(11.20 hodin)
(pokračuje Michálek)
Já bych chtěl reagovat na vystoupení pana ministra tím, že bych předně ocenil, že Ministerstvo zdravotnictví zpracovalo typový plán epidemie pro respirační onemocnění. Chtěl bych připomenout, že to byla tato Poslanecká sněmovna, která dne 4. června na návrh opozice schválila, že se má takový typový plán zpracovat, a jde o dokument, který má v podstatě navazovat na aktualizaci plánů ke zvládnutí pandemie. Na Slovensku podobný materiál aktualizovali během prázdnin. Jsem rád, že i nám se to podařilo.
Za druhé bych chtěl ocenit, že pan ministr ve svých nových opatřeních využívá pandemický semafor a že tam, kde to je rozumné, je obsažena vazba na stupně pandemického semaforu. Zatím si myslím, že se to dosud nevyužívalo dostatečně, čímž právě často vznikal chaos. Ideální by samozřejmě bylo, aby od počátku každý věděl, jaká opatření fungují ve kterém stupni a aby stav na pandemickém semaforu odrážel naše nejlepší přesvědčení o projekci budoucího vývoje v daném regionu tak, aby ten semafor varoval před situací do budoucna a preventivně přijímal opatření, aby nedocházelo ke zhoršování dané situace.
Nyní bych chtěl přistoupit k několika dotazům na pana ministra a využít tak příležitost, že je s námi dnes v Poslanecké sněmovně.
Za prvé jsem se chtěl zeptat i v návaznosti na naše podněty, které jsme zasílali 18. 9., jestli vláda předtím, než přistupuje k nouzovému stavu, připravila nějaká opatření, řekněme pozitivní motivace, pro to, aby přitáhla mediky nebo další osoby do systému testování, případně trasování, tak aby byl posílen a zvládl budoucí hrozby vyčerpání kapacit příslušných systémů. Myslím si, že předtím, než se přistupuje k nouzovému stavu a pracovní povinnosti, by měly být vyčerpány jiné nástroje, například finanční motivace. Tím nechci jaksi kritizovat rozhodnutí o vyhlášení nouzového stavu, protože my jsme už toho 18. 9. uvedli, že vláda by měla přijmout akční opatření, a že pokud to bude z legislativního, právního hlediska potřeba, tak může přistoupit i k tomu, že vyhlásí některý krizový stav.
Druhý dotaz se týká fungování kroužků ve školách, jakým způsobem se s tím vláda vypořádá, protože přece jenom je to věc, která zajímá rodiče, a v některých případech ten počet osob je vyšší, než je hranice stanovená na deset osob ve vnitřních prostorách.
Třetí dotaz se týká komunikace. Chtěl jsem se zeptat, vážený pane ministře, jestli by bylo možné nastavit komunikaci tak, aby opozice mohla předávat svoje podněty pokud možno rychlým způsobem, neformálním způsobem. Předseda vlády sliboval opozici, že bude mít zástupce v krizovém štábu. To se nezrealizovalo, byli tam pouze neformálně přizváni, nebyli členové krizového štábu. Tady chci říct, že není možné házet všechny strany do jednoho pytle. Opravdu naši zástupci nejsou žádní popírači roušek, jak jsou politicky nálepkováni, ale měli jsme tam ekonomického experta pana docenta Matějku, který si myslím, že svým vhledem přispěl k tomu, aby se přijala některá vhodná ekonomická opatření. Myslím si, že ta komunikace v krizové době, kdy je potřeba reagovat v řádu dnů, se opravdu musí zrychlit, protože není možné, aby se podněty k řešení této naléhavé situace vyřizovaly tak, že za jedenáct dnů se přepošle e-mail. My jsme na to samozřejmě upozorňovali i neformálně telefonicky, taky máme číslo na mobil.
