(16.30 hodin)
(pokračuje Baxa)
Jenom jak jsem procestoval a navštívil řadu českých divadel, tak znám divadelní scény, ve kterých odstup mezi diváky a herci je třeba jenom metr, a když je nějaká hodně emotivní činohra, tak bezpochyby tam dochází k nějakému kapénkovému kontaktu. Na straně druhé existují divadla s velikým odstupem mezi hledištěm a jevištěm, kde bezpochyby i zpívané představení nemůže mít žádný dopad na ty návštěvníky. To znamená, aby se opravdu zveřejnilo, co konkrétně toto znamená. Aby restriktivní opatření byla ohleduplná ve vztahu k dopadům, které mohou mít. Aby byla ta restriktivní opatření konzultována se samotnými kulturními aktéry z hlediska jejich proveditelnosti a především, aby vláda kompenzovala dopady, které do oblasti kultury ta jednotlivá restriktivní opatření mohou mít.
Když jsem tady slyšel pana vicepremiéra Havlíčka - pane vicepremiére, když jste mluvil o tom, jakým způsobem se čerpá program COVID - Kultura, tak jsem si položil otázku, a já si na ni hned odpovím, protože částečně určitě tu odpověď znám, zda těch necelých 200 milionů, které jsou připravené k čerpání, není dáno tím, že by ti lidé snad nechtěli nebo ti kulturní aktéři by ty peníze čerpat nechtěli, ale zda jsou správné nastavené podmínky toho programu. Zda ten program není příliš byrokratický, ty podmínky nejsou příliš omezující. A já jsem přesvědčen o tom, že tomu tak je, že ten program COVID - Kultura prostě byl příliš, nebo ta první verze, ta první výzva byla příliš restriktivní, příliš omezující a příliš nevstřícná k tomu, aby se kompenzovaly jednotlivé dopady vládních restrikcí do oblasti kultury.
Takže tolik můj návrh usnesení.
Chci celkově vyzvat vládu, ministra kultury, který zde není přítomen, k tomu, aby měli co největší respekt k tomu, jakým způsobem funguje česká kultura, k hodnotám, které přináší. Protože jsem bytostně, dámy a pánové, přesvědčen o tom, že česká divadla nejsou tím hlavním místem, kde se šíří koronavirus a která vedla k tomu, že se nastartovala druhá vlna epidemie, že to nejsou ani hudební kluby, že to nejsou ani další místa, ve kterých ze všech sil a s houževnatostí sobě vlastní působí kulturní aktéři, a že bychom jim měli v tuto chvíli pomoci. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Poprosím o větší klid v sále. S faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Výborný. Prosím.
Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Proto jsem si vzal jenom faktickou poznámku, ale nechci aby v tom kolega Baxa jako předseda podvýboru pro kulturu byl sám.
Já myslím, že je potřeba se tady hlasitě ozvat. Kultura je svým způsobem otloukánek. Když se podíváme na tvorbu státního rozpočtu, tak to bohužel tak často působí. Žádný ministr kultury to v tomto smyslu nemá jednoduché a já myslím, že je potřeba i v této situaci, kdy se tady trošku selektivně řeší, který segment veřejného života, společenského života bude teď nějakým způsobem limitován v důsledku vládních opatření proti covidu, tak se kulturní obce zastat. Zastat se divadel, zastat se orchestrů. Nejenom že tady skutečně mně úplně rozum nebere, jaký je rozdíl mezi činohrou, kde často jsou velmi hlasité dialogy blízko sebe a podobně, a operou a operetou. To jsou věci, které samozřejmě musí sdělit a vysvětlit epidemiologové, jestli tady nějaké rozdíly jsou, nebo nejsou. Ale ministr kultury Zaorálek ještě v minulých dnech velmi důrazně připomínal skutečnost a fakt, že to nejsou kulturní instituce, kde by se šířil COVID-19, že tam naopak - a že to je doloženo čísly - to šíření je naprosto minimální. Přesto dneska slyšíme, že i na oblast kultury ty dopady budou velmi razantní.
A když tady máme pana vicepremiéra Havlíčka, chtěl bych opravdu poprosit o nějakou informaci, jestli ta druhá výzva COVID - Kultura je už nějakým způsobem zadministrována, protože v té první výzvě bylo podáno nějakých, myslím, lehce přes sto žádostí. Bylo čerpáno naprosté minimum těch finančních prostředků. A pokud tady dojde k dalším restriktivním opatřením, tak si myslím, že je potřeba skutečně na to být připraven, nereagovat ex post, ale i dopředu, s jasnými termíny, s jasnou možností finanční kompenzace kulturním institucím. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan ministr chce reagovat. Prosím.
Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Ano, ta výzva číslo dvě se připravuje s podnikatelskou obcí v kultuře řádově už asi jeden měsíc. Jinak i tu první výzvu si připravovali víceméně z valné části aktéři v oblasti kultury, a jakkoli se to může zdát jednoduché, není triviální dát dohromady výzvu, kde budou uspokojeni hudebníci, divadelníci, provozovatelé malých klubů, provozovatelé festivalů atd. A dělat tady desítky různých výzev nedává smysl. To znamená ano, zahrnulo se to do jedné výzvy.
Taky je třeba vnímat to, že ta výzva se připravovala někdy začátkem července, v době, kdy se divadla a některé aktivity tohoto charakteru už rozjížděly. To znamená, nebyl tam tak velký tlak na to, aby to bylo přehnané v tom slova smyslu, že by se proplácelo kdeco. Mezitím se situace vyvinula do té podoby, že vidíme, že kultura se stále nerozjíždí, takže bude výzva číslo dvě. V zásadě je připravena, ale dotahují se tam ještě některé administrativní věci. Jinak administrativně není složitá, je to celkem jednoduchá věc, ale pochopitelně není jednoduché v oblasti kultury umět proplácet výdaje, protože ony nejsou spojeny pouze s tím, jaké měli náklady nebo jaké dané náklady jsou v dané chvíli. Oni mají problém s tím, že mají ušlé zisky. A to je samozřejmě ten problém, který tam vzniká. To znamená naformulovat to tak, aby se to dalo něčím hmatatelným podložit, není vůbec triviální záležitost, pracuje se na tom už několik dní, možná dokonce i týdnů, a přibližně v polovině října by se to mělo spustit.
I když nejsem epidemiolog a chraň bůh, abych se pouštěl do té diskuse, když vidím, že každý se k té epidemii vyjadřuje, tak přesto ten dotaz, který jste měl vy (k poslanci Výbornému), jaký je rozdíl mezi tím, když někdo sedí v divadle, a když sedí dejme tomu na nějakém koncertě, tak jsme pochopitelně dneska měli i vůči panu ministru Prymulovi. Odpověď byla jasná a jednoduchá. Počet těch, kteří se nakazili v rámci přenosu v rámci např. divadla, je naprosté minimum. Počet těch, kteří se nakazili v rámci třeba koncertů, v rámci hudebního díla, kdy se tedy zpívalo, je výrazně větší. A není to krok, který se děje jenom v České republice, úplně stejně reagovalo třeba i Německo. Teď ale jenom cituji to, co říkal pan ministr zdravotnictví.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A poslední přihlášku do všeobecné rozpravy má paní poslankyně Richterová. Prosím.
Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. Já navážu na pana ministra co nejkonstruktivněji, protože citoval informaci, kde dochází k nákaze, co je to místo, kde je prokázáno, že ten přenos je nejčastější.
Je to první věc, kterou bych chtěla zdůraznit vám, pane ministře, jako bohužel jedinému zástupci vlády zde, a sice že zdůrazněním těchto čísel, nejenom obecné informace, protože to je nejčastější, ale jasnějších čísel se rapidně zvýší důvěra lidí v to, že se rozhodnutí vlády opírají o jasná data a že ta zaváděná opatření mají prostě oporu ve faktech.
A o co bych žádala. Na zdravotním výboru jsme měli alespoň náhled na členění nakažených lidí podle povolání a třeba na tom bylo naprosto zřejmé, která povolání tím, že mezi nimi je nejvíce nakažených - samozřejmě po nějaké úpravě na to, kolik osob obecně v populaci v tomhle povolání je - která jsou tedy rizikovější, kde k té nákaze dochází častěji. A to je jeden způsob, jak zvýšit důvěru, že ta opatření jsou důležitá a potřeba. A to je přesně to, o co žádáme. Stejně tak co se týče toho zpěvu, koncertů a podobně, tak je samozřejmě v dnešní situaci už jasné, že mnohé ty nákazy nemají zjištěný způsob přenosu, ale tam, kde to zjištěné je, to přinejmenším můžete použít jako konkrétní podpůrné argumenty.
Když to shrnu, v tom prvním bodě, který tady chci přednést a který za Piráty považujeme za nesmírně důležitý: zveřejňování co největšího množství informací, které ke svému rozhodování používáte, povede k větší důvěře veřejnosti v to, že opatření dávají smysl, a i k většímu dodržování těch opatření. A nakonec to dodržování je to, o co by vám mělo jít nejvíce. Proto tedy žádám nejenom to, co za Piráty považujeme také za důležité, a to třeba opravdu transparentní zveřejňování kapacit intenzivní péče, a to nejenom lůžek, ale zejména personálních kapacit zdravotníků. Protože zase tady může být zmíněno, že špuntem, tím blokátorem, v kapacitách u nás jsou karantény a onemocnění zdravotníků. Ale když to veřejnost uvidí na jasném čísle, tak to bude zase mnohem věrohodnější a srozumitelnější než jako obecná informace.***