(12.40 hodin)
(pokračuje Martínek)
Mám za to, že i banky dokážou akceptovat a pochopit tento pozměňovací návrh. Většině lidí, kteří mají prostředky a nedostanou se do problémů, se využití tohoto moratoria nevyplatí, protože i nadále běží úvěrování. Takže by se mělo doopravdy týkat pouze těch, kterým běží úročení úroků. Takže by se to mělo doopravdy týkat pouze těch - běží úročení úroků. Takže by se to mělo doopravdy týkat pouze těch, kteří to doopravdy potřebují. A já myslím, že nechceme nikoho nechat na ulici. A měli bychom podpořit nejenom toto odložení úročení, které může pomoci nejen těm, kteří bydlí v nemovitosti na hypotéku, ale například i vlastní nemovitost, kterou pronajímají, aby se mohli domluvit s najímateli například na odkladu splátek za nájem apod.
V souvislosti s druhou vlnou pandemie onemocnění COVID-19, vyhlášením nouzového stavu a přijetím vládních opatření navrhujeme zavést druhou ochrannou lhůtu v oblasti splácení úvěrů. Stejně jako na jaře hrozí o to více nyní z výše uvedených důvodů masivní nárůst nesplacených dluhů ze sjednaných úvěrů, peněžitých zápůjček a dalších obdobných finančních služeb. Hlavními principy pozměňovacího návrhu zavádějícího druhou ochrannou lhůtu pro splacení úvěrů zůstávají dočasnost, široká působnost, opcionalita a neutrální účinky pro poskytování nových úvěrů v ekonomice. Podstatou dočasnosti je stanovení pevného období, během kterého upravená práva věřitelů a povinnosti dlužníků budou platit. Široká působnost znamená, že se v zájmu eliminace možného diskriminačního přístupu zákon vztáhne na všechny subjekty, které si v ekonomice sjednaly úvěr v různých jeho podobách, tj. jak na spotřebitele, tak na živnostníky, firmy, korporace, třebaže na každou z těchto kategorií v poněkud odlišném rozsahu. Opcionalita je princip, který znamená, že dlužník může využít úlevy přiznané zákonem, jen pokud o ně aktivně požádá, resp. se k nim přihlásí oznámením zaslaným věřiteli.
Druhá ochranná lhůta se vztahuje pouze vůči běžícím úvěrům. Pokud se v ochranné době sjednává nový úvěr, uplatní se pro něj standardní regulatorní režim. Stejně jako na jaře se tak odkládá splacení úvěru o zákonem stanovenou dobu, ve které se předpokládají závažnější ekonomické dopady krize COVID-19. Cílem je zabránit vzniku prodlení a s ním souvisejících důsledků pro dlužníka - sankce, negativní záznamy v dlužnických registrech a související snížení bonity dlužníka - i pro úvěrové instituce v roli věřitelů. K odkladu splátek dojde tehdy, oznámí-li to dlužník věřiteli. Odklad splátek fakticky znamená jejich posun v čase o určité období, které zákon stanoví, tj. až za konec druhé ochranné doby, tedy za 31. 1. 2021, resp. 30. 4. 2021. Tím dojde i k úpravě splátkového kalendáře, resp. režimu umořování. Při využití odkladu se úvěr pro dobu odkladu úročí.
Děkuji za pozornost a ještě jednou vás chci požádat o podporu pozměňovacích návrhů.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní vystoupí pan předseda Marian Jurečka, zatím poslední přihlášený v obecné rozpravě. Prosím, máte slovo.
Poslanec Marian Jurečka: Děkuji moc, pane předsedající. Já bych ještě předtím, než se budu věnovat tomu svému konkrétnímu pozměňovacímu návrhu a postřehům k tomuto tisku, chtěl apelovat velmi silně na paní ministryni i členy rozpočtového výboru Sněmovny, aby k tomu tisku, který se týkal kompenzačního bonusu, opravdu přistupovali i k těm pozměňovacím návrhům, které jsem načetl já a někteří další kolegové z opozice, s maximální vstřícností. Protože když jsem si teď pouštěl aktuální mimořádnou tiskovou konferenci po jednání vlády, kdy dochází k dalšímu výraznému zásahu do naší ekonomiky, k omezení dalších sektorů služeb a konkrétních živností, tak byste při tom projednání a doporučení, které pozměňovací návrhy ano, či ne, tak abyste toto opravdu velmi silně zvažovali. Možná úplně ideální případ by byl ten tisk vrátit do druhého čtení, otevřít ho znovu a případně parametricky ještě jinak upravit, protože ta informace, která tady zaznívá v těchto minutách ze strany premiéra a dalších členů vlády, si myslím, že je opravdu výrazným zásahem do životů statisíců lidí v České republice.
Nyní k tomuto tisku, který tady máme před sebou. Já tady přicházím s tím, co jsem se tady snažil prosadit už v době první vlny, abychom jako Česká republika vyslali jasný signál, že pokud chceme pomáhat našim firmám, chceme udržovat zaměstnanost, vážíme si firem, které podnikají na území České republiky, tak abychom v této situaci jasně také uměli vydat prioritu ve vztahu k tomu, že si vážíme především těch podnikatelů, kteří v České republice nejenom podnikají a zaměstnávají lidi, ale také tady sídlí, platí daně a nesou společenskou zodpovědnost i v této formě za rozvoj naší společnosti.
