(15.20 hodin)
(pokračuje Stanjura)
Vzpomeňme si na poměrně vzrušenou debatu, myslím, že to byla první nebo druhá schůze v legislativní nouzi, kdy jsme měli asi 18 návrhů zákonů, a bylo to o možnosti odložení nájmu. Jeden zákon o nájmu z bydlení pro občany, pro nájemníky, a druhý návrh zákona odložení pro podnikatelské subjekty, komerční nájemné. Paní ministryně Dostálová - bohužel nepřítomná, jinak bych to řekl rovnou - se opravdu netrefila. Jestlipak víte, kolik občanů požádalo podle toho zákona o možnost odložení nájmů, o tuto možnost, a kolik z nich bylo schváleno? Padesát sedm. Padesát sedm občanů požádalo! Podívejte se do těch stenozáznamů, zejména kolegové z levé části politického spektra, jak jste tady horovali, jak ochráníte desetitisíce nájemníků! Jak jste slibovali, že přijdou dodatečné právní předpisy, které například upraví doplatek na bydlení. Myslím, že to byla paní poslankyně Valachová, abych byl konkrétní: Jistě, my si to uvědomujeme, je to problém, ale v nejbližších dnech předložíme, schválíme, nebude problém. No problém reálně není: 57 žádostí, 47 schváleno, deset zamítnuto.
Takže milé kolegyně, milí kolegové, ve stavu legislativní nouze někde mezi druhou a třetí ranní jsme schválili nesmírně důležitý návrh zákona, který za šest měsíců využilo 47 lidí, což jednoduchým propočtem nám vyjde méně než deset měsíčně.
Když jsme se ptali pana ministra průmyslu a obchodu, který stejně tak horoval pro možnosti odložení ze zákona komerčního nájmu, víte, co napsalo MPO? Nevíme. Nic nevíme. Vůbec nevíme. Máme zákon, ale nevíme, jestli ho někdo použil, nebo ne. To je ještě horší než těch 57. Bylo to tisíc firem? Dva tisíce? Deset tisíc? Tři firmy, pět firem, nikdo? Když jsme tady vystupovali a apelovali jsme na vás, abychom to nechali na majiteli a nájemci ať už bytů, nebo nebytového prostoru, tak ne, většina poslanců chtěla být chytřejší než majitel a jeho nájemce a chtěla přijmout zákon a taky ho přijala. Výsledek tristní.
Teprve se budeme věnovat programům, které tak bombasticky uváděl ministr průmyslu: Covid I, Covid II, Covid III, Covid EGAP, Covid Praha. Jediný, který jakž takž funguje, je program pro EGAP. Všechny ostatní nejsou úspěšné. Ministr se diví: Proč nejsou úspěšné? Proč si ty firmy nepůjčují? Vždyť my jim to zaručíme. Odpověď je ale jednoduchá, proč si firmy nepůjčují. Protože vědí, že to budou muset vrátit. Na rozdíl od státu. Je fajn, že jim to někdo zaručí, bezesporu to teoreticky pomůže, ale prakticky, pokud nevidí na to, jak ty peníze vydělají v průběhu tří let, tak zcela rozumně si pro ty úvěry nejdou. - 1,2 bilionu. K tomu se budeme ještě vracet, dlouho, paní ministryně financí. Slibovala jste 1,2 bilionu, skutek utek.
Minulý týden, obávám se i dneska, slyším názory z vládního tábora: No těch 25 miliard pro ty živnostníky a malé firmy, to je moc. To je moc. Souhlasím, že je to hodně. Není to málo, připomenu. Nechci zpochybňovat debatu. Ale byli jste to vy, kteří schválili astronomický schodek 500 miliard. Toto jsou aspoň efektivně využité peníze ve prospěch malých českých podnikatelů. Pevně věřím, že to zařadíte na program, že budete mít aspoň odvahu o tom hlasovat, i když vás třeba nepřesvědčíme těmi argumenty. Není nic horšího a zbabělejšího než to nechat pod stolem a pak někdy příští rok říct: No jo, ten návrh ODS, ale to je z loňského roku! To i kdybychom schválili, tak to nemá žádný význam, tak to už nebudeme vůbec projednávat. - To by byla velká škoda. Seberte odvahu, zařaďte to po pevně zařazených bodech dnes! Změřme sílu svých argumentů a nebojme se o tom hlasovat! Děkuju.
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Jako poslední se přihlásil pan poslanec Kaňkovský. Je pravda, že jsem se nepodíval na údaj o čase, takže vám umožním vystoupení. Asi už to bylo více než 30 minut po zahájení programu, ale umožním vám vystoupení. Poprosím jenom, apeluji na ostatní: Máme zde usnesení Sněmovny, že se lze přihlásil pouze 30 minut po zahájení. Prosím.
