(15.50 hodin)
(pokračuje Ferjenčík)
Tak mě zajímá, z jakého důvodu vlastně vláda jde cestou té obrovské institucionální reformy, která vzbuzuje obrovský odpor samospráv, zjevně není příliš konsenzuální ani v této Sněmovně, ale způsobí obrovské transformační náklady, způsobí obrovský chaos v prvních letech od přijetí zákona, ale přitom vlastně neřeší jádro problému, protože pořád budou někde nějací úředníci posuzovat ta žádosti, a buď to budou dělat v termínu, nebo pozdě. Buď to budou dělat v souladu se zákonem, nebo v nesouladu, ale vlastně věcně se tím, že to dáme do jiné škatulky, moc nevyřeší. Dojde k nějakému posunu asi v té oblasti systémové podjatosti, nicméně jak říkal kolega Čižinský, ten problém není zas tak rozsáhlý. Za druhé, myslet si, že úředník bude sedět pořád v jedné stejné kanceláři, akorát tentokrát pronajaté státu, tak že najednou na něj ten hejtman nebo vlivný starosta nebo já nevím kdo bude mít výrazně menší páky, si myslím, že je trochu naivní konstrukce.
Vlastně tato obří změna úplně nesouvisí s ambicí té novely. Tak se chci zeptat, proč vlastně vláda jde touto cestou a proč spojuje ty dvě problematiky, zjednodušení toho procesu a současně změnu byrokratického aparátu, co to obhospodařuje do jednoho zákona.
Pak mě zaujalo, že nový institucionální model povede k řešení palčivého problému černých staveb, neboť umožní čerpat dostatečné množství finančních prostředků na výkon rozhodnutí. Tak jsem se chtěl zeptat, z čeho se to bude financovat, jaké odhadujete rozpočtové náklady řešení této agendy. Jinak samozřejmě řešení problematiky černých staveb a vůbec umožnit reálně dosáhnout jejich odstranění považuji za žádoucí a jsem rád, že se tím vláda zabývá.
Pokračuji dál, jsem na straně 9 (brožury). Podkapitola Co přinese slibovaná digitalizace stavebního řízení. Tady je: Dosud stavebník podával žádost, ke které přikládal desítky příloh, potvrzení a razítek, nově tak podá elektronicky žádost, kterou nahraje včetně projektové dokumentace a přílohy v digitální podobě prostřednictvím internetu do systému. - Tak jsem se chtěl zeptat, jestli pro zájemce zůstane ta možnost papírové žádosti alespoň třeba v jednodušších případech žádosti. My se vždycky snažíme, když zavádíme nějakou digitalizaci, aby stát nezapomínal ani na lidi, co se sami digitalizovat nechtějí, aby zachovával ty offline služby, tak se chci zeptat, jestli s tím zákon počítá, nebo digitalizovat budou muset všichni befelem. Tak to je dotaz.
Potom... (Listuje brožurou.) Tady je ta otázka: Budou mít občané, majitelé pozemků, samosprávy, památkáři a experti na životní prostředí možnost být účastníky stavebního řízení podle nového stavebního řízení? A pak je tam uvedeno, kdo všechno to bude, a mimo jiné i vlastník sousedního pozemku nebo stavby, který může být na svých vlastnických právech povolením záměru přímo dotčen. Tak jsem se právě chtěl zeptat, a už jsem to zmiňoval, jakým způsobem jsou řešeni lidé, kteří nejsou vlastníky toho sousedního pozemku, nicméně budou tím záměrem dotčeni.
Další otázka je... Ještě se tam uvádí: kromě toho budou záměr posuzovat dotčené orgány z pohledu svého zákona, jehož veřejný zájem chrání, jako jsou třeba památkáři, stavební úřad z pohledu integrovaných agend, jako je třeba ochrana životního prostředí, tedy nijak nedojde k ohrožení veřejných zájmů ani zájmů vlastnických. - Právě ti občané, co bydlí v okolí těch povolovaných staveb, mají také vlastnická práva, a podle mě pokud budou z toho vyloučeni, tak to na ně může dopadnout, nebo pokud budou vyloučeny třeba spolky, které je teď zastupují. Takže jsem se chtěl zeptat skutečně, čím je tato věta podložena.
