(11.30 hodin)
(pokračuje Babiš)
A pokud někdo stále mluví o Izraeli, prosím vás, tak je potřeba skutečně se obeznámit s tím, co Izrael udělal, protože se říkalo: udělali totální lockdown. Není to pravda. Podle našeho honorárního konzula Davida Hebkého ve druhé vlně lockdownu byly v Izraeli otevřeny všechny tzv. manufactures, výroba v jednotlivých výrobních provozech se v průběhu září nezastavila, pouze jim bylo doporučeno dodržovat platná nařízení ministerstva zdravotnictví. Otevřen zůstal výrobní průmysl, farmaceutický průmysl, potravinářská výroba, chemický průmysl, vojenský průmysl, hi-tech. Po zaměstnancích nebyly vyžadovány testy na přítomnost COVID-19. My tady uvažujeme o tom, že bychom nějakým způsobem možná i podpořili ty antigenní testy, ale k tomu se ještě dostanu. Takže podstata tzv. izraelského lockdownu, který tady všichni opakují a vyzývají k němu, spočívala hlavně v omezení kontaktu osob v rámci rodiny, příbuzenstva, známých a omezení pohybu na vzdálenost jeden kilometr od domu a cesta do práce. Takže prosím vás, pokud někdo mluví, že v Izraeli byl totální lockdown, není to pravda, v Izraeli nikdy takový lockdown nebyl a izraelské firmy vyráběly dál.
Vraťme se k tomu, co se stalo na jaře. Došlo k přerušení výroby některých významných průmyslových firem, a pokud k tomu došlo, tak to bylo nejen z důvodu epidemie, ale rovněž proto, že klesl odbyt jejich produkce, a to nikoliv na domácích trzích, ale na zahraničních trzích. Největší firmy v automotiv jsou součástí globálních koncernů a ty nakonec rozhodly o tom, co se zde bude vyrábět. My jsme nikdy výrobu Škodě Auto nezavřeli, rozhodl o tom Volkswagen. A pokud se podíváte na čerpání Antivirů, tak právě automotiv je tam na prvních místech, celkově až miliardové částky. Jsme exportní ekonomika, a proto každá porucha na zahraničních trzích se rychle projeví na výrobě našich firem, protože jsme významným dodavatelem komponentů. To se týká, jak už jsem říkal, celého odvětví automotiv. Musíme si uvědomit, jak mnoho našich firem je závislých na vývoji v zahraničí. Jestli vidíme, že např. německý automotiv za letošních osm měsíců zaznamenal pokles výroby o třetinu, tak to má přirozeně vliv i na naše firmy. Dochází sice k poklesu jejich produkce, která je nižší než v minulém roce, přesto se zotavuje velmi rychle a např. největší český výrobce v automotiv Škoda Auto hlásí lepší výsledky za září 2020 než v roce 2019. Celý propad odvětví by neměl dosáhnout ani 20 %, což je nad očekávání na jaře.
Pevně věřím, že naší ekonomice pomůže i schválená nová metoda testování založená na antigenních testech, které dokážou detekovat infekční pacienty. OKD tyto testy užívá od června tohoto roku a do těchto dnů zachytili šest pozitivních pacientů, a vyhnuli se tak dalšímu propuknutí nákazy. Antigenní testy budeme používat hlavně a ty testy by měly dorazit dnes a neprodleně, předpokládám, nejpozději v neděli, v pondělí začneme testovat hlavně na ochranu seniorů a rizikových skupin obyvatelstva, které jsou nákazou COVID-19 nejvíc ohroženy. Naše vláda schválila finanční prostředky pro 10 miliónů antigenních testů a samozřejmě schválila i odměnu pro lékaře, kteří budou testovat, ve výši 200 korun, čili celkově jsou to zatím 2 miliardy korun a dá se předpokládat, že tyto antigenní testy budeme používat. Já jsem velice rád, že to dělá např. Škoda Auto, a myslím si, že dobré managementy a dobří majitelé firem by to měli dělat ve vlastním zájmu. My přemýšlíme o tom, jak podpořit tyhle antigenní testy ve firmách, aby je dělali, aby jim záleželo na tom, že jejich zaměstnanci budou chodit do práce, a nebudou v riziku nakažení. O tom samozřejmě vláda bude diskutovat a přemýšlím o nějaké motivaci pro firmy, v rámci NERVu jsme to diskutovali.
