(15.40 hodin)
(pokračuje Ferjenčík)
První, co mě zaujalo, že se tam používají příklady, které úplně neodpovídají. To je třeba, že když se občan zpozdí s daňovým přiznáním, byť o jediný den, tak následuje sankce a stavebníci čekají na stanoviska a vyjádření státu měsíce. Já doufám, že pořád ještě platí, že prvních osm dnů je osvobozeno, resp. že je osvobozeno od sankce, když člověk... ještě nenaběhnou ty úroky a tak, takže bych prosil, aby se používaly skutečně ty příklady správně, protože jinak potom dochází k matení, lidi se zbytečně bojí pokut, které ten stát jim nemá právo udělovat. Ale to asi není úplně zásadní.
Ale vzhledem k tomu, že se nemůžou obrátit na autora té brožury přímo, protože tam není uvedený, tak to aspoň řeknu tady. Každopádně co je velmi podstatná věc, je otázka, jak uvádí tato brožura, velmi potřebné fikce souhlasu, která znamená, že když se orgán nestihne vyjádřit, bude se mít za to, že souhlasí. Já se přiznám, že by mě zajímalo, jak to přesně má fungovat, protože představte si příklad, že máte člověka, který bydlí třeba ve vilové čtvrti, vedle něj nějaká velká firma koupí stavební pozemek a v rozporu s územním plánem na něm naplánuje nějaký věžák, třeba o osmi patrech, který samozřejmě, pokud by byl postaven, tak tomu člověku, co bydlí v té vilové čtvrti, zásadně znehodnotí pozemek, zhorší mu podmínky k bydlení, nepůjde tam zaparkovat, stoupne tam doprava. A mě by tedy zajímalo, jestli ta fikce souhlasu znamená to, že teď když ten stavebník si zažádá o to povolení a ten orgán, co má vyjádřit, že to je v rozporu s územním plánem, tak tam nepošle tuhle informaci, že je to v rozporu, tak tam automaticky přijde do toho vyjádření, že je to v souladu, a ta věc se postaví a ti lidé, co tam mají ten domeček, na který teď nebude svítit slunce, protože vedle něj bude stát věžák, mají smůlu.
Tak bych se chtěl zeptat, jestli tohle je jeden smysl té fikce souhlasu, protože já tam vidím tohle obrovské riziko, že jedna věc jsou samozřejmě oprávněné zájmy člověka, co žádá o stavební povolení, druhá věc jsou oprávněné zájmy lidí, které může zasáhnout ta stavba. A ve chvíli, kdy my zavedeme fikci souhlasu, tak to také znamená, že práva těch, na které dopadne ta stavba, budou omezena právě touhle fikcí, budou se vydávat rozhodnutí, která nejsou samozřejmě v zákoně odůvodněna, protože budou odůvodněna jenom tím, že uplynula lhůta, a může to vést za prvé k obrovskému zahlcení soudů a také to může vést k obrovským nespravedlnostem. Tak bych chtěl poprosit o vyjádření, jak přesně je ta fikce souhlasu zamýšlena, protože z té brožurky skutečně není jasné, čeho se týká a čeho se to netýká. V jakém rozsahu tam je a jak jsou vymyšlené ochranné mechanismy proti tomu zneužití. Protože jsem si dost jistý, že je snadnější nějakého úředníka přesvědčit, aby nějaké vyjádření nestihl vydat, místo toho, aby ho vydal nezákonně. Takže tohle je jeden významný dotaz.
Pak mám dotaz na tu integraci, protože tady je tedy prezentováno v té brožuře (listuje v ní), že vlastně jeden z hlavních záměrů toho zákona je integrovat ty dotčené orgány do těch stavebních úřadů. Nicméně pak máme na poslední stránce té brožurky seznam těch úřadů, které mají být tedy integrované, ale bohužel, z těch, já nevím, cca čtyřiceti nebo kolik jich je, tak tam je vždycky napsáno: Částečně integrováno. Což vlastně člověku moc neřekne o tom, co tedy v praxi znamená. Protože nevím, jak velký rozsah agendy toho úřadu se tedy integruje do toho stavebního a jak velký se ponechává, a není tam, tuším, ani žádný odkaz na to, abych se mohl tedy dovzdělat, jak to tedy je zamýšleno. Takže bych prosil o upřesnění těch částečných integrací do Nejvyšší stavebního úřadu, co to znamená v praxi vlastně, zůstává tam nějakých čtrnáct neintegrovaných úřadů nebo agend a pak je tam spousta částečně integrovaných, což ovšem vlastně člověku nic moc neřekne.
