Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Radek Vondráček)

490.
Ústní interpelace

které jsou určeny předsedovi vlády ČR, vládě ČR a ostatním členům vlády. Dnes bylo za účasti ověřovatele vylosováno pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace nejprve na předsedu vlády Andreje Babiše v čase od 14.30 do 16.00, na ostatní členy vlády pak od 16 do 18 hodin. Seznamy poslanců vám byly rozdány do lavic, tak jak byli vylosováni. Upozorňuji všechny poslance a interpelované členy vlády, že pokud budou vyčerpány interpelace na předsedu vlády, bude ihned zahájen blok interpelací na ostatní členy vlády.

Já nyní dávám slovo paní poslankyni Heleně Langšádlové - která byla sice vylosována původně na druhém místě, ale paní poslankyně Zahradníková vzala zpět svoji interpelaci - a poprosím, aby přednesla ústní interpelaci na předsedu vlády ČR Andreje Babiše. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážený pane premiére, možná si vzpomínáte, před měsíci jsem iniciovala vznik, zřízení komise pro hybridní hrozby a jsem přesvědčena, že v tuto chvíli čelíme i jedné hybridní hrozbě v podobě masivního šíření dezinformací o covidu. Má to mnoho podob. Na jedné straně se šíří informace, že je to vlastně taková chřipka, že vůbec o nic nejde. Na druhé straně se šíří dezinformace, ve kterých se zveličuje problém covidu, šíří se dezinformace o tom, že při testování vám vloží čip do krku, i o tom, že je to celosvětové spiknutí bohatých a mocných, že je to zájem jenom farmaceutických firem a že to očkování celé bude podvrh. Opravdu všechny tyto dezinformace jsou velkým rizikem v tom, abychom krizi covidovou zvládli, protože v minulosti dezinformace možná způsobovaly nějaké ovlivňování politického rozhodování ve volbách, v referendech v Evropě, ale v tuto chvíli ohrožují naše zdraví. Protože ve chvíli, kdy se šíří takové množství dezinformací, výrazně se zhoršuje vlastně to, aby se lidé v tom, co se děje, orientovali.

Takže jsem se vás chtěla zeptat, jakým způsobem vypadá strategická komunikace státu v oblasti covidu. Strategická komunikace, k tomu patří i to, že budete vědět, jak komunikovat ty dezinformace, tak jak se šíří.

Kdy bude podpořena koncepce občanského vzdělávání? Součástí koncepce občanského vzdělávání, a je to usnesení vlády z roku 2016, je i výchova ke kritickému myšlení a mediální gramotnosti. Když se podíváte i na dokument, který se týká na evropské úrovni boje s dezinformacemi v souvislosti s covidem, pane premiére, prosím, podívejte se na to, tak je tam i výzva k fact-checkingu. My musíme umět vysvětlovat lidem, co je pravda a co je lež. (Upozornění na čas.)

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Prosím, slovo má předseda vlády Andrej Babiš.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Takže dobrý den, vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci. Děkuji za ten dotaz. Ano, je to určitě velké téma. A je pravda, že Evropská unie vydala na základě probíhající pandemie dokument, společné sdílení Evropskému parlamentu, Evropské radě, hospodářskému a sociálnímu výboru a výboru regionů, ten dokument se jmenuje Boj proti dezinformacím o COVID-19, pravda a mýty. Tento materiál si k projednání vybral jak příslušný výbor Senátu, tak Poslanecké sněmovny.

Evropská unie vydala toto sdělení v reakci na infodemii neboli fenomén šíření nadměrného množství informací o problému, který ztěžuje nalezení řešení, která pandemie COVID-19 doprovází, jelikož rozsah možného dopadu v šíření dezinformací na zdraví občanů a stabilitu společnosti nicméně vyžaduje, aby se v úsilí o posílení boje proti dezinformacím pokračovalo. V důsledku přijatých opatření omezila velká část společnosti osobní kontakt a více využívala sociální média či on-line platformy, kde dochází k šíření velkého množství dezinformací. Vzhledem k tomu, že COVID-19 představuje úplně nový vir, jehož charakteristika je postupně objevována, se nedostatečné znalosti ukázaly být ideální živnou půdou pro šíření nepravdivých a zavádějících argumentů a informací.

Evropská unie na hrozbu zareagovala, když v březnu 2020 spustila zvláštní webovou stránku, která se zabývá nepravdivými tvrzeními souvisejícími s COVID-19, podporuje věrohodný obsah a pomáhá rozlišovat mezi fakty a fikcí. Na potřebě aktivně reagovat na dezinformace související s šířením onemocnění COVID-19 se shodli rovněž ministři zahraničí během neformálního jednání v dubnu letošního roku. K rozhodné akci v této oblasti ze strany Evropské unie také vyzval Evropský parlament. Například dezinformace a zavádějící informace v souvislosti s možnou očkovací látkou na COVID-19 se nadále úspěšně šíří a pravděpodobně povedou k tomu, že zavádění očkovacích látek, jakmile budou k dispozici, bude obtížnější.

Sdělení Evropské unie uvádí konkrétní příklady z dezinformačních kampaní vedených v souvislosti s pandemií COVID-19, analyzuje diskutovanou problematiku a navrhuje několik řešení, která Evropská komise přijme spolu s vysokým představitelem Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. Česká republika si je dlouhodobě vědoma negativních efektů plynoucích z masivního šíření dezinformací v on-line prostoru a podporuje společně koordinovaný přístup Evropské unie v této věci. Klíčové oblasti, na něž je nutné se zaměřit, jsou strategické komunikační kapacity, spolupráce v rámci Evropské unie, spolupráce s třetími zeměmi a mezinárodními partnery, větší transparentnost on-line platforem, zajištění svobody projevu, postavení a zvyšování informovanosti občanů a v neposlední řadě též ochrana veřejného zdraví a práv spotřebitelů.

V České republice nebyly během pandemie COVID-19 zaznamenány organizované dezinformační kampaně, pouze individuální případy šíření dezinformací, které byly šířeny prostřednictvím sociálních sítí či řetězových e-mailů. Z velké části šlo o již tradiční dezinformační kanály. Z pohledu Ministerstva zdravotnictví jsou zvláště závažným problémem dezinformace a mýty spojené s vakcínami na COVID-19. Ačkoliv není vakcína ještě komerčně dostupná, společností se šíří zavádějící a neověřené informace o její škodlivosti či neúčinnosti. Tyto mýty mohou představovat velmi vážný problém, neboť jakákoliv diskreditace vakcinačních programů je pro ochranu veřejného zdraví zcela zásadní.

Ministerstvo zdravotnictví tak v průběhu pandemie pravidelně vyzývalo občany, aby se nespoléhali na neověřené informace, které se vyskytují na sociálních sítích. Ke komunikaci jsme využívali a stále využíváme i sociální sítě, které jsou pro řadu občanů nejsnadněji přístupným zdrojem informací. Uvítali jsme, že řada sociálních sítí přikročila se samoregulací zveřejňování informací, jakkoliv jsou tyto stálé relativně nekoordinované. Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s ÚZIS vytvořilo také zvláštní webové stránky, na kterých jsou nejen zveřejňována veškerá přijatá opatření, ale také rady a doporučení pro občany i zdravotnické profesionály. Tyto webové stránky jsou také důležitým zdrojem informací pro média, která o pandemii informují (upozornění na čas) v neobvykle vysoké míře.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji předsedovi vlády. A paní poslankyně má zájem o položení doplňující otázky.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Děkuji. Pane premiére, vy jste mi citoval tady z těch dvou dokumentů. Já jsem zpravodaj, já je znám. Ale já jsem se ptala na strategickou komunikaci státu a Ministerstva zdravotnictví. Jestli alespoň využíváte tady ty dokumenty Ministerstva vnitra, je to příručka pro boj s dezinformacemi. Jestli budete tak hodní a budete dělat nějaký fact-checking, aby si lidé mohli vůbec ověřovat, co pravda je a co pravda není. Ostatně taky to, ptala jsem se, jestli bude už ta strategie občanského vzdělávání, což je úkol vlády z roku 2016. Součástí toho je i výchova ke kritickému myšlení a k mediální gramotnosti. Takhle opravdu ta společnost se rozkládá. Vede to k tomu, že část veřejnosti, a nepřispívají k tomu některá rozhodnutí vlády, zkrátka těm dezinformacím věří, a pak ta opatření, která v tuto chvíli jsou důležitá, zkrátka nerespektují. Děje se to i v jiných zemích, ale u nás mimořádně masívně.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Slovo má pan předseda vlády.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: No tak já vám samozřejmě rozumím, ale řekněme si o tom viru, co se vlastně tady v tom mediálním prostoru děje od různých těch vystoupení. Ten vir nikdo nezná. Strašně moc lidí a odborníků se k tomu vyjadřuje, i lékaři, kteří nejsou epidemiologové. Máme tady popírače roušek, mohu tady přečíst ten jejich seznam. Potom máme samozřejmě odborníky, kteří naopak. Já jsem o tom přesvědčen, že tu první vlnu jsme zvládli díky povinnému nošení roušek i na veřejnosti, nejenom ve vnitřních prostorech. Takže ano, máme tady různé biology, kteří tady dávají katastrofické scénáře. I sami epidemiologové, profesor Beran a profesor Prymula, kteří seděli společně v kanceláři několik let, mají na to jiný názor. I na karanténu pro sportovce, i na karanténu celkově. A každá ta část toho problému covidu, roušky, testování, koho testovat, koho netestovat, koho do karantény. Když se podíváme na názory kliniků, infektologů, šéfů infekčních klinik, takže takto, ohledně léků. Ano, měli jsme tady Plaquenil, říkali, že jak to bude skvělé. Zjistili, že to nefunguje. Ten Remdesivir údajně funguje. Ano, Ministerstvo zdravotnictví se snaží. Snaží. Samozřejmě má na to plno -

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Váš čas, pane premiére. Děkuji. S další interpelací vystoupí paní poslankyně Jarošová. Připraví se pan poslanec Čižinský. Prosím.

 

Poslankyně Monika Jarošová: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, chci se optat na letošní skokové zdražení potravin a zejména pak ovoce a zeleniny, a to v zemi, která byla kdysi soběstačná jak v průmyslu, tak v zemědělství a která se toho všeho za posledních 30 let postupným rozprodáváním vzdala včetně vody. Pod hesly Patříme na Západ jsme přišli o svou soběstačnost a proměnili se v nesoběstačnou montovnu a odbytiště šuntů.

Pane premiére, chci se zeptat, kdy bude líp. Je tím myšlen snad stav, kdy se lidem znehodnocují jejich úspory? Když dostanou přidanou za velké slávy tisícikorunu a v obchodě pak nechají jednou tolik? Máme si zvykat na další zdražování s tím, že ty nejhorší ekonomické dopady ještě přijdou, nebo vidíte budoucnost nadějněji třeba v podpoře potravinové soběstačnosti naší země? Jak se stavíte, pane premiére, k novele zákona o potravinách a návrhu na postupné zvyšování podílu českých potravin na našem trhu? A proč vlastně máme nejvyšší míru inflace a velmi drahé potraviny? Mě by zajímalo, kde se stala chyba. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. A slovo má předseda vlády.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Tak já začnu odpovědí na tu poslední otázku. No kde se stala chyba? No tak chyba se stala asi na počátku. Chyba se stala, že jsme dovolili cizincům kupovat půdu. Například Maďaři a Poláci to nedovolili. Že jsme nepochopili, co to je zemědělsko-potravinová vertikála. Že jsme si řekli, že si všechno dovezeme. Bylo řečeno. Proto tady máme nejvyšší koncentraci řetězců z celé Evropy na počet obyvatel. A asi i proto, že zemědělci nejsou nějaký, nemají takový (nesrozumitelné) potenciál. Já jsem minule mluvil o Francii, kde je ten Salon de l´agriculture, to je největší politická akce, a říkal jsem, že tam je až 20 %, ale asi jsem se spletl, protože jeden novinář mě opravil, je to 10 % voličů ve Francii, v Polsku a... A protože zkrátka to zemědělství nemělo podporu, ani to potravinářství. Tady není žádný významný investor ze zahraničí do potravinářství. Přišli jenom Francouzi nebo Italové, kteří vlastně tady efektivně vyrobí nějaké sýry a parmazán. Vyvážíme 30 % mléka, abychom dováželi 50 % másla. Takže ano, to jsme podcenili a zkrátka taková byla koncepce, taková byla filozofie.

No a co s tím uděláme? No tak samozřejmě to dneska velice rychle napravit je jako problém, protože dneska už ani v tom vepřovém nejsme soběstační, takže se dováží 60 %. Teď tady někde v Evropě ještě hrozí prasečí mor a tak dále. Takže já vám rozumím. Ovocnářství, zelenina, máme jenom 30 %.

A proč teď ty ceny stoupají? No tak proto, že vlastně ovoce a zelenina se produkují hlavně v zemích, které byly nejvíce postižené COVID-19. To znamená Itálie, Španělsko. A zkrátka ty dovozy nestačí pokrýt poptávku. A to je asi ten důvod. Já samozřejmě to neznám. Samozřejmě co se týká té inflace, no tak ta samozřejmě je i dána celkově v těch zemích, které mají růst a bohatnou, tak ta koupěschopná síla obyvatel se zvýšila a to je také jeden z důvodů. A taky proto jsme i například navrhovali ten jednorázový příspěvek pro důchodce v tomto roce z rozpočtových důvodů, protože skutečně ten jejich spotřební koš poprvé převýšil ten spotřební koš normálních domácností.

Takže... mně píšou lidi občas, proč nezařídíme nějaké ceny. Ale my nejsme schopni to zařídit. My jako vláda nebo rezorty nejsme schopni tohle zrealizovat. Tady byla velká debata o snížení DPH, ale to snížení DPH by zase jenom skončilo u těch řetězců. A že by se to nepromítlo do cen pro lidi. Máme tady problém těch akcí, kde v podstatě taky vlastně to je samozřejmě strategie, že řetězec koupí něco za deset, prodává to za pět, aby nalákal ty zákazníky, kteří si tam potom nakoupí všechno. No a o tom taky byla debata. Ale to je samozřejmě především role potravinářské komory a možná zemědělství.

Takže my tady máme někde asi zaparkován ten zákon dvojí kvality potravin, co předložil pan Toman, ale asi jste to ještě neprojednávali, protože projednáváte stále COVID-19. Takže...

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Váš čas, pane premiére. Děkuji. Ptám se paní poslankyně, zda má zájem o položení doplňující otázky.

 

Poslankyně Monika Jarošová: Pane premiére, já jsem ráda, že mi rozumíte, ale to nestačí. Ty lidi to pak odnesou v obchodech vysokými cenami. Je potřeba udělat maximum pro to, abychom byli zase soběstační, jako jsme byli. Já vím, že ceny dovážených komodit nemůžeme ovlivnit, ty si ovlivňuje trh, ale co ovlivnit lze a je zcela v rukou vlády, je zajištění soběstačnosti při výrobě základních potravin. Myslím si, že navrácení potravinové soběstačnosti do rukou našich pěstitelů, chovatelů, zpracovatelů a výrobců by mělo být pro odpovědnou vládu prioritou číslo jedna.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Rychle, než pan premiér přijde k mikrofonu, přečtu omluvu pana ministra Petříčka, který se omlouvá dnes od 14.30 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů. Pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Já vám rozumím. Doporučil bych vlastně velice jednoduchou věc. Víte, my důchodci jsme kdysi chodili do zahrad, a ne do řetězců o víkendu. Tak zkuste už konečně tady schválit ten zahrádkářský zákon. Neřešte stále COVID-19. Už jste na tom strávili asi 15 hodin. Jo? Dneska i mladí lidé mají zájem o zahrady. Je plno lidí, kteří si pěstují zeleninu, ovoce, takže to by bylo super, kdybyste to tady konečně schválili. Máte asi 300 zákonů v řadě, tak místo toho, že tady je plno epidemiologů, zkuste tohle. To by byl určitě velký krok ve prospěch soběstačnosti. Kdysi to tak bylo.

Určitě je to spíš otázka na pana ministra Tomana, jakým způsobem to podpoří, ale jsou některé věci, například chov prasat, který... Neumím si představit, že by někdo někde ještě povolil u nás nějaký prasečák. To si myslím, že je absolutně vyloučeno. Ale myslím si, že bychom se měli soustředit na věci, které jsou pro naše zdraví, a to je ovoce a zelenina. A samozřejmě v tomhle směru, myslím si, že pan ministr Toman i koná. Ale bylo by dobré, kdybyste ho na to interpelovala vlastně zvlášť, protože já se omlouvám, ale neznám ty detaily. Jinak vám rozumím, ale samozřejmě dneska jsme v jiné době než hned po revoluci, kdy samozřejmě bylo jednodušší realizovat tyhle věci. Nemluvě o tom, že i ti, kteří mají tu zeleninu nebo ovoce, tak nemají lidi. Nemají lidi. Přes covid jsme stále řešili, aby sem mohli přijít Ukrajinci a další (upozornění na čas), protože i když máme nejnižší nezaměstnanost, tak nemá kdo pracovat.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. S další interpelací vystoupí poslanec Čižinský. Připraví se poslanec Lipavský.

 

Poslanec Jan Čižinský: Skvělá rada: Je to drahé, tak si to vypěstujte. Ale teď na jiné téma.

Pane premiére, obracím se na vás ohledně situace desítek až stovek nesezdaných párů tvořených partnery různé státní příslušnosti, které rozdělilo omezení cestování po začátku koronavirové epidemie a kteří se už několik měsíců nemohou setkat. Byla sice přijata výjimka z cestovních omezení, které ale mohou využít jen nesezdané páry ze zemí bez vízové povinnosti, a navíc ty, které spolu mají dítě. Výjimka se navíc vztahuje jen na české občany a vyloučeni jsou všichni rezidenti včetně těch z Evropské unie, což si myslím, že je v rozporu s právem Evropské unie.

Partneři českých občanů ze zemí mimo Unii zase nemohou získat schengenské vízum. Ministerstvo zahraničních věcí na dotazy uvádí, že vydávat víza nelze kvůli ochranným opatřením Ministerstva zdravotnictví. Ministerstvo zdravotnictví, pokud vím, v této věci nereaguje vůbec.

Vžijme se do situace těchto nešťastných lidí, kteří jsou od sebe po měsíce nuceně odloučeni, ačkoliv jsou ochotni nechat se testovat a zůstat v karanténě tak dlouho, jak to bude nutné. Láska není turistika. Podle toho bychom měli na situaci těchto párů pohlížet. Dohlédněte prosím na koordinaci mezi dotčenými ministerstvy a na to, aby se problému skutečně věnovala. Je na čase, aby v řešení situace těchto lidí konečně nastal nějaký pozitivní posun a aby nebyli posíláni od čerta k ďáblu.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Slovo má předseda vlády Andrej Babiš.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuji za dotaz. V rámci toho stavu nouze jsem řešil vícero takových případů, a pokud vím, tak stávající situace je, že ochranné opatření Ministerstva zdravotnictví nyní umožňuje příjezd nesezdaného partnera nebo partnerky, a to za občanem nebo občankou České republiky. Takže pro umožnění příjezdu je nutná žádost na Ministerstvo zahraničních věcí, kam je v souladu s ochrannými opatřeními potřeba dodat doklady potvrzující trvalost vztahu. Návrh nového ochranného opatření, který tady bude dnes diskutován mezi Ministerstvem zdravotnictví, Ministerstvem vnitra a zahraničních věcí, počítá i s příjezdy partnerů - občanů Evropské unie, kteří mají v České republice pobyt delší než 90 dnů. Takže pro mě je to nová informace, ale pokud jste nespokojen s odpovědí, tak samozřejmě to určitě budu neprodleně o tom informovat kolegy z vlády.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Čižinský: Děkuji. Musím tedy říct, že tahle ta odpověď mě překvapuje. Já jsem se s tou interpelací nijak netajil, poslal jsem ten text předem i na Ministerstvo zdravotnictví i na Ministerstvo zahraničních věcí, a vy, pane premiére, tady nemáte pravdu. Prostě ti lidé nemohou přijet. Ta výjimka je jenom pro české občany, vyloučeni jsou všichni rezidenti včetně těch z Evropské unie, a ještě navíc musí to být ze zemí bez vízové povinnosti a musí mít spolu dítě. Ti ostatní jsou v tuto chvíli z toho vyloučeni. Mě by zajímalo, pojďme si dát nějaký termín, dokdy ta situace bude vyřešena.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Slovo má pan předseda vlády.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Když mi dáte ten váš papír a budu to mít přesně napsané, tak samozřejmě to můžu řešit. Co se týká interpelací, tak děkuju, dostávám to tak asi hodinu a půl před, protože v těchto dnech zkrátka od rána do večera řeším covid. Takže mám tenhle podklad, který jsem tady přečetl, vypracoval Zdeněk Chlupáč, nevím vůbec, kdo to je.

Já si to vezmu a pošlu to ministrům a určitě se jich na to zeptám co nejdříve a co nejdříve vám odpovím.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. S další interpelací vystoupí poslanec Lipavský. Připraví se poslankyně Šafránková.

 

Poslanec Jan Lipavský: Vážený pane premiére, chci se vás dnes zeptat na to, jak moc jste ochoten a připraven se zasadit o podporu lidských práv ve světě. V souvislosti s událostmi, které se od srpna odehrávají v Bělorusku, jste na svém twitterovém účtu napsal: "V Bělorusku se nesmí stát to, co se u nás stalo v roce 1968. Evropská unie musí být akční." Dále jste například přizval běloruského velvyslance, měl jste tam i jedno velmi emotivní vyjádření, věřím, že autentické. Cituji: "Díval jsem se teď na vícero videí z Běloruska, kde zbabělá agresívní policie mlátí bezbranné lidi. Je to neuvěřitelné zvěrstvo." Jenom podotknu, že tam bylo zabito asi pět demonstrantů během těch událostí.

