Úterý 29. září 2020, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze

(pokračuje Tomio Okamura)

1.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby
dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických
komunikací, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 673/5/ - vrácený Senátem

Senát vrátil návrh zákona s pozměňovacími návrhy. Jeho usnesení jsme obdrželi jako sněmovní tisk 673/6. Informace k pozměňovacím návrhům vám byly rozdány do vaší pošty. Vítám mezi námi senátora Michala Kortyše - aha, pardon, senátora Zdeňka Nytru, mám to tady poznamenáno, podtrženo respektive. Takže pane senátore, vítám vás mezi námi. A prosím, aby se za navrhovatele k usnesení Senátu a předloženým pozměňovacím návrhům vyjádřil místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy Karel Havlíček.

A než mu udělím slovo, přečtu jednu omluvu. Paní poslankyně Zuzana Majerová Zahradníková se omlouvá z jednání od 29. 9. do 2. 10. z pracovních důvodů.

Pane ministře, prosím, máte slovo. A prosím vážené paní poslankyně a pány poslance o klid. Prosím.

 

Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, Ministerstvo dopravy společně s Ministerstvem pro místní rozvoj a Ministerstvem průmyslu předkládá k projednání návrh zákona, kterým se mění takzvaná čtyřistašestnáctka. Jedná se, jak si určitě vzpomínáte, o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury. Sám o sobě návrh zákona vstupuje v poměrně velkém rozsahu i do stavebního zákona. Dílčí změny provádí ve správním řádu v zákoně o pozemních komunikacích, v zákoně o ochraně přírody, krajiny, v energetickém zákoně, vyvlastňovacím zákoně a tak dále. (V sále je velký hluk.)

Cílem tohoto zákona je umožnit rychlejší a efektivnější přípravu staveb dopravní, vodní a energetické infrastruktury, stejně tak ale i v oblasti elektrotechnických komunikací nastavit rychlejší povolovací procesy a zahájit realizaci potřebných staveb, jak by si všichni přáli.

Poslanecká sněmovna navrhla, resp. návrh zákona schválila velkou většinou. Tenkrát pro hlasovalo 123 poslanců, proti bylo pouze 16. Senát návrh zákona projednal, vrátil jej Poslanecké sněmovně, a to s několika pozměňovacími návrhy, které se týkají zejména rozšíření definice vodní infrastruktury, navýšení koeficientu při výkupech v případě bydliště vlastníka na 2,0 - pouze upozorňuji, že v současné době je to 1,15, Sněmovna navrhla 1,5, zde máme teď 2,0 - a doplnění přílohy zákona o další silnice, rozšíření vodárenské soustavy v koridoru dálnice D3, účastenství obcí dotčených neprůjezdností trasy pozemní komunikace, řízení o zrušení přejezdu, možnosti pokládání nového vedení vodovodu nebo kanalizace bez stavebního povolení nebo ohlášení a sdělení informace o možnosti podání připomínek k návrhu politiky územního rozvoje obcím je prostřednictvím datových schránek.

Je pravda, že některé návrhy Senátu dávají smysl. Bohužel tak jak je to teď koncipováno v celku, tak to naráží na celou řadu z našeho pohledu zásadních a velkých bariér. Za jednu z těch největších považujeme ten koeficient 2,0, který byl velmi diskutován v rámci Sněmovny, velmi diskutován v rámci hospodářského výboru. Bylo to velmi vybalancováno. Ne všichni se na tom shodli. Podle mého názoru ten koeficient 1,5 je kompromisní, a i z tohoto důvodu nedoporučujeme, aby byl senátní návrh přijat.

Krátce bych jenom ještě řekl k tomu koeficientu 2,0, že obecně základními cíli v oblasti oceňování je, nebo bylo, zlevnění majetkové přípravy dopravních staveb, zamezení účelovému získávání zemědělské půdy, která by byla následně několikanásobně dráž státem vykupována jako stavební pozemky, zohledňování pouze skutečného stavu a hodnoty vykupované nemovitosti, přičemž základními cíli v oblasti nabývání práv k nemovitostem bylo finančně motivovat vlastníka pozemku k dobrovolnému prodeji tím, že mu bylo umožněno navýšení kupní ceny oproti výši náhrady při vyvlastnění. A jak známo z výše uvedeného, účelem dotčené právní úpravy není a nemá být založení nároku vlastníků nemovitosti na jakékoliv nadstandardní finanční plnění od státu přes přesahující spravedlivou, férovou protihodnotu za nemovitou věc. Takže vzhledem k tomu je nutné konstatovat, že kupní cena ve výši ceny obvyklé, už vynásobená koeficientem 1,5, který Sněmovna odsouhlasila, je pro tyto účely z našeho úhlu pohledu dostatečně vysoká.

