(Jednání pokračovalo ve 14.30 hodin.)
Předseda PSP Radek Vondráček: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, budeme pokračovat dle schváleného pořadu schůze. Na úvod přečtu dodatečnou omluvu, omlouvá se paní ministryně Jana Maláčová z pracovních důvodů dnes od 14.30.
Dalším bodem dnešního pořadu jednání jsou
490.
Ústní interpelace
které jsou určeny předsedovi vlády ČR, vládě ČR a ostatním členům vlády. Dnes bylo za účasti ověřovatele vylosováno pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace nejprve na předsedu vlády Andreje Babiše v čase od 14.30 do 16.00, na ostatní členy vlády pak od 16 do 18 hodin. Seznamy poslanců vám byly rozdány do lavic, tak jak byli vylosováni. Upozorňuji všechny poslance a interpelované členy vlády, že pokud budou vyčerpány interpelace na předsedu vlády, bude ihned zahájen blok interpelací na ostatní členy vlády.
Já nyní dávám slovo paní poslankyni Heleně Langšádlové - která byla sice vylosována původně na druhém místě, ale paní poslankyně Zahradníková vzala zpět svoji interpelaci - a poprosím, aby přednesla ústní interpelaci na předsedu vlády ČR Andreje Babiše. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Helena Langšádlová: Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážený pane premiére, možná si vzpomínáte, před měsíci jsem iniciovala vznik, zřízení komise pro hybridní hrozby a jsem přesvědčena, že v tuto chvíli čelíme i jedné hybridní hrozbě v podobě masivního šíření dezinformací o covidu. Má to mnoho podob. Na jedné straně se šíří informace, že je to vlastně taková chřipka, že vůbec o nic nejde. Na druhé straně se šíří dezinformace, ve kterých se zveličuje problém covidu, šíří se dezinformace o tom, že při testování vám vloží čip do krku, i o tom, že je to celosvětové spiknutí bohatých a mocných, že je to zájem jenom farmaceutických firem a že to očkování celé bude podvrh. Opravdu všechny tyto dezinformace jsou velkým rizikem v tom, abychom krizi covidovou zvládli, protože v minulosti dezinformace možná způsobovaly nějaké ovlivňování politického rozhodování ve volbách, v referendech v Evropě, ale v tuto chvíli ohrožují naše zdraví. Protože ve chvíli, kdy se šíří takové množství dezinformací, výrazně se zhoršuje vlastně to, aby se lidé v tom, co se děje, orientovali.
Takže jsem se vás chtěla zeptat, jakým způsobem vypadá strategická komunikace státu v oblasti covidu. Strategická komunikace, k tomu patří i to, že budete vědět, jak komunikovat ty dezinformace, tak jak se šíří.
Kdy bude podpořena koncepce občanského vzdělávání? Součástí koncepce občanského vzdělávání, a je to usnesení vlády z roku 2016, je i výchova ke kritickému myšlení a mediální gramotnosti. Když se podíváte i na dokument, který se týká na evropské úrovni boje s dezinformacemi v souvislosti s covidem, pane premiére, prosím, podívejte se na to, tak je tam i výzva k fact-checkingu. My musíme umět vysvětlovat lidem, co je pravda a co je lež. (Upozornění na čas.)
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Prosím, slovo má předseda vlády Andrej Babiš.
Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Takže dobrý den, vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci. Děkuji za ten dotaz. Ano, je to určitě velké téma. A je pravda, že Evropská unie vydala na základě probíhající pandemie dokument, společné sdílení Evropskému parlamentu, Evropské radě, hospodářskému a sociálnímu výboru a výboru regionů, ten dokument se jmenuje Boj proti dezinformacím o COVID-19, pravda a mýty. Tento materiál si k projednání vybral jak příslušný výbor Senátu, tak Poslanecké sněmovny.
