. ***