Připravil jsem návrh zákona, který by České republice dal možnost se vůči těm nejhorším případům porušování lidských práv ve světě postavit. Lidem, kteří je páchají, nebo spíše zrůdám, by jaksi zakázal cestovat do České republiky, případně by jim Česká republika zmrazila majetky. Je to takzvaný Magnitského zákon, v české verzi se to jmenuje zákon o ochraně lidských práv, či konkrétně návrh zákona o opatřeních na ochranu lidských práv, demokracie a právního státu v rámci zahraniční politiky České republiky. Je to poměrně tlustý, já jsem to tady celý připravil. Teď si vám dovolím to předat. A moje otázka zní, jestli jste ochoten a připraven tento návrh zákona podpořit. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Slovo má předseda vlády Andrej Babiš.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Pan Čižinský už odešel, ale ten jeho papír jsem poslal esemeskou Hamáček, Petříček, Vojtěch, tak uvidíme, jak budou reagovat.

No, k tomu Bělorusku. Ano, to je nějaký příběh toho, co jsem říkal a neříkal. Je to autentické, ano. Já jsem přišel v pátek domů a moje dcera mi ukazovala ta videa a bylo to něco strašného. To bylo 14. 8., pátek. Tak jsem na to reagoval a v tom čase už polský premiér se snažil prosadit svolání Evropské rady kvůli Bělorusku. Ale Charlesi Michelovi se to do toho moc nechtělo, tak říkal koncem září. Tak jsem mu začal taky pomáhat, psal jsem prezidentu Macronovi, paní kancléřce, premiérům V4. Já jsem to podpořil a nakonec na náš společný tlak proběhla ta Rada 19. 8., to bylo ve středu, videokonferencí.

A ano, protože moje angažování v lidských právech, ano, pro mě, pokud se angažuji, tak vidím alespoň minimální šanci v tom, že bychom něco mohli změnit, a tehdy jsem to viděl. Tehdy jsem měl z toho dobrý pocit a angažoval jsem se, protože vyzývat některé režimy k dodržování lidských práv je fajn, ale u některých je jasné, že se to nezmění, ale že to není můj styl. Já když jsem se angažoval, tak jsem se angažoval, protože jsem měl pocit, že to může dopadnout.

A samozřejmě jsem se i potkal tady s běloruskou menšinou, předali mi například tu stížnost na toho výrobce rozbušek. To jsem taky prověřoval, že to ani neprodávali. Včera byl zase fake - běloruský kamion že byl v té firmě, je to zase fake, to je to, co paní Langšádlová o tom mluvila. Je to vlastně podvod. Dali mi celý seznam lidí, kteří byli, kteří přišli o život a kteří byli zatčeni, a tak dále.

Ano, sice jsem se angažoval, angažoval jsem se i v rámci V4 i v rámci toho, protože samozřejmě Evropa má dneska plno problémů a některé státy se angažují v konfliktu Řecko-Turecko-Kypr. A V4 na čele s polským premiérem se angažujeme v běloruské kauze. A důležité bylo, že my musíme postupovat jednotně, takže vlastně Evropa se domluvila na těch sankcích. To bylo uzavřeno na úrovni ministrů zahraničních věcí, ano, na Evropské radě. Takže samozřejmě, bohužel to zatím nedopadlo. I když v určitou chvíli to už vypadalo - protože ten Lukašenko slíbil, že když bude změna ústavy, že budou nové volby a tak dále.

Takže já nevím konkrétně, jaký je ten návrh zákona, ale samozřejmě to předám asi kolegům - ne asi, ale určitě - ministrovi Petříčkovi, aby se na to podíval. Ale já jenom chci upozornit, že my musíme postupovat společně v rámci Evropské unie. Tak jsme se domluvili, a teď co bylo nejdůležitější, jak jsme šli do toho Lublinu, kde jsme strávili asi tři a půl hodiny, tak je to, abychom prosadili vůbec tohle téma na program Evropské rady, protože tam ještě nebylo, aby vlastně ta Evropa o tom chtěla diskutovat. A Polsko je v tom samozřejmě nejaktivnější, u nich žije 400 tisíc Bělorusů, 400 tisíc Poláků žije v Bělorusku. A já jsem se angažoval i proto, protože tam ty lidi znám dlouho.

Takže v tom budeme pokračovat, ale zkrátka musíme postupovat jednotně, a samozřejmě my musíme dělat tlak na to, aby Bělorusové si vybrali, kam patří. Abychom jim zase neříkali, kam patří. My jim ani nemáme říkat, koho mají volit. Ať si sami rozhodnou. Jde o to, aby skutečně ty volby, které neuznala Evropské unie a my taky ne, aby byly opakovány (upozornění na čas) a aby byly demokratické a aby si Bělorusové rozhodli o své budoucnosti, aby se zase neopakovala Ukrajina.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji a pan poslanec má zájem o doplňující otázku.

 

Poslanec Jan Lipavský: Ano, ano, ano. Děkuji za ten váš komentář. Správně říkáte, že ta jednota je problematická. Jestli mám dobré informace, tak v tuhle chvíli ten společný postoj blokuje například Kypr skrze nesouvisející otázku Řecko-Turecko a tam ty námořní zóny.

Ministerstvo zahraničních věcí ten návrh zná, protože já jsem organizoval kulatý stůl, kde jsme se o něm bavili, takže nyní jsem ve fázi sběru politické podpory. Je tam podpisový arch, je to poslanecký návrh. Míří to právě k tomu, že v situaci, kdy se nedaří nalézt tu evropskou jednotu, aby Česká republika jenom neseděla u toho jednacího stolu a nemohla vyjadřovat ty deklarace podpory a rozhořčení tak, jak to děláme, ale měla i nějaký konkrétní návrh. To znamená, že by vláda vůči konkrétním osobám či organizacím rozhodla o těch sankcích, které jsem měl v tom předchozím slově.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče, a slovo má pan premiér.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Dobře. No, já o tom nevím, já to slyším poprvé. Takže já si samozřejmě zjistím stanovisko pana ministra Petříčka a kolegů na Úřadě vlády a dám vám k tomu vyjádření. Teď nejsem schopen na to reagovat. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. S další interpelací vystoupí paní poslankyně Šafránková a připraví se paní poslankyně Kovářová. Máte slovo.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji, pane předsedo. Vážený pane premiére, dovoluji si obrátit se na vás s otázkou: Proč vaše vláda za tři roky své existence dosud nepředložila Sněmovně a občanům reformu důchodového systému, přestože tento závazek je obsažen v jejím programovém prohlášení? Přitom dle Národní rozpočtové rady, což je poradní orgán vlády složený z renomovaných ekonomických odborníků ve vámi vybraném personálním obsazení, ve svých zprávách upozorňuje na dlouhodobou neudržitelnost důchodového systému a potažmo i celého systému veřejných financí, jestliže se zásadním způsobem nezmění jeho nastavení.

Dle této instituce se nejpozději do deseti let začnou v systému veřejných financí projevovat potíže vyplývající z demografického vývoje a z nyní nastavených výdajů státu a jeho daňové politiky, přičemž první závažné demografické tlaky na důchodový systém začnou nastupovat kolem let 2031 a 2032. Právě důchodový systém v současné podobě a jeho budoucí rostoucí nerovnováha v souvislosti se stárnutím populace jsou hlavními příčinami dlouhodobé neudržitelnosti našich veřejných financí. Bez zásadních změn provedených pokud možno co nejdříve ponesou velmi silně zátěž budoucích úprav prakticky pouze generace narozené po roce 1980. Čím později nezbytná stabilizace důchodového systému přijde, tím bude muset být silnější, uvádí také Národní rozpočtová rada.

Vážený pane premiére, předložíte skutečnou důchodovou reformu, za kterou nelze považovat některé výstupy takzvané Komise pro spravedlivé důchody pod Ministerstvem práce a sociálních věcí, do konce tohoto volebního období? A pokud ne, tak proč, jestliže podle klíčového ekonomického orgánu vaší vlády jde o věc, která je nutná a nesnese odkladu?

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji a slovo předávám předsedovi vlády.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Pan Čižinský odešel. Už tu mám odpovědi. Hamáček píše: Má pravdu, ale tohle je na rozhodnutí zdravotnictví. Museli by to povolit mimořádným opatřením. Vojtěch píše: Nyní je výjimka pro Čechy a jejich partnery. Nová výjimka bude pro občany EU pobývající tu aspoň 90 dnů. Za nimi budou moci partneři přijet asi od pondělí. Je to v návrhu, který teď řešíme. U třetizemců se to nechce, není to ani v souladu s doporučením Rady EU, kterého se držíme. Tak snad to pan Čižinský bude slyšet.

Já jsem nepochopil, vy jste říkala, že Národní rozpočtová rada je náš klíčový orgán? No to určitě ne, paní kolegyně. Národní rozpočtová rada se stala orgánem opozice. Ta paní, kterou nominoval Klaus ještě do Komerční banky někdy v 1993, 1994, tam seděla tehdá, když tam tak skvěle hospodařili, že jsme náš Lehman Brothers potom řešili, když byly všechny banky na bankrot, s tou Českou konsolidační agenturou. Takže je mi to líto, ale ta rada už je politická, takže vlastně ta rada vykládá to, co říká opozice, resp. je to asi, jak jsem to pochopil, reprezentant ODS a asi je jen otázka času, kdy se objeví v politice.

K těm důchodům. Ano. Jako já se zeptám. Ta komise důchodové reformy je tu od revoluce. Potůček nevím, kolik let tam byl, snad dvacet. Nic nevyřešili. A my máme v programovém prohlášení vlády - a teď to nemám tady, ale rád bych vám to přečetl, lebo tam je to, že zřídí tu komisi. A tam všichni sedí. Vy tam nesedíte náhodou? (Poslankyně kroutí hlavou, že nesedí.) Ne. Ale tak jsou tam všechny opoziční strany. A kdo by tušil, že ta předsedkyně téhle důchodové komise se stane kvazinovou kandidátkou na prezidenta? Vždyť ke všemu se stále vyjadřuje ta paní. Stále se vyjadřuje. Všechno komentuje na Twitteru. Všechno umí. Všechno řeší. No. A paní ministryně vždycky po důchodové komisi šla na tiskovku a říkala, my ČSSD a todle... No.

Takže prosím vás, udělat důchodovou reformu, že vyřešíte výdaje, tak to umí každý. Akorát ty příjmy chybějí. To je ten problém. Takže jako pro mě největší šok bylo to, když jsme se měli tedy potkat už ve finále s paní předsedkyní, tou kandidátkou na prezidenta, a paní Maláčová nepřišla, ale vlastně ta paní předsedkyně popřela vůbec to, co jsme dostali. Takže je mi to líto.

Ale víte, co je důležité? Že navyšujeme důchody. Že dáme těch 5 000 korun. Že jsme dali tu slevu těm důchodcům. A že se o ně staráme! A je to priorita hnutí ANO. Nikdy neříkám hnutí ANO, ale teďka jsem to musel říct. (Pobavení v sále.) Takže i to navýšení důchodů ještě za první vlády, menšinové, těch 205 dní jsme udělali.

Takže já mám obavu, že to nestihneme. Nebudu vám tady lhát. Ale to není jako můj byznys. Jasně, jsem za vládu. Ale jako nevidím tam ty příjmy. A v podstatě říkat tady, navýšíme důchody a teď navýšíme daně, nevím o kolik, tak dokonce ta paní říká, že máme udělat daňovou reformu. Ale máme asi rok do voleb, nebo rok a dva týdny, tak se obávám, že to nezvládneme. (Reakce v pravé části sálu.) Ale to neznamená, že nebudou peníze na důchody. Pokud vy říkáte, že ten klíčový orgán říká, že 2050 - a já obdivuji lidi, kteří vědí, co bude 2050, to už tu určitě nebudu, že to vědí dopředu, my nevíme ani, co bude s covidem pořádně, a nikdo to neví na této planetě, tak ona už ví 2050 a dělají tabulky. Neuvěřitelné!

Mimochodem ta Národní rozpočtová rada by měla s námi mluvit. Ne? A ona ani nemluví. Oni sem přijdou a vlastně vystupují hlavně za ODS. Tak je to takový zvláštní orgán. A je jich tam strašně moc. Stojí to peníze. Ale pro nás to asi moc velký význam nemá. A my si potom jako dopisujeme. Tedy paní Schillerová si dopisuje. Já jí říkám, aby na to reagovala.

Takže já vám rozumím. Ale mám obavu, že to bychom se museli tady všichni, všechny strany domluvit. A příští vláda, co přijde po nás... Nebo bychom se domluvili, že na dalších třicet let se udělá nějaká důchodová reforma. Ono je to v podstatě jednoduché, jako, i složité. Protože... (Upozornění na čas.) Tak já to potom dořeknu ještě.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Doplňující otázka bude? Bude.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Pane premiére, děkuji vám za vaši pro mě celkem neuspokojivou odpověď a obávám se, že i pro spoustu občanů, kteří to v tuto chvíli sledují. (Smích z lavic ANO)

Nicméně v této souvislosti bych ráda doplnila, že jedním z možných systémových opatření v rámci budoucí reformy důchodového systému je i zavedení institutu takzvaného minimálního důchodu nad hranicí příjmové chudoby dle metodiky úřadu Eurostat, která se nyní pohybuje kolem 14 000 korun, což ve formě návrhu zákona již naše hnutí SPD předložilo, a vy a vaše vláda jste byli proti. Tak bych se chtěla zeptat proč. Připadá vám důstojné a spravedlivé, aby desetitisíce důchodců po celoživotní tvrdé práci živořily s měsíčními příjmy pod hranicí 10 000 korun, závislých na sociálních dávkách a v exekucích?

A ještě v rámci rouškovného, jak jste tady mluvil, bych chtěla říct, že tu pomoc by třeba potřebovaly i maminky samoživitelky, invalidé a další lidé, kteří byli zasaženi touto situací. Děkuju.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Slovo má pan premiér.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Prosím vás, nepoužívejte název rouškovné. Není to rouškovné. Je to příspěvek! (Smích z lavic ANO. Reakce zprava.) Na lepší životní úroveň. Tady mě zkoušeli z cen ovoce a zeleniny. A ti důchodci potřebují žít zdravě. Tak si kupují víc ovoce a zeleniny. (Reakce posl. Věry Kovářové.) Je drahá, tady říká kolegyně. Tak proto jim dáváme ten příspěvek. Už se na vás těším, paní kolegyně. Dávno jsem vás neviděl. Jste ve formě. (Smích z lavic ANO.)

Takže prosím vás, důchodci, nemusíte se bát, dokud já budu ve vládě, vždycky budou vyšší důchody. I sleva. (Potlesk z lavic ANO.) Takže jako já nevím co... Teď jsem zapomněl, ještě jsem něco chtěl říct jako. (Obrací se na poslankyni Šafránkovou:) Co jste to říkala? (Dotyčná reaguje.) Jo, jo, ano, máme devátý...

Jo už vím, co jsem chtěl říct. Moje oblíbená bývalá strana, kterou jsem volil a mě zplodila. Víte, kolik dala ODS důchodcům 2010? Nula! Tady byla sympatická poslankyně TOP 09 paní Langšádlová, už odešla, a její boss Kalousek dal 45 korun. A my dáváme 900! 900. Příští rok 848. A když přepočítáte těch 5 000, a není to rouškovné, děleno 12, tak se dostanete na 1 264.

Takže důchodci se nemusejí bát. Udělali jsme pro ně plno věcí! Příspěvky na léky a tak dále. Teď je samozřejmě musíme jako ochránit v rámci covidu. Ale důchodová reforma - to musíte asi už nechat na příští Sněmovnu. Nevím. Ale bohužel to tak je. Jako ale možná paní Maláčová překvapí. (Pobavení v sále.) Já nevím. Děkuju.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. S další interpelací vystoupí paní poslankyně Kovářová. Připraví se pan poslanec Michálek.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane premiére, včera Sněmovna projednávala bod Kontrola plnění usnesení č. 1162, kterým bylo vládě uloženo plnění celé řady úkolů, a vy jako předseda vlády jste opět chyběl. Zeptám se úplně jednoduše. Proč? Vaše účast dává smysl tím spíše, že vláda celou řadu úkolů nesplnila. Proč se k tomu nechcete vyjadřovat a posíláte místo sebe ministra zdravotnictví, kterému tuto roli moc nezávidím? Máte přece velkou odpovědnost a k ní patří i to, že musíte své kroky vysvětlovat. Chápu, že některé věci se špatně vysvětlují, jako třeba dovolená v Řecku v době, kdy ostatní občany České republiky vyzýváte, aby zůstali právě v České republice. Nebo dehonestace rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví o zavedení povinnosti nosit roušku z konce srpna. Pod tlakem sociálních sítí jste prohlásil, že je to nesmysl a že se postaráte o to, aby to bylo jinak. Hezky jste se tedy postaral. Zvlášť je to vidět na každodenním počtu nakažených.

Předpokládala bych, že vláda a především vy jako premiér budete pro občany garantem stability a jednotných pravidel, která s ohledem na dlouhodobější plán dávají smysl. Vy ale plán nejspíš vůbec nemáte. A z pravidel hledáte výjimky především pro sebe.

Pane premiére, můžeme si to vykládat jinak než jako pohrdání veřejností? Proč obětujete přehledný a smysluplný systém ve prospěch popularity na sociálních sítích? Máte obrovskou odpovědnost. Vzdejte se sobě vlastního laciného populismu alespoň v těchto týdnech, kdy jde o hodně. Postavte se problémům čelem! Pokud nedokážete diskutovat o problémech, tak já tedy takového premiéra České republice nepřeji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Váš čas, paní poslankyně. Děkuji. A slovo má pan premiér.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Já se omlouvám, vůbec jsem vaše vystoupení nepochopil. Chápu, že teď kandidujete zase do kraje, ne? A co je skutečně nejhorší, že zdraví našich občanů je zneužito na kampaně. To nejhorší, co mohlo potkat COVID-19, jsou volby do krajů. A bylo by dobré, kdybyste s tím skutečně přestali. A můžu vám tady připomenout všechny vaše výroky ke covidu. Od momentu, kdy jste křičeli, že rušíme lety z Itálie a rušíme biatlon, všechno jste zkritizovali, opozice, všechno bylo skandální, dali jsme náhubky, demokracie, jsme v lágru. Zase všichni křičeli rozvolňovat, rychle, rychle, rozvolňování! Roušky dolů! A teď křičíte zase naopak. Není vám to směšné? Nevím, kde jste na to přišla, proč bych já tady měl včera být. Já na rozdíl od vás to řeším. Každý den. Teď ještě dřív než normálně, protože to první hlášení od Duška chodí už ve čtyři ráno. Takže já nevím vlastně, já jsem nepochopil, co tady vlastně říkáte. Teď křičíte všichni: Ústřední krizový štáb! To je zajímavé. Kvůli čemu teď? Abyste tam měli zástupce? TOP 09 tam měla největšího popírače roušek. Pan Šmucler. Ten stále říká, že to je absolutně blbost. Nebo o co jde? Abyste si tam zase potřebovali něco povídat?

Takže já nevím, nechápu, o čem mluvíte. Já nemám problém skládat účty, nikdy jsem se tomu nevyhýbal. Chodím do médií, komentuju. A to, že jsem tady včera nebyl, no protože jsem tady měl americkou delegaci a bylo tady asi šest nebo sedm firem, které přišly ze Spojených států a které jsem slíbil, že je přijmu. A to, že vy si dáte zase mimořádnou schůzi... Už minule Piráti tady šest a půl hodiny, tady byla hlavní epidemioložka, tady seděly ty dvě dámy, ty skutečné, a nestačily se divit, jak všichni vy tady rozumíte tý epidemiologii. A tomu viru rozumíte, všemu rozumíte.

Jako takže já nevím, místo toho, abyste lidi uklidňovali, ano, tak bohužel se covid zneužívá na krajské volby. A to mi je velice líto. Protože ano, může někdo říkat: Proč jste neudělali tohle? Proč jste neudělali tohle? Není ani pravda, co jste tady řekla, že já jsem něco změnil. Nezměnil jsem. Sedmnáctého srpna byla vydána metodika pro školy, aby 14 dní měly možnost školy se k tomu vyjádřit. Když to vydávali na poslední chvíli, tak to byl problém. A byl tam napsán jasně semafor. A 19. srpna vydalo Ministerstvo zdravotnictví, ta epidemiologická skupina, místo semaforu plošné nařízení. A na základě toho ty tři odborné skupiny, které tam byly, tak řekly, že na tom nebyla dohoda. A já jsem nic neměnil! To je jenom dezinformace médií, která samozřejmě vždycky vytrhnou ty věci. Když paní Jágrová říká, že netrasuje do hodiny, tak hned se píše, že všechno je špatně. Jako my jsme na resortu zdravotnictví udělali za půl roku víc digitalizace než za celé období od revoluce.

Takže na základě toho pan ministr si tam udělal pořádek a udělal paní Rážovou šéfkou všech v té komisi, všech. Epidemiologické, klinické a laboratorní. Ano? A já myslím, že všichni dělají maximum, a dělají to od ledna. Od ledna. Ty hygieny, o které nikdo ani nezakopl, které ani nebyly, 14 decentrovaných hygien, neměly techniku, neměly nic. A objevili jsme tuto profesi, která nebyla vůbec jako populární.

Takže já vůbec nechápu ty vaše osobní útoky, z jakého důvodu na mě útočíte, když já vám můžu tady číst dlouho, co jste jako opozice říkali. Já myslím, že si to umíš. Vždyť tady byly demonstrace! (Upozornění na čas.) Opozice je reprezentována Milionem chvilek přece, to jsou vaši guru. A ti protestovali! Náhubek na demokracii.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Paní poslankyně asi bude chtít přednést doplňující otázku. Prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Pane premiére, děkuji za tu odpověď, ovšem vy jste položil některé otázky a říkáte, že nechápete, proč jste tady měl včera být. Tak já vám to vysvětlím. Kontrolovalo se usnesení plnění úkolů, které Poslanecká sněmovna dala vládě. A vy jste na čele této vlády, vy jste premiér této země! Tak si uvědomte, že jste odpovědný Poslanecké sněmovně, a nikoli sociálním médiím. To za prvé.

