(15.20 hodin)
(pokračuje Vojtěch)
Je jasné, že budeme muset pravděpodobně přijmout i další opatření, která aktuálně chystáme. Opatření by měla být účinná od pátku, ještě je budeme detailněji komunikovat, a týkají se vnitřních hromadných akcí, které jsou určeny ke stání. Je to skutečně věc, která nás poměrně trápí, protože jsou to vlastně akce, kde se shromažďuje velký počet lidí ve vnitřních prostorách, takže toto je něco, co bychom chtěli regulovat. Budou to vnitřní hromadné akce, které jsou tedy určeny převážně k stání, kde tedy nemá každý účastník určeno místo k sezení. To jsou akce, které by měly být regulovány, a nebude nadále možné prodávat vstupenky na stání na tyto hromadné akce. Bude vždy muset být konkrétní místo k sezení. Vycházíme v tomto směru z rakouského modelu, který jde podobnou cestou, a z určité aplikační praxe, respektive zkušenosti hygieniků, že právě tyto akce v různých klubech a podobně jsou tím zdrojem šíření nákazy.
Pokud se podíváme na data, která vidíme, tak dnes se ta situace oproti jarnímu období aktuálně změnila, protože většina nově diagnostikovaných pacientů, respektive pozitivně otestovaných, je dnes ve věku 20 až 29 let, když se podíváme skutečně na to procentuální rozložení v rámci věkové struktury. A to jsou samozřejmě lidé, kteří se nakazí právě na podobných akcích, a pro ně samotné samozřejmě ta nemoc není nikterak zásadně nebezpečná, ale mohou být zdrojem dalšího šíření nákazy případně i na rizikové skupiny. Takže to je něco, co chceme řešit právě i omezením těchto akcí, které bychom chtěli oznámit ještě dnes. Už to tady chci aktuálně prezentovat. Měli jsme mít dnes tiskovou konferenci, ale bohužel do toho vstoupila tato schůze, takže aspoň takto si vás dovoluji informovat a bližší detaily určitě brzy zveřejníme.
To jsou ta protiepidemiologická opatření, která, doufejme, a věříme tomu, budou mít onen efekt na snížení reprodukčního čísla tak, abychom buď tu situaci stabilizovali v rámci současných parametrů, anebo tedy zlepšili.
Co je pro nás velmi důležité a považuji to teď za naprosto největší roli Ministerstva zdravotnictví, je otázka přípravy akutní lůžkové péče na potenciální nárůst počtu pozitivních pacientů s nemocí COVID-19. Myslím si, že to je naše hlavní role jako Ministerstva zdravotnictví, abychom v současné době tedy připravili systém, respektive my už na tom samozřejmě nějaký čas pracujeme, aby fungoval bez problémů. Proto vlastně aktuálně jsou všechny nemocnice napojeny na Národní dispečink intenzivní péče, to je také výdobytek, řekněme, celého systému, který jsme vytvořili, to znamená něco, co v minulosti vůbec nebylo běžné, kdy nemocnice nám každý den on-line hlásí počty pacientů v lehkém, středním, těžkém stavu, počty pacientů vyžadujících umělou plicní ventilaci, vyžadujících mimotělní oběh a samozřejmě počty lůžek, která jsou volná, kde jsou volné kapacity, počty lůžek s oxygenoterapií a podobně. To jsou zkrátka ty základní parametry, které musíme sledovat v rámci sítě nemocnic. Národní dispečink intenzivní péče vede šéf odborné společnosti anesteziologie a intenzivní medicíny prof. Černý. Každý kraj má svého koordinátora intenzivní péče, který v případě problému rozhoduje a bude rozhodovat o tom, kam bude daný pacient umístěn, tak aby v rámci organizace péče nedocházelo k žádným problémům. Stejně tak máme napojeny, případně se v současné době napojují, je to spíše teď už především na nich, zdravotnické záchranné služby, které jsou pod jednotlivými kraji, tak aby i zdravotnická záchranná služba jasně věděla, kde jsou jaké volné kapacity, a pokud má COVID pozitivního pacienta, aby věděla, kam ho může směřovat. To považujeme skutečně za naprosto zásadní a tento systém musí fungovat. My k tomu máme vydány příslušné pokyny, ale v tomto se samozřejmě musí zapojit všechny subjekty, které nejsou i v přímo řízené gesci Ministerstva zdravotnictví, protože víte, že pod námi jsou přímo řízené nemocnice, ale zdravotnická záchranná služba a další nemocnice jsou pod kraji, které jsem oslovil k maximální kooperaci, abychom skutečně měli on-line přehled o kapacitách a věděli jsme, jak se situace vyvíjí.