(Listuje v brožurce.) Pak mě zaujala velmi věta... tady je podkapitola: Stavebníci po rychlém řešení volají. A říká se, jak stavební firmy hrozně chtějí ten zákon, a jako jeden z problémů se uvádí široké vymezení účastníků řízení. A tuším, že někde jinde jsem narazil na to, že tedy účastníky řízení mají být pouze sousedi. Chtěl bych se zeptat, jak je tedy řešena situace, nebo jak přesně, kteří účastníci zůstanou a kteří nezůstanou ve chvíli, kdy člověku ta stavba bude třeba znehodnocovat pozemek, jak jsem uváděl třeba ten příklad s věžákem, ale současně nebude přímo sousedit s tím pozemkem, na kterém se ta stavba povoluje, třeba proto, že tam bude mezi tím nějaký veřejný prostor nebo nějaký malý pozemek, který patří někomu jinému. Tak by mě zajímalo, pokud považujete široké vymezení účastníků řízení za problém, tak do jaké míry je chcete omezit. Takže tohle je další dotaz.
Pak je tady jedna věc, co mě zaujala. (Lisuje v brožuře.) Je tam uvedeno, že cílem toho zákona je, aby občané měli možnost získat povolení k realizaci stavby do jednoho roku od podání bezvadné žádosti o vydání rozhodnutí o povolení stavby. Slovo bezvadné je v uvozovkách. A já jsem se na to chtěl zeptat, protože z mé zkušenosti dochází k tomu, že část průtahů ve stavebním řízení vzniká tak, že člověk opomene nějakou malou byrokratickou věc. Třeba můj bratr teď žádal o stavební povolení a nenapsal do žádosti, že nezničí přístupovou cestu k tomu pozemku, a z důvodu, že to tam nebylo uvedeno, tak vlastně to musel podat znova a všechny lhůty běžely od začátku. A tohle považuji za významnou věc, vlastně řešení těchto administrativních pochybení, nebo toho, že člověk třeba nějakou tu povinnost opomene, ale současný stav vede k tomu, že se vrací úplně na začátek. Opět musí žádat, opět se můžou všichni sousedi odvolat atd. Jestli ten zákon řeší i tu otázku, jak může být například ten úřad nápomocný tomu, aby k těm chybám nedocházelo, a jestli jsou tam i nějaké ambice řešit i nakládání s těmi žádostmi, které nejsou bezvadné, a jak je řešena tato problematika.
Potom samozřejmě tady je... (listuje) znovu ta otázka integrace úřadů. Tam jsem se chtěl zeptat na jednu věc. Vlastně proč ten zákon jde... jaký je věcný důvod jít cestou té obrovské reformy za desítky miliard, když se jádro toho problému, aspoň podle toho, jak prezentuje ministerstvo ty ambice, tak problém je, že občan musí nejdřív sám oběhat ty úřady. Oni často nedodržují ty lhůty, na tom se to protahuje. Když je všechny oběhá, tak tedy podá tu žádost. Pak se ukáže, že tam někde udělal nějakou chybu, a může oběhávat znova, jestli to chápu laicky správně. Aspoň takový mám dojem z mediální prezentace toho návrhu. Mně by přišlo tedy logické, aby došlo k informatickému řešení, aby ten stavební úřad sám získával souhlasy ostatních úřadů, ideálně automatizovanou elektronickou formou, a ten občan nemusel dělat pošťáka, a pokud se toto osvědčí, tak máme vyhráno a vlastně není potřeba řešit institucionální reformu. ***