Středa 30. září 2020, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
Předcházející část projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Tomáš Hanzel)
100.
Vládní návrh zákona o opatřeních k přechodu České republiky
k nízkouhlíkové energetice a o změně zákona č. 165/2000 Sb.,
o podporovaných zdrojích energie, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 966/ - prvé čtení
Budeme projednávat tam, kde jsme skončili v 18.30 hodin, a to je v obecné rozpravě. Vystoupí pan poslanec Jan Lipavský. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jan Lipavský: Dobrý večer, dámy a pánové, pane předsedající, děkuji za slovo. Na úvod asi je potřeba říct, že pokud se bavíme o největším ekonomickém projektu od devadesátých let, tak je namístě spěchat pomalu. A my rozhodně tedy nepodpoříme to zkrácení lhůt. K tomu ještě vystoupí kolega, kolega Černohorský.
Vlastně je to poprvé, kdy máme možnost mluvit o jádru, takto debatovat na plénu, takže já považuji za velice důležité zmínit i ten geopolitický aspekt a bezpečnostní rizika, která se s tímto projektem vážou.
Není žádným tajemstvím, a diskutujeme to a diskutuje to i vláda, že jsou zde dodavatelé ze zemí, kteří jsou rizikoví. Jedná se o Rusko a jedná se o Čínu. Opravdu nelze nabídky z těchto zemí porovnávat s jinými nabídkami. Opakovaně zaznívají varování od bezpečnostních složek České republiky, opakovaně zaznívají varování z úst bezpečnostní komunity a také zaznívají varování z části politického spektra. Ta rizika, která se vážou k tomu projektu, pokud bychom do něj šli s nedůvěryhodným partnerem, protože se jedná o stamiliardové částky, jedná se o partnerství na dlouhé desítky let, na sedmdesát let se staví jaderná elektrárna, tak může vést k nepřiměřené politizaci, vydírání nebo například ovlivňování české zahraniční politiky.
Mě opravdu nenechává klidným představa, že Rusko nebo Čína budou rozhodovat o stamiliardovém budgetu, že si za to budou kupovat politické elity v této zemi atd. A je úplně jedno, jestli se společnosti z Ruska a Číny, co jsou státní společnosti, státem vlastněné, rozhodně se nejedná o soukromé společnosti, přihlásí jednotlivě, anebo v rámci nějakého konsorcia. A dále platí, že čím dříve česká vláda rozhodne a vláda skrze ministra průmyslu a obchodu, protože tak jsou napsané dnes ty smlouvy mezi Českou republiku a ČEZ. Já si dovolím říct, že jsem ty smlouvy studoval a že jsou napsané dobře a že česká vláda si nechala zadní vrátka, jak toho dosáhnout. A toto vítám.
Čím dříve česká vláda rozhodne, tím se snižují rizika různých arbitráží a politických tlaků. Prostě to bude jasně dané. A stejně tak když česká vláda rozhodla, že se budou pořizovat BVP za 50 miliard, podle stejného paragrafu ve stejném zákoně o zadávání veřejných zakázek, § 29a, bezpečnostní výjimka, tak se prostě oslovily pouze některé společnosti, které jsou schopny tuto zakázku realizovat, a nikoho ani nenapadlo, že se obrátíme na ruský Uralvagonzavod, který jistě také dokáže vyrobit krásná moderní BVP, a už vůbec nikoho nenapadlo to označit za nějakou šikanu ruské firmy.
Takže já tady nechci zdržovat výčtem těch konkrétních kauz a bezpečnostních rizik. Já se domnívám, že Sněmovna má institut, že se o tom může pobavit na výborech, a proto budu navrhovat, aby se i touto normou, ačkoliv ekonomickou, ale naprosto podstatnou pro realizaci toho jaderného projektu, a k tomu už vystupoval kolega Třešňák, aby se tím zabýval i zahraniční výbor a bezpečnostní výbor. Děkuji za slovo.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. S faktickou poznámkou pan poslanec Jan Zahradník. Prosím.
Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, chtěl bych upozornit na to, že to není poprvé, co se na půdě Sněmovny jednalo o jaderné energetice. To za prvé.