A za druhé, řekl jste, že nejhorší, co mohlo potkat krajské volby, je covid. Tak já vám řeknu, co je nejhorší. (Premiér ze sálu: Naopak.) To je jedno, já vám řeknu ale, co je pro nás nejhorší: že covid se setkal s vámi. A tu kampaň jste udělal z toho vy!

Proč jste nešel do karantény? Proč se změnila pravidla karantény, když jste byl v kontaktu s nakaženým? Vy ohrožujete životy mnoha lidí! A já se ptám, co s tím uděláte?

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Váš čas, paní poslankyně. Děkuji. Slovo má předseda vlády.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Tak ještě jednou, asi jste to nepochopila, co jsem říkal. Vy jste zařadili nový bod a já jsem měl tady od 15 hodin delegaci, sedm amerických firem, kteří přiletěli za mnou. Takže nevím, o čem mluvíte. A já bych si vyprosil tyhle vaše invektivy! Já mám respirátor a stále ho nosím. A nic podle mě se nedělalo. A bylo normální epidemiologické šetření, tak si prosím vás nechte tyhle urážky. Zásadně to odmítám! Je to nesmysl a je to lež.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. S další interpelací vystoupí pan poslanec Michálek, připraví se pan poslanec Ferjenčík.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Já chci interpelovat ve věci, která je teď samozřejmě nejdůležitější, a to explodující počet případů koronaviru. Máme 2 000 nových případů denně, které detekujeme, což znamená, že ve skutečnosti jich může být až třeba 7 000. Dnes na tiskové konferenci Ministerstvo zdravotnictví představilo model, podle kterého může být nakaženo až 3,6 milionu lidí, což znamená, že spousta lidí zejména staršího věku je v ohrožení.

Když jsme vás v červnu upozorňovali, že je potřeba se připravit na druhou vlnu a že je potřeba zvýšit testovací kapacitu na 30 000 testů, tak jste to označil za strašení a prohlásil jste, že speciální plán není potřeba. Že váš plán je, že to budete sledovat, chytrá karanténa to bude sledovat. A pan Vojtěch včera, když jsme kontrolovali plnění tohoto usnesení, tak řekl, že budou reagovat. Nicméně epidemie není o tom, že se reaguje, ale o tom, že se předvídá vývoj na základě matematického modelu. Ve vašem případě, jste zanedbali to, že se čtyři měsíce nesešli lidi v Ústřední epidemiologické komisi, v jejímž čele stojí ministr zdravotnictví, a byl rozpuštěn Ústřední krizový štáb.

Pomalu vyčerpáváme téměř všechny nástroje sebeomezování, jako jsou roušky, které jsou samozřejmě namístě, ale to, co musí fungovat primárně, je to, co funguje při epidemiích, to znamená rychlost testování, izolace a karantény nakažených. A to je potřeba masivně posílit. Chtěl jsem se vás tedy zeptat, proč jste Poslaneckou sněmovnu neinformoval zprávou, kterou vám uložila předložit do 4. 9., a proč nezajistíte razantní posílení celého toho systému testování, trasování a tak dále, například když teď nefunguje 400 kontrolorů EET, protože je to vypnuté, tak proč tihle lidé se nezapojí do systému, který nám pomůže čelit této pandemii.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji za přesné dodržení času a slovo má pan předseda vlády.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Je to de facto stejný bod, jak tady nastínila paní kolegyně.

Pane poslanče, vy jenom urážíte všechny ty lidi, kteří vlastně od března pracují, někteří i dvacet hodin denně, někteří i přes noc. A taky jste zapomněl na celý ten vývoj. My když jsme zavedli nouzový stav, tak jste všichni křičeli, že jste proti. Třetího března, vláda přijímá kvůli koronaviru nesmyslná opatření, kritizuje opozice. Tady jste, všechno bylo proti, byli jste proti rouškám, potom jste byli zase pro. 1. 7. jsme zrušili roušky, vy jste stále ani nechtěli nám prodlužovat ten nouzový stav. Stále jste říkali, je to zbytečné.

A samozřejmě můžeme tady diskutovat, že někdo očekával ten vir. Ano, měly být nějaké matematické modely, tak to je samozřejmě otázka, jak se to stalo, že jsme byli asi nejvíc rozvolněni v Evropě. Ano, jsme se s tím chlubili, jak Rakousko nebo Izrael, první se rozvolňovaly, lidi se chtěli vrátit do normálu. A začali jsme budovat tu chytrou karanténu. Ten systém, který byl tady vytvořen - a tam byli vojáci a další - byl předán na Ministerstvo zdravotnictví 1. 6. a je pravda, že to nemělo úplně správný tah na branku, takže jsme se vrátili do toho módu, kde jsme vrátili armádu, kde hlavním motorem toho plnění úkolů toho integrovaného centrálního řídícího týmu je pan Dzurilla, a toto jsme ustanovili, vlastně vládu, Radu vlády pro zdravotní hrozby, kde jsou všichni, i pan Hamáček, pan Metnar, pan Vojtěch, pan Běhounek, za VZP tam jsou a tak dále. Takže tady se udělalo strašně moc věcí, ten systém chytré karantény, vytvořily se ty nové systémy, už teď laboratoře budou posílat esemesky s pozitivním nebo negativním výsledkem. Připravuje se sebereportování, to by mělo vlastně naběhnout až to další pondělí, kde když někdo bude pozitivní, tak to může, měl by to vyplnit, tím se ušetří čas. Navýšili jsme odběrná místa. Dneska jsou už přes 17 tisíc, laboratoře jsou asi 21 tisíc. To je to, co jsme i říkali, že se dostaneme na 20 tisíc, ale budeme pokračovat dál.

A samozřejmě ten vir má úplně jiný charakter a já nejsem ani epidemiolog, ani odborník, ano. A samozřejmě vláda COVID-19 přestala řešit koncem května. My jsme potom vůbec nedělali žádné rozhodnutí a samozřejmě je to v gesci Ministerstva zdravotnictví, ale já se k tomu hlásím, protože jsme udělali plno práce. A to, že to teď roste, no tak ano, můžeme si říct proč, proč Techtle Mechtle, proč jsme, proč tedy, když všichni říkali, že roušky dolů, teď říkáte, že to byla chyba. No možná to byla chyba, že jsme si ji měli nechat celé léto, ale já nevím, co by na to tedy tady lidi říkali. (Nesroz.) Ale proč se řídíte podle lidí? No tak byla tady nějaká situace, kde my jsme hlavně chtěli, abychom znormalizovali život. Stále za námi chodili, všichni. Aby byly kulturní akce a sport a hokej a fotbal a stále něco, rozvolňovat, rozvolňovat, ano, protože jsme se chtěli vrátit do normálu a všichni chtěli, těšili se zase, byli všichni zavření doma a chtěli se vrátit do normálu.

A my samozřejmě teď, ano, ty nákazy jsou vysoké, velice vysoké. Ministerstvo zdravotnictví dělá opatření. Pan ministr si zintegroval všechny ty jeho odborné komise, aby mluvily jedním hlasem, a dělají ta opatření, ale jde o to, aby to samozřejmě i lidi dodržovali, samozřejmě, je potřeba je vyzvat a - (Předsedající: Váš čas, pane předsedo.) A nic.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Pan poslanec chce doplňující otázku položit? Ano. Prosím.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji. Já jsem nedostal odpovědi. Byla to spíš taková všehochuť jako vždycky, takže ještě jednou to připomenu. Proč jsme neobdrželi zprávu, kterou Poslanecká sněmovna od vás osobně měla obdržet do 4. 9. podle usnesení Poslanecké sněmovny? Proč nenavyšujete kapacity pořádně na trasování a testování, například tím, že tam nepřevedete další lidi, co teď sedí doma, například kontroly EET. Proč se nescházela čtyři měsíce Ústřední epidemiologická komise?

To jsou všechno konkrétní dotazy, o kterých byste měl mít nějaký přehled. A podotýkám, že jsme to byli my alias náš pan primátor Zdeněk Hřib, kdo zavedl povinné nošení roušek v MHD v Praze a tak dále, takže není to pravda, že my bychom byli nějací bojovníci proti rouškám. Zeptejte se tady pana předsedy Faltýnka, že my jsme tady roušky nosili, i když to nebylo povinné. Opravdu se v tomhle snažíme. Není potřeba tedy vytvářet nějaký dojem, že všechny opoziční strany tyto věci blokují.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Slovo má pan premiér.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Pane poslanče, já jsem položil stejnou otázku panu ministrovi, proč nezasedla epidemiologická komise. Zasedla v květnu a zasedla dneska. A je to chyba. Ano, je to chyba. Měla zasedat. Argument byl, že ta komise vznikla, když byly chřipkové epidemie.

A proč jsme nedali zprávu? Asi proto, že jsem o tom nevěděl a nedržím si to v hlavě. Asi mě měl na to někdo upozornit, to je taky chyba, tak za to se omlouvám a vyčiním kolegům, proč mě na to neupozornili. Nevím, jestli je to přesně tedy na mě, nebo na koho, musím se na to podívat. A samozřejmě já chápu, že ono je lehké všechno kritizovat. A samozřejmě my dneska tak jako za první vlny všichni jsme byli společně, vy tedy proti jako opozice, ale potom jste pochopili, že je to dobře, co děláme, tak teď je samozřejmě plno lidí, kteří nechtějí, kteří jsou absolutně, však to známe v mediálním prostoru, kteří jsou proti, říkají, že se nemá testovat a tak dále, takže to, že my jsme to navýšili, a když to porovnám... (Hledá v materiálech na lavici.) Kde to mám tady... (Poslanec Čižinský z blízkosti řečnického pultíku: Že si tam převedete ty lidi.) Jo, lidi. Lidi převádíme, ano, například Raiffeisenbank nám nabídla 50 lidí z call centra. Oslovili jsme další banky, převedli jsme asi 60 studentů, takže postupně se to naplňuje, připravuje se speciální call centrum. A to se všechno dělá. To se všechno dělá za pochodu a to děláme všechno v rámci stávajících různých předpisů (upozornění na čas), které nám moc nepomáhají, abychom reagovali rychle.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Musíme dát prostor dalším interpelujícím poslancům. Na řadě je pan poslanec Ferjenčík, připraví se pan poslanec Lipavský.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane premiére, my se znepokojením sledujeme kroky vlády v oblasti rozpočtové politiky. Tady dochází v poslední době - a zdá se, že paradoxně ta epidemie to urychlila - k řadě návrhů, které výrazným způsobem snižují příjem státního rozpočtu, ať už jde o zrušení daně z nabytí nemovitostí, teď je navrhováno zrušení superhrubé mzdy s rozpočtovými dopady 74 mld. korun, snížení daně na motorovou naftu - to je dalších 5 mld. výpadek, stravenkový paušál, který sám o sobě podporujeme, ale může stát 5 až 20 mld. korun státní rozpočet, nastane výrazný nárůst plateb za státní pojištěnce - to bude až 50 mld. korun, navrhujete jednorázovou dávku pro lidi v důchodu, což je 15 mld. korun. A samozřejmě u takových dávek vždycky hrozí, že se to bude potom opakovat a ten stát to zatíží dlouhodobě. Některé kroky samy o sobě jsou správné, některé jsou sporné. Nicméně ve chvíli, kdy se dějí všechny najednou a vytváří to nějakých minus zhruba 150 mld. korun ročně pro státní rozpočet, to přece není snadné vybalancovat. A mně prostě přijde, že to přivedete na buben tímhle způsobem.

Ta republika nemá peníze na to, aby si teď zhoršila rozpočet o 150 mld. ročně. Takže buď je potřeba řešit nějaké příjmy, ať už řešit daňové ráje a odliv kapitálu, zapojení lidí v exekucích do trhu práce, zdanění těžby a určitě jsou i další věci, ale pokud nezačnete hledat i nějaké příjmy nebo to aspoň neuděláte nějak racionálněji, tak skutečně tu republiku přivedete na buben.

Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji a slovo předávám předsedovi vlády.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuji za dotaz. No na buben republiku určitě nedovedeme. Naopak. My jsme státní dluh snižovali. A zdědili jsme ho ve výši 41,5 % vůči HDP koncem roku 2013 a snížili jsme ho na 30 %. Takže to je fakt, že jsme jedna z nejméně zadlužených zemí v Evropě. A vy se tady stále snažíte vytvářet atmosféru, že je nějaké drama. Žádné drama není. My čelíme bezprecedentní krizi a zkrátka jsme museli ty peníze napumpovat do ekonomiky. Podpořili jsme, dneska to je už 185 mld. To není, jak tady někteří křičeli z opozice, že se zadlužujeme kvůli důchodcům a takové nesmysly. Není to pravda.

Já jsem přesvědčen o tom, že státní dluh vůči HDP koncem tohoto roku bude nižší, než jsme nastupovali, že bude kolem 40 %, a to budeme stále jedni z nejlepších. Když se ptám kolegů, tak např. v Rakousku čekají nárůst zadlužení o 20 bodů, na Slovensku 10, to je přibližně jak u nás, takže ještě stále z toho vyjdeme velice dobře. A samozřejmě od samého začátku naše strategie je snižování daní. My jsme tady snížili daně asi o 160 mld. za ten čas od roku 2014 a já si myslím, že to je správná politika. Správná politika. Takže samozřejmě máme schválený obrovský deficit, který podle mého názoru nevyčerpáme. Já nejsem schopen říct nějaký odhad, protože my dneska nevíme, jak přesně to dopadne, ale např. plnění rozpočtu k 16. 9. je minus 254. Samozřejmě se vyvíjel velice špatně výběr pojistného, ale to jsme měli už v minulosti. A ty důchody samozřejmě zaplatíme, jak jsme to slíbili. A ještě překročíme to, co jsme slíbili.

Vy vyčítáte věci... Daň z nabytí tady zavedli naši kolegové a já nepovažuji za normální, že není daň, když si mladá rodina koupí nové bydlení, nový byt nebo nový dům, a kdyby si koupila starý, tak má platit tu daň. Tak tuhle abnormalitu jsme změnili. Vy to vždycky říkáte selektivně, co je a co není. Teď jsou dva roky, které jsou zkrátka úplně mimo normál, a to je tento rok a samozřejmě to bude i příští rok. A my jsme nechtěli přestat investovat. Dneska se děje to, protože samozřejmě v rámci krize firmy neinvestují tolik a my je musíme nahradit. A to i děláme a to i navyšujeme obrovsky rozpočet. Nejvyšší rozpočet SŽDC a ŘSD, takový nikdy neměly. Všude se staví. Takže my zkrátka jsme řekli, že se chceme proinvestovat. A taky jsme dovezli z Bruselu obrovský balík peněz, 962 mld., který v tom příštím období na REACT-EU, Just Transition Fund, Recovery Fund chceme poskytnout jednotlivým resortům, ale i samosprávám i krajům, aby investovaly. Nechceme dopustit, aby se neinvestovalo. Zařídili jsme obrovskou flexibilitu, jako jediní v Evropě jsme vybojovali 25 % flexibilitu, přesun mezi fondy.

Takže já myslím, že v tomhle směru je potřeba vnímat tu situaci. A všechny evropské státy navyšují dluhy, ale my z toho vyjdeme zase jako jedni z nejlepších. Jsem přesvědčen, že z hlediska zadlužení budeme určitě v první pětce, tak jak jsme byli doposud. Takže ty vaše obavy já nesdílím. My nemůžeme dělat to, co dělali vaši partneři z opozice, že to celé zazdili. Brali lidem peníze. Policisti neměli ani na benzin. Důchody nula! Všechno. Takže my děláme pravý opak, protože chceme zkrátka, aby lidi se nebáli o svoji budoucnost a aby zkrátka i utráceli a aby zkrátka ta spotřeba obyvatelstva fungovala.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Doplňující otázka? Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Pane premiére, já nevím, jestli je to záměr, ale došlo asi k nějakému nepochopení. Vy jste hovořil o těch rozpočtech na tento a na příští rok, kde já souhlasím se snahou vlády podpořit investice. Ale já jsem mluvil o tom, že vy berete z těch rozpočtů nějakých 150 mld. dlouhodobě, prostě každý další rok, jeden, dva, tři, deset let, prostě pořád tam je teď 150 mld. minus kvůli těm opatřením, která navrhujete, tam není žádné časové omezení, tam není nic, že to je jednorázové protikrizové opatření. Tam se dlouhodobě snižují příjmy a dlouhodobě se zvyšují výdaje. A dohromady se to nepotkává. Prostě dělá to schodky, které nejsou udržitelné. A buď budeme muset v budoucnu zvyšovat daně, nebo zhoršovat veřejné služby, což rozhodně Piráti ani jedno z toho dělat nechtějí. A proto si myslíme, že by bylo rozumnější postupovat v tomhle uvážlivěji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Pan premiér bude reagovat.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Já nevím, z čeho vycházíte, protože rozpočet 2021 ještě vůbec není hotov ani na stole, ani výhled a bude to předmětem debaty, my jsme menšinová vláda, takže pro ten rozpočet budeme chtít získat nějakou podporu. Ano, bude deficitní ten příští rok, i tento bude deficitní, jak všude na světě je deficitní, je to normální. My jsme otevřená ekonomika, 87 % vyvážíme, a když zkrátka Německo pumpuje 1 000 mld. eur do ekonomiky, aby to udrželi, a u nás vůbec není takový dopad nezaměstnanosti jak v Německu, tak samozřejmě jsem přesvědčen, že ten účet COVID-19 se bude na konci skládat z počtu bohužel zemřelých i procenta nezaměstnanosti i propadu HDP a dluhu vůči HDP v procentech. A už příští rok se avizuje růst, tak to znamená, že zkrátka postupně se vrátíme do toho normálu.

A co bude samozřejmě 2022, 2023, tak budou volby 2021, takže ten, kdo bude ve vládě, resp. všechny strany půjdou do voleb s nějakým programem, který následně bude realizovat a bude si vědom vlastně toho stavu veřejných financí. My jsme vždycky říkali, že deficit, a máme to i v programu, může být, pokud budou investice z českého rozpočtu vysoké. To jsme i drželi a uvidíme, jak to dopadne teď a jak vlastně se domluvíme na ten příští rok. Ale jsem přesvědčen, že i příští rok ten výsledek bude takový, že budeme patřit mezi nejméně zadlužené země Evropy (upozornění na čas), a proto říkám, není potřeba se bát o budoucnost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Další vystoupí se svou interpelací pan poslanec Lipavský, připraví se paní poslankyně Kovářová, i když na tu už zřejmě nevyjde dostatečný čas.

 

Poslanec Jan Lipavský: Vážený pane premiére, mám pocit, že trošku nepřístojně zlehčujete tu situaci ohledně koronaviru. Toto je aktuální vývoj v Praze (ukazuje graf). Je tam vidět, jak vypadalo to jaro a kde jsme teď na úpatí toho růstu. Já myslím, že ta čísla znáte, to jsou dnešní statistiky. Vy jste v neděli ve videu pronesl z mého pohledu naprosto nehorázný výrok, kdy jste říkal, opozice a komentátoři mají radost, že je tu ten nárůst. To jste ještě měl tendenci řadu faktů zlehčovat. Dneska je čtvrtek a ta debata vypadá trošku jinak.

Nicméně moje otázka se váže k tomu, co dělá reálně vláda pro Prahu, protože jsou mnohahodinové a dlouhé fronty, šňůra na Václaváku, na ty odběry. Další věc je, aby byl dostatek testovacích kapacit a aby se to pak stihlo vyhodnocovat. Prostě když se dozvíte výsledek testu za několik dní a hygiena to ztrasuje za několik dalších dní, tak pak se není co divit, že ten nárůst je tak silný, protože ti lidé, kteří jsou nakaženi, třeba o tom ani nevědí a šíří to dále.

Takže mě by zajímalo, dostanou školy ochranné pomůcky ze Státní správy hmotných rezerv? Nemůžete navýšit odběrovou kapacitu skrze ty mobilní jednotky, které by měla mít připraveny Armáda ČR? Protože například situace v domovech pro seniory, za které odpovídá Praha, je samozřejmě vysoce riziková. To jsou zcela konkrétní věci a já bych chtěl slyšet konkrétní odpovědi a méně takové té mediální omáčky a toho nadávání. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji a slovo má předseda vlády Andrej Babiš.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Tak nevím, kdo má mediální omáčku a kdo nadává.

Vy jste se ptal, co dělá vláda pro Prahu, tak já vám to řeknu. Všechny nemocnice jsou naše, vlády. Všechny vysoké školy, veškeré kulturní památky. My jsme rekonstruovali Národní muzeum, Státní operu, děláme Invalidovnu, Novou scénu, zaplatíme okruh a ještě Praha dostala díky tomu kompenzačnímu příspěvku 1,7 mld. navíc. Praha je strašně bohatá. Má 83 mld. na účtech a nevím, co dělá tedy Praha. Akorát vnímám tam ty nějaké restaurace na tramvajových kolejích. Takže my děláme pro Prahu strašně moc a chtěli bychom se hlavně domluvit, aby nám ty pozemky - Bulovka, Královské Vinohrady, bychom mohli investovat do těch nemocnic, abychom se domluvili. A to není žádná kritika. My s panem Hřibem kupodivu v posledním čase dobře komunikujeme, i dneska jsme řešili průvodce. Je jich tady 2,5 tisíce. Máme tady problém, protože ti lidé nemají práci, takže to řešíme společně.

Co se týká samozřejmě testovacích kapacit, tak já nevím, které vy jste navštívil, ale já jsem je navštívil tady víckrát, i na Bulovce, Ústřední vojenské nemocnici, a my jsme je navýšili. To znamená, že my jsme měli tady laboratoře - k 13. 9. v Motole kapacita 400, předpoklad navýšení k 1. 10. 700. Thomayerova nemocnice - laboratoř 200, odběrné místo 1. 10. 1 000 je v plánu. Bulovka 850 - laboratoř, předpoklad kapacity 1 000. Ano, takže nemám to spočtené, takže to navyšujeme a celkový počet kapacit laboratoří je asi 21 tisíc. Teď nás oslovily Akademie věd a další akademické instituce, kde chceme spolupracovat, a ta odběrná místa také navyšujeme.

