(10.30 hodin)
(pokračuje Bartošek)
Doslova cituji: "V § 3 se doplňuje odstavec 6, který zní: Ministerstvo návrh na uzavření smlouvy o výkupu nepředloží, pokud by uzavření smlouvy mohlo ohrozit životní nebo strategický zájem dle platné Bezpečnostní strategie České republiky. Před uzavřením smlouvy o výkupu si ministerstvo vyžádá stanovisko všech zpravodajských služeb České republiky, přičemž tato stanoviska budou po projednání vládou předložena k projednání příslušným výborům Parlamentu." Česká republika je totiž vázána platnou bezpečnostní strategií, která jasně definuje životní a strategické zájmy státu. A právě tento zákon by měl akceptovat tuto bezpečnostní strategii.
Ještě k tomu zákonu pár bodů. Buďme upřímní, obsah zákona naprosto neodpovídá názvu a avizovanému účelu zákona. Místo aby řešil skutečný přechod k nízkouhlíkové energetice celé České republiky, tak se věnuje pouze elektřině, a to pouze z jádra, a to reálně pouze z jednoho aktuálně zvažovaného nového bloku, což je naprosto nepřípustné a účelové zúžení zákona. A myslím, že ten zákon by se mohl jmenovat lex Dukovany.
Dále to, co vidím jako velkou slabinu tohoto zákona, je, že takto postavený zákon neřeší ani koncepční rozvoj jaderné energetiky, ale je jasně postaven tak, aby zlegalizoval ex post již přijatá rozhodnutí vlády v rámci procesu přípravy výstavby jednoho nového bloku v jaderné elektrárně Dukovany. Druhým stejně důležitým cílem je mít schválenou legislativu, na jejímž základě by bylo možné v Bruselu před Evropskou komisí obhájit státní podporu v rámci výše zmíněného jednoho konkrétního bloku, a to bez jakýchkoli ambicí řešit koncepčně nejen další projekty v jádře, ale celkově přechod České republiky na nízkouhlíkovou energetiku.
Myslím si, že je až skandální, že tak krátký zákon o 13 paragrafech na 8 stranách by měl řešit komplexní problematiku výstavby projektů za stovky miliard až biliony korun. Jsem přesvědčen, že tento zákon je reálně zcela nepoužitelný pro rozvoj jakéhokoli dalšího projektu, než jen velmi specifické části v současné době připravovaného jednoho projektu v Dukovanech. O tom, že by měl řešit i celou řadu dalších věcí týkajících se nízkouhlíkové energetiky mimo jaderný sektor, si asi nemusíme vyprávět.
Rozumím tomu, že vláda musí činit aktivní kroky, ale odmítám, aby tahle vláda prodala bezpečnost České republiky. Včera jsme byli svědky toho, nebo dnes nad ránem, že se prohlasoval propad veřejných financí za 130 miliard. A teď to berte obrazně - v podstatě dva roky nebo tři roky tohoto propadu by nám to jádro zaplatily. A jsem přesvědčen, že vláda, tak jak se chová nezodpovědně k veřejným financím, se nemůže chovat k bezpečnosti České republiky, této země. Já pevně věřím, že vláda podpoří můj pozměňovací návrh, ke kterému se přihlásím v podrobné rozpravě. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Budeme pokračovat v rozpravě. S přednostním právem Leo Luzar, připraví se pan Marian Jurečka. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Leo Luzar: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážení páni ministři, dámy a pánové, četl z vás někdo ten návrh zákona? Já mám dojem, že ho tady nikdo nečetl. Sice je tady citace, ano, 19 stránek, 13 paragrafů. Ale četl ho někdo opravdu? Nebo je to jenom hra? Já mám někdy dojem, že když tady přijde zákon, který bude hovořit o tom, že postavíme vysokorychlostní železnici směrem na východ, tak okamžitě někdo vystartuje, že tam musí být implicitně napsáno, že po tom nebudou jezdit ruské vlaky, protože je to bezpečnostní riziko. Když přijde vláda a řekne: my chceme širokorozchodnou železnici směrem na Polsko, abychom mohli lépe obchodovat s Ruskem a dovážet sem suroviny, např. uhlí, tak někdo vystartuje: ohrožena bezpečnost České republiky, musí tam být napsán paragraf, že to bude probírat výbor pro obranu a bezpečnostní služby se k tomu budou vyjadřovat! Ale kolegyně, kolegové, oni se k tomu vyjadřují. Vždyť jsme si tady přijali zákon o ověřování zahraničních investic. Vždyť to je dokonce pár dnů, co jsme si ho odsouhlasili. A ten zákon je přece jasný. Tam je jasné stanovisko a jasná úloha bezpečnostních služeb České republiky, aby ověřovaly, jestli ten investor, který tady přichází, je investorem, který splňuje vysokou míru bezpečnosti a transparentnosti v té investici. Nebo se mýlím? Pro co jste zvedali ruku, když jsme hlasovali o tomto zákoně?
