(16.10 hodin)
(pokračuje Ferjenčík)

Následně strana 33, územní plánování. Každý bude smět uplatnit k návrhům připomínky, které budou muset být v odůvodnění předkládaném schvalujícímu orgánu písemně vypořádány, věcně shodné připomínky se budou vypořádávat dohromady. - Tak jestli skutečně když píšete každý, tak myslíte každý, nebo se ta veřejnost nějakým způsobem omezí.

Potom jsem se chtěl zeptat - vymezení zastavěného území. Bude povinností vymezit zastavěná území pro všechna sídla a konečně se přestane užívat jako hranice zastavěného území intravilán z roku 1996. Tady bych se chtěl zeptat, to působí jako poměrně velký digitalizační projekt, kde všechny... budou to asi obce, to znamená všechny obce v republice, kterých je nějakých 6 tisíc tuším, budou vymezovat své zastavěné území, tak jsem se chtěl zeptat, jaká je vlastně institucionální příprava na tenhle proces, jak to má přesně proběhnout a jaký na to mají časový termín, kdo to bude financovat. Protože působí jako docela velká věc, asi v principu to dává smysl, nicméně by mě zajímala ta administrativní příprava tohoto procesu.

Otázka náhrady za změny území. Jedná se o obdobu dnešní náhrady za změny území. Když je stavební uzávěrou nebo zrušením zastavitelnosti pozemku způsobena vlastníkovi újma, náhrada nenáleží, když vlastník stavět mohl a do pěti let svou nečinností nezahájil kroky směřující k realizaci záměru. Tak jsem se chtěl zeptat zcela laicky - to je na straně 35, už se celkem blížím k závěru. (Ministr od stolku zpravodajů.) To je všechno z brožury Rekodifikace stavebního práva. (Ukazuje. - Ministr opět reaguje.) No já předpokládám, že nám to bylo rozdáno s tím, že tohle je brožura, která prezentuje obsah toho návrhu.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já bych poprosil, abyste se nebavili tady takhle po boku, ale bavili se na mikrofon. Prosím.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Takže náhrady za změnu území. Jedná se o obdobu dnešní náhrady za změnu území. Když je stavební uzávěrou nebo zrušením zastavitelnosti pozemku způsobena vlastníkovi újma, náhrada nenáleží, když vlastník stavět mohl a do pěti let svou nečinností nezahájil kroky směřující k realizaci záměru. - Tak jsem se chtěl zeptat, jestli to tedy znamená, že když si někdo koupí stavební pozemek a potom na něm pět let nepožádá o stavební povolení, tak mu ho obec může změnit třeba na louku bez toho, aby mu dala náhradu. Mně to přijde docela přísné, přiznám se, protože člověk třeba nemusí mít peníze na to, aby si postavil ten domek. Tak jsem se chtěl zeptat, jestli to čtu správně.

Pak jsem se chtěl zeptat na věc v oblasti přípravy regulačních plánů, jestli ten nový zákon umožní, aby se regulační plán území chystal paralelně s územním plánem. To je dneska značný problém v Praze, kde se chystá metropolitní plán a bylo by potřeba, aby paralelně s tím metropolitním plánem už se připravovaly regulační plány pro jednotlivá území. Nicméně s nimi se čeká na dobu, až ten územní plán bude schválen. Takže skutečně tam bych uvítal, pokud by bylo možné to připravovat paralelně. Chtěl jsem se zeptat paní ministryně, jestli by takovýto návrh případně zapracovala do toho svého komplexního pozměňovacího návrhu, nebo jestli to tam je třeba už zahrnuto.

Potom jsem se chtěl zeptat: Územní opatření o stavební uzávěře omezuje nebo zakazuje stavební činnost v průběhu přípravy nové územně plánovací dokumentace nebo její změny, vydává jej formou opatření všeobecné povahy úřad územního plánování. - Já jsem se chtěl zeptat, co to tedy bude znamenat v praxi, jestli když se bude chystat nový územní plán, tak se zastaví veškerá stavební činnost v tom území, nebo jak přesně tohle opatření má fungovat.

Pak mě zaujala ta otázka systémové podjatosti ve vztahu k tomu specializovanému stavebnímu úřadu. Protože tady vláda argumentuje, že je potřeba oddělit stavební úřady od krajů, protože se tím omezí systémová podjatost, nicméně sama zřizuje specializovaný úřad, který bude řešit ty velké dopravní stavby, které jsou v gesci Ministerstva dopravy. Tak jsem se chtěl zeptat, jak je řešena systémová podjatost v této otázce, kdy naopak máte ten stavební úřad specializovaný, který má posuzovat ty stavby, nad ním je akorát ten vládou jmenovaný šéf toho nadřazeného stavebního úřadu, ale najedou tedy logicky ta systémová podjatost se přesune na tento institut, najednou vlastně u všech velkých dopravních staveb, které bude dělat ten specializovaný stavební úřad. Tak jsem se chtěl zeptat, jakým způsobem máte tohle ošetřené, že ten úřad, který je samozřejmě vlastně pod vládou gesčně, najednou bude posuzovat ty stavby a bude se argumentovat samozřejmě politickým tlakem Ministerstva dopravy na to, aby ty stavby povolil, aby mohli ministři stříhat pásky, což je typický příklad systémové podjatosti.

Pak jsem se chtěl zeptat, proč má mít ten nejvyšší stavební úřad sídlo v Praze. My to tady často diskutujeme. STAN podává návrh spolu s některými poslanci od nás, spolu určitě s dalšími kolegy, na to, aby se přesunuly úřady do regionů. Nemohli bychom přijmout aspoň princip, že nové úřady se budou zakládat v regionech? Skutečně posílilo by do diverzitu lepších pracovních míst v těch regionech, snížilo by to tlak na stěhování do Prahy zvlášť vysokoškoláků a myslím, že by to podpořilo i tu místní ekonomiku. Tak jsem chtěl navrhnout, jestli by skutečně nestálo za zvážení, ten stavební úřad dát někam jinam než do Prahy.

Potom jsem se chtěl zeptat, co znamenají stavby místního významu, což je termín, který je uveden na straně 41, který jsem tam nikde nenašel definovaný. Tam byly jednoduché stavby a stavby místního významu, což mají být ty stavby, tuším, které posuzuje místní stavební úřad, tak co to přesně znamená.

Potom mě zaujala strana 43, to je: Přijetím do služebního poměru vznikne úředním fikce vykonání úřednické zkoušky. - Což mně přijde docela odvážná myšlenka, ale možná to dává smysl. Ale že prostě všichni ti úředníci samospráv se přesunou do státu a stanou se součástí státní služby na základě nějaké fikce, tak jsem se chtěl zeptat, jestli jsou ještě nějaké další fikce schované v tom zákoně, ale každopádně co přesně se skrývá pod tímto ustanovením.

A potom jsem se chtěl zeptat, co znamená: Dojde k přesunu některých zaměstnanců stavebních úřadů z obcí prvního a druhého stupně na stavební úřady obcí s rozšířenou působností na základě trojstranné dohody mezi stávajícím zaměstnavatelem, novým zaměstnavatelem a zaměstnancem. - Tak jsem se chtěl zeptat, jestli tedy ty úřady obcí prvního a druhého stupně se mají zrušit, nebo proč je tady vlastně tahle klauzule, nebo jak je to zamýšleno.

To jsou moje poznámky k té brožuře, kterou jsem předpokládal, že nám rozdalo Ministerstvo pro místní rozvoj, protože představuje ten nový dynamický stavební zákon. Doufám, že to tak i bylo.

Děkuji za pozornost.***




Přihlásit/registrovat se do ISP