(15.10 hodin)
Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, vážený pane předsedající. Kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych se také vyjádřil k té dnešní probírané čtyřistašestnáctce, urychlení dopravní infrastruktury a infrastruktur liniových staveb i v jiných oblastech.
Pan ministr tady řekl hezkou větu, jak by si všichni přáli, aby se nám ty stavby dařily. Problém je v tom, že všichni si to nepřejí. To si řekněme na rovinu. To je prostě realita. A ti, co si to nepřejí, léta vítězili, protože nám tak zkomplikovali náš právní systém, že jsme vlastně nestavěli skoro vůbec nic, i když by ta vůle byla. Takže z toho jsou ty problémy, které i dnes vidíme. Mimochodem, řešili jsme tady senátní vratku a já jsem se dozvěděl, že část senátorů podala ústavní stížnost na návrh tohoto zákona. Takže i tady z hlediska, řekl bych, našich komor část jedné komory si nepřeje, aby tento zákon takto fungoval, a musím říct, že to je jejich právo a musí rozhodnout Ústavní soud. A vzhledem k tomu, že Ústavní soud už rozhodoval v okolních zemích, tak chci věřit tomu, že naši ústavní soudci vědí, o čem budou rozhodovat.
Co se týká rozšiřování té přílohy, seznamu, já jsem si vždycky myslel, že to bude menší problém, než to ve skutečnosti byl. Sami víte, jak jsme tady bojovali, někteří, o zařazení některých staveb do seznamu, případně o vyřazení. Já jsem původně měl takovou naivní představu, že ten seznam bude realistický na to, co chceme stavět v nejbližší době z této infrastruktury, a že ten seznam není dogma a že se bude vracet do pléna Poslanecké sněmovny k úpravám, protože tak k tomu jistě i do budoucna prostě dojde a dojít musí. Takže to jsem chtěl jenom říct, že to je ten boj, který tady dneska je i z hlediska obou komor.
Já chci uklidnit pana ministra, že my podpoříme obě verze z principu opatrnosti, aby prošla aspoň nějaká verze, protože chceme stavět infrastrukturu, infrastrukturální stavby, ale ještě jsem chtěl říct úplně něco jiného. Já musím říct jednu věc. Čtyřistašestnáctka proběhla díky dobré vůli představitelů politických klubů, těch, kteří se o to zajímali. Prošli jsme tím martyriem. Samozřejmě ve Sněmovně vždycky k těm úpravám dochází, pokud to není striktně z ministerstva napsáno tak, aby k těm důvodům nemuselo dojít.
Tady si myslím, že to je velké memento do budoucna, až se budou připravovat takovéto návrhy zákonů, které zásadním způsobem ovlivňují tady život v naší zemi, aby ta příprava byla poctivější, a tím nechci říct, že to proběhlo nějak jinak, aby byla poctivější, aby byla podstatně širší, a až to přijde do Sněmovny, abychom tady z toho návrhu zákona lidově, jak se říká, neudělali trhací kalendář. Takže to jsem chtěl říct, to je jedna věc.
Druhá věc, kterou je potřeba tady říct. Je to jenom zlomek práva, které potřebujeme pro výstavbu liniových staveb. Je to jenom zlomek práva. To si řekněme na rovinu. Abychom jsme se tady nebili v prsa a řekli jsme, udělali jsme pro to maximum a teď už to půjde samo. Nepůjde. A řeknu proč. Protože chybí nám samozřejmě kvalitní stavební zákon a tady vidím trošku problém v gescích těch různých ministerstev, protože tady samozřejmě na sebe narážejí různá ministerstva a jejich představy. A já vždycky říkám, a myslím to nadneseně, že nejlepší by bylo starý stavební zákon roztrhat, spálit, začít ho budovat nový na čistém stole. To je naivní představa, to prostě nebude. Víme, že existuje nějaká připravovaná varianta, která by měla přijít do Sněmovny. A jestli to zase přijde tak, že tam bude 350 pozměňovacích návrhů a z toho 150 jich napíše ministerstvo pro své vládní poslance, tak je to špatně. Nebude to fungovat. Řekněme si na rovinu, nebude to fungovat. A až tady bude ten stavební zákon, který je důležitý i pro tuhle čtyřistašestnáctku, tak moje první otázka bude - bude trvat stavební řízení kratší dobu než vlastní stavba? Pokud toto nebude ten stavební zákon splňovat, tak si nedělejme iluze, že to bude lepší.
