(16.40 hodin)
(pokračuje Richterová)
Stejně tak jako jsem teď mluvila o důvěře a o tom, abychom posílili opravdu ochotu každého z nás veškerá opatření dodržovat, tak v druhé části bych ráda mluvila o pozitivní motivaci. Zase jsme svědky restrikcí, ale přitom co nejlépe funguje, když věříme tomu, co je potřeba dělat a pozitivně cítíme povzbuzení od vlády, jakousi malou odměnu za to, když uděláme to, co je v zájmu společného dobra. A takovým společným dobrem je třeba stažení té aplikace eRouška. A zase vláda by mohla zavést řadu způsobů pozitivní motivace. Například když přijde v rámci eRoušky ta informace, že byl člověk významně dlouho ve významně těsném kontaktu s někým nakaženým, tak by třeba jeden způsob mohl být bezplatný test pro tyto lidi, co tu eRoušku měli, a tímto by třeba rychleji zjistili, zda k té nákaze opravdu došlo, nebo ne. To je jeden příklad pozitivní motivace. Jistě dokážete přijít na mnohé další.
To, co chci zdůraznit, je zase - bez tohoto bodu to nejde. Bez pozitivní motivace ta opatření sama fungovat nemůžou, ty restrikce.
Třetí věc. Praktická pomoc. Vedle důvěry, vedle pozitivní motivace je potřeba, aby bylo jasné, že je domyšlená praktická pomoc na místě. Já tady chci zvýraznit, že jde o uvažování lidí, kteří o tom vládním nouzovém stavu prakticky přemýšlejí a kladou si otázky typu: když je to dle vládního stanoviska tak vážné, že je nutný nouzový stav, je třeba hotový plán, jak tam, dojde-li v určitém regionu k přetížení kapacit zdravotní péče, zřídit třeba emergency kliniku, pohotovostní záložní zařízení? To je třeba jedna otázka, co si lidé kladou.
Nebo praktická pomoc. Dojde-li ke karanténě nebo nemoci u významné části zaměstnanců určitého zařízení - sociálního, zdravotního - podporujete na krajích přípravu létajících týmů? Lidí, pracovníků, kteří by nahradili tu směnu, ty dané lidi? Ptala jsem se na to i na sociálním výboru, a třeba v té sociální oblasti mají takový létající tým připraveny pouze tři kraje. Ale to je ta praktická pomoc, kterou, když vláda nebude motivovat, ptát se krajů, pomáhat jim s tím, tak zase nebude důvěra v to, že to vy jako vláda berete dostatečně vážně až do těch konkrétních důsledků, pro konkrétní domov pro seniory nebo pro konkrétní okresní nemocnici.
A stejně tak ta praktická pomoc je třeba hlídání dětí klíčových pracovníků, domlouvání tady těch věcí.
Já jenom ukazuji, o čem veřejnost samozřejmě přemýšlí, když je vyhlášen nouzový stav. A kdyby bylo jasné, že tyto věci jsou připravené, tak by opět stoupla ta důvěra a ve finále i toto by bylo pozitivní motivací toho co nejvíce dodržovat.
A poslední věc, kterou chci zmínit. Vedle té důvěry, pozitivní motivace a praktické pomoci je jistota podpory. A tady si neodpustím: Opravdu považujete za normální, že se nejprve vyhlašují opatření, a až posléze se vyjednává, jaká bude ta pomoc, jaká bude ta podpora? Vždyť dodnes po dalších měsících od pracného řešení ošetřovného pro lidi pracující na živnostenský list a pro dohodáře vaše vláda nevyřešila pro tyto statisíce pracujících možnost vůbec ošetřovné čerpat. Je to zase oblast, kde veřejnost vidí - je to tedy tak vážné, když vládě nestojí za to dotáhnout pro živnostníky vůbec možnost jít na ošetřování člena rodiny?
A tímhle bych prosím ráda shrnula, že skončily jednoduché podpory typu odpuštění plateb sociálního a zdravotního pojištění, ale ještě nezačaly domyšlené podpory těch dalších segmentů a dalších lidí, kteří už jsou opět zasaženi. A to je něco, co lidi neskutečně demotivuje. Takže mohu-li požádat, dejte alespoň v těch nejflagrantnějších případech jistotu podpory. Podpořte důvěru zveřejněním dat, třeba tím zveřejněním čísel, kdo, z jakých povolání je hlavním podílem mezi nakaženými, a podpořte všechny pozitivní motivace, které jen lze. Tak to může zafungovat.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan ministr má zájem odpovídat. Prosím.
Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Krátce k tomu ošetřovnému a k těm hospodářským opatřením. Nevím, co je divného na tom, že se nejdříve udělá opatření, a následně se vytvoří systém podpory. Přece nemůžeme vytvářet systém podpory, a teprve poté vyhlásit, co vlastně bude. Protože to, že to vyhlásíme, ještě neznamená, že to definitivně projde. Něco prochází Poslaneckou sněmovnou a tak dále. To znamená, je to normální logický postup. Nejdřív se řekne, co vlastně bude za restrikci, a následně se okamžitě hledá opatření přímé podpory. Co se týká toho ošetřovného, tak zrovna v této oblasti podle mého názoru není možné vytýkat vůbec nic. Přece v té první vlně se ošetřovné udělalo nejenom na úroveň 60 %, udělalo se na 80 % pro všechny, platilo to zpětně. Platilo to přesně do 30. 6., to znamená do doby, dokud byly zavřené školy. A automaticky jsme rozjeli i to, že se to udělalo pro OSVČ. Dělali jsme to na Ministerstvu průmyslu a obchodu a za tu dobu jsme obsloužili přibližně 200 tisíc žádostí - myslím tím vyřídili - v hodnotě 2,2 miliardy korun. To znamená, ti živnostníci dostali to, co nikdy historicky nedostali. Poprvé dostávali ošetřovné, a dostávali ošetřovné ve stejné výši, jako dostávají, nebo dostávali v té době, zaměstnanci.
A to, že teď to nevyhlašujeme, je pravda, protože není plošné opatření. A pokud je nějaké opatření toho charakteru, že někdo jde na nemocenskou nebo někdo je na deset dní doma, tak devět dní mu ošetřovné standardním způsobem platí. V momentě, kdy by nastala nějaká situace skutečně krizového charakteru, že by se plošně opět něco uzavíralo a ti lidé by museli být s dětmi doma skutečně v tom plošném opatření a množství, tak není nic jednoduššího než opětovně spustit na Ministerstvu průmyslu program ošetřovné, který je spuštěn během několika dní. Na to nepotřebujeme Sněmovnu, máme na to informační systémy, máme na to lidi, pracovalo na tom průběžně 70 lidí a je to otázka velmi krátké doby. Ale ta situace nenastala. To znamená, řešme to v momentě, kdy ta situace nastane, a nikdo nemusí mít obavu o tom, že kdyby nedej bože ta situace se vyvíjela jako na jaře ve smyslu plošnějšího zavření - jako že se to neuvažuje - no tak poté toto se pro živnostníky opětovně spustí. Na tom není vůbec nic složitého a máme to hned.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Reagovat budou s faktickými poznámkami pan poslanec Ferjenčík, poté paní poslankyně Richterová. Prosím.
Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. Děkuji za reakci, pane ministře. Já bych si moc přál, aby se jednou vláda dostala na takovou úroveň, že by dokázala říct současně "omezujeme provoz hospod a šest lidí u jednoho stolu" a současně říct "a předkládáme do Sněmovny návrh, ať se hospodám odpustí sociální pojištění". To je to, co já bych považoval za férové a za dobrou komunikaci. Takhle vy jste na ně hodili těch šest lidí u jednoho stolu, ale žádnou kompenzaci jste jim nepřislíbili. A je to půl roku od začátku té krize. To podle mě není adekvátní.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Teď tedy paní poslankyně Richterová, je přihlášena dříve. A pak dám slovo panu ministrovi, ať dodržujeme pořadí přihlášek.
Poslankyně Olga Richterová: Já děkuji panu ministrovi za reakci, protože tady hájí celou vládu jako jediný.
Vlastně ta hlavní zpráva, kterou bych chtěla zareagovat na vaše slova, že vám přijde logické nejprve oznamovat restrikce, opatření, a až potom reagovat podporou. Tak co bych chtěla zvýraznit, je, že i ekonomické studie ukazují, že okolo poloviny ekonomického propadu souvisejícího s koronavirem je způsobeno nejistotou. Pocitem nejistoty u lidí, u firem. A proto je tak důležité mít najednou to opatření a k němu tu podporu.
To, co cituji, jsou studie světových vědců. To, co zdůrazňuji, je, že živnostníci v jednotlivých školách už dneska mají děti, jednotlivé třídy jsou v karanténách a podobně. To jsou lidi, kteří už dnes vidí, že zase žádné ošetřovné nemají, že se na ně zase vláda vykašlala. A proto o tom mluvím, protože to zvyšuje ten pocit nejistoty ve společnosti a přijde nám to nezodpovědné. ***