Za druhé, chtěl bych připomenout budoucí vývoj ve spotřebě a vývoji energie. Zpráva, kterou připravila Česká přenosová soustava, říká, že kolem roku 2040 bude při postupu uzavírání uhelných elektráren a při očekávaném vývoji stavby jaderné energetiky chybět 30 terawatthodin energie, což je více než třetina naší spotřeby. Kde to vzít, je otázka dovozu. Je obava, že okolní země zvolí stejnou taktiku, jakou by chtěla volit naše republika ve věci útlumu uhlí, a tedy nebude odkud dovážet.
K Evropské unii. Myslím, že by pan premiér při jednání v Evropské radě mohl hledat spojence překvapivě ve státech západní Evropy. Nedávná zpráva říká, že Holandsko začíná urychleně plánovat výstavbu až deseti nových jaderných zdrojů. Takže postoj Evropy k jádru jakožto ke zdroji, který není podle jejího názoru čistý, by se mohl změnit a náš pan premiér by mohl k tomu prosadit to hledat spojence třeba například v Nizozemí. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. S přednostním právem pan poslanec Leo Luzar. Prosím.
Poslanec Leo Luzar: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, vážený pane ministře, já jenom krátce zareaguji na slova, která tady zazněla ze strany pirátské, týkající se bezpečnostních obav.
Každý ty bezpečnostní obavy může nějak projevovat, ale neměly by zasahovat do zájmů České republiky. Tady chci upozornit na to, že oba dva jmenované státy staví jaderné bloky v západních státech. Můžu zmínit Maďarsko, můžu zmínit Arabský poloostrov, kde v Maďarsku Rusové, tam staví Číňané, staví jaderné bloky a fungují. Jestli si myslíte, že tyto státy ze svého bezpečnostního hlediska něco více zanedbávají nebo si myslí, že ta technologie, která je jim dodávána, je nějak ohrožuje, tak je to potom vaše myšlení.
Ale chci upozornit na to, co tu zaznělo, a to že Holandsko připravuje stavbu více jaderných elektráren, Polsko o tom silně uvažuje. A nám se může stát jedna věc, drazí kolegové. Nám se může stát, že budeme škemrat o to, abychom našli firmu, která nám to postaví, protože postavit jádro, to není jako koupit si housky na krámě. A jestliže ve světě jsou čtyři, pět firem, které to jsou schopny udělat, tak se můžeme dostat do stavu, že nebude, kdo nám to postaví v požadovaných termínech. To je problém, o kterém jsme tady vůbec nemluvili a měl by být taky brán v zřetel.
Ale chci se vrátit k návrhu zákona, který tady máme před sebou v prvním čtení, a rád bych, aby to nezapadlo a aby i ta odpověď, pokud bude možná, od pana ministra, popřípadě v rámci projednávání na hospodářském výboru, zazněla. V tom návrhu se uvažuje o sektorovém šetření. To sektorové šetření, které bude probíhat, samozřejmě dá nějaké výsledky, ale ta otázka zní: Bude to průměrované sektorové šetření za sektor, popřípadě ten sektor bude rozčleněn na malé, střední, velké? Nebo jak bude vlastně děláno?
Protože v celém návrhu zákona se hovoří o tzv. překompenzacích. Tomu rozumíme, o co se asi jedná. Ale co když se v tom sektorovém šetření zjistí, že je podkompenzace? Zákon o tom vůbec nehovoří. A já se ptám, bude i ta podkompenzace dorovnávána? Nebo se bere, že když je někdo podkompenzován, má smůlu, historicky nějak byl hloupý a má podkompenzaci, byť sektorové šetření prokáže, že je ve ztrátě kvůli této podkompenzaci? Čili má otázka zní, jak to bude s podkompenzacemi, popř. jak bude probíhat sektorové šetření v rámci subjektů, které mají širší portfolio, to znamená malé, střední, velké. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Tak s faktickou poznámkou pan poslanec Jan Lipavský, připraví se pan poslanec Lubomír Volný.
Poslanec Jan Lipavský: Dobrý den, děkuji za slovo. Já se opravdu domnívám, že pro tuto debatu je místo na výborech. Pro záznam navrhuji, aby tento tisk byl také odkázán do zahraničního a bezpečnostního výboru. Ve svém předchozím příspěvku jsem to takto jasně neformuloval, takže to pro jistotu říkám znovu. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak hezký večer. Budeme pokračovat. S faktickou poznámkou pan kolega Lubomír Volný a připraví se ke svému vystoupení pan kolega Černohorský. Prosím. Máte slovo k faktické poznámce.
