(9.40 hodin)
(pokračuje Vostrá)
výbor pro obranu: kapitola 307 - Ministerstvo obrany, 308 - Národní bezpečnostní úřad,
výbor pro bezpečnost: 305 - Bezpečnostní informační služba, 314 - Ministerstvo vnitra, část Bezpečnostní požární ochrana a souhrn celé kapitoly, 336 - Ministerstvo spravedlnosti, část vězeňství, 376 - Generální inspekce bezpečnostních sborů, 378 - Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost,
výbor pro sociální politiku: kapitola 313 - Ministerstvo práce a sociálních věcí,
výbor pro zdravotnictví: kapitola 335 - Ministerstvo zdravotnictví,
výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu: kapitola 321 - Grantová agentura České republiky, 333 - Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, 334 - Ministerstvo kultury, 361 - Akademie věd, 362 - Národní sportovní agentura, 377 - Technologická agentura České republiky,
volební výbor: kapitola 372 - Rada pro rozhlasové a televizní vysílání,
výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj: kapitola 314 - Ministerstvo vnitra, část správní, 317 - Ministerstvo pro místní rozvoj, finanční vztahy k rozpočtům územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad regionů soudržnosti (sešit G),
výbor pro životní prostředí: kapitola 315 - Ministerstvo životního prostředí, 348 - Český báňský úřad,
zahraniční výbor: kapitola 306 - Ministerstvo zahraničních věcí,
zemědělský výbor: kapitola 329 - Ministerstvo zemědělství, dále společná zemědělská politika, vazba na státní rozpočet, přímé platby, dorovnávání přímých plateb z národních zdrojů, podpora rozvoje venkova, opatření společné organizace trhu, kapitola 346 - Český úřad zeměměřický a katastrální;
IV. přikazuje dále střednědobý výhled státního rozpočtu České republiky na léta 2022 a 2023, sněmovní tisk 1068, rozpočtovému výboru;
V. doporučuje výborům Poslanecké sněmovny, v jejichž kapitolách jsou rozpočtovány prostředky pro činnost neziskových a obdobných organizací, aby se příspěvky na tuto činnost zabývaly."
II. zmocňuje zpravodajku výboru, aby s tímto usnesením seznámila Poslaneckou sněmovnu Parlamentu - což jsem takto učinila.
Dále, pokud nebude námitka, pokud bude potřeba, budu se odvolávat pouze na znění usnesení rozpočtového výboru, abych ho nemusela již celé opakovat. Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Otevírám rozpravu, do které je jako první s přednostním právem přihlášen pan místopředseda Petr Fiala. Jenom jsem v tom výčtu zapomněl říct, že ještě před schůzí se přihlásil s přednostním právem na 10.30 prezident České republiky. Ale to určitě zvládneme. Pane předsedo, máte slovo.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, rozhodně do 10.30 moje vystoupení zvládneme. Nepředpokládám, že bych tady měl hovořit tak dlouho, ale některé podstatné věci chci určitě říct.
A začnu tím, že samozřejmě nikdo nezávidí vládě úkol sestavit rozpočet na rok 2021, sestavit ho uprostřed epidemie, poškozené ekonomiky, všech těch problémů, které pandemie přináší. To je velký úkol, velká výzva a zkouška a jsem si toho vědom. Současně ale samozřejmě platí, že před tuto zkoušku, před tuto výzvu nebyla postavena vláda, která by byla nějak zvlášť unavena z náročných reforem, z fiskálního úsilí. To tedy ani náhodou. Ta výzva a zkouška přišla po šesti a půl letech z rozpočtového hlediska určitě pohodlného vládnutí koalice ANO a ČSSD. Koalice si užívala každý rok vysokých ekonomických růstů a s nimi zhruba ročně stomiliardových transferů z kapes daňových poplatníků do správy ministryně financí a do státního rozpočtu.
