(9.40 hodin)
(pokračuje Stanjura)
Pan místopředseda říkal, nemáme používat jadrné výrazy. Já nevím, jestli na palici - mně to přijde jako velmi umírněný výraz pana poslance Ferjenčíka na popis této situace. Na palici. Je to spisovně a ještě velmi umírněné. Kdybychom chtěli popsat skutečně, jak to cítíme, tak by ta slova byla mnohem ostřejší a určitě bychom sklouzli do nějaké obecné češtiny a nespisovných nebo neslušných výrazů.
Milí kolegové, milé kolegyně, my máme velké štěstí, že ve Sněmovně není EET ze zákona. I vy máte večírky klubu hnutí ANO. (Ministryně reaguje od stolku zpravodajů.) No dobře. Tak sice tu není EET, ale buďme vzorem. Vy buďte vzorem. Až bude příště večírek hnutí ANO a přijde vás tam třeba 77, jeden se omluví, tak doufám, že si požádáte o 77 účtenek a že nikdo nebude platit za celý stůl, nebo za celou restauraci, nebo za celou Demokracii, nebo za Klub V. Protože kdyby tady EET bylo, tak by to bylo nezákonné. Fakt se domníváte, že na palici je nepřiměřený výraz?
Nebo jsou firemní akce. Firma pozve zaměstnance a zaplatí to. Je to sice daňově neuznatelný výdaj, to souhlasím, to je v pořádku. Ale ten chudák hospodský, v jehož prostorách proběhne firemní večírek, a teď nemluvím jenom o malých firmách, jsou i velké firmy, přes sto lidí... Kolik lidí jezdí na Čapák, když je tam nějaká firemní akce? Někdo to platí. Dostane každý? (Ministryně opět reaguje.) A tam asi EET musí být, ne? Vy můžete dát podnět Finanční správě, paní ministryně? Podnět! Tak jim dejte podnět, ať prověří masové akce na Čapím hnízdě a zjistí, kolik účtů bylo vydáno. Mě nezajímá, kolik se utratilo, kolik se zaplatilo - na rozdíl od státu. Mě by zajímalo, jestli tam bylo 1 000 účtenek, nebo 2 000 účtenek. Pokud ne, tak proč ten chudák dostal bagatelní pokutu 2 500 Kč? Mohl dostat 500 000 Kč. No to snad nikdo nemůže myslet vážně! Nevím, kdo vám to tam napsal. Zeptejte se toho úředníka, který to napsal, nebo toho člověka Finanční správy, který o tom rozhodl, jakým způsobem... jestli se někdy účastnil nějaké oslavy, nějaké skupinové akce. Možná je to světec, který na žádné akci nikdy nebyl, takže nic neplatil. Možná je to lakomec, který vždycky když sedí u stolu, tak si dělá kontrolu a říká si, ten měl tři piva, ten měl tři piva, já jsem měl jenom jedno, poprosil, platíme zvlášť, já jsem měl jenom jedno. 25. Ne, nedám 50, dám 25. Ale to není vůbec normální. To se nedá obhajovat.
Já bych očekával úplně jednoduchou odpověď: "Pane poslanče, toto je nepřijatelný exces, jedná se o pochybení jedince. Požádala jsem šéfku Finanční správy, aby vydala metodický pokyn, že tohle je správně." Chápu, abych jenom nekritizoval, že jste ten metodický pokyn nevydala dřív, protože koho se zdravým selským rozumem by to napadlo, že každému hostu musíte vydat? Takže já rozumím tomu, že metodický pokyn nebyl. Ale když už si to nějaký úředník vymyslel, tak je třeba na to zareagovat. A to není vměšování. (Ministryně reaguje.) Já jsem říkal, abyste požádala paní šéfku Finanční správy. Ona se nějak rozhodne. Vy to nemůžete nařídit. Tomu rozumím. A tohle bych očekával, takhle jednoduchou odpověď. My bychom tady řekli děkujeme, paní ministryně, jsme rádi, že jsme se nakonec na takové základní věci, lidské věci, která nemá s politickým soubojem nic společného, shodli. Ne. Finanční správa je nevinná, maximálně se občas splete. Sice jsme prohráli 60 soudů, sice jsme stáhli miliardy a zadrželi nezákonně, ale to se prostě stává. Omlouváme se. My jsme se spletli. Potrestali jste někoho? Ne. Ne. To přece nemůžu. Já nemůžu říkat. No vy ne, paní ministryně. Tomu já rozumím. Po tom taky nikdo z nás nevolá.
Ale k čemu pak je nám (nesrozumitelné) pro Finanční správu? K čemu je? Když vlastně nemůže nic.