Takže ano, pražská hygiena je nejvíc pod tlakem. Včera máme obrovský nárůst. V Praze je to 500 z toho vysokého čísla. A samozřejmě já jsem tu krajskou hygienu osobně navštívil v pondělí. Strávil jsem tam 80 minut. Viděl jsem rovnou, jak to ta paní obvolává. Takže připravujeme ty systémy, aby laboratoře posílaly lidem esemeskou, jestli jsou pozitivní, nebo negativní.

Připravuje se seberportování. Ne sebetrasování, aby někdo neměl pocit, že nezvládáme trasovat a že lidé to budou dělat místo státu. Ne. Sebereportování. To znamená, že když dostane někdo esemesku, že je pozitivní, tak si otevře aplikaci, formulář, kde vyplní vlastně věci, které doposud jsou dotazovány tím hygienikem, ano? Začíná fungovat eRouška. Bylo by dobré, aby si ji všichni stáhli. To je další věc, kterou Dzurilla a jeho tým vlastně dotáhli.

Takže děláme maximum pro Prahu, ano. Je tady samozřejmě i nejvíce hospitalizovaných lidí, samozřejmě připravujeme se na větší počet, a pokud jsem samozřejmě v neděli něco říkal, vždycky říkám na základě čísel. A pokud vy jste věděl, že v neděli to tak skočí, tak vám gratuluji. Tady to nikdo nevěděl, dokonce ani epidemiologové, ani další kolegové, že ten vývoj, i ti odborníci byli tím překvapeni. A můžeme se dotazovat, proč to tak je. Ano, ale my jsme byli jediní v Evropě, kteří 1. 7. skončili s rouškami. Jediní. Tedy ne jediní, ale skončili jsme a některé státy nikdy ty roušky neopustily. Jestli to je chyba, nevím. Já myslím, že to teď není důležité. Důležité je, abychom vlastně, a to dělá Ministerstvo zdravotnictví, udělali takové opatření, aby zkrátka ten nárůst se zploštil, ale to, že to bude stoupat, to stoupá. Je potřeba také vidět, jaký je poměr testování. Šedesát procent lidí je indikovaných a čtyřicet procent lidí jsou samoplátci, kteří tam chodí bez objednání. Kolikrát tam přijdou, lidé říkají, jdeme na bierfest do Mnichova, okamžitě chceme testovat. Nejste objednaní. A tak dále. To jsou všechno provozní věci, kterým se věnuje ten tým chytré karantény, a myslím si (upozornění na čas), že to má i konkrétní výsledky.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Prosím, pan poslanec má zájem o doplňující otázku.

 

Poslanec Jan Lipavský: Co se týče testování, tak jestli se nepletu, tak jsme v poslední třetině v Evropě? Rozhodně nejsme nikde na špici, tak jak občas bývá argumentováno.

Ale já jsem se ptal na zcela konkrétní dotazy a vůbec na ně nezazněla odpověď. Já jsem se ptal, jestli tedy Praha dostane pomůcky ze skladu Státních hmotných rezerv, jestli budou posíleny ty odběrové kapacity armádou, protože jak sám jste řekl, tak Praha nemá nemocnice ve své gesci, takže jaksi se jí velice těžko tohle řeší. A logicky každá metropole v každém z těch států, kde vlastně na celém světě dneska je covid, tak tam je ta situace nejhorší, protože prostě ta města jsou agregovaná, lidé se zde více potkávají atd. atd. Takže já bych prosil ty konkrétní odpovědi. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Zbývá nám necelá minuta. Prosím, pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Praha dostane pomůcky. Kdyby si Plaga nezlomil na kole klíční kost, tak jsme to mohli včera už schválit na vládě. Ale tím, že se mění situace, tak samozřejmě jsme schválili zatím pomůcky, další tedy pomůcky pro zdravotně postižené. Samozřejmě, a my jsme se připravili na ty pomůcky, takže každý ten rezort má mít dva měsíce rezervu i pro kraje.

A prosím vás, v tom testování. Ano, já se blbě vyjadřuji, takže zase si mě média vychutnala, kolik testujeme, tak já vám přečtu, kolik testujeme: 15. 9. Česká republika 15 998, Rakousko 13 100, Slovensko 3 235 - pětkrát méně, Maďarsko 8 653 a Polsko 21 912 - je jich čtyřikrát víc - a ani netestují dvakrát - než my.

Takže já jsem se vyjádřil, že v centrální Evropě z těchto zemí - Česká republika Rakousko, Slovensko, Maďarsko - testujeme nejvíc. Blbě jsem to řekl, tak samozřejmě média jako vždycky si mě vychutnala. (Upozornění na čas.) Mně to nevadí, ale je pravda, že v tomhle prostoru, proto... Slováky jsem i kritizoval - (Předsedající: Moc se omlouvám, ale podle jednacího řádu...) Já už končím. - že nás dali na červenou, přitom pětkrát méně testují.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Budeme muset pokračovat interpelaci na ostatní členy vlády. Já předávám řízení schůze a budeme pokračovat tedy, jak jsem řekl.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Dobré odpoledne, vážené kolegyně, vážení kolegové. Budeme pokračovat interpelacemi na členy vlády. Já poprosím pana poslance Jana Zahradníka, aby přednesl ústní interpelaci na místopředsedu vlády, ministra průmyslu a obchodu a ministra dopravy Karla Havlíčka a zahájil tak blok odpovědí členů vlády na interpelace poslanců. Připraví se pan poslanec Jakub Michálek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, obracím se na pana ministra průmyslu a obchodu s následují interpelací. Rada Správy úložišť radioaktivních odpadů SÚRAO podle mých informací schválila zúžení lokalit pro hlubinné úložiště jaderného odpadu na čtyři lokality. Mezi ně byla také nově zařazena lokalita Janoch, nebo také ETE Jih nedaleko Jaderné elektrárny Temelín v Jihočeském kraji. Vláda by o tomto zúžení měla v blízké době definitivně rozhodnout. Tento záměr vzbuzuje v jižních Čechách poměrně živou diskuzi.

Vážený pane ministře, obracím se na vás s následujícími otázkami: Jaké důvody jsou pro zařazení lokality Janoch do výběru? Je vám známo, že lokalita Janoch nemá takzvané mezinárodní projednání? Je vám známo, pane ministře, že existuje stále platné usnesení Zastupitelstva Jihočeského kraje, které vybudování úložiště v kraji odmítá?

A teď jeden námět: Jihočeši nemají žádné zastoupení v Radě SÚRAO, na rozdíl od Dukovan. Žádám vás tímto o jmenování zástupce z jižních Čech do Rady SÚRAO.

A poslední moje otázka: Jak je to s tím zvláštním zákonem, který by měl definovat postavení obcí v procesu jednání o úložišti a o kterém hovoří § 108 odst. 2 atomového zákona?

Děkuji za vaše odpovědi.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. A poprosím pana ministra o odpověď.

 

Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji za dotaz. Ano, jaderné úložiště je citlivá záležitost. Je pravda, že většina těch oblastí nebo lokalit, kam se uvažovalo, že by mohl být odpad uložen, je proti. Je to 52 obcí v té původní devítilokalitové verzi. V tuto chvíli, anebo v tuto chvíli, nyní už je poté, proběhlo několikaměsíční poměrně pečlivé a velmi kvalifikované šetření geofyzikálních vlastností jednotlivých lokalit, výsledkem čehož je návrh na zúžení na čtyři lokality. Lokalita, kterou jste zmiňoval, Janoch, mezi nimi je, s tím, že je to v režimu nyní Ministerstva průmyslu a obchodu. My si na to necháme dělat ještě další oponenturu, protože to je důležité rozhodnutí, a následně teprve poté to předložím do vlády.

Chci, aby ta oponentura byla skutečně velmi dobře udělaná. Budeme chtít vidět, že proběhl výběr těch lokalit a ten průzkum skutečně maximálně profesionálně, transparentně a že ti odborníci, kteří tam byli, skutečně zvolili nejlepší možný proces a postup na to, aby byly vybrány tyto čtyři lokality. Lokalita Janochu tam je z důvodu, kdy splňuje právě ty geofyzikální vlastnosti, to je horniny, do které by potenciálně mohl být někdy kolem roku 2060 uložen tento odpad - podotýkám, nejedná se pouze o jaderný odpad, ale je to jaderný a průmyslový odpad, někdy dochází trošku ke zkreslení toho, že se jedná pouze o odpad z jaderných elektráren.

Já jsem měl možnost se zástupci Janochu se potkat nedávno, měli jsme videokonferenci. Musím říct, že byla velmi věcná a velmi seriózní, konstruktivní z mého úhlu pohledu. Byli to starostové těch dotčených obcí. Domluvili jsme se na dalším postupu, na informovanosti místních, domluvili jsme se na mé osobní účasti v rámci setkání s tamními obyvateli, domluvili jsme se i na tom, jakým způsobem se bude SÚRAO zapojovat do té lokální komunikace. Ano, já respektuji to, že nikdo není nadšen, že to skončilo tak, že jsou mezi těmi čtyřmi lokalitami. Na druhou stranu bych řekl, že i jejich postoj je poměrně pragmatický, protože jestliže mají několik kilometrů od sebe jadernou elektrárnu, tak je třeba to vnímat i z toho úhlu pohledu, že jednou ta jaderná elektrárna třeba nebude fungovat, ti lidé budou potřebovat práci, a jestliže se tam bude budovat skutečně prvotřídní, velmi moderní úložiště hluboko pod zemí, řekněme, profesionální laboratoře, bude to z toho ekonomického úhlu pohledu velmi zajímavá třeba i příležitost pro práci, nemluvě o tom, že ta krajina kolem bude velmi potom zkultivována atd.

Čili jsou tam na to různé názory, což je třeba respektovat. To, že Janoch je mezi těmito lokalitami, o tom jsem popravdě nerozhodoval já, ty už tam jsou celou řadu let. Je jich tam devět, jak určitě víte. Janoch prostě mezi nimi byl. A vzhledem na to, že prostě byl vytipován nebo navržen tou nezávislou komisí právě do toho finále, to znamená mezi ty poslední čtyři, tak je to čistě z odborných a profesionálních důvodů. Pokud tam bude jakýkoliv jiný problém, který bude, bude se samozřejmě průběžně vyhodnocovat, budeme o něm mluvit, ale zatím nic nenasvědčuje tomu, že by Janoch měl být vyřazen z jiných důvodů, protože ty důvody té odborné analýzy jsou naprosto jasné a Janoch by mohla být skutečně lokalita, kde by mohl být uložen, ale opakuji, jsou tam ještě další tři lokality.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám děkuji. Je zájem o doplňující otázku ze strany pana poslance Zahradníka? Vidím, že ano. Takže prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Zahradník: Děkuji. Vy jste mi, pane ministře, odpověděl jako hodně nepřímo. Nemluvil jste o tom, jestli je vám známo to platné usnesení zastupitelstva z roku 2003. Nemluvil jste o tom, zdali je vám známa ta absence mezinárodního projednání. A také jste se nezmínil bohužel o tom, zdali tedy tu moji výzvu nominovat někoho z jižních Čech do Rady SÚRAO vyslyšíte, nebo ne.

Já ještě dodávám, že to není úplně tak, že by ten Janoch v tom seznamu byl dlouhá léta. On tam je teprve nedávno, jste ho tam zařadili. Proto také ta reakce, která se tady objevuje. A ta petice už má 4 000 podpisů. Takže rozumím tomu, chceme-li mít jadernou energetiku, tak je třeba zvažovat i tuto alternativu. Možná (nesroz.) je známý, jsem skeptický k tomu trvalému ukládání jaderného odpadu, který může být zítra jaderným palivem. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Tak prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Ano, tak to nikdo nezpochybňuje, protože máme ještě desítky let do toho, než se to začne někde ukládat, a mezitím prostě věda se vyvíjí, technologie se vyvíjí a není vůbec vyloučené, že skutečně to může být využito jinak. Nicméně my jsme dneska v situaci, že musíme od roku 2025 rozhodnout o té finální lokalitě.

Ano, já vím o tom, že tam je celá řada nesouhlasu, že tam jsou petice. Popravdě řečeno, v každé té lokalitě jsou petice a jsou někteří místní obyvatelé, kteří jsou proti, mají na to plné právo. Na druhou stranu ta petice principiálně, nebo nesouhlas místních, nevylučuje možnost toho, že bude zařazena na ten takzvaný short list, čili na tu vytipovanou lokalitu.

Stejně tak pokud je tam něco, co by neodpovídalo nějakým mezinárodním dohodám, mezinárodnímu právu nebo čemukoli, no tak poté pochopitelně se k tomu bude muset přihlédnout. Ale zatím jsme tam neobjevili nic, co by bylo základem pro to, že by lokalita Janochu musela být vyřazena ze všech lokalit. Naopak, právě z toho geofyzikálního úhlu pohledu to dopadlo tak, že je velmi vhodnou.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další v pořadí s interpelací je pan poslanec Jakub Michálek s interpelací na pana ministra Adama Vojtěcha ve věci expozé k případu koronaviru. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych se chtěl zeptat pana ministra, jestli jsou pravdivá čísla, která byla prezentována dneska na tiskové konferenci, že při tom pozitivním scénáři zde hrozí nákaza až 3,6 milionu lidí, a jaká přijali opatření, tak aby se... a jaká budou plánovaná opatření, tak aby se toto číslo minimalizovalo. Zejména jestli mají už konečně nějaký plán, tak aby zrychlili tu dobu mezi okamžikem, kdy se dozvědí, že někdo mohl přijít do kontaktu s nakaženým, a okamžikem, kdy ten člověk má negativní nebo pozitivní test a případně jsou vyvozena další opatření.

Dále bych se chtěl zeptat, jestli by nám mohl vysvětlit, proč nesvolal jako předseda Ústřední epidemiologické komise tuto komisi v období od 5. května, což tady předseda vlády označil za chybu. Jaké byly důvody, proč se přestalo fungovat na této platformě, která je upravena pandemickým plánem.

Dále bych se chtěl zeptat, jestli požádal Ministerstvo financí, případně Finanční správu o nějakou možnost dohody, aby 400 kontrolorů, kteří mají za úkol kontrolovat EET, která v dnešní době nefunguje, která je tedy vypnutá, tak jestli by se mohli přesunout na užitečnější úkoly, jako je třeba trasování a podobně.

Takže to jsou základní dotazy. A samozřejmě velmi mě zajímá při tom scénáři 3,6 milionu lidí, kteří onemocní, kteří byli označeni za pozitivní, jaké jsou ty počty odhadovaných nemocných a jestli skutečně jsme schopni zajistit tu kapacitu nemocnic pro tyto případy.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji a poprosím pana ministra zdravotnictví o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, pane poslanče, děkuji za ty dotazy. My jsme dnes prezentovali skutečně společně s Ústavem zdravotnických informací a statistiky a dalšími kolegy odborníky, se kterými pracujeme na té situaci, nějaké predikce, které vidíme na základě současného vývoje epidemiologické situace v ČR, která, jak jsem dnes řekl, určitě se nevyvíjí dobře. To je zkrátka objektivní fakt. A zejména včerejší nárůst, který pozorujeme, ten nám značí, že skutečně směřujeme do určitého exponenciálního šíření dané choroby a musíme zavést, a zavádíme tedy, příslušná protiepidemiologická opatření.

Ty scénáře, které prezentoval profesor Dušek, byly samozřejmě různé podle toho vývoje. Dneska nikdo samozřejmě nedokáže přesně říct, jak se ta situace bude vyvíjet. Je to matematika, je to vypočítáno na základě reprodukčního čísla, jak se bude to reprodukční číslo vyvíjet. Takže samozřejmě berme to tak, že to je nějaká modelace. Není to tak, že to tak určitě stoprocentně bude. Je to nějaká modelace vývoje. Pokud se nám podaří snížit reprodukční číslo, pokud skutečně zaberou ta protiepidemiologická opatření a zploštíme tu takzvanou křivku, tak si myslím, že ta situace se může i zlepšit.

Musíme také brát do úvahy, že to číslo, o kterém hovoříte, je samozřejmě kumulativní za celou dobu. To není tak, že v jeden čas bude nakažen takový počet lidí v jeden okamžik. To znamená, že by díky tomu byl v jeden okamžik tak velký počet pacientů v nemocnicích. Samozřejmě ti pacienti jsou přijímáni, zhruba po deseti dnech jsou propouštěni z péče. Takže musíme brát, že to je kumulativní nárůst, nikoliv nárůst, který bychom pozorovali v jednom okamžiku.

Já bych se teď aktuálně spíše soustředil na ten výhled do konce září, tak jak jsme ho prezentovali. Tam ty scénáře byly taktéž jasně řečeny. Ale to, co je zásadní a co mohu skutečně říci je, že pro nás je teď skutečně nejdůležitější připravit kapacity nemocnic. Máme jasné scénáře, které i prezentoval dnes profesor Černý jakožto šéf klinické skupiny a toho celého týmu, který na tom pracuje. Scénář, který teď aktuálně se odehrává, je takový, že vycházíme z aktuálních kapacit. Není nutné jakkoliv kapacity omezovat. Pokud by se situace vyvíjela nepříznivě, tak samozřejmě bychom případně museli reprofilizovat lůžka, museli bychom omezovat nějakou kolektivní péči. To jsou všechno scénáře, které samozřejmě máme připraveny, a jsme s nimi připraveni pracovat. Ale ta kapacita v tuto chvíli skutečně je dostatečná a není ani zdaleka vyčerpána. My jsme prezentovali to, že skutečně máme kapacity až na osminásobek současného počtu pacientů, i těch těžce nemocných, s nemocí COVID-19. Takže to je pro nás samozřejmě naprostá priorita.

Pokud jde o epidemiologickou komisi, Ústřední epidemiologickou komisi, proč nebyla svolána. No protože v té době po květnu ta situace byla velmi klidná. Musíme se podívat na ta data, kdy byly denní přírůstky někde kolem deseti, dvaceti případů denně. Ve většině krajů byl nulový růst nebo jednotky případů, takže nedávalo smysl v tomto směru jednat na úrovni Ústřední epidemiologické komise, kde jsou zástupci hasičů, kde jsou zástupci policie, armády, tedy integrovaného záchranného systému, dalších ministerstev. Ta Ústřední epidemiologická komise skutečně má jednat o situaci, která je vážná z toho pohledu, že se dotýká právě rezortů napříč, že se dotýká integrovaného záchranného systému, hasičů, záchranné služby a podobně. A taková situace skutečně v průběhu léta nebyla, ta situace byla velmi klidná. A nyní, vzhledem k situaci v těch posledních 14 dnech, k tomu nárůstu, jsem opět rozhodl o tom, že Ústřední epidemiologická komise svolává a bude se svolávat pravidelně, na pravidelné bázi. O tom jsem dnes kolegy informoval. Takže nemyslím si, že to odpovídá zkrátka reakci na tu situaci, a nemá smysl se scházet, pokud skutečně ta situace byla velmi klidná.

Pokud jde o EET, k tomu se nechci vyjadřovat. Ale my jsme udělali dohodu s Generální správou cel, tedy s celníky, kteří nám poskytli své zaměstnance, kteří se už včera proškolili a nastupují do služeb hygienické služby, a budou tedy trasovat. (Váš čas.) Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. K té Ústřední epidemiologické komisi. Já bych vycházel z toho, že přece všichni čteme média, všichni se nějak orientujeme. Před prázdninami se obecně vědělo a varovalo se, že na podzim může přijít další vlna, nebo další, když to nazveme další vlna, tak podle mě jaksi všichni o tom věděli a mělo se, pokud stát má předvídat takhle zásadní události, což by měl, neměl by reagovat jenom zpětně, reaktivně podle nějakých aktuálních dat, ale měl by čekat ty trendy, které jsou. Pokud chceme ochránit naše občany, tak se mělo právě připravit řešení na ten podzim. Já jsem se chtěl zeptat, jestli aktuálně máme k dispozici ještě nějaká data o rychlosti toho trasování od okamžiku, kdy se zjistí možnost nákazy, až do okamžiku, kdy ten člověk je v karanténě, podle jednotlivých hygienických stanic. V podstatě ta data, na která jsme se ptali při včerejším mimořádném bodu.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, doplním možná ten úvod. Ono je také třeba říci, co je Ústřední epidemiologická komise. Ústřední epidemiologická komise, i když tak ten název zní, tak to není nějaký orgán, a to je třeba vysvětlit, který by byl složen z epidemiologů. Není to orgán, který vlastně nastavuje protiepidemiologická opatření a podobně. Ústřední epidemiologická komise je primárně složena ze zástupců jednotlivých rezortů, školství, ministerstva průmyslu a obchodu, financí a tak dále. Jsou tam hasiči, je tam policie a podobně. Takže skutečně je to spíše platforma, která slouží pro sdílení informací, než aby ta Ústřední epidemiologická komise dávala nějaký směr, pokud jde o ochranu veřejného zdraví. To je v kompetenci hygienické služby, to je v kompetenci hlavního hygienika Ministerstva zdravotnictví. Ústřední epidemiologická komise slouží primárně pro sdílení informací s dalšími rezorty, se složkami integrovaného záchranného systému. Takže nepleťme si to, že to je nějaký orgán, který vlastně nastavuje nějaká opatření za účelem zabránění šíření epidemie. Tak to skutečně není a to složení ani tomu neodpovídá.

Takže tolik jenom k tomu, proč vlastně jsme instalovali teď právě na základě vývoje té situace tak, abychom skutečně sdíleli ty informace s ostatními kolegy, třeba i se školstvím, kde víme, že se dělají opatření, kde je nějaký vývoj a podobně. I když samozřejmě komunikujeme i mimo Ústřední epidemiologickou komisi.

