(11.40 hodin)
(pokračuje Babiš)
Takže toto já zásadně odmítám a naše zadlužení je jedno z nejmenších v Evropě. Je to hluboko pod úrovní dosahovanou v západoevropských zemích. Německo má 71 - znovu opakuji, u nás 39 - Francie 117, Velká Británie 93 %, Holandsko 59, Rakousko 84, Slovensko 63. I v těchto zemích podíl dluhu na HDP roste stejně jako u nás, ale my se samozřejmě těžko můžeme porovnávat s malými zeměmi typu Estonsko, kde je úplně jiná ekonomika a kde žijí dva miliony obyvatel.
Většina našich opatření je naplánována do konce roku, takže to, co my děláme a jak pumpujeme peníze do ekonomiky, děláme, abychom nastartovali naši ekonomiku, abychom udrželi zaměstnanost, abychom udrželi příjmy lidí. Takže tato opatření jsou naplánována do konce letošního roku. My musíme řešit krizovou situaci, přesto již nyní myslíme na další období a počítáme nadále s masivní podporou investic. Rozšíření programu bankovních záruk podporou zaměstnanosti přes kurzarbeit a dalším navýšením výdajů na výzkum, vývoj a inovace. A my chceme podržet všechny zaměstnance, a proto jsem přišel i s tím pozměňovacím návrhem, kde snižujeme daně pro všechny zaměstnance o 7 %.
Tady proběhla debata o důchodech. Ano, důchodová reforma, to je určitě, můžete nám vyčítat důchodovou reformu, desítky let se neudělala. A to je záležitost, na které je potřeba se domluvit všichni. A že to má řešení? Určitě to má řešení! Na výdajové stránce to zvládne každý, je potřeba řešit tu příjmovou. A tam samozřejmě je to o zaměstnavatelích, o zaměstnancích a o státu. Ale je důchodová komise, tam jsou všichni zastoupeni, tak ty návrhy, které jsou, jsou zatím na výdajové stránce. A na té příjmové, tak příští, ani ne za celý jeden rok jsou volby, takže předpokládám, že každá strana a hnutí bude mít svoji daňovou politiku.
K těm důchodům, prosím vás, čísla jsou jasná: 2013 na důchody šlo 383 miliard, 2021 půjde 537 miliard. Takže o 153 miliard navíc. A pokud průměrný důchod 2013 byl 10 913, tak příští rok bude 15 336, to je navýšení o 49 %. Takže myslím, že důchody jsou jasné. Vždycky to byla naše priorita, důchodci, jejich lepší život. A v tom žebříčku v Evropě, i když my navyšujeme na rozdíl od našich předchůdců, tak stále je to málo.
Naše vláda potřebuje čas. V této situaci hasíme vzniklé problémy, děláme operativu, každodenní operativu, a to nám samozřejmě odčerpává čas a prostor pro hledání aktivních opatření. Přesto již nyní pracujeme na strategických opatřeních střednědobého a dlouhodobého hospodářského charakteru. Vicepremiér pro hospodářství Havlíček a jeho tým připravují restart ekonomiky založený na transformaci průmyslu, energetiky a dopravy. Nová hospodářská strategie bude založena na přidané hodnotě, výrazně vyšším stupni využití nových technologií, nových programech pro vznik start-upů a spin-offů. Stejný tým dokončuje plán obnovy postavený na digitalizaci, chytrých investicích, posílení vědy, vzdělávání a trhu práce, vše ve vazbě na trendy spojené s dekarbonizací a klimatickými cíli. I přes fakt, že procházíme nejnáročnějším obdobím novodobých dějin a museli jsme omezit ekonomické aktivity nebývalým způsobem, je patrné, že dobrá kondice našeho hospodářství před krizí v kombinací s provozní podporou v průběhu pandemie a zaváděním strategických opatření dlouhodobého charakteru - můžeme z krize vyjít posíleni. Máme k tomu dobré předpoklady. A já tomu pevně věřím.