Poslanec Vít Kaňkovský: Děkuji vám, pane předsedo. Omlouvám se, taky jsem čas nesledoval.
Vážený pane předsedo, členové vlády, kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych vás požádal o pevné zařazení bodu číslo 275 z navrženého programu jednání. Jedná se o sněmovní tisk 896, což je poslanecká novela zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením. Navrhuji tři varianty jeho zařazení, a to 29. září v 18 hodin, nebo ve středu 30 září odpoledne po již pevně zařazených bodech, anebo pak pevně v 18 hodin.
Já jsem o tomto návrhu zde hovořil minulý týden, kdy jsme ho navrhovali do několika návrhů zákonů, které si myslíme, že je potřeba projednat v této tzv. covidové době, ale krátce vám ho ještě představím.
Je to novela, která tentokrát nepřináší žádné nové dávky osobám se zdravotním postižením, ale měla by jim trošku ulehčit život, který z hlediska jejich osudu není úplně jednoduchý. Také zopakuji, že jsem přesvědčen za klub KDU-ČSL, že Ministerstvo práce a sociálních věcí se problematice zdravotně hendikepovaných minimálně v posledních dvou letech příliš nevěnuje. Nevím, jestli je to pro sociální demokracii, která vede Ministerstvo práce a sociálních věcí, příliš málo sexy voličská skupina, nicméně připomínám, že osob se zdravotním postižením je v České republice - statistiky se trošičku různí podle toho, jak vezmeme těžké to postižení, ale blíží se hranici jednoho milionu. Takže podle mého názoru je to poměrně důležitá skupina obyvatel i z hlediska voličského. Ale já to v tuto chvíli neberu jako voličskou skupinu, ale beru to jako skupinu lidí, kteří v éře covidu mají také své problémy. A myslím si, že vláda by na ně neměla zapomínat.
Tou novelou, kterou my navrhujeme, nejde o nic světového, něco, co by bouralo sály, ale jde o tom, že i v době covidové dochází k tomu, že některým zdravotně postiženým projde lhůta platnosti průkazu ZTP nebo TP nebo ZPT/P. A bohužel stále ještě jsou praktiky, že i osoby, které mají vážné postižení trvalého charakteru, to znamená, že se jejich zdravotní stav bohužel již nemůže zlepšit, jsou zvány k novým zdravotním prohlídkám před lékařskou posudkovou službu. A my jsme přesvědčeni, že teď v období covidové nákazy je to zvlášť pro ně obtěžující, a samozřejmě většinou tam nejedou sami, musí s nimi jet člen rodiny. Jsme ale přesvědčeni o tom, že to je špatně i v době necovidové. Že zbytné lékařské prohlídky u lidí, kteří už tak jsou svým osudem poměrně potrestáni, nebo jak bychom to nazvali, nebyl k nim osud úplně příznivý, že je to zbytečné. A je to zbytečné z několika důvodů: zatěžuje to zbytečně tyto osoby, a to i emočně, protože ony každou tu prohlídku berou jako určitou šikanu. Zvlášť pokud je to jejich postižení těžké. Zatěžuje to zdravotní systém, protože lékařská posudková služba si vždycky k tomu vyžádá stanovisko odborného lékaře. A zatěžuje to lékařskou posudkovou službu, kterou, víme, máme v rozvalinách, a velmi těžce hledáme způsoby, jak přestárlé lékaře na lékařské posudkové službě nahradit.
Proto si vás dovoluji požádat o podporu tohoto návrhu. Z hlediska času projednávání by to neměla být dlouhá debata. A jenom opakuji termíny: 29 září v 18 hodin, nebo ve středu 30 září odpoledne po již pevně zařazených bodech, anebo tentýž den od 18 hodin. Děkuji vám za pozornost i za podporu tohoto návrhu.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám. Tady jsme se vypořádali se všemi návrhy na změnu pořadu schůze. S přednostním právem pan předseda Faltýnek chce vystoupit. Prosím.
Poslanec Jaroslav Faltýnek: Děkuji za slovo, pane předsedo. Já bych jenom krátce reagoval na vystoupení kolegy Stanjury. Je pravda, že jsem na grémiu navrhl, a získal jsem pro to většinovou podporu, zařazení těch dvou bodů pana ministra Metnara. V tu chvíli jsem nevěděl, že je potřeba 101 hlasů. Takže se připojuji k tomu návrhu, abychom to hlasovali samostatně a vyřadili tyto dva body, protože oba potřebují 101 hlasů. Děkuji. ***