Pokud jde o ta data ohledně trasování, já samozřejmě je tady nemám k dispozici. Jinak existují, bude se ta situace lišit v rámci regionů. Určitě jiná situace je v Praze, jiná situace je třeba v jižních Čechách nebo v regionech, kde těch případů není tolik, ale teď ta data nemám k dispozici. Ten průměrný čas je někde kolem 72 hodin, 48 až 72 hodin, dokdy je ten člověk kontaktován. (Upozornění na čas.) Ale může se to i v některých případech prodloužit.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další v pořadí je poslankyně Věra Kovářová s interpelací opět na ministra zdravotnictví pana Adama Vojtěcha ve věci nedostatečná informovanost obcí. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, bohužel musím říci, že jste mě včera během vystoupení v bodě ke kontrole usnesení Poslanecké sněmovny číslo 1162 nepotěšil. Měla jsem pocit, jako bych mluvila snad maďarsky. Kdybych totiž své dotazy ohledně informovanosti samospráv pokládala v této obtížné řeči, nedopadla bych hůř. Na to podstatné jste bohužel vůbec nereagoval. Jeden přínos však včerejší diskuse měla. Ukázala, že problém s informovaností o počtu nakažených nemají jen ty nejmenší obce, ale i obce s rozšířenou působností. Těm jste slíbil pravidelné informace o počtu nakažených, jak se ukázalo, příliš to nefunguje a navíc ty avizované týdenní aktualizace jsou z mého pohledu naprosto nedostatečné.

Vážený pane ministře, včera jsem vám položila několik otázek bez odpovědi. Proto vám je pokládám nyní opětovně. Z celé řady obcí prvního a druhého typu, tedy těch menších, nikoli obcí s rozšířenou působností, se ozývají požadavky na to, aby starostové byli informováni o počtu - nikoliv o jménech, ale o počtu nakažených, o počtu lidí v karanténě, a aby také byli včas informováni s předstihem, alespoň s minimálním předstihem, o tom, jaká opatření budou zahájena či provedena. Je to důležité z řady důvodů. Kromě těch, o kterých píšeme ve sněmovním tisku číslo 944, třeba už jenom proto, že obce jsou provozovateli kanalizací, což je v souvislosti s koronavirem nezanedbatelné. Tímhle možná pikantním, ale praktickým příkladem bych své vystoupení ukončila a prosím o odpověď. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji vám za dodržení času a poprosím pana ministra o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, vážená paní poslankyně, už jsem tady něco řekl včera, ale zkusím to ještě nyní shrnout, jak se situace aktuálně má.

Ministerstvo uzavřelo se Svazem měst a obcí memorandum o spolupráci, která si týká předávání statistických informací o nakažených a aktuální epidemiologické situaci. Tato data skutečně dosud starostové komplexně neměli, ti starostové obcí s rozšířenou působností. Ta datová sada, která je nově předávána, zahrnuje komplexní přehled základních epidemiologických parametrů na geografických úrovních obcí, tedy s rozšířenou působností a okresů a vybraná data na úrovni jednotlivých obcí. Jedná se o počty diagnostikovaných osob s COVID-19, počty aktuálně nakažených a hospitalizovaných pacientů, a to i se zaměřením na seniorní zranitelné skupiny obyvatelstva, to znamená ve věku 65+ a 75+ tak, jak je sledujeme.

Zdrojem dat je Informační systém infekčních nemocí, ten takzvaný ISIN. Aktualizace těchto dat bude probíhat každý týden, to znamená, že takto z našeho pohledu, tak jak jsme byli osloveni Svazem měst a obcí, a případně se můžeme bavit i s tím druhým, Sdružením místních samospráv, tak jsme toto zajistili. Kontaktní osobou je určen pan profesor Dušek za Ústav zdravotních informací a statistiky, takže není jakýkoliv problém se na něj obrátit. Navíc ve spolupráci Svazu měst a obcí s Ministerstvem zdravotnictví a s ÚZIS, tedy Ústavem zdravotnických informací a statistiky, byl zhotoven také nový sdílený web shrnující informace důležité pro starosty, tak aby k němu měli přístup starostové obcí s rozšířenou působností.

Já jsem si vědom toho poslaneckého návrhu zákona, který novelizuje zákon o ochraně veřejného zdraví pod sněmovním tiskem 977. Tento návrh ale z našeho pohledu skutečně obsahuje celou řadu úskalí, pro která by jeho realizace v praxi byla značně omezená. Z toho návrhu zákona není zřejmé, jaké informace a zejména v jakém rozsahu by měly být ze strany krajských hygienických stanic obcím a dalším samosprávným celkům poskytovány. Z našeho pohledu existuje také reálná hrozba toho, že budou poskytnuty nejenom anonymní informace, ale například i zcela konkrétní osobní údaje osob, které onemocněly infekčním onemocněním, což by mohlo vést i ke stigmatizaci těchto osob zejména ze strany obyvatel obce. Musíme si uvědomit, že skutečně i u těch menších obcí, pokud je to skutečně ta nejmenší obec, kde můžeme mít desítky obyvatel, tak pokud tam budou čtyři nakažení, nějaká rodina, tak to riziko identifikace takového člověka je poměrně výrazné, a samozřejmě naším hlavním úkolem musí být ochrana těchto lidí, protože stigmatizace osob nakažených nemocí COVID-19 je poměrně výrazná a měli jsme s tím v minulosti poměrně negativní zkušenosti.

Pokud mají podle návrhu zákona krajské hygienické stanice informovat územní samosprávné celky o počtu osob nakažených nebo nacházejících se v karanténě či izolaci, mělo by být určeno, v jakém vztahu k danému územnímu samosprávnímu celku tyto osoby mají být. Například hledisko trvalého pobytu na území dotyčného územního samosprávného celku by bylo administrativně jednoduché. Máme však pochybnosti o vypovídající hodnotě informací poskytnutých podle takového hlediska. Naopak faktický pobyt bydliště může být obtížně sledovatelný.

Podle zákona o ochraně veřejného zdraví hlásí poskytovatel zdravotních služeb zjištěné infekční onemocnění nebo podezření na takové onemocnění způsobem a v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem. V tomto právním předpise se klasifikuje infekční onemocnění pro potřeby hlášení na základě vyskytujících se symptomů, nezahrnuje však osoby bez příznaků, kterým je nařízena karanténa podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Reálná čísla nařízených karanténních opatření tedy nemusí mít hygienická stanice vůbec k dispozici, protože karanténu může nařídit i praktický lékař.

Zmíněný poslanecký návrh zákona by znamenal další zvýšení poměrně aktuálně administrativně zatížených krajských hygienických stanic, tedy té zátěže, které jsou dnes vystaveny, a to nejen tedy v souvislosti s nemocí COVID-19, ale i dalších infekčních onemocnění, jako je virová hepatitida, spalničky, chřipka a podobně. Takže z uvedených důvodů nepokládám toto řešení za úplně optimální a spíše chceme jít cestou zmíněného memoranda se Svazem měst a obcí. A nemám problém s tím (upozornění na čas) jednat i o dalším poskytnutí dat s jinými zástupci. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Paní poslankyně má zájem o doplňující otázku. Takže prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře, za odpověď. Já se přesto ještě zeptám, zda skutečně nezvažujete změnu stanoviska Ministerstva financí k návrhu, který by právě zajistil informovanost skutečně všech samospráv, nejenom obcí s rozšířenou působností, v jejichž případě to funguje všelijak. Říkám přesto, že poslanec Birke, který je současně představitelem ORP, tu včera uváděl, že je osobně ochoten informace jedničkám a dvojkám poskytovat, přestože se šířit nemají. Opravdu si nemyslím, že by mělo záležet na libovůli představitelů jednotlivých ORP, a měli bychom přistupovat k samosprávám nediskriminačně.

A ohledně toho, že říkáte, že vadí, pokud by se informace poskytovaly přímo, ale pokud si starostové zavolají a tu informaci obdrží, tak pak k té stigmatizaci nedojde? A to, že dostanou adresu, to také nepovažuji (upozornění na čas.) za jaksi možné, že by se to stalo. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pan ministr má zájem o odpověď? Takže mu uděluji slovo. Prosím.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, nabízím paní poslankyni, která zastupuje samosprávu, abychom se případně sešli i s panem profesorem Duškem jakožto ředitelem Ústavu zdravotnických informací a statistiky a můžeme hledat nějaké společné řešení předávání informací tak, abychom samozřejmě uchránili identitu pacientů a případně poskytli nějaké další informace. Takže pojďme se možná na toto sejít i s ÚZUS a třeba najdeme, doufám, nějaké východisko.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další v pořadí je pan poslanec Leo Luzar s interpelací na pana ministra Karla Havlíčka ve věci informace k OKD. Prosím.

 

Poslanec Leo Luzar: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, já se pokusím být velice krátký. Je tomu tak tři čtyři týdny, kdy se zastavilo srdce Moravskoslezského kraje. Pan premiér hovořil v médiích o tom, že příští rok má skončit OKD. Tato informace samozřejmě vyvolala bouřlivé reakce, protože byla uvedena pouze jako jednotlivá informace bez jakýchkoliv souvislostí. Ty souvislosti jsou docela závažné, protože na černém uhlí, které OKD produkuje, jsou závislé nejenom podniky, které od nich odebírají jak uhlí, tak koks, tedy potom dále exploatují, ale samozřejmě i obyvatelé Moravskoslezského kraje, to jest ti, kteří jsou zásobováni teplem z uhelných zdrojů. Což je pro informaci 70 % obyvatel.

Tato informace samozřejmě zasáhla všechny a nikdo neměl podrobnosti a nevěděl přesné informace. Postupem doby se získávají ty informace, ale docela velice těžko. Proto má žádost k panu ministrovi směřuje k tomu, aby se vytvořil nějaký informační tok, nějaký informační směr, který bude jasný, na koho se má reprezentace kraje, popřípadě i zájmové skupiny v kraji obracet, popřípadě například Hospodářská komora, nebo někdo v tomto smyslu, který by reprezentoval zájmy jak průmyslu a občanů Moravskoslezského kraje, tak samozřejmě i zájmy ministerstva a vlády na tom, aby ta maximální informace v této věci byla.

Doba uhelná asi opravdu končí, ale musíme být připraveni na to, že to nebude jednoduchý přechod, a měli bychom maximum informací poskytovat všem zainteresovaným. Protože není nic horšího, než když ty informace se mění v dezinformace, když ty dezinformace potom žijí vlastním životem, a dostáváme se do velkých problémů, jak politici, tak občané, jak na ně reagovat a popřípadě jak si je vyhodnocovat. Čili přivítal bych tady tuto iniciativu z vaší strany, abyste určil, popřípadě rozhodl o tom, jakou formou ta komunikace proběhne, a myslím si, že Hospodářská komora by tady v tomto mohla tuto roli sehrát. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji a poprosím pana ministra o odpověď.

 

Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Tak ještě jednou hezké odpoledne. Děkuji za ten dotaz, je to velmi významná aktivita, věc. Protože je pravda, že doba uhelná, jak jste řekl, se skutečně blíží do závěru. Otázka je, kolik let, případně jak dlouho bude trvat. Ale faktem je, že OKD se nikoliv vlastní vinou, ale objektivními skutečnostmi dostává do zásadních problémů. Pokles uhlí je více jak 30 % meziroční a do toho pokles poptávky. Ten je dán logicky i zvyšujícím se tlakem na náklady spojené s emisními povolenkami. A pochopitelně i doba covidová, která v OKD prostě nepřispěla k té situaci, výsledkem čehož je to, že společnost prodělává.

My jsme v situaci, kdy stát jakožto vlastník nemůže úplně bezprostředně podporovat, protože by se jednalo z hlediska Evropské unie o nedovolenou podporu. Čili je ve hře řada scénářů. V pondělí bude velmi významný materiál na vládě, kdy se o tom bude diskutovat, čili okamžitě poté budu spolu s místopředsedkyní vlády paní Schillerovou velmi detailně informovat o tom, jaký bude další postup.

Varianta, která je v tuto chvíli ve hře, která je navrhovaná - uvidíme, jestli to vláda přijme - je varianta taková, kdy by se k 1. 1. 2021 doly už dneska utlumované, což je Útlum - Jih a Útlum - Sever, včetně souvisejících prostorů a tak dále, prostorů Staříč, Trojanovice, Petřvald a tak dále, předaly na Diamo, což je tedy společnost pod MPO, která bude následně sanovat a rekultivovat. Tam není žádný problém, ty doly už jsou utlumené.

To klíčové je, že k 1. 3. 2021 se navrhuje, stále říkám, kdy utlumované doly Darkov a ČSA by byly převedeny pod Diamo. A současně materiál uvádí to, že zbývající aktivita, to znamená doly ČSM - Sever a Jih by stále jely, čili byl by to postupný útlum. A na vyžádání managementu OKD - zatím není stanoveno kdy - by se v určité době i ony převedly. Nicméně není psáno nikde, jestli to bude v roce 2022, 2023, 2024. To bude do značné míry záležet právě na tom, jak se bude vyvíjet ekonomika, cena uhlí a tak dále. V podstatě to bude znamenat, pokud by tato varianta nastala, že by k 1. 1. se musel řešit odchod řádově 550 zaměstnanců a k 1. 3. řádově 1 400 zaměstnanců. Ad 1 na základě tedy kolektivní smlouvy, což je až 12násobek měsíční mzdy odchodného a speciálního státního příspěvku ve výši buď pěti, nebo osmi tisíc měsíčně po dobu několika let pro každého pracovníka.

Současně tam chystáme se společností Diamo skutečně velmi, řekněme, vytvoření prostoru a místa pro - nechci říct přímo agenturu práce, ale není to už tomu daleko - pro profesionální komunikaci se všemi, kterých se to bude týkat. Současně vítáme tu nabídku, budeme komunikovat s Hospodářskou komorou, která je v daném místě velmi aktivní, a samozřejmě zapojujeme všechny složky veřejné sféry do toho, abychom ty pracovníky byli schopni buď umístit, pokud samozřejmě budou chtít někde nadále pracovat, protože je třeba říci, že řada z nich je už v důchodovém věku a bude to přirozený přechod. Řada z těch pracovníků, a je to několik set pracovníků, kteří pracují v těchto dolech, tam ale zůstává nadále a budou pod společností Diamo participovat na sanacích, na zahlazování po těžbě, na rekultivacích a všem, co je s tím spojené.

Takže to vnímáme jako významnou aktivitu. Bude nás stát tato aktivita, to je třeba říct, v následujících letech 15,5 miliardy korun. To znamená, stát na sebe převzal z důvodu, o kterém všichni víme - protože v minulosti bylo OKD skutečně doslova a do písmene vytunelováno, byla tam situace kritická. Kdyby do toho stát nevstoupil, dávno už dneska OKD nefunguje. Nicméně stát na sebe převzal nejenom břímě toho, že tam musí dnes platit významné náklady, a jenom v těchto dnech tam alokuje dalších 1,8 miliardy korun na provoz navíc, ale současně si bere na sebe právě sanace a rekultivace, na které tam samozřejmě nejsou peníze. Čili stát to bude stát dalších 15,5 miliardy korun v těch následujících letech. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Přistoupíme k další interpelaci a tou je interpelace pana poslance Lukáše Bartoně na nepřítomného pana ministra Roberta Plagy ve věci vyhlášky 27 - šetření na postižených. Prosím máte slovo.

 

Poslanec Lukáš Bartoň: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, rád bych vás interpeloval k vyhlášce číslo 27/2016 Sbírky, která se zabývá vzděláváním žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných. Ve vámi navrhované novele této vyhlášky jsou změny, které jsou docela drastické. Týkají se podpory asistentů pedagoga. Na podporu asistentem pedagoga ztrácí nově nárok žáci s tělesným postižením, chronickým onemocněním, závažnými vadami řeči i závažnými specifickými poruchami učení. O asistenta pedagoga přijdou i základní umělecké školy, vyšší odborné školy. Dále na základě vyhlášky ztrácejí pravidelnou podporu poskytovanou speciálním pedagogem například žáci s mentálním a tělesným postižením, autismem a závažnými poruchami chování.

Studoval jsem vyhlášku a ve zprávě RIA není uvedeno, kolik tímto chcete ušetřit, protože jediná motivace, která mě napadá, proč byste tohle dělal, je, že chcete na těchto žácích ušetřit. Proto se vás ptám, kolik chcete ušetřit na těchto žácích. Mým odhadem, když jsem si spočítal tisíce míst asistentů pedagoga, tak mi vychází částka přes jednu miliardu. Rád bych znal vaše odborné stanovisko, kolik chce stát ušetřit na žácích se speciálními vzdělávacími potřebami. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Jelikož pan ministr je omluven a není přítomen, na interpelaci bude odpovězeno písemně. Další v pořadí je paní poslankyně Pavla Golasowská s interpelací na pana ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha ve věci nedostatku stomatologů. Prosím máte slovo.

 

Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, situace s nedostatkem stomatologů je katastrofální a stále více lidí má problém najít svého stomatologa, neboť ten jejich odešel do důchodu, či se odstěhoval, nebo zemřel a noví zubaři prostě nejsou. Možná jste před pár dny zaznamenal v tisku, kde se psalo o několikasetmetrové frontě v Ostravě-Lhotce, ve které lidé čekali dlouhé hodiny kvůli registraci k novému zubaři. A taková je realita nejen na severu Moravy. Zdravotní pojišťovny si se situací nevědí moc rady. Zubaři prostě nejsou. Radí, aby lidé využili lékaře v příhraničí Polska nebo Slovenska. Lidé nejsou schopni najít stomatologa dlouhé roky a kvůli ošetření zahlcují pohotovosti.

Vážený pane ministře, ptám se vás, jaké konkrétní kroky uděláte pro zajištění potřebného množství zubařů. Vím, že ten úkol je na mnoho let. A zadruhé, co radíte lidem, kterým se i přes úporné snahy najít zubaře nedaří?

Jenom bych chtěla ještě podotknout, že těch interpelací na nedostatek stomatologů už bylo předtím více. Předkládal je třeba můj kolega Vít Kaňkovský. A mám informaci, že podobná situace s nedostatkem lékařů začíná být i v oborech praktických lékařů a v oborech dětských lékařů a dalších. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím pana ministra o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážená paní poslankyně, jsem rád, že to je nekovidové téma při interpelacích, a velmi důležité bezesporu, protože víte a máte pravdu, že ty interpelace zde byly. Faktem je, že zabezpečení místní a časové dostupnosti zdravotních služeb je jednou z priorit, se kterou jsem šel i na Ministerstvo zdravotnictví, byť to nemáme úplně ve svých rukou vždy, protože je to hodně odpovědnost zdravotních pojišťoven, se kterými samozřejmě o tomto komunikujeme.

Myslím si, že se nebavíme úplně o absolutním nedostatku ať už je to zubařů, nebo i lékařů v primární péči, ale spíše o nevyrovnané dostupnosti v rámci regionů v České republice. Ano, možná že to je i dáno nedostatkem lékařů, ale spíše je to otázka věkové struktury a hlavně, a to je prostě zkrátka fakt, se kterým se snažíme něco udělat velmi intenzivně, atraktivita některých oblastí pro lékaře stomatology nebo i praktické lékaře, třeba i mladé, kteří skutečně jdou do praxe.

V současné době evidujeme stížnosti občanů, kteří se na nás obracejí. Zřídili jsme pro toto i speciální formulář, který je dostupný na našich stránkách, který jsme spustili v září 2019. Každý, kdo hledá nějakého lékaře, zdravotní službu nebo i samozřejmě stomatology, se může skrze tento formulář na nás obrátit. Mimo jiné z celkového počtu zatím 1 035 stížností na nedostupnost péče je 894 stížností na dostupnost zdravotní péče v oblasti stomatologie. I to značí, že je to velmi výrazný problém. Z toho nejvíce v Moravskoslezském kraji, když se podíváme na statistiky aspoň tak, jak je evidujeme v rámci stížností. A proto také říkám, že je to otázka nějaké vyrovnanosti nebo nevyrovnanosti, protože v Moravskoslezském kraji je těch stížností nejvíce - 290. Jsou kraje, kde těch stížností evidujeme 26, 30, například v Praze jen 13. Takže si skutečně myslím, že je to otázka Prahy versus nějaké lokality, jako je Moravskoslezský kraj. Ale nechci to nikterak určitě bagatelizovat a snižovat.

My se snažíme skutečně udělat maximum možného, abychom získali na venkov a odlehlé regiony mladé lékaře nejenom v oblasti oboru stomatologie, jak jsem o tom hovořil. Primárně samozřejmě je to role a ze zákona povinnost zdravotní pojišťovny získat a zajistit pojištěncům místní a časovou dostupnost hrazených zdravotních služeb. A zdravotní pojišťovny v tomto také pracují na nějaké smluvní politice, bonifikaci lékařů, kteří se rozhodnou jít do méně atraktivních lokalit. Na druhou stranu víme, a máme toto ověřeno z naší kontroly, že často skutečně zdravotní pojišťovna opakovaně vypisuje výběrové řízení a prostě není úspěšná, není schopna nikoho na toto místo nebo určité místo v rámci třeba stomatologie získat. To je zkrátka bohužel objektivní fakt.

Co se týká obecného problému dostupnosti zdravotní péče v některých odbornostech a regionech, jednak pracujeme se zdravotními pojišťovnami, jak jsem o tom hovořil, z hlediska nějakých bonifikací. Jsou zde i dotační programy, které se týkají právě oblastí s omezenou dostupností zdravotních služeb. Pracujeme právě, a stále to probíhá - otázka dotací, které se týkají vytvoření nové ordinace zubních lékařů nebo i praktických lékařů. Ty podmínky jsou zveřejněny. A zdá se, že zájem je poměrně dobrý. Teď nemám přesná čísla, ještě dodám. Ale skutečně jsme takto otevřeli desítky praxí v rámci republiky. Je to podmíněno tím, že se ten lékař musí zavázat, že registruje určitý počet pojištěnců, že zůstane v dané oblasti minimálně pět let a bude mít smlouvy se zdravotními pojišťovnami. A to je docela problém, protože někteří lékaři zkrátka nechtějí ošetřovat na pojišťovnu, byť jsme výrazně zvýšili i úhrady v oblasti stomatologie.

