(11.50 hodin)
(pokračuje Blatný)
Nabízí se tedy otázka, jestli máme vyhráno, když se vlastně všechno začíná zlepšovat. Bohužel nikoliv. Naopak, pokud bychom teď přestali dodržovat opatření, která jsou v platnosti, potom se efekt nedostaví, a co je naprosto zásadní, a já se k tomu vrátím za chvíli, dostaneme se na hranici našich lůžkových kapacit, které zatím pořád ještě vyčerpané nejsou. Problémem je totiž veliký počet nakažených, při kterém je i malé reprodukční číslo problém.
Uvedu příklad. Jestliže budeme mít nakažených tisíc, reprodukční číslo bude 1,5, potom se zvýší počet na 1 500, takže jenom o 500. Jestliže budeme mít milion nakažených a reprodukční číslo bude jenom 1,1, ke zvýšení dojde o 100 tisíc. To je ten problém, kterému nyní čelíme. Proto je v současné době nezbytně nutné, chceme-li prokazatelně snížit zátěž zdravotnického systému, dostat se s reprodukčním číslem pod 1.
Jak dlouho může zpomalování epidemie v tomto stavu trvat? To je naprosto legitimní otázka a je to koneckonců důvod, proč vás vláda žádá o prodloužení nouzového stavu. Opět záleží na dodržování nařízených opatření. Můj osobní názor: není teď nezbytně nutné zavádět další opatření, ale je nezbytně nutné dodržovat ta, která byla zavedena. Velmi podstatné je, a to je jedna z těch pozitivních zpráv, že akutní vývoj neukazuje zatím na vysoce rizikové scénáře. Možná jste si všichni všimli, že řada internetových stránek je plná různých predikčních modelů. Ministerstvo zdravotnictví začalo od včerejška podnikat intenzivní snahy pro to, aby ti, kteří tyto modely vytvářejí, spolu začali komunikovat, čímž se určitě zvýší i důvěryhodnost takovéto predikce. A zdá se, že se pohybujeme někde mezi optimálním a vysoce rizikovým scénářem. To je dobře. Nesmíme dopustit, aby se to změnilo.
Zásadní problém, který by tohle všechno mohl zkomplikovat, je problém v počtu nakažených seniorů. Právě proto, že jsme se dostali do situace, kdy jejich počet ze zhruba 10 % v září stoupl na 14 % v říjnu, ale, a opět jsme u konkrétních čísel, zhruba ze 4,5 tisíce pozitivních lidí se dostáváme na 25 tisíc lidí, tak je jasné, že tohle je zásadně riziková skupina. Jestliže bychom ji nezačali chránit, a od příštího týdne budou zahájena testování selektivně v místech, kde pobývají senioři, a budou na základě výsledků testů podnikána opatření ve snaze oddělit nějakým způsobem, odseparovat od sebe osoby pozitivní a negativní a snížit další šíření v této komunitě, tak jestli neochráníme tuto kohortu, tuto část lidí, tak bude problém, který nebude jenom ten, že ti lidé budou pozitivní na danou nemoc, ale na rozdíl od mladých lidí, kde se procento hospitalizace pohybuje kolem 4 %, tak u seniorů je to až 25 %, to znamená, že tito lidé začínají extrémně rychle plnit lůžková zařízení a celý systém se dostává na hranu. Pro vaši informaci ze včerejšího dne: v nemocnicích leželo 7 281 osob s koronavirem, z toho 998 na jednotkách intenzivní péče a 546 s umělou plicní ventilací nebo mimotělovou oxygenací.
Druhá věc, která je trošičku problematická, a to říkám záměrně eufemisticky, je to, že i když zatím máme dostatečné lůžkové kapacity, začínáme se dostávat do problémů s obsluhou těchto lůžkových kapacit, jinými slovy, máme nedostatek zdravotníků. Kapacita lůžek je v současné době v České republice vcelku dostatečná, některé kraje se však dostávají na hranice svých možností. Tohle by měl od příštího týdne začít koordinovat centrální dispečink, který bude schopný redistribuovat jednotlivé pacienty mezi zařízeními i mezi kraji. Velká pomoc a velký vděk tady patří armádě.