Doporučuji tedy Sněmovně a dovoluji si požádat o schválení návrhu zákona ve znění tak, jak byl postoupen Poslaneckou sněmovnou. Děkuji mockrát. (Řečníka není přes hluk v sále téměř slyšet.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní prosím, aby se slova ujal senátor Zdeněk Nytra. Prosím, pane senátore, máte slovo.

 

Senátor Zdeněk Nytra: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené dámy poslankyně, vážení páni poslanci, pokusím se vás přesvědčit, že změny navrhované Senátem nejdou proti smyslu a cílům této novely, ale v některých případech naopak. Těch pozměňovacích návrhů je celkem devět, ale já se to pokusím zesumarizovat tak, aby to mělo smysl.

Za prvé pozměňovací návrh 1, 5 a 7 - obecně jde o body snažící se řešit boj se suchem, případně povodněmi, a urychlující schvalovací procesy při výstavbě vodovodů a kanalizací.

Pozměňovací návrh číslo 4 doplňuje některé silnice I. třídy do průběžně i vaší Poslaneckou sněmovnou doplňovaného seznamu. Zde by bylo možno podotknout, že ideální by bylo tam uvést en bloc všechny silnice I. třídy, tak jak je tomu u dálnic. A možná jenom poznámka. Je s podivem, že součástí dálnic nejsou taky dálniční přivaděče.

Pozměňovací návrh číslo 6 rozšiřuje okruh obcí dotčených rušením železničního přejezdu. To znamená, podle našeho názoru by se mezi dotčené obce neměly počítat pouze ty, na jejichž katastrálním území železniční přejezd leží, ale i ty bezprostředně dotčené uzavřením tohoto železničního přejezdu.

Pozměňovací návrh 8 a 9 se týká stavebního zákona a dává za povinnost Ministerstvu pro místní rozvoj informovat dotčené obce o návrhu politiky územního rozvoje a návrhu územního rozvojového plánu prostřednictvím datových schránek.

Na závěr jsem si nechal to, co zmiňoval pan ministr, a to je navýšení koeficientu na koeficient 2,0. Chci upozornit, že se to týká pouze rodinných a bytových domů, které jsou bydlištěm podle § 80 občanského zákoníku aspoň jednoho z vlastníků. Netýká se to žádných jiných nemovitostí. Vycházeli jsme z toho, že když někde někdo bydlí a stát mu to bydliště bere, je velice problematické pořídit si nové bydliště za stávajících cen apod. Mne osobně k tomu vedla i zkušenost s výkupem nemovitostí u jedné 23 let plánované přehrady v Moravskoslezském kraji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já vás poprosím o klid, aby se pan senátor mohl vyjádřit! Protože už pan senátor mluví čím dál tišším hlasem, tak aby nerezignoval na svůj projev v Poslanecké sněmovně. Tak prosím o klid, aby měl prostor se vyjádřit. (Hluk neslábne.)

 

Senátor Zdeněk Nytra: Jedná se o Nové Heřminovy. Kdyby stát přistoupil na vyšší výkupy nemovitostí, ta přehrada už dávno mohla stát. Proto jsme se rozhodli jako Senát, a podpořila to naprostá většina přítomných senátorů, navýšit koeficient na 2,0. Nedomníváme se, že těch nemovitostí je velká spousta. Proto vás, vážené dámy poslankyně a vážení páni poslanci žádám o schválení novely zákona číslo 416 v našem znění, tzn. ve znění pozměňovacích návrhů Senátu. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Chce se k předloženým návrhům Senátu vyjádřit také zpravodaj garančního výboru, což byl hospodářský výbor, pan poslanec Martin Kolovratník? Ano, chcete se vyjádřit, takže máte slovo ještě před otevřením rozpravy. Prosím.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji za slovo. Já stručně za svůj pohled zpravodaje Sněmovny, za prvé veřejně chci kolegům senátorům poděkovat za to, že nezasáhli strukturálně do toho zákona, především do té tzv. polské metody, která opravdu zásadním způsobem mění majetkoprávní přípravu staveb, a považujeme ji za opravdu průlomovou záležitost i s vědomím, že je hodně na hraně ústavního práva jednotlivců na majetek. My opravdu - to je férové zopakovat - říkáme, že u dálnic, silnic I. třídy, což jsou všechny obchvaty měst v České republice, a u celostátních drah, které staví Správa železnic, bude státní investor mít možnost - já tomu říkám tzv. úřední právo nebo územní přístup k pozemkům - začít stavět na pozemcích, i když ještě nejsou vypořádány, vykoupeny. Tak za to senátorům chci poděkovat.

Přesto bohužel i můj postoj k těm změnám, které tam jsou, je negativní. Z mého pohledu je to takový mix dobrých a ne tolik dobrých věcí. Určitě jako dobré vidím zvýšení ochrany proti suchu pro stavbu nových vodovodů. Vlastně povýšení vodohospodářských staveb také do seznamu strategických s nějakou vyšší prioritou. Ale bohužel, tady asi budu opakovat, proto budu hodně stručný, slova pana ministra Havlíčka. My jsme opravdu koeficient, násobek za bydlení, za nemovitosti řešili hodně dlouho, odborně, s čísly, s podklady na hospodářském výboru. Já jsem to vnímal jako jakýsi politický kompromis napříč politickou sněmovnou i opozicí, kde jsme se ustálili na tom 1,5násobku. Znovu opakuji, že nyní je 1,15, my zvyšujeme na 1,5.

