(16.00 hodin)
(pokračuje Ferjenčík)
Pak jsem se chtěl zeptat ohledně jednoduchých staveb. (Listuje v brožuře.) Jednoduché stavby může zpracovávat též kvalifikovaná osoba, pokud se nejedná o dokumentaci staveb pro bydlení, staveb pro rodinnou rekreaci, staveb garáží, pozemních staveb a staveb pro reklamu, kterou musí zpracovat projektant. - Tak jsem se chtěl zeptat, jestli tam vůbec něco zbyde, co budou moct ty kvalifikované osoby naprojektovat samy, to znamená osoby, které mají jenom vzdělání a praxi a nejsou autorizované. Třeba u té garáže bych čekal, že snad garáž zvládne postavit absolvent architektury se znalostí potřebných norem a nepotřebuje k tomu autorizaci. Tak jsem se chtěl zeptat, proč je tam takhle široký seznam těch výjimek a které stavby bude tedy reálně moct dělat pomocí tohoto institutu, aby to nebylo, že v zákoně to vypadá, že stačí kvalifikace, ale v praxi vlastně nebudou žádné stavby, které by se mohly tímto způsobem stavět.
Pak jsem se chtěl zeptat... Pak jsem se chtěl zeptat ohledně dokumentace pro provádění stavby, jakým způsobem se bude posuzovat případný nesoulad té dokumentace pro provádění stavby s územním plánem, protože tady je uvedeno, že stavební úřad dokumentaci neposuzuje, ale využívá ji při kontrolní prohlídce. Tak jsem se chtěl zeptat, jak přesně to bude v praxi tedy fungovat, aby skutečně nedocházelo, řekněme, k přehlédnutí toho, když někdo dostane stavební povolení na něco, a pak tam postaví něco jiného. Na tohle jsem se chtěl zeptat, jak to bude v praxi fungovat. Doufám, že je to skutečně ošetřené, z toho textu to není úplně zřetelné.
Potom... Tohle je zásadní věc nebo zásadní dotaz pro mě. Strana 25 - řízení o povolení, návrh na povolení záměru. Žadatel předloží formulář obsahující obecné náležitosti návrhu plus přílohy /dokumentace pro povolení záměru, koordinovaná vyjádření krajského stavebního úřadu, vyjádření/závazné stanovisko neintegrovaných dotčených orgánů, vyjádření vlastníků veřejné dopravní infrastruktury a technické infrastruktury, plánovací smlouva, je-li vyžadována nebo uzavřena, souhlas vlastníka, závěr zjišťovacího řízení, pokud byl vydán, další podklady vyžadované jinými právními předpisy/." - Teď bych poprosil o upřesnění. Měl jsem za to, že celá ta novela je motivovaná tím principem, jak je furt opakován ať už paní ministryní, nebo poslanci hnutí ANO, jeden úřad, jedna žádost, jedno razítko. Ale jestli to chápu správně, ale je možné, že jsem něco špatně přečetl, tak člověk musí stále sám osobně oběhat všechny ty neintegrované instituce. Mně by přišlo jako skoro větší přínos pro lidi, kdyby tedy když to stejně nejde udělat na principu jeden úřad, jedno razítko, jedna žádost, tak jestli by nebylo lepší naopak jít cestou elektronického propojení těch neintegrovaných úřadů tak, aby člověk jenom podal tu žádost a oni tam pak dodali to vyjádření sami místo toho, aby je musel sám oběhat. Nebo prosím u upřesnění, jestli jsem to pochopil špatně.
Nicméně tady je to poměrně jednoznačně uvedené jako přílohy, které musí člověk dodat k té žádosti, a jsou to vyjádření těch neintegrovaných dotčených orgánů. Takže vlastně minimálně 12 úřadů, 14 dokonce, jestli správně počítám, 14 úřadů si člověk bude muset oběhat sám, tak případně jestli by ANO mohlo změnit ten marketing toho návrhu na 14 povolení, 14 žádostí a nevím, kolik bude těch razítek, jestli také 14? Vlastně 15, protože ještě ten stavební úřad. Minimálně tenhle odstavec mi přijde, že je rozpor mezi marketingem toho návrhu a tou realitou. Ale skutečně, nechám si to případně vysvětlit, jsem jen laik v této věci. (Hlas z pléna.) Nikoli, nečtu příručku, kladu otázky. A prosím, když tak reagujte prosím faktickou poznámkou.
Potom jsem se chtěl zeptat na ty lhůty, jestli když se nestihne posoudit EIA do 120 dnů, tak jestli tam automaticky bude také ta fikce souhlasu
Pak jsem se chtěl zeptat na otázku ohledně soudního přezkumu, strana 30, zavedení speciální místní příslušnosti krajských soudů pro takzvané vyhrazené stavby, v závorce Krajský soud v Ostravě. Tak jsem se chtěl zeptat, jestli všechny, všechny vyhrazené stavby bude posuzovat Krajský soud v Ostravě... (Hovor u stolku zpravodaje, řečník vyčkává.) Chtěl jsem se zeptat, jestli všechny vyhrazené stavby bude posuzovat Krajský soud v Ostravě?
Pak jedna věc, co mě velmi zaujala, a prosím o objasnění. Tady je: vyloučení rušení územně plánovací dokumentace se zpětnými účinky vždy nejdříve k právní moci rozsudku. - To je věc, která se na první pohled jeví logicky, ale na druhou stranu může být problematická. Řeknu vám příklad, se kterým jsem se setkal v praxi jako pražský komunální zastupitel. Došlo ke změně územního plánu, následně bylo vydáno územní rozhodnutí a následně byla ta změna územního plánu zrušena soudem. Přijde mi dost problematický princip, aby v takovém případě mohl ten investor stavět i v rozporu s územním plánem, protože typicky docházelo k těm problematickým změnám na žádost toho investora. Chápu, že on za to v principu nemůže, můžeme se bavit o nějakých náhradách, jestli jsou tam adekvátní, nebo nejsou, můžeme se bavit také o otázce toho procesu, jak to celé probíhalo, a tak dále. Nicméně když občané oprávněně zvítězí u soudu s tím, že změna územního plánu, která měla znehodnotit jejich lokalitu a která vedla k tomu, že oni by byli poškozeni na svých vlastnických právech, že by jim tam stoupla doprava, zhoršily se životní podmínky, tak když uspějí u soudu, ale přitom stejně ten důvod, proč k tomu soudu šli, by zůstal nevyřešený a ta stavba by se tam stejně postavila, tak to je zase obrovská nespravedlnost vůči těm lidem, co se bránili a co oprávněně hájili svá práva, a soud jim dal za pravdu. Takže na tuhle pasáž bych se velmi rád zeptal, na vyloučení rušení územně plánovací dokumentace se zpětnými účinky vždy nejdříve k právní moci rozsudku.
Pak institut odmítnutí žaloby z důvodu zneužití práva, strana 31. To je v případě, kdy žalobce podá žalobu pouze s cílem zneužití svého práva podat žalobu, bude tato žaloba odmítnuta. Omlouvám se, ale měl jsem za to, že právě institut zneužití práva máme právě v našem právním řádu pro případ takzvaných šikanózních žalob a že to je přece otázka soudu, jestli tu žalobu vyhodnotí jako šikanózní, a potom to je zneužití práva, nebo ne. Ale tady se uvádí, že vlastně se nějaký abstraktní princip zneužití práva stane konkrétním institutem, na základě kterého se budou zamítat žaloby, což je podle mě zvláštní konstrukce. Ale můžu se mýlit, poprosil bych o vyjasnění tohoto bodu. ***