(21.30 hodin)
(pokračuje Stanjura)
Čekají nás těžké ekonomické měsíce, možná roky. Jestli chceme zvýšit příjmy těch - a těch je většina - kteří pracují v soukromé sféře, tak jim snížíme daně. Sníží to tlak na ty zaměstnavatele, kteří nebudou muset zvyšovat hrubé mzdy, a současně to zvýší čisté příjmy těch rodin. Co je na tom špatně, milí sociální demokraté? Co je na tom špatně? Zkuste mi to zase říct, jak jste mě vyzývali nesmyslnou otázkou, proč chceme podpořit zdanění těch nejbohatších. Co je špatně na tom, že ti, kteří platí největší odvody a největší daně v tom rozměru 30 a 60 tisíc měsíčně hrubého, že jim nějaké peníze necháme? Co je na tom špatně? Co byste jim poradili, těm, kteří tyto příjmy mají v soukromých firmách, a ty firmy si nebudou moci dovolit v příštích letech zvyšovat platy, co byste jim poradili, aby si zvýšili příjmy? Víte, jaká je inflace? Poměrně vysoká. Přes optimistická slova pana guvernéra se nějak nesnižuje inflace. Je přes 3 %, to znamená, ukrajuje to reálné hodnoty peněz. Nejsme schopni ani garantovat, že v privátním sektoru se zvýší platy o 3,3 %, aby se aspoň (nesroz.) inflace a zůstala stejná reálná hodnota těch peněz těm, kteří mají průměrnou mzdu, nebo mzdu, která odpovídá mediánu, nebo mírně nadprůměrnou mzdu. To je cesta, jak jim pomoci. Možná to nevidíte, my to tak vidíme.
Málokdy v tomto volebním období mám možnost takhle pozitivně mluvit. Já z toho mám skutečně radost. Pokud ty daně snížíme, je to určitě dobrá cesta. A bavme se a hledejme kompenzace pro kraje a obce. Určitě řešení existuje, těch cest je několik. Změna rozpočtového určení daní je jedna z nich. Málo se mluví o těch covidových penězích, které přijdou z Evropy, jako by se o tom vůbec nevedla veřejná debata. Vláda možná něco chystá, něco píše, ale podpořme tím investiční aktivitu smysluplných projektů obcí, měst a krajů. To jsou taky peníze, o kterých jsme ještě loni nevěděli, že přijdou. A je to asi 180 až 200 miliard v příštích dvou až třech letech. To přesně vykrývá tento výpadek. Já jenom připomenu naši debatu o rozpočtech v letech 2017, 2018 a 2019. Vždy jsme předložili návrh úspor ve výši zhruba 40 až 50 miliard. Za tři roky 150 miliard. Nic z toho vládní většina neušetřila. Jak by se nám dneska hodily. Mohli bychom si dovolil toto snížení bez toho, že bychom museli hledat.
A poslední poznámka a ta je velmi důležitá. Velmi často, myslím, že to dneska ctěný kolega Jan Hamáček použil ve svém vystoupení, že se tím zvýší dluh a že jsme rozpočtově neodpovědní. No, kdyby vláda přinesla návrh vyrovnaného státního rozpočtu na příští rok, tak by měl pravdu. My jsme nehlasovali pro půlbilionový dluh v letošním roce a nebudeme hlasovat pro rozpočet, který má minus 320 miliard. Tak pokud chceme být rozpočtově odpovědní, tak veďme podrobnou rozpravu o každé miliardě deficitu na příští rok.
Ctěný kolega Roman Onderka tady řekl, já to mírně parafrázuji, ten rozpočet je úplně špatný, za normálních okolností bych ho vůbec nepodpořil, ale protože jsem vládní poslanec, tak ho podpořím. Já tomu politicky rozumím, ale tam je 320 milionů (miliard) deficit, který není na straně příjmů, ale na straně výdajů. A o tom se nevede žádná debata v tom veřejném prostoru, jako bychom vzali za své tezi, že každá navržená koruna výdaje státu pro příští rok je správně určena, správně vynaložena a nemůžeme tam ušetřit ani korunu. Tomu nemůže věřit nikdo v tomto sále, že to tak je. Nikdo. Ať už z vládních stran, nebo z opozičních.