Evropská unie vydala toto sdělení v reakci na infodemii neboli fenomén šíření nadměrného množství informací o problému, který ztěžuje nalezení řešení, která pandemie COVID-19 doprovází, jelikož rozsah možného dopadu v šíření dezinformací na zdraví občanů a stabilitu společnosti nicméně vyžaduje, aby se v úsilí o posílení boje proti dezinformacím pokračovalo. V důsledku přijatých opatření omezila velká část společnosti osobní kontakt a více využívala sociální média či on-line platformy, kde dochází k šíření velkého množství dezinformací. Vzhledem k tomu, že COVID-19 představuje úplně nový vir, jehož charakteristika je postupně objevována, se nedostatečné znalosti ukázaly být ideální živnou půdou pro šíření nepravdivých a zavádějících argumentů a informací.
Evropská unie na hrozbu zareagovala, když v březnu 2020 spustila zvláštní webovou stránku, která se zabývá nepravdivými tvrzeními souvisejícími s COVID-19, podporuje věrohodný obsah a pomáhá rozlišovat mezi fakty a fikcí. Na potřebě aktivně reagovat na dezinformace související s šířením onemocnění COVID-19 se shodli rovněž ministři zahraničí během neformálního jednání v dubnu letošního roku. K rozhodné akci v této oblasti ze strany Evropské unie také vyzval Evropský parlament. Například dezinformace a zavádějící informace v souvislosti s možnou očkovací látkou na COVID-19 se nadále úspěšně šíří a pravděpodobně povedou k tomu, že zavádění očkovacích látek, jakmile budou k dispozici, bude obtížnější.
Sdělení Evropské unie uvádí konkrétní příklady z dezinformačních kampaní vedených v souvislosti s pandemií COVID-19, analyzuje diskutovanou problematiku a navrhuje několik řešení, která Evropská komise přijme spolu s vysokým představitelem Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. Česká republika si je dlouhodobě vědoma negativních efektů plynoucích z masivního šíření dezinformací v on-line prostoru a podporuje společně koordinovaný přístup Evropské unie v této věci. Klíčové oblasti, na něž je nutné se zaměřit, jsou strategické komunikační kapacity, spolupráce v rámci Evropské unie, spolupráce s třetími zeměmi a mezinárodními partnery, větší transparentnost on-line platforem, zajištění svobody projevu, postavení a zvyšování informovanosti občanů a v neposlední řadě též ochrana veřejného zdraví a práv spotřebitelů.
V České republice nebyly během pandemie COVID-19 zaznamenány organizované dezinformační kampaně, pouze individuální případy šíření dezinformací, které byly šířeny prostřednictvím sociálních sítí či řetězových e-mailů. Z velké části šlo o již tradiční dezinformační kanály. Z pohledu Ministerstva zdravotnictví jsou zvláště závažným problémem dezinformace a mýty spojené s vakcínami na COVID-19. Ačkoliv není vakcína ještě komerčně dostupná, společností se šíří zavádějící a neověřené informace o její škodlivosti či neúčinnosti. Tyto mýty mohou představovat velmi vážný problém, neboť jakákoliv diskreditace vakcinačních programů je pro ochranu veřejného zdraví zcela zásadní.
Ministerstvo zdravotnictví tak v průběhu pandemie pravidelně vyzývalo občany, aby se nespoléhali na neověřené informace, které se vyskytují na sociálních sítích. Ke komunikaci jsme využívali a stále využíváme i sociální sítě, které jsou pro řadu občanů nejsnadněji přístupným zdrojem informací. Uvítali jsme, že řada sociálních sítí přikročila se samoregulací zveřejňování informací, jakkoliv jsou tyto stálé relativně nekoordinované. Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s ÚZIS vytvořilo také zvláštní webové stránky, na kterých jsou nejen zveřejňována veškerá přijatá opatření, ale také rady a doporučení pro občany i zdravotnické profesionály. Tyto webové stránky jsou také důležitým zdrojem informací pro média, která o pandemii informují (upozornění na čas) v neobvykle vysoké míře. ***