A vracím se k tomu úvodu a k tomu obecnému úvodu. Veďme debatu třeba na půdě rozpočtového výboru, ne na plénu Poslanecké sněmovny, o tom, jaká je úloha Finanční správy. Vybírat daně. Tomu já rozumím. Ale kdo ji v demokratické společnosti kontroluje? A pokud dojdeme k závěru, že nikdo, případně že pouze - není to málo - ale pouze nezávislý soud, tak v tom nerovném souboji daňová správa versus daňový poplatník vždy ten daňový poplatník prohraje, protože je to z logiky věci nerovný souboj. A věřte, paní ministryně, myslím, že to víte, těch excesů je mnohem více. Ale mnozí, řekl bych většina daňových poplatníků nechce jít do sporu s Finanční správou právě proto, že jsou si vědomi, že se prostě stane nevědomé byrokratické opomenutí. Nějaký účet se možná špatně zaúčtuje. To není vždycky. Zdaleka. Naopak. Je to výjimečné, protože to nikdo nedělá vědomě. To se prostě stává.
A málokdo se odváží jít do sporu s Finanční správou, protože se bojí, že tam se zaměří ten reflektor, na ty se zaklekne, těm se zkontroluje deset roků DPH, tři roky daň z příjmu, nevím co, silniční daň. A běda, kdyby o den zaplatili později. A tak dále. A jak to že to zaúčtovali jako opravu majetku, když podle našeho výkladu je to zhodnocení? Sama víte, velmi často o tom debatujeme, že ta hranice je velmi tenká a nedá se úplně přesně stanovit, kdy je to oprava a kdy je to zhodnocení. Taková praktická věc, která není úplně jednoznačná. Máte firemní dům, máte v něm okna, teď je vyměníte. Není to levná záležitost, je to oprava. Ale když na ně dáte markýzu? To už se auditoři neshodnou, protože markýza tam nebyla. Je to zhodnocení? Nebo je to oprava? Můžu to uplatnit letos ve zdaňovacím období? Nebo to budu odepisovat x let podle odpisové skupiny? A tomu rozumím, že to se musí posoudit individuálně, že na to nejde udělat nějaké...
Tak chci jenom říct, že i poctiví daňoví poplatníci prostě mají chyby v účetnictví. Ale jsem přesvědčen, že v drtivé většině případů nejsou úmyslné. Jejich cílem není zkrátit daň, nějakým způsobem podvést stát, ale naopak. Ale, a to si přiznejme, a bohužel to je, a je to od dob pana Janečka - všichni daňoví poplatníci jsou sprostí podezřelí. Všichni. I vy. I když vám to možná dneska nepřijde. Všichni jsou sprostí podezřelí. A všichni chtějí krást. A my tu jsme od toho, abychom takové nezákonné chování, jako že někdo zaplatí útratu u stolu, potrestali. 2 500 - co to je? No tak ať ten úředník dostane o 2 500 méně, aspoň jednu výplatu, nebo dvakrát. A příště si to rozmyslí. Děkuju.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Budeme pokračovat v rozpravě. Paní ministryně se hlásí. Máte slovo.
Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo. Jste to vzali ze široka, tak já budu muset taky ze široka.
Samozřejmě sankce - statistiku dodám, pane předsedo Stanjuro. Máme to, dostanete ji. Míst bylo 300 na EET na Finanční správě a 100 na Celní správě. (Poslanec Stanjura reaguje ze svého místa.) To je jedno. To upřesňuji. Vy jste to nějak vehementně neprosazoval, těch 600.
Ještě teď k těm stolům, prosím vás. Problém je tento. Vy si pozvete svoje spolustraníky do hospody a rozhodnete se, máte narozeniny, že to za ně zaplatíte. Tak samozřejmě bude jedna účtenka. Jeden stůl - nemusí to být stůl - jedna tržba - jedna osoba - jedna účtenka. To je ten princip. Rodinná oslava, svatba - platí se jedna účtenka. Jedna účtenka.
Ten problém byl pravděpodobně - já nemohu do té kauzy jít - a myslím si, že to je ojedinělý problém, že to nebudou žádné časté případy - že se vystavila jedna účtenka, jak jsem to pochopila z vaší interpelace, za osob více platících. A to je porušení zákona. Ten princip je: jedna osoba - jedna účtenka - jedna platba. Klidně za celou hospodu, když je všechny pozvete. To je princip a tak to funguje. Jenom abych to vysvětlila.
Teď jste tady otevřel celou řadu věcí. Před prázdninami jsme diskutovali na rozpočtovém výboru. Určitě diskutovat budeme. Řeknu jenom obecně. Já netvrdím, že se nestaly věci, to by bylo ode mě velmi nepokorné. Že se vždy postupovalo v pořádku. Nakonec celá řada kauz dospěla do soudních sporů. Je věcí sebereflexe Finanční správy, jestli se tam potom vede konkrétní řízení - a oni musí tak postupovat - o náhradě škody. Víte, že to přichází na Ministerstvo financí. Několikrát jste se mě ptali na statistiku. Také mohu dodat. Těch případů není mnoho. A ještě méně je těch, které soud v civilním řízení uzná. Pak samozřejmě mohou být regresní nároky a tak dále. ***