Kdybychom poctivě vyčerpali všechny možné rezervy, tak pak se bavme o tom, kolik si můžeme dovolit nechat našim občanům. Já jsem přesvědčen, že si to můžeme dovolit, že budeme mile překvapeni, jak jsou občané odpovědní. Já říkám ano, neutratí to hned, ale budou investovat do svých rodin, do vzdělání, do bydlení, pro své rodiče. Na tom není nic špatného. Vidím pana poslance Juříčka, který dneska taky vystupoval a v zásadě měl pravdu v tom, že všichni počítáme se statickými čísly. Ono to ani jinak nejde. Všechno ostatní je takové věštění z křišťálové koule, jestli utratí 5 % z toho nebo 10 % nebo... Nechme to na těch občanech! Oni si s tím poradí. Netrapte se! Oni vědí moc dobře, co se svými penězi mohou udělat. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. S faktickou poznámkou vystoupí paní poslankyně Valachová, poté vystoupí s přednostním právem pan předseda Bartošek. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Kateřina Valachová: Nebyla bych věřila, že v takto pozdních nočních hodinách mě dokáže Zbyněk Stanjura vaším prostřednictvím, pane předsedající, rozesmát. Ale stalo se to a málem jsem vypadla z lavice. Takže oni, občanští demokraté, chtějí nechat ty peníze lidem a my, sociální demokraté, jim je bereme. To padlo. No tak já myslím, že každý, kdo pobýval v této zemi minulých deset patnáct let, ví, že to je přesně naopak. Co že se platí z těch daní v naší zemi? Neplatí se z nich náhodou skvělé naše dostupné, kvalitní zdravotnictví, zdravotní péče, kdy nám všechny okolní země právě v tuto dobu závidí množství lůžek, která - mimochodem nebudu jmenovat, oni si to občané sami dosadí - chtěl někdo v těch minulých desítkách let škrtat? Nehodí se nám? Nebo v případě zdravotní péče, kdo měl pokusy o zpoplatnění zdravotní péče? Za čí vlády se udělaly rozdíly mezi takzvanými starodůchodci a novými důchodci? Kdo se pokoušel zpoplatnit vysokoškolská studia v naší zemi a občanům se to nelíbilo, ani studentům? Asi to nebyla sociální demokracie. A toto všechno platíme z daní. A chtěla bych prozradit sladké tajemství, že daně v této zemi neplatí pouze fyzické osoby, ale zaplať pánbůh ještě stále, i když méně, právnické osoby, firmy. Takže pokud kolegové z Občanské demokratické strany říkají, jsou to odlišné koncepty, říkají pravdu. Ale potom ať řeknou B, že zatímco sociální demokracie skrze zdanění firem a samozřejmě i fyzických osob, ale především firem, chce financovat veřejné služby (upozornění na čas), pak se prostě nedá říct, že to chceme někomu sebrat.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. S faktickou poznámkou bude reagovat pan předseda Zbyněk Stanjura a poté také pan poslanec Roman Onderka. Prosím, máte slovo.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Možná se paní poslankyně Valachová směje, tak pár počtů. Tisíc osm set miliard výdajů už jenom letos a přibližně příští rok. Tisíc osm set. A my říkáme, 4 % těchto výdajů nechme daňovým poplatníkům. Ne čtyřicet, čtyři procenta. Kdyby ten svět byl tak černobílý, jak říká paní poslankyně Valachová, tak oni 30 roků vládnou a my jsme 30 roků v opozici. A já jsem předtím poctivě přiznal, že ty skupiny občanů, které podporují jeden či druhý koncept, jsou zhruba vyrovnané, a proto se ty vlády střídají. Takže to není tak černobílé.
Ano, my jsme prosadili 19 % pro daně z příjmů právnických osob za velkého křiku a nesouhlasu sociálních demokratů. To byl ten ideový střet. Tak si to přiznejme. Nikdo z nás u toho nebyl, nebo mnozí z nás u toho nebyli, většina nás u toho nebylo, ale naši kolegové, kteří reprezentovali naše politické strany v té době, u toho byli. Vy už vládnete dalších sedm let a neudělali jste s tím nic. Co to znamená? Naše rozhodnutí bylo správné. Přes tehdejší křik, když měli šanci ho změnit, nezměnili, nechali to. Děkujeme pěkně.
Kdybyste chtěli zvednout v této chvíli daně z příjmů právnických osob, můžu to navrhnout. Ale víte, paní poslankyně, kolik je republikový výnos z této daně? Aby to - (Odpověď z pléna.) Ne málo, to není vůbec málo. Je vidět, že nic neplatíte, že jste nikdy nevedla nějaké malé eseróčko, není málo, ale samozřejmě proti DPH nebo sociálnímu pojištění je to mnohem nižší částka. Takže i kdybyste dvakrát zvedla daně těm firmám, tak pořád ten výnos zdaleka nepokryje vaše bláznivé výdajové výpady - teď nemyslím osobně, ale myslím stranicky - za jeden jediný rok.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Roman Onderka, poté bude následovat faktická poznámka paní poslankyně Valachové. Prosím, máte slovo.***