(15.00 hodin)
(pokračuje Stanjura)
Vzpomeňme si, kolikrát jsme se marně snažili prosadit pomoc společníkům malých s. r. o. z opozičních stran, než si to vláda osvojila. A výsledky jasně ukazují, že platí staré české rčení: kdo rychle dává, dvakrát dává. A to šlo hrozně pomalu pro malá s. r. o. Odhadované náklady 15 miliard - údaj Ministerstva financí, skutečné plnění 1,7 miliardy. 11,3 %. A můžeme spekulovat, jestli to náhodou nebyl úmysl. Anebo nekompetence? Já nevím. Tady mi ta chybovost přijde obrovská. 11,3 %. To znamená, Ministerstvo financí se spletlo o takřka 90 %. To znamená návrh zákona, kterým jsme kompenzovali tento výpadek městům a obcím, vycházel z těchto čísel a byl správně. Chybně byly odhady.
Naše komise tyto programy ocenila jako funkční, málo byrokratické, a v případě, že by došlo opět k vypnutí třeba jenom segmentu ekonomiky, tak je doporučuje znovu aktivovat pro ty, kteří by byli takovým rozhodnutím zasaženi. To znamená, z tohoto usnesení jasně vidíte, že to nebyla snaha najít kritická slova za každou cenu. Naopak, programy byly hodnoceny pozitivně až s tou malou výjimkou, že pro malá s. r. o. to přišlo pozdě. Pro dohodáře ještě konečný účet není, ale tam bude ten výsledek stejně tristní. Myslím si, že to plnění bude mnohem nižší, než Ministerstvo financí odhadovalo.
Současně tato komise, naše komise, ocenila pozměňovací návrh, který přijala Poslanecká sněmovna, kterým jsme umožnili tuto žádost podávat i obyčejným mailem. Takřka 60 % poplatníků tuto možnost využilo. Říkám to proto, abych potom, až budeme zařazovat ty dva body, abych ukázal na tom, jak vláda plánovala výdaje, a v tomto případě správně, resp. na správný účel, na tom se naše komise jednomyslně shodla, a přitom tam ty peníze zůstaly.
Pak jsme hodnotili programy Antivirus A, B, C. Data jsme měli ke konci srpna. Bohužel k Antiviru C jsme měli data pouze za měsíc červen, ale tomu já rozumím, není v tom žádná kritika. Navíc předpokládáme, že ta čísla budou hodně podobná v jednotlivých měsících, a předpokládám, že průběžně budeme žádat ministerstvo o aktualizaci těch údajů, ale nebudeme se plést.
V podrobné debatě jsme doporučili, aby režim A, to znamená Antivirus A, pokračoval do konce letošního roku. Zjednodušeně to je program, který pomáhá zaměstnavatelům, kteří musejí z hygienických důvodů zavřít, případně mají své zaměstnance v nařízené karanténě, a dostávají až 80 % superhrubé mzdy s tím limitem 39 000 na měsíc. Když se podíváme na plnění v jednotlivých měsících, tak program funguje, jak se dalo předpokládat, to znamená 1,9 miliardy v březnu, 2,9 miliardy v dubnu - to vlastně byla vypnuta ekonomika celý měsíc - 1,2 miliardy v květnu. A pak, když se otevřela ekonomika, to samozřejmě klesá, 103 miliony v červnu a necelých 48 milionů v srpnu. To znamená, z plošného opatření se tím, že se otevřela ekonomika, stalo opatření cílené, konkrétní, nepříliš nákladné. Proto komise doporučila, aby tento program pokračoval do konce roku. A v tom se shoduje s vládou, která tak rozhodla dokonce ještě před naším doporučením. Ale snažili jsme se to projednat a prodiskutovat poctivě a jako bychom to rozhodovali my sami.
Mnohem skeptičtější je naše COVID komise k Antiviru B. Přijali jsme usnesení, že tento program byl účinný a potřebný zejména v období březen až květen, a nedoporučili jsme na rozdíl od vlády, aby tento program pokračoval po 1. září. Bohužel vláda ho prodloužila. Antivirus B pomáhá těm zaměstnavatelům, kteří nenajdou práci pro své zaměstnance. Zaměstnanci jsou doma, pobírají mzdu. A 60 % superhrubé mzdy platí ostatní daňoví poplatníci, kteří do práce chodí. Podotýkám, ty měsíce březen, duben, květen, možná i červen, byly celkem pochopitelné. Když vám přečtu ta čísla, uvidíte, jak to fungovalo. V březnu zhruba 1,5 miliardy, v dubnu 4,4 miliardy, v květnu 2,7 miliardy, necelé 2 miliardy v červnu a ještě 900 milionů v červenci. To znamená, i po pěti měsících, kdy byla vypnuta ekonomika, tento program fungoval v srpnu. V září běží šestý měsíc. Vláda myslím rozhodla do konce října, takže sedm měsíců. Sami si zkuste odpovědět na otázku, jak pravděpodobné je skutečné obnovení tohoto pracovního místa, pokud tak dlouho vlastně nefungovalo. Pokud by vás zajímaly i počty firem, tak například v Antiviru B v červenci to bylo 4 300 firem, které žádaly minimálně na jednoho zaměstnance, v červnu to bylo 7 800.
A teď se dostávám k Antiviru C, což je sněmovní tisk 290, který využilo v červnu takřka 101 000 firem. 101 000 firem. Možná nás je tady 101 dneska. Tak si představte, že za každým z vás stojí tisíc majitelů malé firmy. Tisíc majitelů firmy, kteří našli práci, kteří zachovali pracovní místa a kteří platí mzdy svým zaměstnancům. Tisíc za každým z nás. Představte si tu frontu, než zase odmítnete o tom zákonu vůbec debatovat. Co byste dali za to v kampani, kdyby za vámi přišlo tisíc lidí za každým z vás? Vynásobte to počtem členů vašeho klubu. Co byste dali za to, kdyby za vámi přišlo 78 000 lidí. Těchto 100 000 firem čerpalo tuto podporu takřka na 800 000 zaměstnanců. To už za každým z vás stojí 8 000 lidí, kterým můžeme pomoci. A dělá to 18,5 % superhrubé mzdy.
Takže ty, kteří pracují, ty firmy, které našly práci, nepropustily a vyplácejí mzdy, ty podporujeme 18,5 %, a mnozí z vás ani nechtějí diskutovat o tom, že bychom jim pomohli další čtyři měsíce. A ty, kteří jsou doma, ta samá vládní většina, nebo vládní strany, abych byl přesný, protože to není věc Sněmovny, dostávají 60 % superhrubé mzdy, a tady se ty další měsíce prolongovaly.
Chybí vám v tom logika? Jako mně? Mně v tom chybí logika. Koho máme podporovat? Ty, kteří nacházejí práci a platí mzdy? Nebo ty druhé? V březnu, v dubnu, v květnu si tu pomoc zasloužili všichni. Dnes si myslím, že bychom měli zacílit opravdu na těch 18,5 % superhrubé mzdy, protože to skutečně reálně šetří náklady malým firmám. Ony mohou platit mzdy, mohou objednávat služby a zboží, mohou platit svým dodavatelům, a bojují tím pádem s druhotnou platební neschopností. ***