Důvodem snížené kapacity není tedy zásadně a zatím nedostatek lůžek, ale nedostatek personálu. V současné době tím, že Ministerstvo zdravotnictví vydalo doporučení, nebo opatření, kterým byla zastavena takzvaná elektivní vyšetřování a operace, to znamená to, co jde odložit, se odložilo, dochází k plánovanému zvyšování počtu lůžek až na téměř 12 tisíc, z toho více než 2 tisíce lůžek s umělou plicní ventilací. To navyšování bude trvat nějakou dobu, protože pacienti, kteří byli odřeknuti, u kterých je péče odložitelná, nemohou být odřeknuti okamžitě.
O národním dispečinku lůžkové péče jsem už mluvil.
A nakonec jenom jeden takový bod, který určitě každého zajímá. Hrozí vyčerpání tohoto systému? V principu ano, protože každý systém má své limity. Dobrá zpráva je, že zatím se tak neděje. Co systém ohrožuje, a zopakuji, co už jsem řekl, je nedostatek personálu, nikoliv nedostatek techniky a lůžek. Jedním z důvodů nouzového stavu, který je potřeba dle mého pohledu jednoznačně prodloužit, je i možnost doplnění personálu nestandardními způsoby, jako jsou například lékaři a NLZP z jiných oddělení v dané nemocnici, studenti lékařské fakulty, zdravotních škol, lékaři pracující mimo systém a podobně.
Nakonec bych chtěl ještě velice krátce odpovědět na jeden dotaz, který se často opakuje, jestli se budou nějakým způsobem selektovat lidé, kteří budou a nebudou léčeni. Nebudou. V žádném případě to není medicínsky nutné ani možné a za současné situace, pakliže budeme dodržovat to, na čem jsme se společně dohodli, tak kapacita lůžkového systému vyčerpána nebude.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak to, pane ministře, máte za sebou.
A nyní tedy, než otevřu rozpravu, připomínám, že podle § 109 odst. 2 a 3 zákona o jednacím řádu při zkráceném jednání o návrhu na vyslovení souhlasu s prodloužením nouzového stavu se projednání ve výborech nekoná, nelze v rozpravě uplatňovat faktické poznámky, poslanec může vystoupit v rozpravě nejvýše dvakrát a Sněmovna může rozhodnout o omezení řečnické doby až na 5 minut s tím, že omezení řečnické doby se vztahuje i na poslance pověřeného přednést k věci stanovisko poslaneckého klubu. Jenom bych dodal, že to, co jsem přečetl, se netýká omezení vystoupení osob s takzvaným přednostním právem, to není dotčeno, a také nejsou vyloučena doprovodná usnesení.
Takže nyní tedy otevírám rozpravu. Mám přihlášenu řadu poslanců s přednostním právem. Tak jenom abyste se zorientovali, protože to nevidíte na tabuli, teď přečtu, kdo je přednostně v rozpravě. Jako první vystoupí pan poslanec Vít Rakušan, předseda STAN, dále je tady Okamura, takže to jsem vlastně já. (Veselost napříč sálem.) Dále je tady v pořadí Jakub Michálek, dále je tady Jana Černochová, dále Ivan Bartoš, pak je tady paní předsedkyně Pekarová Adamová a je tady pan poslanec Radim Fiala. To jsou přednostní práva. Já jako prvního požádám o vystoupení předsedu STAN Víta Rakušana. Já nemůžu za to, že zrovna řídím schůzi, tak jsem musel přečíst sám sebe. Prosím, pane předsedo.
Poslanec Vít Rakušan: Děkuji vám, pane předsedající. Pane premiére. Vážený pane ministře, nejprve mi dovolte, abych vás pozdravil, poděkoval vám za vaše slova a popřál vám v této nelehké době, nelehké funkci co nejvíce úspěchů, protože to nebudou vaše úspěchy, to budou úspěchy České republiky, to budou úspěchy a bonus pro obyvatele České republiky. A já velmi doufám, že to, co se především výrazně zlepší po vašem nástupu, bude komunikace. Komunikace směrem k veřejnosti, komunikace směrem k Poslanecké sněmovně a obecně prezentace vládních opatření, se kterými přicházíte. Myslím si, že to je potřeba asi nejvíce. ***