To, co je velmi důležité, je věková struktura. My jsme jako první navýšili kapacity lékařských fakult zhruba o 20 %. Ano, toto se projeví až s určitým odstupem. Ale byl to klíčový krok - navýšit kapacity lékařských fakult, abychom měli i více absolventů. Takže věřím tomu, že situace se bude vyvíjet pozitivněji v budoucnu, ale není vždy úplně snadné dostat lékaře do méně atraktivních lokalit. Ale věřte tomu, že děláme maximum.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Zájem o doplňující otázku je, takže vás poprosím.

 

Poslankyně Pavla Golasowská: Pane ministře, já bych přece jenom ráda, nebo ty stovky lidí, kteří přesto nemohou po dlouhé měsíce najít stomatologa, byť obvolávají stomatology v širokém okolí, co jim teď poradit, co mají dělat. Protože jak jsem tady přednesla v interpelaci, tak ti lidé potom v akutních případech zahlcují pohotovost, a ne vždycky to je na to, aby tu pohotovost vyhledali. Takže teď spíš od vás očekávám nějakou praktickou odpověď pro ty lidi teď, abyste jim dal signál, co ti lidé mají konkrétně dělat, když prostě toho zubaře nemohou sehnat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Prosím, pane ministře.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Jak jsem o tom hovořil, to primární, co by měli dělat a co samozřejmě je pak odpovědnost jejich zdravotní pojišťovny, je právě se obrátit na svou zdravotní pojišťovnu, která má povinnost nějak jim péči zajistit. To je to jediné, co mohou udělat, samozřejmě pokud nemohou využít nějaké jiné pracoviště, například v rámci pohotovosti v nemocničním zařízení a podobně. Ale pokud skutečně nejsou schopni najít, a to je jedno, jestli to je stomatolog, nebo jakákoli jiná zdravotní služba, jiná odbornost, ať se obrátí na zdravotní pojišťovnu, která je povinna jim tuto péči zajistit, možná že i někde ve vzdálenějším místě, ale zkrátka tuto povinnost má. My se snažíme v tomto směru zdravotní pojišťovny kontrolovat. Případně skutečně mohou použít onen formulář, který máme na našich stránkách. Je to stránka nedostupnapece.mzcr.cz a tam mohou vyplnit vlastně svoji stížnost na nedostupnost. A my pak toto kontrolujeme ve spolupráci se zdravotními pojišťovnami. To je, řekněme, ta praktická otázka, pokud skutečně někdo nemůže najít lékaře, tak je nutné to řešit buď přímo se zdravotní pojišťovnou, nebo skrze náš webový formulář.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dalším v pořadí je pan poslanec Jan Čižinský s interpelací na pana ministra kultury Lubomíra Zaorálka ve věci památková ochrana železničního mostu v Praze. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Čižinský: Vážený pane ministře, obracím se na vás ve věci železničního mostu v Praze mezi Výtoní a Smíchovem. Tato stavba je součástí pražské památkové rezervace. Je neodmyslitelně spjata s pražským panoramatem a patří mezi významné stavby českého inženýrství a mostařství. Oceňuji proto, a není to žádná fráze, že jste se v březnu postavil za zachování její památkové ochrany. Most je nutné podrobit celkové rekonstrukci. Ta je možná jen s kompletní výměnou mostovky, to je ta spodní část, ale nýtované obloukové části mohou být podle expertů repasovány se zárukou bezpečného provozu po dalších až 80 let.

Dozvěděl jsem se však, že na Ministerstvu kultury bude prý postačovat pouze zachování panoramatu a ocelová konstrukce bude moci být nahrazena novou, nejspíše svařovanou. Tím bude zničena původní hodnota mostu jako dokladu někdejší úrovně českého strojírenství. Navíc nebude zachována ani původní podoba panoramatu, protože svařovaná konstrukce už nebude tak subtilní jako konstrukce vyrobená v současné době svařováním. - Omlouvám se, nebude tak subtilní jako konstrukce historická. - V jádru Prahy bychom si tak vybudovali něco jako levnou čínskou kopii. Přitom Praha už vynaložila okolo 30 milionů na rekonstrukci původních nýtovaných lávek na mostě. Ta jasně ukázala, že takovéto konstrukce mohou být opraveny. Lávky jsou samozřejmě jednodušší konstrukcí, ale expertní zprávy potvrzují, že i nýtované oblouky mostů mohou být takto repasovány. Naopak mostovka může být nahrazena za moderní, splňující nároky moderního železničního provozu.

Prosím vás o vyjádření, zda bude Ministerstvo kultury požadovat zachování nýtovaných oblouků a nespokojí se pouze se zachováním obrysů mostu. Opačný postoj by byl signálem pro všechny soukromé majitele, že své památkově chráněné stavby mohou nechat zchátrat a poté bude postačovat zachování jejich obrysů, což by vedlo ale ke zničení všech jejich hodnot.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím pana ministra o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Ministr kultury ČR Lubomír Zaorálek Dobrý den, děkuji za interpelaci. Rád odpovím. Vlastně v té interpelaci se říká, že Ministerstvo kultury vydává nějaké signály nebo znamení a stanoviska, ve kterých se vyjadřuje k tomu, jak by mohl nebo neměl vypadat most mezi Výtoní a Smíchovem. Takže já tedy na začátek musím říct, že žádné takovéto signály nejen nemůže, ani nesmí v tuto chvíli Ministerstvo kultury vydávat, a vysvětlím proč.

To, co teď je jasné, je to, co jste, pane poslanče, zmínil, že my jsme vlastně tuším v březnu vydali stanovisko, kde jsme potvrdili, že výtoňský most je kulturní památka, a pravděpodobně máme docela zřetelnou shodu na tom, že to je výsledek toho, že i já si třeba myslím, že ten most je nenahraditelný v tom panoramatu Prahy. A naprosto chápu, že je s ním spojen i určitý pocit identity jako s tím místem a že si zaslouží tuhle ochranu. To je mi naprosto jasné. A potvrdili jsme to tímhle stanoviskem.

Co se týče teď toho dalšího vývoje kolem mostu, je evidentní, že je právo současného vlastníka, aby vyhlásil architektonickou soutěž. To je prostě něco, co nemůže nikdo zpochybnit. Správa železnic může vyhlásit soutěž, když to pokládá nyní za účelné a vhodné. Ta architektonická soutěž nějak dopadne a k tomu výsledku a jeho možné realizaci se bude vyjadřovat odbor památkové péče Magistrátu města Prahy. Takže to je vlastně ta instituce, která bude posuzovat to, do jaké míry se vlastně dostálo tomu, že se památková ochrana dodržela v tom architektonickém řešení. Pouze v případě, kdyby se někdo odvolal nebo kdyby byla nespokojenost s tím řešením, tak pak dojde k tomu, že do toho může vstoupit Ministerstvo kultury, protože můžeme, k Ministerstvu kultury bude možné se odvolat v případě, že k tomu bude nějaký důvod. A dokonce i kdyby Ministerstvo kultury dalo nějaké stanovisko, tak i proti tomu se lze odvolat, a pak bych se stal já tím posledním odvolacím místem a byla by nějaká rozkladová komise, na základě které bych ještě eventuálně mohl korigovat výsledek toho řízení.

A bohužel, já musím upozornit na to, co dělám často. Ve chvíli, kdy jsme odvolacím místem, nebo dokonce ve chvíli, kdy bych se sám mohl stát tím odvolacím místem, tak já vlastně nemohu dávat žádná stanoviska. A stejně tak si myslím, že ani Ministerstvo kultury. Proto platí to, co říkám, že nemůže a nesmí v této chvíli dávat stanoviska k tomu, jak by se zachovalo v té nebo oné variantě. Právě proto, že může přijít okamžik, kdy to bude muset nestranně posoudit, do jaké míry se dodrželo to, že jsme to prohlásili kulturní památkou. Takže mě to může v nějaké variantě potkat, a proto si myslím, že se nemůžu vyjadřovat a říkat teď svůj názor na to, co si myslím o nýtovaném mostě.

Samozřejmě, vy jste to tak říkal, jako že nám by tam klidně stačil nějaký svařovaný most apod. Já bych vás chtěl ujistit o jedné věci, že nám jde, a určitě i mně půjde, kdyby na to přišlo a my jsme se k tomu měli vyjádřit, tak mně určitě půjde o to, aby se zachovalo maximum hodnot. To je smysl té památkové ochrany. A samozřejmě já si uvědomuji to, že je třeba taky udržet bezpečnost při dopravě z Výtoně na Smíchov a zpět. To znamená, musíme respektovat to, že to je technická věc, a ta vyžaduje, řekněme, aby to technicky fungovalo. A v rámci toho je třeba udržet maximum památkové ochrany.

Rozhodně, já prostě nemohu říkat stanovisko. Ale jenom v té obecné podobě mohu říci, čeho bych se držel, těch základních principů, kdybych to měl rozhodnout. A já si myslím, že nemůžete brát žádné stanovisko, které se někde zaslechlo v této chvíli, jako něco, čím by se někdo měl řídit. My budeme naplňovat obecné principy, které jsme drželi ve chvíli, kdy jsme v březnu dali rozhodnutí o výtoňském mostu. A já vám mohu pouze garantovat, že jako na cennou kulturní památku se na něj budu dívat, i kdyby se náhodou stalo, že by se ke mně nebo na ministerstvo dostalo toto řešení. A to je to, co vám mohu slíbit. A určitě stojím o to, aby nedošlo k žádné devalvaci a nějakým takovým... Z toho není třeba podezírat, protože takhle jsme se nechovali doposud. Ceny výtoňského mostu z hlediska té hodnoty, té si myslím, že jsme si vědomi dostatečně. Takže je pro mě těžké vám říkat úplně, a nemůžu dementovat něco, co podle mě nemělo Ministerstvo kultury nikde říkat, protože to mu teď nepřísluší.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pan poslanec má zájem o doplňující otázku. Prosím.

 

Poslanec Jan Čižinský: Děkuji za tu reakci. Já nebudu tady dolovat tu odpověď, protože rozumím tomu, že když je někdo odvolacím orgánem, tak by bylo špatně z pohledu správního postupu tady říkat. Přesto pokládám za důležité, co tady zaznělo, a že vlastně se stojí na úrovni z března, že ten most je cenný. A vlastně je dobře, že tady zaznívá veřejně, že most je opravitelný, že technicky to je možné udělat, protože prostě to je signál, jak ten most, který skutečně pro Pražany je určitým symbolem, a nejenom pro Pražany, jak ten most zachránit v té podobě, která skutečně dokládá úžasnou úroveň českého strojírenství, protože na ten most se roky nesáhlo, a přesto ta konstrukce je opravitelná, jako to je bohužel i u některých dalších mostů. Takže budu chovat naději, že nevznikne něco, co bych nazval levnou čínskou kopií, a že ten most společně zachráníme.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Přistoupíme k další interpelaci, tou je interpelace pana poslance Petra Třešňáka na ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha ve věci návrhy a připomínky ke koronavirové pandemii, na které nám nebylo odpovězeno. Prosím.

 

Poslanec Petr Třešňák: Pěkné odpoledne. Vážený pane ministře, já zcela akceptuji vytíženost vašeho resortu i vás samotného konkrétně v tomto období a skutečně chápu, že Ministerstvo zdravotnictví není ministerstvem covidu, jak si možná někteří v poslední době myslí, a té důležité agendy je velmi široké spektrum. Nicméně rozhodování o opatřeních pro boj s koronavirovou pandemií musí být podloženo daty, jako opozice však mnohdy nemáme možnost účastnit se odborných skupin na ministerstvu, proto vám své dotazy opakovaně zasíláme písemně, nehledě na formu, ať už jde o interpelace, žádosti dle zákona 106 nebo prostě jen třeba dopisy nebo otevřené dopisy. Mnohdy je však odpověď po obsahové stránce velmi nedostatečná nebo třeba ani není splněna zákonná povinnost pro lhůtu na odpověď.

Proto můj dotaz zní: Jak se bude ministerstvo do budoucna stavět ke své informační povinnosti? A zde zmíním, že se nejedná jen o žádosti o informace, ale především o různé konstruktivní podněty opozice. Mám zde výčet zhruba tří otevřených dopisů, jedné žádosti dle zákona 106. Navíc i usnesení Poslanecké sněmovny ze 4. 6. vám připomíná, že máte povinnost vůči všem poslancům, nikoli jen těm vládním.

Dále si dovolím využít prostoru této interpelace a vznést další související dotaz, resp. jak spolupracujete s MPSV na problému týkajícím se neschopenek pro COVID suspektní pacienty, kde nyní vyvstává mnoho otázek ze stran zaměstnanců i zaměstnavatelů. Pokusím se to rychle shrnout, pak doplním když tak dále. Zaměstnanec je kontaktován KHS, musí podstoupit testy na pozitivitu, nenastoupí tak na směnu a následně zavolá svému praktikovi, ten však vypíše pouze žádanku na testy, nikoliv však již samotnou neschopenku, neboť potvrzení o pracovní neschopnosti z důvodu karantény se vydává až poté, co je jasné, že je pozitivní test na COVID-19.

Stihl jsem to? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Přesně. Poprosím pana ministra o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Dámy a pánové, vážený pane poslanče, odpovídám tedy na dotazy, které zazněly i v té písemné formě, a omlouvám se, pokud něco tedy odpovězeno nebylo, ale skutečně ta doba je poměrně náročná. My se snažíme odpovídat na celou řadu žádostí nejenom u poslanců, ale i podle zákona č. 106. Skutečně jich přišly za to covidové období desítky, možná i stovky, takže skutečně snažíme se maximálně odpovídat, ale možná že někdy to úplně nezvládneme v tom daném čase.

Týkaly se ty otázky prodlevy mezi výsledky a informováním testovaných na COVID-19. Tady to bylo vyřešeno tím mimořádným opatřením Ministerstva zdravotnictví, které je účinné ode dneška, kdy tedy budou laboratoře výsledky sdělovat testovaným osobám i pozitivní výsledky formou SMS, potažmo e-mailu, takže tady by se měl výrazně zkrátit ten informační tok, aby člověk se dozvěděl tedy, že je pozitivní a že má proběhnout samoizolace do doby, než ho bude kontaktovat příslušná hygienická stanice.

Co se týče úhrady testů hrazených z veřejného zdravotního pojištění, ta úhrada je pevně dána tzv. kompenzační vyhláškou, která je účinná od 1. 7., v rámci které jsou vyjmuty výkony související s testováním na onemocnění COVID-19 z regulačních omezení, což je velmi důležité i třeba pro praktické lékaře, že se nemusí obávat indikovat pacienty k testům, protože se jim to nezapočítává do žádných regulací, takže můžou indikovat tak, jak potřebují. Poskytovatel tedy dostane zaplaceny všechny provedené výkony. Není tam žádná regulace ze strany zdravotní pojišťovny. Ty výkony jsou tedy placeny ze zdravotního pojištění v případě, pokud je indikuje lékař, nebo i hygienická stanice samozřejmě. A cena testu plně pokrývá náklady spojené s testováním. Analogicky u testů pro samoplátce je cenová regulace nastavena tak, aby regulovaná cena pokryla náklady na testování u testů hrazených z pojištění, u testů hrazených samoplátci tak podle našeho názoru finanční motivace je dostatečná.

Pokud jde o souběh sezónních respiračních onemocnění COVID-19, je problém samozřejmě tento souběh, velmi intenzivně ho řešíme na jednání klinické, epidemiologické pracovní skupiny ministerstva. Ve spolupráci s praktickými lékaři byla připravena metodika poskytování péče s přihlédnutím ke komentovanému problému. Ta metodika jasně řeší, jak má probíhat určitá triáž pacienta, který má respirační onemocnění. Rovněž budou doporučení vztahující se k danému souběhu publikována na webu ministerstva a Státního zdravotního ústavu.

Pokud jde o podporu týmů v rámci jejich výzkumné činnosti v souvislosti s onemocněním COVID-19, Ministerstvo zdravotnictví má samozřejmě zájem podporovat české, nejenom české, ale samozřejmě specificky české týmy. Specifickou podporu tohoto výzkumu doporučila i Vědecká rada Ministerstva zdravotnictví na svém květnovém jednání. Na druhou stranu musíme respektovat právní rámec daný zákonem č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků, který stanoví, že Ministerstvo zdravotnictví může podporovat výzkumnou činnost pouze formou institucionální podpory výzkumným organizacím nebo formou účelové podpory, tedy vyhlašováním veřejných soutěží.

V obecné rovině diskuse nad "problematikou rizikové faktory" absence sociálního kontaktu představuje nepochybně rizikový faktor, ve srovnání například s kouřením danou argumentaci v kontextu dotazu lze považovat za dosti účelovou než fakticky věcnou. V individuální rovině biomedicínské takto argumentovat úplně nelze. Z mého pohledu je v první řadě zásadní otázkou si s politiky vyjasnit, co je důležitější z pohledu kontroly nad existující epidemiologickou situací, zda zájem společnosti a ochrana veřejného zdraví, nebo zájem jednotlivce.

Pokud jde o otázku, kterou jste zmínil a týká se eNeschopenky, tady tedy pokud vím, nemám možná ten detail, jako máte vy, ale skutečně eNeschopenka - byť to není v naší gesci - tak má být vydávána nejenom těm, kteří jsou samozřejmě COVID pozitivní, ale i těm, kteří jsou umisťováni do karantény jakožto kontakty, a tato karanténa je pro ně povinná. Ale pokud je tam nějaký problém (upozornění na čas), budu rád za větší detail a budu to určitě řešit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Třešňák: Bude to skutečně jen stručně k té doplňující otázce a případně pak zkusím popsat osobně to, co nám chodilo za e-maily a zkušenosti z praxe. Skutečně šlo o to, že pokud je zaměstnanec vytrasován, zůstane doma, není mu vystavována neschopenka za tu karanténu, konkrétně se takové případy našly, to znamená, že zaměstnanec nemá vystavenu pracovní neschopnost, není oficiálně v karanténě, pokud mu nebyla potvrzena pozitivita, a tudíž nemůže zaměstnavateli přinést omluvenku. Pokud to tak není, tak se omlouvám, ale skutečně jsme takové podněty obdrželi.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další v pořadí je pan poslanec Patrik Nacher s interpelací na ministra vnitra Jana Hamáčka ve věci zájmu na fungující Policii České republiky i ochrany obyvatel České republiky před podvodným šmejdím byznysem. Prosím.

 

Poslanec Patrik Nacher: Vážené dámy a pánové, pěkné odpoledne nebo podvečer, já jsem tady opět s interpelací ve věci šmejdího byznysu, který se přesunul z toho prodeje hrnců na stránky časopisů, jsou to takové ty reklamy.

Rok se sešel s rokem. Já jsem přesně 29. září 2019 interpeloval zde přítomného ministra zdravotnictví v té oblasti šmejdího byznysu, to jsou různé ty reklamy na zázračné léky na vysoký tlak, zlepšení zraku, permanentní erekce a tak dále, takové ty úplné nesmysly. Odpovědí pana ministra bylo to, že ministerstvo v tomto má svázané ruce, protože vzhledem k tomu, že se nejedná o léky, tak ani ministerstvo, ani SÚKL nemůžou zakročit. Výsledkem této interpelace je návrh změny, pozměňovací návrh, který se vypracoval společně s Ministerstvem zdravotnictví, který právě napříště bude moci řešit i ty věci, které jako léky nejsou, ale jako léky se tváří.

A dneska po roce bych rád v této věci interpeloval pana ministra vnitra Jana Hamáčka, co se v té oblasti těch šmejdů, těch šmejdských inzerátů, které permanentně útočí na emoce lidí a straší je a podobně, kde jenom Zbyněk Prousek, který se tím zabývá posledních šest let, podal asi 58 trestních oznámení. Takže ten dotaz je celkem jednoduchý - co v té oblasti dělá Policie České republiky? Tady existuje i zákon na ochranu spotřebitele. Je tady trestný čin poškozování spotřebitele. Z těch údajů, co máme z Ministerstva spravedlnosti, bylo takhle stíháno pouze osm osob za poslední tři roky. (Upozornění na čas.) Takže interpelace směřuje na pana ministra Hamáčka, a tím, že tady není... (Předsedající: Je tady.) Je tady, pardon, tak kdyžtak pak já doprovodím. Já se omlouvám.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Prosím pana ministra vnitra.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček: Děkuji. Já se omlouvám panu poslanci, že jsem ho uvedl v omyl, protože jsem seděl na jiném místě než obvykle.

Každopádně otázka těch tzv. šmejdů spadá do problematiky podvodného jednání, je to dlouhodobý společenský problém, při kterém se zneužívá důvěra lidí podvodníky, kteří nabízejí zboží, které má mít údajně zázračné vlastnosti, ale mnohdy je samo o sobě nekvalitní, ale vždycky předražené. Jsou i nabízeny služby. Je potřeba říci, že Policie České republiky samostatně nesleduje problematiku tzv. šmejdů. Jednání pachatelů zpravidla naplňuje znaky skutkových podstat podvodů, podle míry intenzity jednání pachatelů lze též spatřovat naplnění skutkových podstat jiných trestných činů, například útisk, vydírání a tak podobně. Cílem útoku jsou většinou senioři, kteří bývají důvěřiví a snadno podlehnou přesvědčování.

Z obecného hlediska je snaha tuto otázku řešit změnami zákonů, zejména občanského zákoníku, úpravou o platnosti smluv, možnost jejich vypovězení a tak podobně. Problém bývá při uzavírání telefonických smluv a řešení jejich následné neplatnosti.

Za policii je možné říci, že každý takový případ podvodného jednání se řeší individuálně a v dané věci existuje úzká spolupráce s Českou obchodní inspekcí, která na svých stránkách uveřejňuje seznam podezřelých subjektů, před kterými varuje. Jsme připraveni jako Ministerstvo vnitra se podílet na příslušných změnách zákonů.

