(11.30 hodin)
(pokračuje Michálek)
Myslím si, že máme velkou příležitost se poučit. My jsme vlastně přišli s plánem Budoucnost řešíme teď v dubnu tohoto roku, kde jsme předvídali druhou vlnu, která přijde na podzim. Tehdy nás pan premiér odbyl, že strašíme. Ale mnohem užitečnější by bylo, kdyby se zasadil o velmi aktivní postoj a přípravu na tu druhou vlnu. A jsem rád, že v podstatě i z vašeho postoje jako ministra zdravotnictví vyplývá, že ta otázka skutečně byla relevantní a že je potřeba se jí zabývat a je potřeba ji řešit akčně.
To, co teď bude důležité, je, abychom nešli dlouhodobě z extrému do extrému, že na jednu stranu bude vláda dlouhou dobu nečinná, zejména jako třeba byla o prázdninách, a potom se dostaneme zase do extrémního stavu, kdy budeme zakazovat všechny akce nad deset osob ve vnitřních prostorách. To je samozřejmě druhý extrém, který teď bohužel, a já s vámi souhlasím, může být potřeba kvůli tomu, že se některé věci zanedbaly a došlo to do té situace, že máme takový počet nových nakažených, jaký máme. Nicméně z dlouhodobého hlediska tento přístup takzvanou šokovou terapií si myslím, že by měl být nahrazen řádným plánováním, aby v tom byl skutečně větší systém.
Takže bych chtěl poděkovat za váš věcný přístup, za to, že jste přišel sem do Poslanecké sněmovny, a poprosit, jestli byste mohl objasnit některé ty okruhy, o kterých jsem hovořil.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. V obecné rozpravě vystoupí pan poslanec Marek Výborný. Prosím, máte slovo.
Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, pane ministře školství, kolegyně, kolegové, rád bych se vyjádřil k tomuto bodu v několika ohledech. Dovolte mi nejprve tedy poděkovat panu ministrovi za to, že přišel do této Sněmovny a zcela bez nějakých emocí popsal tu situaci a opatření, se kterými přichází. Za to mu děkuji a přeji také, jak už to říkali kolegové, vše dobré, hodně sil a energie do práce, protože vím, že to není lehké, není to jednoduché.
Dovolte mi ale zmínit nejprve jednu věc, která vůbec nejde na vrub nového pana ministra, a to se týká de facto té přípravy krizové legislativy právě na tento podzim, na tu už na jaře mnohými předpokládanou druhou vlnu pandemie COVID-19. Byl jsem to já, který tady v červnu a v červenci apeloval na vládu a upozorňoval, že nelze tyto věci podcenit. Bohužel nezbývá mi dnes než říct, že došlo na má slova. Vláda zde už v květnu předložila prostřednictvím ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha zvláštní zákon, kterým jsme se měli připravit právě na podzim, protože to byl zákon omezený rokem 2020, ten takzvaný COVID 2020 pro případ té druhé pandemie. A ten zákon tady dodnes leží, protože vláda tu myšlenku opustila a neměla vůbec žádnou vůli ten zákon projednávat. Ten návrh nebyl dokonalý. Chyběly tam například pojistky ze strany právě Parlamentu, Poslanecké sněmovny. Ale já jsem k tomu měl připravené pozměňovací návrhy. Jsou uložené v systému. A kdyby ten zákon byl projednán, jak původně vláda zamýšlela v tom květnu, pan ministr by dneska měl v ruce možnosti, které by mohly znamenat třeba i to, že by v některých věcech nebylo potřeba vyhlašovat nouzový stav. Bohužel tomu dnes tak není.