Řekněme si, co je základní problém. Je tady skupina poslanců, poslankyň, kteří když vidí někde nápis Čína nebo Rusko, tak automaticky jsou proti. I kdyby to měl být jenom turistický let do Moskvy. Ale v tomto zákoně, který je tady předložen, není půl slova o tom, že bychom měli zvýhodňovat Čínu nebo Rusko. Si přečtěte ten návrh zákona, kolegyně, kolegové.
Já udělám takový malý exkurz, protože je vidět, že to asi potřebujeme. Předmět a účel úpravy v § 1, jsou to dva body a stanovují práva a povinnosti spojené s přechodem České republiky k nízkouhlíkové energii. Máme tady účel zákona a kdybyste si ho přečetli, tak se možná vyvarujeme tady těchto debat. Za prvé, že je v zájmu ochrany klimatu přispět k dekarbonizaci výroby elektřiny, a za druhé zajistit energetickou bezpečnost České republiky prostřednictvím výroby elektřiny v nízkouhlíkových výrobnách na území České republiky a zvýšit podíl elektřiny nízkouhlíkových výroben na hrubé konečné spotřebě v České republice při současném zohlednění zájmu zákazníků na minimalizaci dopadu opatření na ceny energií zákazníků v České republice. - Kde tady nacházíte stopu Číny a Ruska? Kde v tom vidíte to ohrožení bezpečnostních zájmů? Všichni se tady bijou hrdě v prsa, že jadernou energetiku podporujeme. Ale abychom podporovali jadernou energetiku, a teď je úplně jedno, kdo ji bude stavět, úplně jedno, tak tento zákon potřebujeme, aby mohla začít notifikace, ale hlavně abychom to měli z čeho postavit. Protože tento zákon je o modelu, finančním modelu další práce s jadernou energií v rámci svých zákazníků, v rámci výkupu energií, v rámci prodeje energií a fungování na tomto volném trhu s energiemi. Není o Rusku, není o Číně.
Jeho základní bod v § 3 se jmenuje Smlouva o výkupu. Jasně stanovuje, jak bude v různých fázích v nabíhání výroby jaderné energie postupováno. Ale znovu zdůrazňuji, zase s dohledem na cenu a s možnostmi, jak se k té ceně dostat a jak fungovat vůči zákazníkům. Ani půl stopy o Rusku a Číně.
V § 4 se hovoří o financování výstavby nízkouhlíkové výroby. Je tady model, jak se na tu výstavbu budou dávat prostředky tak, aby to nestálo občany tolik, ale aby tam byla možnost tuto výstavbu podporovat a financovat ne na úkor občanů. A tady jsme vázáni evropskou legislativou. Může stát vstoupit do soukromého subjektu? A kolegové, kolegyně, řekněme si, kdo prodal akcie ČEZu, proč není ČEZ plně státní podnik. Kdyby byl, tak není problém. Nemusíme se ptát Evropy a můžeme rozhodovat jako stát. Ale on tam je soukromý vlastník, více soukromých vlastníků. Kdo za to může? Přiznejte si, kdo za to může! ***