A po těchto šesti a půl letech se už v zimě tohoto roku - a to je důležité, bylo to před příchodem pandemie, bylo to před tím vším, čemu čelíme, bylo to ještě v těch pohodlných časech - veřejné finance začaly rozpadat. Vzpomeňme si na to. Únorový schodek rozpočtu byl 27,4 mld. korun, tedy bezmála tři čtvrtiny z těch celoročně plánovaných 40 mld. korun deficitu. A všechno to směřovalo k tomu - a znovu připomínám, bez pandemie, v dobrých časech - že za první čtvrtletí tohoto roku by vláda vlastně už zkonzumovala ten celoroční deficit, který si naplánovala. Takže kdyby nepřišla pandemie, tak v těchto měsících by už nepochybně všichni v naší zemi viděli, že se vláda chovala nerozumně, nezodpovědně, pokud jde o rozpočet, že ignorovala doporučení i varování opozice, ale taky například Nejvyššího kontrolního úřadu a dalších orgánů, které upozorňovaly na ty rozpočtové problémy, které upozorňovaly na to, že ta hostina pomalu končí a že z ní zbude velmi málo, nebo nic.
Věci se ale vyvinuly jinak, všichni to víme. Tato situace jako by byla tou pandemií smazána a vláda dostala příležitost začít jinak, začít znovu, postavit se k tomu moudřeji. Nikdo by neřekl, že to vláda má lehké, neříkám to ani já, ale každý by uznal, že se o jiný přístup, o moudřejší přístup aspoň pokusila. A říká se, že selhání je příležitostí začít znovu, tentokrát o něco moudřeji, připisuje se to Henrymu Fordovi. Ale tady nevidíme žádný rozumnější nebo moudřejší přístup. Tohle není moudřejší rozpočtová politika. Toto je zachování té změny kurzu, jenomže teď už se ta rozpočtová loď řítí na útes a to, co tady vláda nabízí, je spíše "pokračujme v hostině, po nás potopa, však ono to nějak dopadne". A ono to dopadne jenom špatně.
Na příští rok vláda plánuje deficit, a bylo to tady i řečeno, všichni to víme, 320 mld. korun. To je mnohem více, násobně více než v jakémkoliv roce, který následoval po té velké celosvětové ekonomické finanční krizi z let 2007 a 2008. A s výjimkou tohoto roku, letošního roku, roku 2020, nebyl dosud žádný deficit v krizovém, pokrizovém období v takové výši, jakou vláda plánuje na příští rok.
A to není všechno. Podívejte se na ten výhled na další tři roky. To do toho taky musíme započítat a o tom musíme taky uvažovat. Já to jenom připomenu. Následující tři roky - 2021, 2022, 2023 - naplánovala vláda dohromady dluh ve výši 826 mld. korun, tedy daleko víc než tři čtvrtě bilionu korun, prosím pěkně, bez toho letošního půlbilionového deficitu. Bez letošního. Na příští tři roky 826 bilionů korun. Slyšíte to dobře všichni, Sněmovna i občané. Takže když nás na jaře zastihne - nedej bože, nikdo si to nepřejeme, ale nikdo to ani nemůžeme vyloučit - třeba ještě jedna slabší vlna koronaviru, tak co se stane? V příštích třech letech podle této vlády uděláme deficit 1 bilion korun.
Já se ptám vlády, proč třeba na letošní rok nenavrhuje deficit, v uvozovkách jen, ve výši 200 mld. korun. A to číslo jsem si nevymyslel, nebo jsem si ho vymyslel stejně, jako si vláda vymyslela 320 mld. korun dluhu. Těch 200 mld. třeba doporučuje Národní rozpočtová rada . Jsou pro to nějaké důvody, aby ten deficit byl nižší? No samozřejmě jsou. A to je třeba deficit letošního roku. Vláda v letošním roce pravděpodobně nevyčerpá toho půl bilionu, těch 500 mld. dluhu, který si naplánovala a který Sněmovna - i přes náš nesouhlas, to připomínám - schválila. A k tomu se dočteme, že paní ministryně řekla, že nemá smysl dělat nějaké makroekonomické predikce. ***