Aktuálně víme, že máme přes 300 procent hospitalizovaných pacientů, pardon, přes 300 hospitalizovaných pacientů. To číslo se v čase zvyšuje, byť se nezvyšuje naštěstí výrazněji počet pacientů, kteří vyžadují intenzivní péči. Tady ty kapacity jsou skutečně v tuto chvíli naprosto dostatečné. Modelace ukazují, že skutečně jsme schopni se vypořádat s mnohonásobně vyšším počtem pacientů. Samozřejmě nikdo si to nepřeje, ale pouze hovořím o tom, že skutečně naše síť nemocniční péče v tomto směru je robustní a je připravena na případný nárůst počtu pacientů, a my samozřejmě situaci velmi pečlivě sledujeme, protože to považuji za naprosto zásadní. Není absolutní problém v počtu nakažených, kteří jsou bezpříznakoví, případně mají mírný průběh, což je drtivá většina takových případů. Ale samozřejmě ten primární problém je u těch pacientů, kteří vyžadují hospitalizační péči.
Pro vaši informaci, aktuálně na základě tedy klinických ukazatelů, které máme k dispozici, více než 75 % pacientů je bezpříznakových. A pokud jde o podíl hospitalizovaných, pohybujeme se na méně než 4 %. Pokud jde o podíl pacientů s těžkým průběhem onemocnění, je to méně než 1 %. Pokud jde o podíl zemřelých pacientů, tak méně než 0,4 %. To jsou ta základní čísla podle aktuálních dat, která máme k dispozici, která budeme určitě zveřejňovat, a zveřejňujeme je. Jsou k dispozici i v rámci portálu, který určitě všichni dobře znáte, kde ta data jsou zveřejňována.
Takže tolik asi k základním informacím o vývoji situace. Věřte, že určitě situaci nikterak nepodceňujeme. Já si myslím, že žádná nemoc skutečně nemá být bagatelizována, na druhou stranu zase nemá smysl tady vytvářet nějaké a priori katastrofické scénáře a strašit společnost. Myslím si, že je nutné k tomu přistupovat velmi odpovědně, ale racionálně a dělat to, co je třeba. Není asi nutné se a priori strašit, ale jak říkám, ani tu situaci bagatelizovat, protože se může vyvinout, řekněme, i horším scénářem. Ale já doufám, že pokud skutečně všichni budeme dodržovat to, co máme, budeme dodržovat základní preventivní opatření, tak se ten počet nakažených bude stabilizovat a podaří se nám tu takzvanou epidemiologickou křivku zploštit.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane ministře. Jenom stručná rekapitulace. Nacházíme se v otevřeném bodu 491 po přednesení úvodního slova navrhovatele a slovo mají přednostní práva. Není možné umožnit faktické poznámky. Musíte počkat, až vystoupí alespoň jeden řečník v rozpravě.
Prosím, s přednostním právem pan ministr Hamáček, připraví se pan místopředseda Petr Fiala.
Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček: Děkuji. Vážený pane předsedo, vážená vládo, kolegyně, kolegové, dovolte mi také pár slov k aktuálnímu tématu. Možná na úvod, protože zde vystupuji v dvojroli, to znamená ministra vnitra, ale i předsedy sociální demokracie, na vysvětlenou, protože jsme byli dotazováni, proč sociální demokracie včera nepodpořila tento bod a dnes ano. Důvod je jednoduchý. Včera nás velkým způsobem tlačil čas v klíčové prioritě, to znamená, abychom zahájil první čtení zákona, který umožní vyplatit mimořádný příspěvek důchodcům. Protože některé politické strany to odmítly odsouhlasit tou takzvanou devadesátkou, musíme si projít celý legislativní proces a toto byla klíčová priorita sociální demokracie. To se zvládlo, děkuji za to. A dnes jsme samozřejmě připraveni věcně debatovat aktuální situaci z hlediska vývoje epidemie COVID-19. ***