Poslanec Lubomír Volný: Děkuji, pane předsedající. Já bych si jenom krátce dovolil zareagovat na špatně skrývaný pirátský rasismus a rusofobii. Lehce bych je upozornil na to, že kupř. Spolková republika Německo se vydává energeticky zcela všanc Ruské federaci, dokonce je kvůli tomu ochotná riskovat jak obchodní, tak sankční válku se Spojenými státy americkými a dělá všechno pro to, aby se stala závislou na ruském plynu. Takže já si myslím, že bychom opět tady neměli být papežštější než papež, a když vedoucí stát Evropské unie, ten nejsilnější ekonomicky a politicky, nejvyšší váha v rámci Evropské unie, se vydává doslova a do písmene všanc ruskému plynu, tak my bychom se nemuseli stoprocentně nějakým způsobem orientovat na zbytečné rasistické a rusofobní útoky. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Kolega Černohorský ještě posečká, protože se jeho stranický kolega Petr Třešňák přihlásil k faktické poznámce. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Petr Třešňák: To jsem opravdu netušil, že se zde rozjede série faktických poznámek. Ale já bych chtěl kolegu Lubomíra Volného upozornit - teď ponechám ty poznámky o rasistických výrocích - o tom plynu jsem zde mluvil už na začátku, takže příště aby mě poslouchal a nemusel by nám vmetávat něco, co jsme neřekli a s čím sami nesouhlasíme.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji také za dodržení času. A nyní tedy pan kolega Černohorský... Pan kolega Volný s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo k faktické poznámce.
Poslanec Lubomír Volný: To je sice hezké, že s tím nesouhlasíte, ale to je taky tak všechno, co s tím můžete dělat. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Kolega Černohorský jistě vydržel tu chvilinku. Prosím, máte slovo, pane kolego.
Poslanec Lukáš Černohorský: Děkuji za slovo. Já si to zkusím výrazně zkrátit. V tuto chvíli schvalujeme zákon, který by dle mého názoru měl být projednáván spíše v rámci zákona o podporovaných zdrojích energie. Je to věc, která se tady už navrhovala, tak abychom tyto dva tisky buď měli pospolu a projednávali to při jednom, protože v tuto chvíli vytváříme docela jakoby paralelní legislativní strukturu, kdy přijímáme speciální zákon, přičemž bychom to mohli ošetřit v rámci jednoho jediného zákona a případně to dát jako větší pozměňovací návrh do toho zákona o podporovaných zdrojích energie.
Jedním z problémů, který je v rámci tohoto zákona, je, že tento návrh upozaďuje roli energetického úřadu, která by ale naopak měla být zcela zásadní. Když se podíváme do návrhu zákona, tak v rámci rozhodovacího procesu nikdy nebyla vyhodnocena hodnota závazku státu vůči investorovi, přičemž závazek státu je v základních obrysech definován přímo tímto zákonem a jedná se o závazek vykoupit vyrobenou elektřinu po dobu třiceti let a déle za sjednanou realizační cenu, kterou lze modifikovat a která investorovi pokryje veškeré ekonomické oprávněné náklady, odpisy a přiměřený zisk zajišťující obvyklou míru návratnosti investice.
Jak tady bylo zmíněno, těch věcí na vysvětlování je tam poněkud více. Já už vás asi nebudu výrazně víc trápit, čekám nějaké jednání ve výborech. Původně jsem zvažoval i variantu, že bych dal návrh na vrácení k dopracování, ale já spíš navrhnu, že bychom prodloužili naopak lhůtu o 20 dnů, protože jak vidíte, tenhle zákon bude mít dalekosáhlé následky v případě, že ho přijmeme, a zaváže tuto republiku na dost dlouho v podstatě garantovat příjmy ČEZu. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji kolegu Černohorskému a ptám se, kdo dál do rozpravy. Pan kolega Dolínek, nikoliv v roli zpravodaje, se svým vystoupením. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Petr Dolínek: Děkuji. Nikoliv jako zpravodaj, ale jako poslanec. Ať všechny návrhy jsou zde jasně sděleny, tak já tedy navrhuji zkrácení projednání na 30 dnů, jak jsem avizoval v úvodním slově. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Kdo dál do rozpravy? Pokud se nikdo nehlásí, mohu rozpravu ukončit. Ptám se na závěrečná slova. Pan vicepremiér má zájem, prosím, pane vicepremiére.
Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Bude to velmi rychlé, protože se domnívám, že bychom toto měli diskutovat zejména na hospodářském výboru, takže už to nebudu prodlužovat. Jediná věc, kterou bych chtěl říct. Nekomplikuje se to, protože kdybychom to dávali do zákona o POZE, tak naopak ten zákon tím zkomplikujeme. A kdybychom měli jít jinou cestou, contract for difference, tak ta vlastní off-takeová smlouva není úplně odlišná, tzn. to, co dneska dělá Velká Británie, a dostala k tomu zelenou, tak vlastně my jdeme velmi obdobným a podobným způsobem. Takže naopak vyčleňujeme to, jdeme jednoduchou cestou, čitelnou, čistou a pro každého velmi transparentní. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pan zpravodaj se závěrečným slovem. Prosím, pane zpravodaji.
Poslanec Petr Dolínek: Děkuji. Zazněly zde tedy tři důležité informace. První byla připravenost výborů k projednání, druhá byla žádost, nebo návrh, na prodloužení o 20 dnů k projednání, třetí, nebo druhý návrh hlasovatelný bylo zkrácení na 30 dnů. Následně samozřejmě potom pan předsedající vyzve poslance, aby vyjmenovali výbory, kde by měl být ještě zákon projednán mimo gesční výbor. Myslím, že nic jiného nezaznělo, proto můžeme hlasovat o osudu, kde bude projednáván zákon, a může být projednáván dál. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane zpravodaji. Můžeme tedy hlasovat o přikázání výborům k projednání, protože návrh na vrácení ani zamítnutí nepadl. Nejdříve tedy přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání hospodářskému výboru jako výboru garančnímu. Má někdo jiný návrh na garanční výbor? Není tomu tak.
Rozhodneme v hlasování číslo 264, které jsem zahájil. Kdo je pro hospodářský výbor jako výbor garanční? Kdo je proti? Děkuji vám.
V hlasování číslo 264 z přítomných 95 pro 85, proti nikdo. Návrh byl přijat. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání hospodářskému výboru jako garančnímu výboru.
Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalším výborům. V rozpravě padly návrhy - očekávám tedy teď návrh. Prosím, pane kolego.
Poslanec Lukáš Černohorský: Děkuji za slovo. Abych to urychlil, dávám návrh ještě na bezpečnostní výbor, zahraniční výbor, tak jak říkal kolega Lipavský, a poprosím ještě případně o výbor pro životní prostředí. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Čili výbor pro bezpečnost, výbor zahraniční a výbor pro životní prostředí. To jsou návrhy, ano? (Poslanec Černohorský souhlasí.) Ještě někdo další? Není tomu tak. Budeme hlasovat jednotlivě o přikázání dalším výborům.
Nejdříve výbor pro bezpečnost v hlasování číslo 265, které jsem zahájil. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.
V hlasování číslo 265 z přítomných 95 pro 26, proti 31. Návrh byl zamítnut.
Nyní výbor zahraniční. Rozhodneme v hlasování číslo 266, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.
V hlasování číslo 266, přítomno 95, pro 18, proti 35. Návrh byl také zamítnut.
Nyní výbor pro životní prostředí. Rozhodneme v hlasování číslo 267, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.
V hlasování číslo 267 z přítomných 96 pro 20, proti 38. Návrh byl zamítnut.
Nyní tedy budeme hlasovat o návrhu, který padl v rozpravě, a to je zkrácení lhůty na projednání ve výboru na 30 dnů, a to rozhodneme v hlasování číslo 268, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.
V hlasování číslo 268 z přítomných 96 pro 68, proti 17. Návrh byl přijat.
Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání hospodářskému výboru jako výboru garančnímu, dalším výborům přikázán nebyl. Lhůta k projednání ve výboru byla zkrácena na 30 dnů.
Děkuji panu místopředsedovi vlády, ministru průmyslu a obchodu, ministru dopravy Karlu Havlíčkovi, děkuji zpravodaji a končím bod č. 100.
Podle rozhodnutí Poslanecké sněmovny, že jsme prodloužili jednání po 19. hodině pouze pro tento tisk, jsme pro dnešek vyčerpali možnosti k projednávání dalších zákonů. Těším se s vámi zítra ráno v devět hodin. Začínáme písemnými interpelacemi a v 11 hodin pevně zařazenými body.
(Jednání skončilo v 19.12 hodin.)
Aktualizováno 27. 10. 2020 v 12:32.