Již tady několikrát byl zmiňován ten návrh novely ústavního zákona o bezpečnosti státu. No tak ta situace je taková, že s touto tezí přišel právě v reakci na tento zvláštní zákon COVID 2020 ministr vnitra Hamáček. Ano, samozřejmě ústavní zákon o bezpečnosti státu je nutné novelizovat právě v kontextu toho, že ty výzvy, které přicházejí s covidem, jsou zcela nové. Nicméně ten harmonogram, jak byl stanoven, bohužel už dnes není dodržen, protože ministr vnitra Jan Hamáček už na začátku září oznámil, že do konce září vláda návrh novely ústavního zákona projedná. Dneska je 30. září a není mi známo, že by se tak stalo. A on to tady říkal myslím pan místopředseda Okamura, že jsme ten návrh, který teď leží, ještě před jednáním vlády, tak jsme ho probírali na naší poslanecké komisi - stálé komisi pro Ústavu. To je sice pravda. Nicméně, a to je potřeba zdůraznit, není to jenom o tom obecném, protože ten návrh je do značné míry obecný, ani nelze nic moc očekávat od návrhu ústavního zákona, nebo novely ústavního zákona.
Tady je ale klíčová jiná věc. Tady je klíčová navazující novela krizového zákona. To je v zásadě ten prováděcí předpis. A tu jsme nikdo neviděli. Tu jsme nikdo neviděli. A také představa - a proto si myslím, že ta debata dnes je tady zbytečná. A já tímto skončím, pokud jde o tuto věc, protože to samozřejmě nepomůže řešit teď tu aktuální situaci. Ústavu tady nezměníme ve stavu legislativní nouze. Ústavu tady nezměníme v režimu § 90. To prostě není možné. A proto ta debata v tomto smyslu je zbytečná. Ten čas na přípravu krizové legislativy pro druhou vlnu pandemie jsme bohužel promeškali v květnu, červnu a červenci. Proto nezbývá teď nic jiného, než jít cestou, kterou vláda navrhuje.
Já tady určitě nepřicházím popírat potřebu vyhlášení nouzového stavu, protože skutečně si tady všichni vzpomeňme i na rozhodnutí soudu. Jsou určitá opatření, která nelze provádět v režimu pouze nařízení ministra zdravotnictví. Musí o tom rozhodovat celá vláda. Musí být případně opřena o nouzový stav samotný. Čili toto si myslím, že je v pořádku. A jenom bych velmi apeloval, a byl bych rád, kdyby se k tomu pan ministr i vyjádřil, aby vláda při vyhlášení nouzového stavu skutečně pamatovala na to, že je potřeba tam zdůvodnit nebo popsat ty mantinely, kam až vláda zamýšlí jít ve specifikaci omezování lidských práv a svobod a za jakým účelem, co je tím účelem omezení těch konkrétních práv a svobod občanů České republiky. Takže tolik, řekněme, k té krizové legislativě.
Potom mi dovolte několik poznámek, ono tady zaznívalo, a prosím také, aby na to případně reagoval pan ministr. Je potřeba razantním způsobem zlepšit tu komunikaci. Slova jako zatím, možná, buď ve středu, nebo v pátek, pak je z toho pondělí, a nevíme, jestli to opravdu bude pondělí, tak to prosím skutečně není, a ne vůči nám poslancům, ale vůči veřejnosti, vůči občanům České republiky, vůči rodičům, vůči učitelům, vůči zdravotníkům, vůči těm, kteří třeba chystají právě ty svatby a podobně, tak je potřeba býti konkrétní. Jsem rád, že se to zlepšuje, protože pan ministr tady už leccos před několika minutami upřesnil, takže už to začíná nabývat jistých jasných kontur, jaká ta opatření bude Ministerstvo zdravotnictví potažmo vláda navrhovat. Ale já bych chtěl velmi poprosit, aby ta komunikace skutečně byla jasná, včasná a přesná, protože jedině tak budeme schopni všichni společně bez ohledu na to, jestli se jedná o vládu, nebo opozici, dokázat apelovat vůči veřejnosti, aby ta opatření skutečně byla také respektována a dodržována.
A v posledním bodu mi dovolte se dotknout trochu obšírněji oblasti, která je podle mě zcela zásadní, a to je školství a vzdělávání. K tomu nakonec bude směřovat i ta má přihláška do podrobné rozpravy. Jsem přesvědčen o tom, a říkal jsem to už v průběhu léta, že musíme udělat maximum pro to, abychom udrželi pokud možno prezenční formu výuky. Distanční výuka je vždy pouze náhradou výuky prezenční. Vždycky to tak bylo, je a bude. A musíme pro to udělat maximum. ***