Proto navrhuji, aby v případě těch subjektů, které budou čerpat na základě této legislativy podporu, ať už se bude jednat o úvěr, nebo úvěr s garancí, tak abychom chtěli, aby tyto subjekty nesídlily v daňových rájích. Po té diskuzi, která tady proběhla v dubnu letošního roku, nedávám do toho tisku výčet daňových rájů, ale dávám tady otevřenou možnost, aby tuto formu výčtu daňových rájů nebo zemí, kde je nějaká extrémně velká pobídka ze strany státu v oblasti daňové, aby tento výčet zemí mohla udělat vláda formou nařízení vlády. To mně přijde jako určité poučení z té debaty, přijde mi to fér a byl bych rád, kdyby tato věc mohla být do této legislativy zakomponována.
Pak mně také přijde fér říci jasně, že ty subjekty, které budou čerpat tyto formy podpory, tak aby v příštích dvou letech nevyváděly své zisky formou dividend do zahraničí, přestože někdo je v situaci, kdy teď potřebuje podporu a ta podpora přes tyhle nástroje rozhodně není malá, to jsou velké objemy podpory, tak aby také minimálně ty příští dva roky byl sounáležitý s naší Českou republikou, naší ekonomikou, a tedy nevyváděl své daňové matce finanční prostředky z příjmů, které nabude na území České republiky. A taktéž je tam i rozšířená podmínka, aby nevykupoval, resp. nenabýval vlastní akcie.
Takže mně přijdou tyto věci logické. Myslím si, že bychom měli také vyslat jasný vzkaz těm statisícům firem a živnostníkům, kteří tady přes 30 let podnikají, sídlí na území České republiky, platí daně, jsou tady s námi, jak se říká, v dobrém i ve zlém, abychom uměli říct, že těchto si opravdu umíme vážit, tyto podporujeme, a ti ostatní, kteří tak nečiní, kteří tady sice jsou, čerpají jiné benefity a v dobách, kdy je tady hojnost, tak si své zisky optimalizují, tak aby prostě viděli, že když tak dělají, tak nemají potom žádat v té době, kdy přijde těžká situace, o nějaké podpory, záruky ze strany státu z peněz českého daňového poplatníka. Mají si žádat o tu podporu tam, kde tedy sídlí daňově, kde využívají to prostředí. To mně přijde fér. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Hlásí se ještě někdo do obecné rozpravy? Nikdo se do obecné rozpravy nehlásí, obecnou rozpravu končím. Zájem o závěrečná slova po obecné rozpravě není. Otevírám podrobnou rozpravu. První do podrobné rozpravy je přihlášen pan poslanec Milan Feranec, připraví se pan poslanec Tomáš Martínek. Prosím, máte slovo.
Poslanec Milan Feranec: Děkuji, pane předsedající. Tímto se hlásím k pozměňovacímu návrhu sněmovní dokument 6515. Odůvodnění - odkazuji na písemný pozměňovací návrh a na to, co jsem uvedl v obecné rozpravě. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Tomáš Martínek, připraví se pan předseda Marian Jurečka. Prosím, máte slovo.
Poslanec Tomáš Martínek: Já se hlásím k návrhům, které jsem odůvodňoval v obecné rozpravě. Jsou odůvodněny samozřejmě i v tisku (v dokumentech), které mají číslo 6469 a 6470. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan předseda Marian Jurečka. Prosím, máte slovo.
Poslanec Marian Jurečka: Děkuji a já se tedy teď v podrobné rozpravě hlásím u sněmovního tisku 1057 k pozměňovacímu návrhu, který jsem tady v obecné rozpravě přednesl, odůvodnil, a ten pozměňovací návrh má číslo 6504. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Hlásí se ještě někdo do podrobné rozpravy? Nehlásí. Podrobnou rozpravu končím. Zájem o závěrečná slova? Není, tedy končím druhé čtení tohoto návrhu. Opět přerušuji projednávání tohoto bodu na přípravu pro třetí čtení.
A ještě zde máme bod číslo
8.
Vládní návrh zákona o některých úpravách v oblasti dávek státní sociální
podpory a příspěvku na péči v souvislosti s nouzovým stavem při epidemii
/sněmovní tisk 1061/ - zkrácené jednání
Nejprve podle § 99 odst. 5 posoudíme, zda jsou podmínky pro projednání zmíněného návrhu ve zkráceném jednání. Otevírám rozpravu ke zkrácenému jednání. Do rozpravy se nikdo nehlásí, rozpravu končím.
Návrh usnesení zní takto: "Poslanecká sněmovna konstatuje, že nadále existují podmínky pro projednání vládního návrhu zákona o některých úpravách v oblasti dávek státní sociální podpory a příspěvku na péči v souvislosti s nouzovým stavem při epidemii, sněmovní tisk 1061, ve zkráceném jednání."
Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
V hlasování číslo 66 přihlášeno 91 poslanců, pro 76, proti nikdo. Návrh jsme přijali.
Paní ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová je omluvena a za ni přednese návrh místopředsedkyně vlády, ministryně financí Alena Schillerová. Prosím, máte slovo. ***