A další věc. Mně se ten takzvaný polský model líbí, akorát je problém, že vlastně on začíná až po skončeném stavebním řízení. To stavební řízení vlastně probíhá přes úředníky Ředitelství silnic a dálnice, respektive přes pověřené stavební úřady, připravují to ti úředníci na ŘSD, a teprve až je to hotovo, mezitím samozřejmě běží tahle majetková vyrovnání podle čtyřistašestnáctky, tak stejně ten proces je strašně neobratný, strašně dlouhý. A já si myslím, že tady je potřeba říct a položit si zásadní otázku, jestli Ředitelství silnic a dálnic, tak jak je nastaveno, jestli je tím správným garantem územního a stavebního řízení, těch podkladů. Garantem těch podkladů. Já jsem vás tady upozorňoval, že v našem případě to trvalo 504 dní, podklady pro územní rozhodnutí, a já si myslím, že tohle je doba, která se dá využít úplně jinak, a mělo by se to systémově. Protože to není chyba jednoho ŘSD, nebo že by byli někde pomalejší a někde rychlejší. Podle mě je to systémová záležitost a stálo by za to zabývat se tím, zda ŘSD má být tím garantem přípravy těchto řízení. A samozřejmě pak je druhá otázka, jaké stavební úřady by měly toto řízení zadministrovat a uvést zdárně v život.
Takže chci říct na závěr svého krátkého vystoupení, že čtyřistašestnáctku podpoříme v obou podobách. Můj osobní názor je ten, že ta sněmovní verze je trošku lepší, musím zklamat kolegy senátory, ale na druhou stranu vůbec nic se nestane, pokud bude schválena i senátní verze. Nestane se fakt vůbec nic. A byl bych hrozně rád, aby nezapadla má slova o tom, jak to systémově dělat do budoucna, protože pokud to systémově nezměníme, tak to zrychlení nebude skoro vidět. Bude trochu vidět, ale bude nepatrné. A naše republika potřebuje zrychlení, dá se říci, skoro raketové.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí na faktickou poznámku pan poslanec Petr Pávek a je to zatím poslední přihláška. Ano, pan poslanec Mikuláš Ferjenčík z místa. Prosím, vaše dvě minuty.
Poslanec Petr Pávek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já vás jenom chci krátce informovat o tom, že klub Starostů a nezávislých bude hlasovat pro obě dvě verze. Můj krátký komentář k tomu je ten, že čtyřistašestnáctka je vzorová ukázka spolupráce napříč politickým spektrem. To se nám tady opravdu naprosto a zcela výjimečně podařilo domluvit, odpracovat a prosadit. Domnívám se, že ta senátní vratka navzdory některým slabým místům, jako je například určení toho trvalého bydliště, přináší zlepšení, zahrnuje do toho i ty stavby, se kterými jsme nepočítali, protože jsme byli zahleděni příliš do těch infrastrukturních, tzn. do dálnic a do železnic. Domnívám se, že ty přivaděče k těm dálnicím skutečně přináležejí, a domnívám se, že i vodovodní řady, vodovodní stavby v době, kdy se skloňuje sucho zleva doprava, mají právo na to spatřit světlo světa, a tím pádem být tedy do toho zákona zahrnuty.
Takže jenom znovu shrnuji, my podpoříme obě dvě verze a děj se vůle boží. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí pan poslanec Mikuláš Ferjenčík, zatím poslední přihláška. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já tady nechci kazit všeobecné nadšení, nicméně my jsme asi jediný klub v této Sněmovně, který ho nesdílí. My si prostě myslíme, že to je spíš příklad selhání státu, který není schopný stavět stavby v rámci stávající legislativy, typicky kvůli tomu, že ty organizace, co je stavějí, nefungují, jak mají. A protože nejsme schopni tenhle problém vyřešit na manažerské úrovni, na úrovni řízení těch organizací, podávání projektů v takovém stavu, aby byly v souladu se zákonem a obstály u stavebních úřadů, tak v reakci na to, že tohle není schopna vláda zařídit, se postupuje cestou takového legislativního buldozeru, který převálcuje i nějaké věci, které by převálcované být neměly, jako třeba právě to právo na majetek. Podle nás je to prostě na hraně. A já si myslím, že je to spíš za tou hranou toho, co je adekvátní, a že je potřeba podívat se skutečně na důvody toho obrovského zpoždění, které u těch staveb nastávají. A podle nás ten zákon neřeší jádro toho problému, ale jenom si politici snaží zjednodušit život, ale odnesou to práva občanů.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní na faktickou poznámku zareaguje pan poslanec Ivan Adamec. Mezitím přečtu omluvu. Pan poslanec Ondřej Polanský se omlouvá ve dnech 29. 9. až 2. 10. z rodinných důvodů. Pane poslanče, vaše dvě minuty. ***