Pak je tam kapitola, kdo všechno stojí za novým stavebním zákonem, tam je tedy přiznáno, že vznikl ve spolupráci s Hospodářskou komorou ČR, což z mého pohledu je samo o sobě velmi problematické, protože Hospodářská komora zastupuje primárně ta stavebníky, developery, ty, co prodávají ty byty, ale dívá se na to primárně z pohledu zisku svých členů, což je samozřejmě legitimní ve chvíli, kdy platí členské příspěvky, ale není úplně jasné, proč by zrovna tato skupina měla mít ten exkluzivní přístup k přípravě toho zákona. A koukal jsem se na ty všechny možné instituce, které to nějakým způsobem připomínkovaly, a prostě mně tam zásadně chybí veřejnost. Zájmy lidí, co se třeba teď brání tomu, aby skrz změny územního plánu, navyšování koeficientů apod. bylo znehodnoceno jejich bydlení, tak vlastně jsou vnímány jako nějaký problém. Ale tam je prostě potřeba hledat nějaký kompromis mezi novou výstavbou a starou zástavbou, mezi lidmi, co si chtějí koupit nové byty, a lidmi, co už tam bydlí. Samozřejmě je to složité. Já chápu, že NIMBY efekt je problém, ale současně v řadě případů jsou ty námitky občanů oprávněné a mně přijde, že alespoň z toho, jaký je okruh subjektů, co to připravovaly a připomínkovaly, že se na oprávněné zájmy této části veřejnosti trochu zapomíná.
Pak je tam, že účinnost části toho zákona bude až od 1. července 2023, což vypadá jako poměrně dlouhá doba, nicméně já si živě vybavuji, že když jsem prosadil tady návrh na to, aby se spravedlivě valorizovaly důchody od 1. ledna - ještě jednou moc děkuji všem kolegům, kteří to podpořili - tak si paní ministryně Maláčová strašně stěžovala, že není možné to za ten rok stihnout. Říkala, že změna valorizace důchodů je v současném stavu ČSSZ otázka pěti let na to, aby se skutečně všechny IT systémy zvládly nastavit, a to prosím jde jenom o to, že prostě důchodci dostanou v lednové splátce důchodu nějaký doplatek k tomu důchodu, tak aby nepřišli o část valorizace za leden, no a tady předkladatelé ambiciózně tvrdí, že když valorizace důchodů má být proces na pět let, úprava, tak ale oni to zvládnou, oni zvládnou vlastně vyčlenit celou tu agendu stavebních úřadů z krajských úřadů do 1. července 2023, dokážou podepsat všechny smlouvy, najmout lidi, dokážou získat nové budovy a tak podobně, takže mně přijde ten termín poměrně ambiciózní. Tak jsem se chtěl zeptat, jestli je skutečně realistický.
Tady ještě jednou (listuje), jsem na straně 12 - Jak pomůže digitalizace stavebního řízení běžnému občanovi? Tam se mluví o té formě podání, o tom, že žádost bude na jednom místě, že všechno bude prostřednictvím portálu stavebníka, interaktivní formulář, úspora na tisku, jeden návrh místo desítek žádostí, digitálně řízený proces stavebního řízení, a všechno se to udělá v jednom rozhodnutí. A chtěl jsem se zeptat skutečně, proč ta novelizace nekončí zde. Proč jsme nešli cestou nejprve té digitalizace, a až po vyhodnocení té digitalizace navázat tou institucionální reformou. Skutečně není mi to jako laikovi zřejmé, proč vlastně nestačí nachystat ten software, propojit všechny úřady elektronicky, a až v případě, že se ukáže, že tam jsou nějaké problémy, případně řešit tu institucionální otázku. Skutečně tady já vidím zakopaného psa této novely, že se spojujou dvě nesouvisející věci.
Potom jsem se chtěl zeptat... (listuje) na otázku zavedení možnosti elektronického podání, ale asi to přeskočím. Každopádně...***