(16.50 hodin)
(pokračuje Čižinský)
Co musí v tomhle vývoji přestat? Musí přestat rozpor mezi tím, co vláda a ministři říkají, a tím, co se reálně děje. Takové to - roušky jsou, já vám je přivezu, chytrá karanténa funguje. A ona nefunguje. A taky musí přestat rozdělování lidí. My skutečně potřebujeme v tuto chvíli táhnout za jeden provaz, a ne jako pan premiér vzbuzovat dojem, že někdo je rád, že situace je špatná, anebo že někdo někoho nenávidí, třeba seniory. My potřebujeme, aby vláda dělal svou práci a aby lidi spojovala a aby lidi nerozdělovala. Protože v téhle té době skutečně potřebujeme držet při sobě.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Dovolím si výjimečně z tohoto místa upozornit, že sál je poloprázdný, protože jsme se jako politické prezentace shodly, že omezíme přítomnost poslanců, ale i personálu v sále i v budově. Tak děkuji.
A nyní pan poslanec Svoboda. A připraví se pan poslanec Běhounek. Ne, pozor. Je tady s faktickou poznámkou pan poslanec Nacher. Omlouvám se. Takže nejdříve pan poslanec Nacher, poté pan poslanec Čižinský s faktickou poznámkou. Prosím.
Poslanec Patrik Nacher: Děkuji za slovo. Pěkné odpoledne. Mně nezbývá, než se zase přihlásit na faktickou a reagovat. On už částečně na to odpověděl pan předsedající.
Pro diváky - zaprvé dneska jsme tady v polovičním počtu, to zaprvé.
Zadruhé, když jsem to teď počítal, tak tady na té straně, kde je opozice, je míň poslanců než tam, kde je koalice, což ty kamery samozřejmě nezaberou. Takže to zase na mikrofon vypadá, že z koalice to nikoho nezajímá a z opozice ano. (Reakce v pravé části sálu.) Paní kolegyně, já jsem to tady neotevřel. Já tady jakoby nepočítám ty poslance, kdyby pan kolega Čižinský o tom nemluvil. Ono to pak je totiž v tom mediálním prostoru a působí to jinak, než jak to je.
A kdybych měl vzít ten kontext, tak on to pan kolega asi ví, proto už stojí, možná na mě bude reagovat. Tak pro kontext taková paralela. Ten bod je zařazen. Bavíme se o něm, nebo vy se o něm bavíte, my posloucháme. My když jsme v Praze chtěli zařadit bod podpora podnikání v době koronaviru, tak ani přes dva pokusy se to nepodařilo vůbec zařadit na program zastupitelstva, kde pan kolega je v koalici vedle členů TOP 09, STAN, Pirátů a podobně. S nimi jsme se o tom vůbec nemohli bavit. To je jedna poznámka.
Druhá poznámka. Když se bavíme o tom táhnout za jeden provaz, řeknu vám jiný konkrétní příklad, kdy to skutečně jde a kdy - teď nechci říct to heslo tady, protože já to používám dost často, ukázaná platí - kdy někde na Twitteru se kritizovaly fronty u odběrného místa na Václavském náměstí. A byť to bylo rozhodnutí vedení města a já jsem opoziční zastupitel, tak já jsem se tam toho zastal, proč je to na Václavském náměstí, že to bylo právě zejména pro cizince, pro lidi z jiných zemí, a že kdyby to bylo na kraji města, tak by si zas někdo stěžoval, že to má půlka Pražanů daleko. (Upozornění na čas.) To znamená, takhle se projevuje to, že když i opoziční... (Další upozornění na čas.) Tak já se kdyžtak přihlásím.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Dovolím si ještě všechny volat k věci. Přece jenom projednáváme otázky celé země, nejen Prahy.
A prosím pana poslance Čižinského, který bude reagovat také s faktickou poznámkou. Prosím.
Poslanec Jan Čižinský: Já jen k tomu počtu. Kdyby tady ve vládě byl každý druhý ministr a ministryně, tak tady vůbec o ničem nehovoříme. Tady se pan ministr krčí sám. A projednáváme skutečně velmi důležitý problém. Na to jsem chtěl upozornit. A kritika je i do vlastních řad. A já jsem to tady přiznal.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. To byly v tuto chvíli všechny faktické poznámky. Budeme pokračovat v rozpravě. Pan poslanec Svoboda. Prosím.