Pokud, pane poslanče prostřednictvím předsedajícího, máte nějaký konkrétní případ, tak samozřejmě jsem schopen písemně asi objasnit, co přesně policie v té dané věci dělala a jak konala, nicméně bez znalosti detailního případu nemohu nějak obecně odpovědět asi šířeji, než jsem odpověděl. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující otázku nebo komentář? Prosím.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji. Já panu ministrovi pak předám některé ty podklady. Ano, tam samozřejmě problém je v tom, že se nejedná o klasickou podnikatelskou činnost, ale už od počátku jde o podvodné jednání v tom slova smyslu, že se nabízí věc, která nemá parametry, kterými je popisována. Navíc jsou tam zneužity i informace, řekněme, z lékařského prostředí, vystupují tam smyšlení profesoři apod., vystrašení lidé si potom kupují úplně nesmyslně třeba brýle za nějakých 790 korun, po slevě za 490 korun, které vám mají zlepšit zrak o 300 % na základě nějaké vojenské technologie nebo něco takového, a jsou to šunty. Ty případy vycházejí často od těch šmejdů, kteří sídlí někde kolem Mělníka. Já mám tady i seznam těch časopisů, ve kterých se tyto inzeráty permanentně objevují, těch podání je tam celá řada. Takže já, jako jsem se spojil s panem ministrem zdravotnictví, řešil jsem to s paní ministryní spravedlnosti, tak předám i informace vám. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dalším v pořadí je pan poslanec Lukáš Černohorský s interpelací na paní ministryni Kláru Dostálovou, která je nepřítomná a omluvená. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Lukáš Černohorský: Děkuji za slovo. Můj dotaz na paní ministryni zní: Jaké finanční prostředky byly použity z rozpočtu na propagaci facebookové stránky a dalších stránek, které má paní ministryně na sociálních sítích, tzn. kolik peněz do toho bylo vloženo? Poprosím případně o rozdělení na celkové náklady za celé období, kdy ona je ve funkci paní ministryně, a potom samozřejmě za období, kolik do toho bylo investováno od chvíle, kdy byly vyhlášeny volby do krajských zastupitelstev. A případně tedy ještě, jaké byly náklady na vytvoření videa, kterým propagovala nový stavební zákon. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Na interpelaci bude odpovězeno písemně.

Paní poslankyně Monika Jarošová s interpelací na pana nepřítomného omluveného ministra Richarda Brabce. Prosím.

 

Poslankyně Monika Jarošová: Dobrý den. Vážený pane ministře, opět jsme letos mohli vidět, jak nařizují městské a obecní úřady plošné sekání trávy, v některých případech až huntování porostů. Travní porosty bývají často vymlety až do hlíny, tráva nemá prakticky možnost regenerace. Na tuto skutečnost jsem loni upozorňovala i na obecním zastupitelstvu ve svém trvalém bydlišti. Můj názor je provádět sečení trávy co nejšetrněji. Neznamená to nesekat vůbec, ale vybrat místa, kde se bude sekat častěji, např. dětská hřiště, a místa, kde se dá omezit na dvakrát ročně, a nesekat příliš nízko, např. okolí silnic, hranice polí a tráva mimo dětská hřiště. Dozajista jsme si vědomi, že travní porost je jedním z prvků zadržování výparů vláhy z půdy a je domovem pro spousty brouků a motýlů.

Pane ministře, jaký je váš názor na časté sekání trávy? Jaké kroky chce ministerstvo v této oblasti podniknout? Zajímalo by mě, jestli plánujete vydat nějaká doporučení pro města a obce. Já jsem se bohužel setkala i s tím, že leckde jsem slýchala argumenty, že když je uschlá tráva, tak se nemusí tak často sekat, a to mně přijde smutné. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Na interpelaci bude odpovězeno písemně.

Dalším v pořadí je pan poslanec František Kopřiva s interpelací na pana ministra vnitra Jana Hamáčka ve věci Moria - jak pomůžeme Řecku? Prosím.

 

Poslanec František Kopřiva: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, jak určitě víte, tak v noci z 9. na 10. září zničil rozsáhlý požár uprchlický tábor Moria na řeckém ostrově Lesbos. Tábor byl dočasným útočištěm pro zhruba 13 tisíc lidí na útěku, přestože kapacitu měl zhruba čtvrtinovou. Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky požár připravil o přístřeší většinu, zhruba 12 tisíc lidí, včetně asi 2 200 žen a více než 4 tisíc dětí, z toho jich je minimálně 407 dětí bez doprovodu. Byli dočasně evakuováni na pevninu, tam ale není životní úroveň v uprchlických táborech o mnoho lepší, Řecko má dlouhodobě problém zajistit odpovídající podmínky v těch táborech a několikrát žádalo evropské partnery o pomoc.

Je určitě v zájmu těch dětí i Řecka i našeho vlastního svědomí poskytnout těmto nedoprovázeným nezletilým dětem bezpečné přístřeší, základní péči a pokud možno i nějakou perspektivu. Ačkoliv se i ostatní státy potýkají s druhou vlnou pandemie, už deset evropských zemí přislíbilo, že si děti bez doprovodu rozdělí a přijmou je. Mimochodem Německo se tak rozhodlo nárazově přijmout více jak 1 500 lidí postižených tímto požárem, a to nejen dětí. České Ministerstvo vnitra situaci dlouhodobě spíše neřeší a ani tentokrát jsem nezaznamenal nějaký náznak solidarity z naší strany, přitom stačí proaktivně si požádat řeckou stranu o nějaký seznam.

Takže se chci zeptat, jestli Ministerstvo vnitra pomůže nějak nedoprovázeným dětem a řecké straně.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček: Děkuji. Vážený pane poslanče, chci vás ujistit, že Česká republika sleduje situaci v Řecku a bezprostředně poté, co došlo k úmyslnému požáru v táboře Moria resp. k sérii úmyslně založených požárů v táboře Moria, který byl tímto víceméně zničen, Česká republika ihned nabídla pomoc. Schválili jsme finanční pomoc ve výši 100 tisíc eur, což je 2,6 milionu korun, z rozpočtu Ministerstva zahraničních věcí a jsme připraveni po dohodě s řeckou stranou poskytnout i materiální dar či materiální pomoc přesně podle požadavků řecké vlády, která se snaží ten tábor rekonstruovat. Není to jediná pomoc Řecku v tomto roce. My jsme pomáhali několikrát, ať je to pomoc při ochraně vnějších hranic, ať je to podpora z programu Pomoc na místě či MEDEVAC. Celková suma pomoci ze strany České republiky vůči Řecku je cca 30 milionů korun v tomto roce. A navíc jsme dne 3. září nabídli Řecku případné nasazení odřadu Útvaru rychlého nasazení Policie České republiky pro ochranu řecko-tureckých hranic. Z mého pohledu je tato pomoc řecké straně významná a dostatečná.

Na vaši otázku - žádné relokace do České republiky ilegálních migrantů Česká republika neplánuje.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji za odpověď. Pan poslanec má zájem o doplňující otázku.

 

Poslanec František Kopřiva: Já děkuji. A určitě řecká strana je vděčná za tu finanční i materiální pomoc, nicméně já se obávám, že Útvar rychlého nasazení ty přístřešky stavět nebude, a určitě to zabere i nějaký čas. Bohužel z těch peněz si střechu nad hlavou ze dne na den nepostaví. Mrzí mě to o to více, že ve spoustě zemí, které nabídly přímo relokovat, a tím přímo pomoci těm dětem, spoluvládne sociální demokracie a čekal bych, že v české vládě bude právě ČSSD působit jako ten prvek, který bude konat konstruktivně.

Chtěl bych jenom podotknout, že to, zda nějaký imigrant je legální, či ilegální, či zda má právo na azyl či doplňkovou ochranu, rozhodují až úředníci. A nejedná se o přijetí těch dětí natrvalo, ale samozřejmě do té doby, než se rozhodne, co dál. Ale chápu, že v české vládě není vůle přímo těm dětem pomoci.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další v pořadí je pan poslanec Ondřej Babka s interpelací na pana ministra Miroslava Tomana, který je nepřítomen, omluven a bude odpovězeno písemně. Prosím.

 

Poslanec Ondřej Babka: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Vážený pane ministře zemědělství, dovolte mi vás interpeloval ve věci ochrany zvěře při seči. Dne 12. září 2019 se podvýbor pro ochranu přírody a krajiny, jehož jsem členem, usnesl a doporučil výboru pro životní prostředí, aby vyzval Ministerstvo zemědělství k vypsání dotačního programu na podporu využití dronů s termovizí sloužících k vyhledávání zalehlých srnčat a další zvěře při sečení a sklizních, a tím v rámci přípravy programu rozvoje venkova zohlednit potřebu ochrany zvěře při seči.

Tato problematika byla schválena výborem pro životní prostředí dne 13. listopadu 2019, tj. před více jak deseti kalendářními v měsíci. Dovolte mi tedy se vás zeptat, jak v této věci Ministerstvo zemědělství pokročilo a jaké reálné kroky v problematice uskutečnilo, případně jakými způsoby chcete efektivně chránit desetitisíce zvířat při sečení a sklizních. Mnohokrát děkuji za vaši písemnou odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Na interpelaci bude odpovězeno písemně.

Dalším v pořadí je pan poslanec Jan Čižinský s interpelací na pana ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha. Pan poslanec Čižinský není přítomen, takže jeho interpelace propadá.

Posuneme se k interpelaci pana poslance Lukáše Černohorského na pana ministra Jana Hamáčka ve věci absence přímého databázového přístupu do registru stran atd. Prosím.

 

Poslanec Lukáš Černohorský: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, na kontrolním výboru jsme dostali informaci, že Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran nemá tedy přímý databázový přístup do registru stran a hnutí, který je provozován Ministerstvem vnitra, což ale nese jisté problémy. V případě, že je potřeba kontaktovat danou instituci, tak se to standardně činí přes statutární orgán, což je nějaký předseda, ale tam v mezidobí, kdy dochází k předávání dat, která se přidávají jakoby manuálně, nedochází k té aktualizaci on-line, můžete dojít k různým změnám, a tudíž na straně úřadu tak vznikají buďto jisté prodlevy, anebo to pro ně má i jisté finanční náklady.

Tedy jsem se chtěl zeptat, zdali tedy plánujete do budoucna nějaké přímé databázové napojení tohoto úřadu, a pokud ano, tak kdy zhruba s tím můžou počítat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím pana ministra vnitra o odpověď.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček: Děkuji. Vážený pane poslanče, jak víte, na základě § 9 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a politických hnutích, vede Ministerstvo vnitra rejstřík politických stran a hnutí. Tento rejstřík je veřejný a každému přístupný na internetových stránkách Ministerstva vnitra. Já jsem tady vytiskl tu příslušnou webovou stránku. (Ukazuje.) A ten zákon v § 9 odst. 2 a 3 přesně stanoví, jaké údaje se v tom rejstříku vedou, a všechny tyto údaje jsou přes tyto zmíněné stránky Ministerstva vnitra všem přístupné. Jenom pro informaci, poslední aktualizace proběhla 17. 9. ve 13 hodin 49 vteřin.

Teď pracujeme na částečné digitalizaci Sbírky listin, kdy se digitalizují stanovy a některá usnesení orgánů politických stran a hnutí tak, aby je bylo možné také zpřístupnit on-line. A na základě dohody s Úřadem pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí předkládá Ministerstvo vnitra tomuto úřadu od roku 2018 každou změnu, která je v tom rejstříku provedena, a to bezodkladně prostřednictvím systému datových schránek, to znamená elektronicky, a tato praxe ze strany úřadu nebyla doposud nijak zpochybněna, ba byla opakovaně potvrzena. Takže úřad má stejně jako každý přístup on-line do tohoto rejstříku a nad rámec toho po dohodě dostává notifikaci o každé změně, kterou ministerstvo v tom rejstříku provedlo. Takže z mého pohledu je ta praxe dostatečná. Pokud má úřad jiný pocit, tak bych očekával, že se nás oficiálně obrátí, a my to samozřejmě budeme řešit.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec má slovo. Prosím.

 

Poslanec Lukáš Černohorský: Já předpokládám, že šlo o nějaké jakoby automatizační rozhraní, které by zařizovalo to, že pokud vám přijde nějaké zpráva do datové schránky, tak vy to potom následně na straně toho úřadu musíte totiž zpracovat nějakým manuálním způsobem. Takže spíš zdali se neplánuje nějaké rozhraní, pomocí kterého vy propojíte vlastně ten jejich informační systém, a oni když budou generovat nějaké dokumenty vyzývající tu stranu k provedení nějaké akce, že nedodali nějakou zprávu či cokoliv, tak že se to automaticky do toho dokumentu potom následně vytáhne bez toho, že by si museli vlastně vést svůj vlastní sekundární informační systém. Takže zdali je možno vybudovat tam případně nějaké komunikační rozhraní. Předpokládám, že v tu chvíli by i vám to ušetřilo práci, protože byste to nemuseli manuálně posílat skrz datové schránky.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček: Tomu rozumím. Já to zadám příslušným sekcím na Ministerstvu vnitra a jsem připraven vás potom informovat o výsledku. Rozumím, kam ta interpelace směřuje, a bylo by to zjednodušení, takže děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další v pořadí je paní poslankyně Pavla Golasowská s interpelací na pana ministra Roberta Plagu. Prosím.

 

Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, přeji vám brzké uzdravení a přidávám se k interpelaci, která už tady zazněla, a to zda je pravda, že Ministerstvo školství připravuje vyhlášku, kvůli níž by děti s tělesným postižením a děti s poruchami učení přišly o své asistenty. Platit by měla od začátku příštího roku. Podle České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání a učitelské platformy by tak zůstali vyloučeni například žáci s tělesným postižením, chronickým onemocněním, závažnými vadami řeči i závažnými poruchami učení, kteří nyní asistenta pedagoga využívají, a je pro ně přínosný.

Vážený pane ministře, není to dlouho, kdy jsme na půdě Poslanecké sněmovny debatovali bouřlivě o inkluzi, o tom, že je potřeba, aby se děti s hendikepem začlenily ve vzdělávacím procesu mezi zdravé děti. Tak se také stalo a s podporou návrhu zákona o inkluzi se také začali vzdělávat lidé na posty asistentů pedagoga, jejichž úkolem je pomáhat těmto dětem. Pokud vaše vyhláška vejde v platnost, znamená to, že nejen přijde o práci celá řada asistentů pedagoga, ale hlavně děti, které asistenci potřebují, přijdou o tuto pomoc. Rodiče těchto dětí jsou zděšeni a právem se obávají, že budou nuceni své děti dát opět zpátky do speciálních škol.

Vážený pane ministře, ptám se, zda si tuto skutečnost uvědomujete a jak budete řešit situaci, kdy žák s hendikepem nebude schopen řádně fungovat bez asistenta pedagoga. Chci věřit tomu, že to není úsporné opatření a že nechcete šetřit na těch nejzranitelnějších, jakými děti s hendikepem určitě jsou. Nebo je snad tomu tak? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Na interpelaci bude odpovězeno písemně.

Další v pořadí je paní poslankyně Monika Jarošová s interpelací na pana ministra Richarda Brabce. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Monika Jarošová: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, chci se optat na jez na řece Ohři v Hostěnicích u Brozan na Litoměřicku, který ohrožuje výstavba malé vodní elektrárny od soukromého investora KM Prona. Krajský úřad Ústeckého kraje svým rozhodnutím povolil výjimku ze základních ochranných podmínek zvláště chráněných živočichů dle § 50 a povolil výstavbu elektrárny. Po protestu občanů se tím zabývalo vaše Ministerstvo životního prostředí, které zrušilo rozhodnutí krajského úřadu, a žádáte po něm přehodnocení stanoviska. Krajský úřad opět stavbu elektrárny povolil a občané se odvolávají a je to stále dokola. Zdejší občané si přejí a bojují za zachování jezu v jeho nynější podobě, nesouhlasí se stavbou elektrárny. Kdo je místní, ví dobře, jaká nenahraditelná škoda by to byla. Jde o oblíbenou rekreační zónu. K tomuto historicky ceněnému jezu se sjíždějí během sezóny tisíce cyklistů a milovníků vody z širokého okolí. Slouží i desítkám chatařů po obou březích Ohře, ale i vodákům, rybářům a rekreantům kempu na protějším břehu v obci Písty. Územní plán počítá v této lokalitě s rekreační zónou, ne se stavbou vodní elektrárny. Obyvatelům nevadí jen zásah do jezu, ale také samotná stavba, kde chybí komunikace vhodná pro mechanizaci a hrozí vysoká prašnost.

Pane ministře, vy sám pocházíte z Litoměřic a jsem si jista, že jste někdy tento jez navštívil, tak bych chtěla vědět, jaká je šance ho udržet bez malé vodní elektrárny. Nebo opět ustoupí zájmy občanů ve prospěch soukromých investorů? Já opravdu nechci, aby byly zájmy soukromého investora zohledňovány nad zájmy široké veřejnosti, a my tak přicházeli o další kus krásné přírody. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Na interpelaci bude odpovězeno písemně. Další v pořadí je paní poslankyně Věra Kovářová s interpelací na pana ministra Adama Vojtěcha. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, v minulých týdnech bylo nutné opět zavést plošně roušky. Ale je tu řada lidí, kterým jejich zdravotní indikace znemožňuje nošení roušky, či jim jejich nošení může zhoršit zdravotní stav. Jedná se např. o silné astmatiky, kterým dlouhé nošení roušky může způsobit dýchací problémy a vést ke kolapsu. Aby tomu zabránili, musí si na chvilku roušku sundat, ale v tu chvíli je může policie pokutovat za nedodržování nošení roušek a oni nemají možnosti se proti tomuto bránit a prokázat důvod a oprávnění roušku nenosit, např. lékařským potvrzením o jejich zdravotní indikaci. Tento problém může vést ke společenskému vyloučení řady lidí, kteří z preventivních důvodů a obavy, že by mohli zkolabovat, nebudou chodit nakupovat, nebudou cestovat hromadnou dopravou či navštěvovat jiná veřejná místa.

Vážený pane ministře, nepřipravujete změnu, na jejímž základě by například specializovaní lékaři mohli některým skupinám lidí se zdravotními omezeními, v jejichž důsledku jsou více vnímaví na nošení roušek, potvrdit jejich zdravotní indikaci, která může v některých případech vést k nutnosti dočasného či trvalého (omezení?) nošení roušky? Jen podotýkám, že čerpám tento námět na interpelaci z e-mailů, které mi došly od občanů, kteří s tím měli takovouto zkušenost. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. A poprosím pana ministra zdravotnictví o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážená paní poslankyně, zbývající páni poslanci, já samozřejmě dostávám podobné podněty a taktéž my máme v rámci nošení roušek jisté výjimky, které jsou v tuto chvíli určeny primárně pro pacienty např. s poruchou autistického spektra, s duševním onemocněním. Tam, kde víme, že skutečně pro ně nošení roušek vlastně je velmi složité, a často možná i pochopit ten smysl, tato výjimka už dnes v tom mimořádném opatření je. Pokud se bavíme o dalších výjimkách z hlediska zdravotní indikace, já jsem požádal kolegy, aby vlastně toto probrali s příslušnými odbornými společnostmi, jestli skutečně je rouška takto vlastně zásadní komplikace, nebo nikoliv. Takže čekám teď na odborné stanovisko kolegů a podle toho se rozhodneme, protože ty podněty jsem taktéž dostal, byť je asi třeba říci, že vzhledem k tomu, že máme dnes vlastně povinnost roušek nikoliv úplně všeobecnou, jako byla na jaře, kdy vlastně se nosily, všude venku se musely nosit, na ulici apod., ale skutečně dnes ta povinnost je v uvozovkách pouze, byť samozřejmě poměrně široká, ve vnitřních prostorech, tak samozřejmě je otázka, jestli toto není možné, nebo jestli to je takto zásadně problematické pro člověka třeba s astmatem, pro kterého zase na druhou stranu může být poměrně komplikované, pokud je nakažen nemocí COVID-19, stejně jako jakýkoliv pacient jiný, který má nějaké pneumologické onemocnění. Víme, že ti vlastně spadají do těch rizikových skupin, naopak lidí, kteří pokud se nakazí nemocí COVID-19, tak to pro ně může být poměrně zásadní. Takže toto chceme nějak zvážit ve spolupráci s odborníky a případně nějakou změnu v tomto směru přijmout, pokud na tom bude všeobecná shoda.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Paní poslankyně má zájem o doplňující otázku.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Pane ministře, bude to krátký doplňující dotaz. V jakém časovém horizontu byste takovouto možnost zvážili? Dokdy to stanovisko by mohlo býti? A chápu, že ty roušky nemusíme nosit tedy plošně, ale situace se vyvíjí nějakým způsobem, a aby bylo jasno, jak se to bude řešit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Prosím.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Ty podněty přišly vlastně zejména v posledním týdnu na základě vlastně té všeobecné povinnosti nosit roušky ve vnitřních prostorách, která platí od čtvrtka, takže já jsem je předal kolegům. A věřím tomu, že, řekněme, do konce září k tomu zaujmeme nějaké stanovisko ve spolupráci s odborníky.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další interpelace opět paní poslankyně Věra Kovářová na paní ministryni Janu Maláčovou ve věci odměna versus plat. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážená paní ministryně, opakovaně jsme svědky mimořádných odměn, které leckdy tvoří nezanedbatelný poměr ke stálé složce platu. Například v úterý zveřejněné platy hradních představitelů. Jejich mimořádné odměny činí pravidelně přibližně jednu třetinu až jednu polovinu jejich platu. Dech nám vyrazilo podobné odměňování na Středočeském krajském úřadu. Já proti vysokým odměnám nic nemám, ale pokud jsou zasloužené. Samozřejmě v tomto případě je to otázkou, ale o tom mluvit nechci. Zmíněné spíše ukazuje na systémové nedostatky odměňování veřejných zaměstnanců. Platové možnosti veřejných institucí jsou leckdy omezené a konkurovat soukromému sektoru není jednoduché. Proto jsou platy zaměstnanců mnohdy navýšeny osobním ohodnocením.