Pokud jde o další dotaz, vysoké školy, myslím si, že v tomto ohledu se přistoupilo k opatřením, která zásadním způsobem poškozují studenty vysokých škol tím, že je v podstatě úplně zavírají, a myslím si, jak jsem o tom mluvil na začátku, že bychom měli sledovat princip, že nechceme vypínat společnost, nechceme ji vypínat ani v oblasti vysokých škol a naopak chceme nacházet způsoby, které při zachování činnosti vysokých škol sníží epidemiologické riziko, to znamená umožnit výuku v nějakých menších skupinách, kde dojde k významnému poklesu hrozby šíření nákazy mezi studenty, ale přece jenom pokud přistoupíme už k tomu, že výuka bude probíhat distančně a výjimky budou stanoveny pouze pro zkoušky a případně praktickou výuku, tak to je velký zásah do standardního fungování vysokých škol, který skutečně může vést k tomu, že potom se u studentů bude muset výuka prodlužovat, a naopak, pokud budou pořád v uvozovkách zavření doma a budou si to muset nastudovat všechno z knížek, tak si nejsem jist, že ta situace bude dobrá pro jejich vzdělávání. Myslím si, že tady je lepší alternativa, že by se využily menší skupiny, u kterých to epidemiologické riziko není tak velké, a nebude docházet k vypínání společnosti.
Můj pátý dotaz se týká svateb, o kterých jste mluvil, s tím, že jste uvedl, že režim třiceti osob se bude aktivovat už od 19. října, tedy až od 19. října, to znamená, že to je v podstatě za delší dobu než nějakých čtrnáct dnů. A vyplývá z toho, že ten nouzový stav, který je potřebný k regulaci tohoto režimu, bude trvat poměrně dlouhou dobu. Čili tam jsem se chtěl zeptat, na jak dlouhou dobu se počítá s tím omezením, jak dlouho ten nouzový stav bude trvat, aby se tato opatření udržela. Což souvisí i s tím dotazem, který tady zazněl od předřečníka kolegy Farského, a to při současné prognóze dopadu epidemiologických opatření. Na to rovnou navážu, protože bych se rád za opozici zeptal a požádal o to, jestli byste nám mohli poskytnout ty materiály, ze kterých vycházíte, pokud jde o nějaké doklady epidemiologického dopadu navrhovaných opatření. Nejde nám samozřejmě o to, aby to bylo nějak rigorózně, řekněme, v PReview časopisech a podobně, což je možné pouze v některých případech. Nicméně rádi bychom znali aspoň nějakou orientační tabulku, ve které ministerstvo vyčísluje faktory epidemiologické hodnoty versus ekonomického dopadu, tak aby mohlo rozhodnout, která opatření jsou z hlediska nákladovosti pro společnost výhodná.
Další dotaz se týká jednoho z našich dalších podnětů, a to logistické podpory k zajištění zdravotnického materiálu pro český zdravotnický systém, pro sociální zařízení v krajích a podobně. Protože při poslední aktivaci nouzového stavu jsme se dostali do situace, že jsme byli v podstatě vázáni na pořízení zdravotnického materiálu z Čínské lidové republiky prostřednictvím velkých zakázek, tak jsem se chtěl zeptat, jestli je zpracován na Ministerstvu vnitra nebo pod Ústředním krizovým štábem systém tak, aby se mohli systému veřejných zakázek účastnit i čeští dodavatelé, aby tam byl prostě systém, ve kterém ministerstvo bude mít dlouhodobé nebo nějaké rámcové vztahy i s českými dodavatelskými firmami a bude moci zajistit zdravotnický materiál, pokud by se situace třeba i výrazně zhoršila za podmínek daných nouzovým stavem.
Předposlední dotaz, který bych rád položil, je, jestli v rámci zpracování typového plánu epidemie respiračních onemocnění se taky analyzovaly nejvýznamnější příčiny, kvůli kterým došlo k nečinnosti za tu dobu zejména kolem prázdnin, to znamená to, co už tady v Poslanecké sněmovně zaznělo několikrát, proč nebyla svolávána epidemiologická komise a tak dále, abychom se nedostali opět do situace, že se na nějaké, řekněme, formální záležitosti zadrhnou tak důležité věci, jako je činnost epidemiologické komise nebo Ústředního krizového štábu nebo vyřizování nebo zpracovávání podnětů opozice. ***