Zatím nejsou k dispozici data o vývoji českého průmyslu za celé třetí čtvrtletí, ta budou k dispozici až příští týden. Za poslední tři měsíce, červenec, srpen, září, je průmyslová výroba nižší zhruba o desetinu oproti minulému roku a to není špatný výsledek, s vědomím samozřejmě, co nás postihlo, ta pandemie COVID-19. V podstatě stejný vývoj lze zaznamenat ve stavebnictví. Také tam je pokles zhruba o desetinu. Vliv na to má i mimořádná míra veřejných investic do dopravní infrastruktury. Právě inženýrské stavebnictví a státní výdaje do tohoto sektoru pomáhají udržet klíčové odvětví s ohledem na zaměstnanost v relativně dobré kondici. Současně můžeme vidět i velmi pozitivní vývoj v zemědělství, kde bylo dosaženo vyšší sklizně hlavních plodin než v minulém roce. Nejvíce byla zasažena část sektoru služeb, kde v druhém čtvrtletí - opět nejsou k dispozici novější data - došlo k poklesu o pětinu vlivem totálního uzavření především v dubnu a částečně i v březnu a květnu, ale v letních měsících tento sektor pracoval bez větších omezení, a tak ztrátu tohoto odvětví trošku narovnal.
K samotnému vývoji hrubého domácího produktu za letošní rok. Za první pololetí letošního roku poklesl hrubý domácí produkt o necelá 3 % oproti prvnímu pololetí minulého roku. Očekávám, že celoroční data o poklesu HDP se budou pohybovat kolem 6,5 až 7 %, jak předpokládají prognózy Ministerstva financí. Vývoj ekonomiky bychom měli posuzovat střízlivě, bez katastrofických předpovědí. Řada průmyslových odvětví v současnosti běží a bude tomu tak i nadále, energetika, chemie, elektrotechnický průmysl, potravinářský průmysl, slušné tempo si drží i automotiv. Stejně tak běží i některé služby, IT, finanční služby, poradenství, rekordy hlásí obchod online, e-shopy atd. Proto tvrdím, že bychom se měli vyhýbat katastrofickým předpovědím. Není to dobré také proto, že tím vyvoláváme ovzduší strachu z budoucnosti, a to se přirozeně přenáší i na vývoj na spotřebitelském trhu a ve sklonu k investicím.
Vláda se snaží pomoci. Schválili jsme investiční programy a na příští rok v oblasti infrastruktury nikdy nebyl rozpočet SFDI tak vysoký, jako je v příštím roce. Navazujeme tím na letošní rok... nakonec příští rok investice 187 miliard, nejvíc v historii, a letošní rok, kdy se nakonec podaří zvýšit výdaje do dopravní infrastruktury vůči 2019 o více jak o třetinu. Současně zahajujeme podporu podnikových investic, zrychlujeme odpisy, posilujeme investiční záruky a měníme investiční pobídky. Hlavní opatření vlády směřovaly ale k provozní podpoře, např. kompenzační bonus, Antivirus, COVID - Nájemné, COVID - Bus, COVID - Úvěry, COVID - Kultura, COVID - Sport, COVID - Ubytování, vyšší ošetřovné, odpuštění odvodů, odklad plateb DPH, sociální pojištění atd. Tato opatření mají udržet koupěschopnost obyvatelstva i přispět k řešení finanční situace firem. Podle dat Ministerstva průmyslu a obchodu celková přímá a nepřímá podpora OSVČ činila dosud více jak 50 miliard korun. Stejně tak je odhadovaná celková podpora firem a OSVČ na téměř 200 miliard korun, samozřejmě podpora zaměstnanců. Navíc pokračují záruční programy, v rámci kterých budou firmy čerpat další desítky miliard. Víc se těžko dá v současné situaci dělat. V tom se chováme stejně jako ostatní evropské země. I ony otevírají programy v řádech desítek miliard eur, aby udržely chod ekonomiky a kompenzovaly ztráty firem. I tyto vlády jsou si vědomy, že však nelze zcela zvrátit vývoj na trzích. I přes masivní podporu, a to bych rád zdůraznil, se v těch relativních číslech nelišíme od vyspělých zemí Evropské unie. (V sále je velmi hlučno.)
Tady se stále diskutuje o zadlužení. Já bych jenom rád připomněl, že od nástupu Sobotkovy vlády, kdy jsem byl ministr financí, jsme snížili dluh ze 41,3 na 29 minulý rok. Pokud ten dluh teď roste, tak je to logické v pandemii. Ale poslední čísla Eurostatu, myslím z 22. října, říkají přesně to, co my tady opakujeme stále, že v roce 2020 budeme - a to je odhad Evropské unie - v dluhu v sektoru vládních institucí na úrovni 39,4 %, takže podstatně níž než v roce 2013. Takže pokud tady opozice mluví o zadlužení, tak ona zadlužovala za normálních časů. Normálních časů. ***