(12.30 hodin)
(pokračuje Schillerová)
Takže návrh zákona, tak jak je předložen, za prvé prodlužuje období pro sjednání úvěru s ručením Českomoravské záruční a rozvojové banky o dvanáct měsíců, tedy do 31. prosince 2021. Za druhé prodlužuje období, do kdy lze uplatnit plnění ze státní záruky ve prospěch Českomoravské záruční a rozvojové banky a to do 30. dubna 2026. Za třetí ruší podmínku poskytnutí státní záruky pouze na provozní úvěry. A za čtvrté, provádí se korekce zjevné chyby v textu zákona vzniklé přijetím chybně formulovaného pozměňovacího návrhu v Poslanecké sněmovně.
Od navržené novely zákona lze očekávat pozitivní hospodářské dopady plynoucí z prodlouženého trvání podpory podniku. V programu COVID III bylo doposud schváleno více jak dva tisíce žádostí v objemu přesahujícím 13 miliard korun. Nicméně žádostí bylo podáno dvakrát tolik a schvalování stále probíhá. Dá se předpokládat, že potřeba podpory provozních úvěrů bude pokračovat i v dalších měsících. Celkový limit plnění ze státního rozpočtu ve výši 150 miliard korun zůstává nezměněn. Stejně tak ostatní parametry státní záruky zůstanou tak, jak se na nich letos shodl Parlament ČR.
Závěrem bych chtěla uvést, že prodloužení období, dokdy lze uplatnit plnění ze státní záruky ve prospěch Českomoravské záruční a rozvojové banky, tedy ustanovení § 2 zákona číslo 228/2020, fakticky limituje i délku ručení za úvěry v rámci programu COVID III. V této věci není znění dočasného rámce Evropské komise jednoznačné, proto jsme při přípravě vládního návrhu přijali takovýto přístup a stanovili jsme to vlastně způsobem, který jsem vám tady popsala.
Ještě bych ráda upozornila na to, že byl v návrhu stanoven termín 30. dubna 2026. Současně jsem si plně vědoma, že je žádoucí umožnit, myslím na tu dobu splácení, umožnit poskytnutí ručení po dobu co nejdelší zejména u úvěrů investičních. Proto paralelně pokračovala jednání s Evropskou komisí k vyjasnění interpretace. V pondělí 19. října bylo ze strany Evropské komise potvrzeno, že by bylo možné stanovit delší lhůtu pro uplatnění nároku na plnění ze státní záruky, a to až na konec roku 2027. To by pak umožnilo, aby i úvěry sjednané až na konci programu COVID III, tedy na konci června 2021, v případě dalšího prodloužení dočasného rámce na konci prosince 2021 získaly ručení na dobu šesti let.
Pokud tedy bude načten pozměňovací návrh na prodloužení lhůty v § 2 až do konce roku 2027, jsem připravena ho podpořit, jak jsem již uvedla i včera na jednání rozpočtového výboru. Děkuji vám mockrát za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Rozpočtový výbor se tímto návrhem z přikázání předsedy zabýval, projednal ho, přijal usnesení, máme ho k dispozici jako sněmovní tisk 1057/1. A teď prosím paní zpravodajku rozpočtového výboru Miloslavu Vostrou, aby nás informovala o jednání ve výboru.
Poslankyně Miloslava Vostrá: Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Kolegyně, kolegové, jak už bylo řečeno, rozpočtový výbor se zabýval tímto tiskem na své schůzi, na své 46. schůzi a přijal následující usnesení.
Po úvodním slově ministryně financí, zpravodajské zprávě a po rozpravě rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu
I. navrhuje Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, aby se o návrhu zákona konala obecná rozprava;
II. navrhuje Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, aby se vedla podrobná rozprava ke všem částem návrhu zákona;
III. navrhuje, aby Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR své jednání ukončila nejpozději do 24. hodiny dne 21. října 2020;
IV. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, aby s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon číslo 228/2020 Sb., o poskytnutí státní záruky ČR na zajištění dluhů Českomoravské záruční a rozvojové banky vyplývajících z ručení za dluhy z úvěrů v souvislosti se zmírněním negativních dopadů způsobených virem SARS-CoV-2, sněmovní tisk 1057, vyslovila souhlas ve znění pozměňovacích návrhů přijatých Poslaneckou sněmovnou Parlamentu.
Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. A nyní musíme opět hlasováním rozhodnout, zda povedeme, či nepovedeme obecnou rozpravu. Opět jsem přivolal všechny poslankyně a poslance, kteří nejsou v sále, aby se dostavili na hlasování. Malou chvilku počkáme.
Na hlasování jsme nyní, myslím, připraveni. Hlasujeme tedy o tom, zda povedeme obecnou rozpravu.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 65, přihlášeno 93 poslanců, pro 76, proti nikdo. Obecnou rozpravu jsme schválili. A tedy obecnou rozpravu také otevírám.
Jako první je přihlášen pan poslanec Milan Feranec, připraví se pan poslanec Tomáš Martínek. Prosím, máte slovo.
Poslanec Milan Feranec: Děkuji, pane předsedající. Paní ministryně, dámy a pánové, dovolte mi, abych vás krátce seznámil s pozměňovacím návrhem kolegy Jana Volného k tomuto zákonu. Já se k němu potom přihlásím v podrobné rozpravě.
Ta změna je jednoduchá. V § 2 odstavec 2 se slova "30. června 2024" nahrazují slovy "k 31. prosinci 2027". V odůvodnění navážu na to, co říkala paní ministryně. Vlastně v případě, že to schválíme, tak vlastně prodloužíme státní záruku pro Českomoravskou záruční a rozvojovou banku, a to konkrétně do 31. prosince 2027. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Tomáš Martínek, připraví se pan předseda Marian Jurečka. Prosím, máte slovo.
Poslanec Tomáš Martínek: Děkuji. Vážené dámy, vážení pánové, já bych chtěl představit k tomuto návrhu, který se týká státních záruk a úvěrování, své dva pozměňovací návrhy, které k němu předkládám.
První se týká toho, že chceme, aby program COVID Plus poskytovaný EGAPem byl též dostatečně transparentní jako program COVID III, tedy aby docházelo také ke zveřejňování záruk. V programu COVID Plus se jedná o úvěry pro větší společnosti v pravděpodobně větších objemech, a proto je zde podle mého transparentnost namístě.
Pozměňovací návrh si klade za cíl zvýšit transparentnost Exportní garanční a pojišťovací společnosti při poskytování záruk v souvislosti s pandemií COVID-19. EGAP je úvěrová pojišťovna se zaměřením na tržně nepojistitelná politická komerční rizika spojená s financováním vývozu zboží, služeb a investic ČR. EGAP je akciová společnost plně vlastněná státem. Česká republika svá akcionářská práva vykonává prostřednictvím Ministerstva financí ČR.
Transparentnost je obecně považována za prostředek, který zvyšuje důvěru ve veřejné instituce. V tomto případě je transparentnost prostředkem, který zvyšuje kredibilitu státem vlastněné exportní pojišťovny v její úloze poskytování záruk jako mimořádné opatření s cílem zmírnění hospodářských a sociálních důsledků pandemie onemocnění COVID-19 za účelem vyšší dostupnosti likvidity exportně orientovaných podniků. Z tohoto důvodu navrhujeme stanovení povinnosti exportní pojišťovně zveřejňovat informace o každé záruce poskytnuté v souvislosti s pandemií onemocnění COVID-19, a to způsobem, který umožňuje dálkový přístup nejpozději do 15. dne ode dne poskytnutí záruky. Zveřejněné informace by měly obsahovat výši záruky a informace o dlužníkovi a věřiteli. U fyzických osob jméno, příjmení, rok narození a identifikační číslo a u právnických osob název, identifikační číslo, jméno skutečného majitele. Tyto informace by měly být dostupné do dvou měsíců od kalendářního roku, kdy došlo ke splacení úvěru nebo zániku záruky jiným způsobem.
Druhý pozměňovací návrh se týká moratoria na splátky úvěrů. Jak jistě víme, 31. října tohoto měsíce tedy končí moratorium, které bylo schváleno s první vlnou koronaviru na splátky hypoték a dalších úvěrů. Poněvadž situace není zrovna o moc lepší než na jaře, řekl bych, že je mnohem horší, lidé nemají v tuto chvíli, mnoho lidí nemá ani našetřeno nějaké prostředky, které měli třeba i na jaře, předkládáme návrh, který by umožnil prodloužit moratorium dané splátky o stejnou dobu jako na jaře, tedy až do ledna, případně dubna příštího roku. ***