Poslanec Bohuslav Svoboda: Děkuji za slovo, pane předsedající. Hezký dobrý den vám všem. Skoro všechno již bylo řečeno. Všichni říkali, co je potřeba, co se domnívají, že je potřeba. Ale to, co je pro mě naprosto zásadní, je to, že bezesporu se v uplynulém období promeškal čas. A dneska se snažíme o to, abychom promeškali další čas. Řeknu hned proč.
My jsme tady už na přelomu ledna do února říkali, že ta hrozba tady je. Sněmovna se tím nezabývala. Když jsme říkali, že máme jedinou možnost preventivního opatření v rouškách, Sněmovna se tím nezabývala. A přitom ta věc je velmi jednoduchá. Máme před sebou chorobu, na kterou nemáme lék, kterou neumíme úplně přesně diagnostikovat, neznáme, jak dlouho zanechává imunitu, a vlastně jediné, co máme, je to dodržet ten poslední faktor, který epidemiologie zná, to znamená udělat nějaké kroky, které jsou prevencí toho, aby ta choroba se nešířila. Z těch prevencí máme k dispozici vlastně jedině tu roušku se vší její sporností.
A teď tady diskutujeme o tom, jak to je s odběry, jak to je s chytrou karanténou. Vůbec bych vám nechtěl říkat, jak to doopravdy je, abyste věděli, co to znamená, když stojíte na operačním sále a čekáte na výsledek covidu, který vám nepřijde. Nepřijde prostě proto, že nejsou reagencie, nebo prostě proto, že ho v té Ostravě neudělali. Jak vám je, když k vám přicházejí do ordinace lidé s obtížemi a vy nemáte žádnou možnost nechat je včas vyšetřit. To jsou problémy, kterými my se zaobíráme od rána do večera. Od rána do večera musíme pracovat s tím, že se pohybujeme v riziku. Nechci o tom mluvit. Je to naše povolání. Je to naše povinnost.
Ale my v tuto chvíli musíme konečně začít něco dělat pořádně, to znamená tu prevenci začít dělat doopravdy. My tady nejsme od toho, abychom si říkali, že počet odběrů je veliký nebo malý. My si musíme říct, kdo má být odebírán, jak často a jak rychle musíme ty výsledky mít, když je někdo odebrán. A odebereme 15 000 odběrů a výsledky máme standardně za 48 hodin, někdy déle, výjimečně rychleji, ale to pak se používají testy, na které nemáme a které dojdou. No tak je celá chytrá karanténa ztracená, protože než ten výsledek dojde, tak se ten člověk setkal s půlkou Evropy, i když to už mohlo být dávno odblokované. Měli bychom se poučit z toho, jak to funguje v jiných zemích. Měli bychom se podívat k našim sousedním zemím, kde roušky neskončily a kde všichni vědí, že mít roušku pod nosem, nebo pod ústy, je úplně stejné, jako ji nemít. A u nás je to naprosto samozřejmé. V průběhu dne jsem si to sledoval u vlastních poslanců tady v sále, a takových, co mají tu roušku pod nosem, je tady do třetiny.
A to všechno jsou věci, které považuji za zásadní zanedbání toho, že informace o našich možnostech, informace o zkušenosti je neustále zkreslována. Je zkreslena tím, že máme vysoký počet odběrů. Pak se ukáže, že jsme na chvostu odběrů v přepočtu na 100 000 obyvatel. Ukáže se, že výsledky jsou pozdě, že nejsou hned. Říkáme si, že máme nízké procento vážných onemocnění, ale to je matematika. Pokud budeme mít 1 % vážných onemocnění - 1 % vážných onemocnění - a budeme mít 500 000 nakažených, kolik budeme mít vážně nemocných, když to bude 1 %? Matematiku všichni umíme. Kdyby to bylo 10 %, ten druhý extrém, tak už jsme za hranicí toho, kolik máme lůžek pro ty těžce nemocné. ***