Kde ale končí přijatelné vyrovnávání příjmové hladiny v zájmu konkurenceschopnosti a kde již začíná nepřijatelné zneužívání tohoto institutu? To je otázkou, kterou kladu sobě, ale i také nyní vám. V oblasti obecní samosprávy je úprava mimořádných odměn velmi restriktivní. Podmínky jsou opravdu přísné a omezení jsou i kvantitativní. Vím, že historicky to bylo i v důsledku postoje vašeho úřadu. Jak se váš úřad dívá v tomto světle na dění na Středočeském krajském úřadě a v Kanceláři prezidenta republiky? Nemíříme tak trochu více metry? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Na interpelaci bude odpovězeno písemně.

Další v pořadí je paní poslankyně Pavla Golasowská s interpelací rovněž na paní nepřítomnou a omluvenou ministryni Janu Maláčovou. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji za slovo. Vážená paní ministryně, obrací se na mě stále více lidí, kteří si podali žádost o příspěvek na péči a marně čekají na odpověď po mnoho měsíců. Dlouhé lhůty jsou rovněž při odvolání, kdy dotyční nesouhlasí s vyjádřením úřadu a žádosti jsou jim zamítány.

Vážená paní ministryně, já se vás ptám, jaká opatření činíte, aby ti, kteří si podali žádost, nečekali na odpovědi půl roku i více, a v jakém časovém horizontu se tato situace zlepší. Často se totiž žadatelé příspěvku ani nedožijí. A ti, kdo o ně pečují, tak činí na vlastní náklady. A chtěla bych jenom podotknout, že ta situace není nová, ale je tady už delší dobu. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Na interpelaci bude odpovězeno písemně.

Další v pořadí je pan poslanec Jan Lipavský, který není přítomen, totiž jeho interpelace propadá. Další je paní poslankyně Monika Jarošová, rovněž nepřítomná. Paní poslankyně Věra Kovářová. (Do sálu přiběhla posl. Jarošová.) Ano, stihla jste to úplně na kvap. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Monika Jarošová: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, ačkoliv byl schválen veterinární zákon o povinném čipování psů od tří měsíců věku, zároveň s tímto zákonem nebyl zřízen centrální registr psů, kde by byla zákonná povinnost majitelů očkované psy zaregistrovat. Pokud dnes chovatel neočipuje psa, pozbude platnost jeho očkování proti vzteklině. Hlavním důvodem pro čipování psů je propojení s očkovacím průkazem, ale i s jeho majitelem. To vše je ale možné jen v případě, že čip je zapsaný v registru psů, jinak čip ukáže jen patnáctimístný číselný kód, což mnoho chovatelů psů neví. S povinnou registrací potom bude snadno dohledatelný také majitel týraného zvířete a zlepší se i kontrola tzv. množíren.

Dnes je situace taková, že majitele očkovaného psa nelze dohledat, pokud není zapsán v registru. Někteří veterináři již dnes psy sami zapisují do jednoho z deseti soukromých registrů automaticky v ceně čipování. Není to však povinné. Já vím, že využít stávající soukromé registry není ideální, ale je to jediné, co zatím máme.

Centrální registr je Ministerstvem zemědělství slibován od roku 2022, ale není to pozdě? Dám příklad. Dovolili bychom přidělovat SPZ na auta bez registru aut? Nebo bychom tu odpovědnost nechali deseti soukromým registrům, kde se pak budou složitě dohledávat? To mi přijde jako ta samá logika. Otázka zní: Proč byla zavedena předčasně povinnost čepovat psy bez centrálního registru? Proč se včas nezajistilo, aby vznikl? Když něco po lidech chceme, musíme jim nabídnout i podmínky pro to, aby mohli svoji zákonnou povinnost splnit. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji, na interpelaci bude odpovězeno písemně.

Další v pořadí je paní poslankyně Věra Kovářová s interpelací na pana ministra Karla Havlíčka. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, v minulých měsících mohly osoby samostatně výdělečně činné, které musely po uzavření škol a dalších zařízení přerušit podnikání v souvislosti s péčí o dítě nebo o hendikepovaného člověka, žádat o ošetřovné stejně jako zaměstnanci. Současná situace kolem vývoje počtu nakažených ukazuje, že nebude dlouho trvat a dočasné uzavírání škol bude čím dál tím častější. Některé školy dokonce po letních prázdninách své žáky ani nepřivítaly, jelikož část pedagogického sboru je v karanténě. Nyní tak vzniká diskriminace mezi zaměstnanci, kteří mají nárok na ošetřovné, a OSVČ, které od září nárok na ošetřovné nemají. Tím může dojít k existenčním problémům některých rodin, které náhle přijdou o část nebo o celé příjmy. Problém se nejvíce dotýká OSVČ samoživitelek, které v případě uzavření škol musí zůstat s dítětem doma a nemohou vykonávat svou živnost.

Vážený pane ministře, plánujete opět nové zavedení dotačního programu na výplatu ošetřovného pro OSVČ v případě, že dojde k uzavření škol? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji, na interpelaci bude odpovězeno písemně.

Paní poslankyně Pavla Golasowská vystoupí s interpelací na paní ministryni financí Alenu Schillerovou. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji za slovo. Vážená paní ministryně, obracím se na vás v souvislosti s dopisem Svazu měst a obcí, který byl adresován členům vlády dne 8. září letošního roku. V dopise svaz upozorňuje na situaci, kdy města a obce jsou připraveny realizovat své záměry, zadávat veřejné zakázky, utrácet peníze. K tomu však potřebují již nyní znát budoucí vývoj finančních prostředků. Města a obce mají připraveny projekty na příští období, chtějí pomoci k restartu ekonomiky, ale k realizaci projektu potřebují mít nastaven základní stabilní finanční rámec.

V současné době je navrhováno zrušení superhrubé mzdy a snížení daně z příjmů. Tato změna sice nenaruší zákon o rozpočtovém určení daní, ale zmenší pomyslný měšec peněz, který je určen k přerozdělení pro územně správní celky, aniž by k tomu byla navržena opatření, která měšec opětovně naplní.

Vážená paní ministryně, obce a kraje jsou právě v procesu přípravy návrhu rozpočtu na rok 2021 a pro jeho správné sestavení a zadání veřejných zakázek na příští rok nutně potřebují znát základní, ale stabilní finanční rámec, ve kterém se budou v následujícím období pohybovat. Vážená paní ministryně, můj dotaz je ten, co konkrétně uděláte pro to, aby města a obce byly co nejdříve informovány o finanční stabilitě, a to tak, aby věděly, s jakým finančním objemem mají počítat na příští rok. A také vás žádám, abyste iniciovala schůzku se Svazem měst a obcí o řešení jejich finanční stability. Možná jste už tak učinila. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji a poprosím paní ministryni o odpověď. Prosím.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážená paní poslankyně, úvodem musím připomenout, že naše města a obce se nacházejí ve velmi dobré finanční kondici a i přes zhoršenou ekonomickou situaci mají ideální výchozí pozici, jak stávající ekonomické situaci čelit. To na úvod.

Mnohokrát již bylo zopakováno, že se tato vláda z nynější zhoršené ekonomické situace nehodlá proškrtat. Ale chtěla bych proto úvodem připomenout, že ne všechny vlády byly tak vstřícné. V minulosti byly v rámci úspor škrtány i zdroje pro územní rozpočty, v minulosti, při poslední krizi. Byl plošně krácen příspěvek na výkon státní správy při té poslední krizi. Revidovány byly dotace obcím a krajům a také snižovány daňové podíly obcí a krajů při minulé krizi. To je samozřejmě lehce dohledatelné.

My naopak lidově řečeno pumpujeme zdroje do území. A zdaleka nejde jen o jednorázový neúčelový příspěvek 1 250 korun na obyvatele každé obce. Tento příspěvek v souhrnné částce 13,4 mld. značně přesahuje odhadovaný 5,5miliardový dopad kompenzačního bonusu pro podnikatele. Tudíž v tomto ohledu poskytujeme obcím nejen pomocnou ruku, ale i nemalé dodatečné prostředky. Předpokládaný pokles daňových příjmů v roce 2020 je po zohlednění mimořádného příspěvku pouhých 7,1 mld. korun, přičemž nárůst daňových příjmů v roce 2019 byl 19 mld. korun.

Kromě toho bylo v rozpočtu na rok 2020 zabezpečeno pro obce dodatečných něco přes 30 mld. korun, z toho 3,1 mld. na opravy škol a školek v obcích, dalších 960 milionů poputuje na opravy objektů či bytů v majetku obcí. O 2 mld. korun vláda posílila program na financování připravených vodohospodářských projektů obcí realizovaných prostřednictvím SPŽP. Dalšími 2,6 mld. korun vláda podpořila projekty vodního hospodářství financované z kapitoly Ministerstva zemědělství. Miliardy poplynou do území na podporu lázeňství, revitalizace území, na silnice druhé a třetí třídy a tak dále. K tomu připojme neméně významné zdroje, které do území směřují ve prospěch různých odvětví podnikové i neziskové sféry, například do oblasti sociálních služeb a zdravotnictví.

Pokud mohu mluvit za svůj rezort, tak Ministerstvo financí uvolní do konce roku 2020 částku 4,3 mld. na cirka 640 projektů, na rekonstrukce a modernizace základních a mateřských škol a do nájemního bydlení v působnosti obcí.

Tato vláda ale nezapomíná ani na přenesenou působnost. Příspěvek na výkon státní správy pravidelně valorizujeme. V roce 2019 šlo dokonce o celkové desetiprocentní navýšení. Pro rok 2020 se podařilo pokrýt jeho souhrnnou pětiprocentní valorizaci, která se ve stejném procentuálním rozsahu promítá i do připravovaného návrhu rozpočtu pro rok 2021. Toto souhrnné meziroční navýšení je obsaženo i v návrhu střednědobého výhledu na léta 2022 a 2023. Pro srovnání, v době ekonomické krize po roce 2009 byl plošně zkrácen příspěvek na výkon státní správy u obcí a hlavního města Prahy, tam téměř o 18 %. U krajů šlo zhruba o 9procentní snížení.

V tomto kontextu mi dovolte připomenout, jak často v minulosti právě od zástupců obcí zaznívalo volání po společném dýchání veřejných rozpočtů. A nelze nedodat, že tomuto volání bylo také opakovaně vyhověno navýšením daňových podílů obcí na úkor výše podílu státního rozpočtu. Kromě toho nemohu pominout, že prostřednictvím EET a kontrolních hlášení v minulých letech obce i kraje participovaly na zvýšeném inkasu daně z přidané hodnoty, aniž bylo současně provedeno zkrácení daňových podílů, jak to opakovaně činili někteří naši vládní předchůdci.

Navíc se ukazuje, že mnohé z prostředků plynoucích z již navyšovaných daňových podílů obcí často končí na bankovních účtech obcí, aniž by byly na investice skutečně použity. Potvrzují to zůstatky na těchto účtech, které jen mezi roky 2011 a 2019 vzrostly zhruba na trojnásobek. Celkově o astronomických 162 mld. korun. V pololetí tohoto roku měly obce na účtech 219 mld. korun. (Čas, paní ministryně.) Já souhlasím s argumentem, že zůstaly na účtech samy o sobě. Zůstatky na účtech nejsou samy o sobě vypovídajícím argumentem o finanční situaci obcí. (Paní ministryně, čas.) Jestli dovolíte, tak to dopovím. (Prosím.)

 

Poslankyně Pavla Golasowská: Já určitě budu ráda, pokud to paní ministryně potom dopoví, to, co měla v myšlenkách. Ale chtěla bych se ještě zeptat, protože ten můj dotaz zněl, zda jste nějak v kontaktu na základě toho dopisu se Svazem měst a obcí. To byla jedna věc, zda to s nimi takhle komunikujete.

A pak jsem jenom chtěla říct, protože já právě z těch měst a obcí slyším to, že byť vy jim to chcete nějak nahradit, ale jako dát ty finance do těch měst a obcí formou dotačních řízení, ale tam je to kolikrát problém, protože oni samozřejmě investují do přípravných projektů. To dotační řízení nemusí vždycky vyjít, tudíž oni budou mít utopené peníze v těch projektech, které nebudou moct realizovat.

A další věc je ta, že často je tam spoluúčast na těch projektech a ty obce a města na to nemusí mít peníze. Naopak vím o některých městech, která se už teď se zadlužují a berou si úvěry, protože ať už v té situaci s covidem, která byla (upozornění na čas), tak jim ty peníze chybí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Paní ministryně, prosím, máte slovo.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Takže já to s dovolením dopovím a hned zareaguji na vaše dotazy. V pololetí tohoto roku měly obce na účtech 219 mld. korun. Souhlasím s argumentem, že zůstatky na účtech samy o sobě nejsou vypovídajícím argumentem o finanční situaci obcí, nicméně jejich trvale rostoucí trend svědčí o tom, že obce významné zdroje do značné míry jen kumulují, přičemž ani opakovaný růst daňových příjmů mezi léty 2011 a 2019, kdy stouply daňové příjmy obcí o 103,3 mld. korun, se neproměňuje v uskutečněné investice. Samozřejmě neplatí to obecně. Z tohoto pohledu se ukazují dotační zdroje státu přímo cílené na investiční projekty jako výrazněji účinnější.

Já bych chtěla říct na váš dotaz, samozřejmě se Svazem měst a obcí jsme ve spojení, příští týden bude videokonferenční rozhovor, píšeme si dopisy, chystáme samozřejmě tak, jak jsme teď zveřejnili makroekonomickou predikci, tak jsme zpřesnili odhad vývoje příjmů.

To, co jste říkala, nemyslím si to. Hodně jsem teď věnovala léto výjezdům do regionů, protože je to období, kdy nejede parlament, takže toho času jsem měla relativně, relativně více. Nečerpala jsem dovolenou, takže jsem jezdila do regionů, mluvila jsem velmi často se starosty. Zatím jsem se nesetkala s žádným negativním ohlasem směrem, kde jsem byla. Byla jsem skutečně napříč republikou kvůli kompenzačnímu bonusu obcí. Velmi to vítali. To je právě jeden ze zdrojů kromě jejich příjmů, který využívají na kofinancování. Právě proto jsme poskytli ten kompenzační bonus, aby právě obce neměly problémy s kofinancováním. Dotační programy vycházejí z toho, že je o ně velký zájem. Svědčí o tom i to, že byly v obrovském převisu. My jsme vykrývali všechny dotační tituly (upozornění na čas) v rámci třetí novely zákona o rozpočtu, kde ten požadavek byl, ale jenom nebyly realizovány v důsledku nedostatku peněz.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poslanec Jan Lipavský není přítomen, poslankyně Monika Jarošová s interpelací na pana ministra Miroslava Tomana. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Monika Jarošová: Vážený pane ministře, chci se optat na letošní skokové zdražení potravin, zejména pak ovoce a zeleniny, a to v zemi, která byla kdysi soběstačná jak v průmyslu, tak v zemědělství a která se toho všeho za posledních 30 let postupným rozprodáváním vzdala včetně vody. Přišli jsme o svou soběstačnost a proměnili jsme se v nesoběstačnou montovnu a odbytiště šuntů. Je důležité podle mě vrátit stav této oblasti do časů, kdy jsme byli soběstační zcela ve výrobě masa a mléka, a dokonce jsme byli schopni přebytky vyvážet. I v produkci obilovin jsme na tom byli nesrovnatelně líp.

Myslím si, že navrácení potravinové soběstačnosti do rukou našich pěstitelů, chovatelů, zpracovatelů a výrobců by mělo být pro odpovědnou vládu prioritou číslo jedna. A tak se vás chci, pane ministře, zeptat, jestli si mají občané na neustálé zdražování zvykat, nebo jestli vidíte budoucnost nadějněji, například v podpoře potravinové soběstačnosti naší země. A jak se stavíte k novele zákona o potravinách a návrhu na postupné zvyšování podílu českých potravin na našem trhu. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Bude odpovězeno písemně.

A poslední interpelace, kterou můžete položit, je interpelace na paní ministryni Alenu Schillerovou. Prosím.

 

Poslankyně Monika Jarošová: Vážená paní ministryně, zeptám se vás na podobný dotaz. Chci se optat také na letošní skokové zdražení potravin a zejména pak ovoce a zeleniny, a to v zemi, která byla kdysi soběstačná jak v průmyslu, tak v zemědělství a která se toho za posledních 30 let díky minulým vládám postupným rozprodáváním vzdala. Tak se chci zeptat, jestli si mají občané na to neustálé zdražování zvykat, anebo jestli bude líp, a kdy ono líp nastane. Chci se zeptat, jestli je to stav, kdy se lidem znehodnocují jejich úspory, nebo když dostanou za velké slávy přidanou tisícikorunu a v obchodě pak nechají jednou tolik. Ptám se na váš osobní názor, jestli si máme zvykat na to, že ty nejhorší ekonomické dopady ještě přijdou, nebo jestli vidíte tuhle budoucnost nadějněji. A zajímalo by mě, proč máme tak vysokou míru inflace, jednu z nejvyšších. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji a poprosím paní ministryni o odpověď.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji. Vážená paní poslankyně, je pravda, že zelenina a zejména ovoce v posledních měsících významně zdražily, v některých případech i o více než sto procent. Ke zdražení dochází v celé Evropě. Zdražení má několik důvodů, které souvisí zejména s pandemií COVID-19, ale jejich dynamika je vyšší pouze přechodně. Výši spotřebitelských cen ovlivňují ceny domácí a ceny zahraniční včetně vývoje kurzu koruny vůči měnám obchodních partnerů. Ceny ovlivňují obecně také úpravy regulovaných cen, část této ceny, nepřímé daně nebo třeba úroda komodity v daném roce, suché jaro, deštivé léto v České republice. Stejně tak má na cenu nezanedbatelný vliv trh práce, zejména výpadek sezonních pracovníků, kde se cena práce promítá do nákladů firem a ty následně s větší či menší mírou do konečné ceny na trhu. Faktorů je tedy celá řada, protože závisí i na síle konkurence, poptávce po daném zboží nebo službě, stejně jako na mnoha nepřímých faktorech, narušení mezinárodního obchodu a problémy s dopravou.

U poptávky došlo v celé Evropě v letošním roce ke zvýšenému zájmu o ovoce a zeleninu ze strany spotřebitelů, pravděpodobně vzhledem k doporučením lékařů a imunologů v období pandemie. K nedávnému zvýšení míry inflace došlo především díky dlouhodobému vývoji české ekonomiky ještě před krizí. Česká ekonomika dlouhodobě rostla rychleji než ostatní státy eurozóny. Míra nezaměstnanosti byla na rekordně nízké úrovni, což vytvářelo tlak na růst mezd a vysokou poptávku.

Koronavirová krize se samozřejmě také na inflaci podílí, protože například jsme u některých produktů, zejména pak potravin, závislí na dovozu z jižní Evropy. Pro rok 2020 očekáváme průměrnou míru inflace pod 3,2 % a v roce 2021 by měly chybět podstatnější proinflační faktory a inflace by v důsledku poklesu jednotkových nákladů práce a přetrvávající záporné mezery výstupu měla zvolnit na 1,9 %.

S účinností od 1. května 2020 jsme výrazně snížili daně z přidané hodnoty u celé řady zboží a služeb na 10 %. Nově je ve druhé snížené sazbě zařazena oblast stravování.

Místo závěru mi dovolte ale jednoduchou úvahu. Česká republika dosahuje trvale velmi nízké úrovně cenové hladiny vůči západním zemím i průměru celé Evropské unie. V loňském roce to bylo pouze okolo 70 % cenové hladiny celé sedmadvacítky. Také nám ale rostou dynamicky mzdy, které růst více než kompenzují. Jiným způsobem mezeru mezi cenami a mzdami v České republice a u našich ekonomicky vyspělých sousedů prostě neuzavřeme, než když naše mzdy a ceny porostou rychleji. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku? Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Monika Jarošová: Děkuji za odpověď, paní ministryně. Chápu, že prožíváme těžké chvíle, ale mám obavu, že ještě ty nejhorší ekonomické dopady přijdou nebo můžou přijít. A myslím si, že právě proto je třeba podpořit navýšení podílu českých potravin na našem trhu, na našich pultech, a zvýšit potravinovou soběstačnost, aby to nedopadlo, jak říkáte, že jsme v mnoha potravinách závislí na dovozu. Tak bych chtěla zmírnit závislost na tom dovozu, i když určitě nějaká závislost vždycky bude. Ono to nejde. I v té koronavirové krizi se v plné nahotě projevilo to nebezpečí, který se ukrývá v té nesoběstačnosti.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Paní ministryně ještě zareaguje.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Nemohu než souhlasit s vámi, co jste řekla, paní poslankyně, protože karty byly rozdány kdysi hluboko v minulosti. Víte, že my jsme byli soběstačná země. Stali jsme se závislí hodně na dovozu, nezměníme to mávnutím kouzelného proutku, ale je to jedna z vizí naší vlády. Když už jsme se ocitli v té pandemii na jaře, tak tehdy jsme podpořili mohutně vysokou částkou asi 4,5 miliardy drobné zemědělce, drobné výrobce. Právě proto ty drobné a střední, abychom podpořili míru soběstačnosti. Nepůjde to samozřejmě ze dne na den, protože ten trh takto nějakou dobu dlouho funguje, ale zcela určitě bychom pro to měli udělat maximum. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám také děkuji a konstatuji, že jsme pro dnešní jednací den ukončili projednávání ústních interpelací, a končím dnešní jednací den. Pokračovat budeme zítra v 9 hodin ráno případnými body z bloku třetích čtení. Přeji vám pěkný večer. Na shledanou.

 

(Jednání skončilo v 18.01 hodin.)

 

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 27. 10. 2020 v 12:32.