S ohledem na uvedené vláda žádá podle čl. 6 odst. 2 Ústavního zákona o bezpečnosti České republiky Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky o vyslovení souhlasu s prodloužením doby nouzového stavu do 3. prosince 2020. Současně s tím vás chci požádat, abychom všichni právě nyní zapomněli na politiku a všechny vzájemné animozity. Pandemické krize jako nyní nezažíváme jen my, ale i většina Evropy a zbytek světa. Určitě není nejlepší čas pro politické spory a hádky. Koronavir porazíme a zdraví i životy našich občanů totiž ochráníme jen společně. Na jaře jsme to nakonec dokázali a díky tomu jsme pandemii zastavili mezi prvními zeměmi v Evropě. Zkusme to proto zopakovat i nyní, když se koronavir vrátil ještě silnější než na jaře. Klidně naši vládu věcně a konstruktivně kritizujte, je to vaše právo a my určitě nejsme bezchybní. Pojďme ale prosím znovu táhnout za jeden provaz. Je to i naše povinnost vůči veřejnosti. Bez toho koronavir neporazíme.
Já vám děkuji za pozornost a vaše pochopení.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: To byl pan premiér a teď ještě před otevřením rozpravy mám žádost o vystoupení nového pana ministra zdravotnictví Jana Blatného. Takže pane ministře - to je vaše premiéra ve Sněmovně, vystoupení? (Ministr: Ano.) Tak jo, tak se na vás těšíme, co nám řeknete. Tak prosím, máte slovo, pane ministře.
Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný Pane předsedo, dámy a pánové, děkuji za možnost promluvit zde. Já bych rád to, co řekl pan premiér, doplnil o nějaké konkrétní údaje, protože si myslím, že je to podstatné pro rozhodování stejně tak nás jako vás. Mám dva body, kterých bych se rád dotkl. Jedním je akutní epidemiologický vývoj a jedním je kapacita systému lůžek v České republice.
Pokud se týká akutního epidemického vývoje, tak je potřeba říct, že objektivní pravdou je, že v České republice stále a významně probíhá tzv. komunitní šíření onemocnění. Jinými slovy, nákaza se šíří napříč celou společností, a i když, jak se o tom zmíním, jsou určité rizikové skupiny, tak nemůžeme tvrdit, že neprobíhá komplexně.
Zdá se, že poslední opatření mají, a teď prosím mě opravdu vezměte za slovo, velký potenciál šíření zpomalit. Ale jenom tehdy, když je budeme striktně dodržovat. V současné době, a řekl to tady pan premiér, se nacházíme v klíčovém bodu zlomu, kdy v následujících dvou týdnech by mohlo začít docházet ke zlepšování situace a ke zpomalení rychlosti šíření viru v populaci, a což je naprosto zásadní, a dostanu se k tomu za chvíli, tím pádem následně ke snížení tlaku na nemocniční lůžka, kde se vám pokusím za chvíli definovat, o jak závažný problém se jedná.
Proč tomu tak je, proč byste mi měli věřit, proč se něco takového děje? Právě proto, že opatření, o kterých mluvil premiér a byla přijata 14. 10., se nyní postupně začínají projevovat. Deset až čtrnáct dní minimum na to, aby se něco projevilo tak, abychom to byli schopni zachytit jako významnou a trvalou, statisticky významnou změnu. Došlo k poklesu hodnoty reprodukčního čísla, které se v současné době pohybuje mezi 1,1 a 1,2, a - to je zásadní - dále se nezvyšuje procento pozitivních testů vztažených na počet testů. Říkám záměrně nezvyšuje, je nicméně stále vysoké, což odpovídá právě komunitnímu šíření.
Ačkoli se to tedy může zdát zvláštní, ale i poslední hodnota, resp. z předposledního dne, přes 15 600 nově diagnostikovaných osob, což je číslo obrovské, se zdá být známkou - a teď mě prosím opět poslouchejte - poklesu růstu. Nikoli poklesu jako takového, ale poklesu růstu, a tím pádem možného brzdění postupu epidemie. To se potom promítá do toho reprodukčního čísla. Rozhodující bude ovšem vývoj v následujících dnech, nebo spíše týdnech. A aby to, co si teď přeji a co věřím, že je pravda, se opravdu projevilo, potřebujeme zhruba dva další týdny. ***