A vzkaz kolegům senátorům: Myslím si, že i ta definice, jak byla nově navržena v Senátu, není dobrá. Že právně by mohla naopak zavdávat k dalším nejasnostem, sporům a případným soudům, kdy ta definice, co je to obydlí nebo kde někdo bydlel, nevím, jak by to vypadalo třeba u činžovních domů apod., jak by se prokazovalo, jak dlouho tam někdo to trvalé bydliště měl. Možná by to ani nezakládalo rovnost lidí před zákonem. V současné době, jenom pro vaši informaci, zákon říká: pokud je to nemovitost, která je dotčena nebo vykupována. Takže tam se naopak trochu bojím toho zpomalení.

A to, co tady nezaznělo, je jedna potenciální komplikace, kterou já vidím v návrzích Senátu. Vy, kolegyně a kolegové, zavádíte povinnost pro stát, pro ministerstvo. Pokud se projednává politika územního rozvoje nebo jsou změny, tak vy tam definujete pro ministerstvo zajistit povinnost sdělit toto veřejnoprávním prostředkem s celostátním dosahem. Toho jsme si možná nevšimli, tohoto návrhu. Ale já jsem o tom přemýšlel z nějaké své mediální historie, kdy jsem ve veřejnoprávních prostředcích působil. V České republice máme pouze Českou televizi a Český rozhlas. A vůbec si v reálu nedovedu představit, jak by se někde ve vysílání televize, celostátních kanálů nebo rozhlasu objevovalo, že v nějakém kraji, v nějakém území se upravuje politika územního rozvoje.

A poslední větu nebo argument, který povím, je za Správu železnic, která buduje tratě, do budoucna i ty vysokorychlostní. Senát tam rozšiřuje množství, počet dotčených obcí, kterých by se týkalo případné rušení přejezdů. Protože celé léto řešíme bezpečnost na železnici, i na hospodářském výboru, to rušení přejezdů je jedním z mnoha opatření, kde chceme globálně bezpečnost zvýšit, a tady bohužel návrh Senátu by nám opět možné rušení přejezdů třeba na regionálních tratích mohl zkomplikovat. A to si myslím, že nechceme.

Takže opakuji: senátorům poděkování za tu vstřícnost k meritu zákona a našich návrhů, ale bohužel i já jako zpravodaj musím dát negativní stanovisko. Děkuji za pochopení.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Otevírám rozpravu. Sice tady mám faktickou poznámku pana poslance Petra Pávka, ale musíte na něco reagovat. To znamená, já nejdřív dám prostor panu poslanci Ivanu Adamcovi a následně vy na faktickou jakoby budete reagovat. Vím, že jste chtěl reagovat už dřív, ale takhle to holt musíme udělat. Takže pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, vážený pane předsedající. Kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych se také vyjádřil k té dnešní probírané čtyřistašestnáctce, urychlení dopravní infrastruktury a infrastruktur liniových staveb i v jiných oblastech.

Pan ministr tady řekl hezkou větu, jak by si všichni přáli, aby se nám ty stavby dařily. Problém je v tom, že všichni si to nepřejí. To si řekněme na rovinu. To je prostě realita. A ti, co si to nepřejí, léta vítězili, protože nám tak zkomplikovali náš právní systém, že jsme vlastně nestavěli skoro vůbec nic, i když by ta vůle byla. Takže z toho jsou ty problémy, které i dnes vidíme. Mimochodem, řešili jsme tady senátní vratku a já jsem se dozvěděl, že část senátorů podala ústavní stížnost na návrh tohoto zákona. Takže i tady z hlediska, řekl bych, našich komor část jedné komory si nepřeje, aby tento zákon takto fungoval, a musím říct, že to je jejich právo a musí rozhodnout Ústavní soud. A vzhledem k tomu, že Ústavní soud už rozhodoval v okolních zemích, tak chci věřit tomu, že naši ústavní soudci vědí, o čem budou rozhodovat.

Co se týká rozšiřování té přílohy, seznamu, já jsem si vždycky myslel, že to bude menší problém, než to ve skutečnosti byl. Sami víte, jak jsme tady bojovali, někteří, o zařazení některých staveb do seznamu, případně o vyřazení. Já jsem původně měl takovou naivní představu, že ten seznam bude realistický na to, co chceme stavět v nejbližší době z této infrastruktury, a že ten seznam není dogma a že se bude vracet do pléna Poslanecké sněmovny k úpravám, protože tak k tomu jistě i do budoucna prostě dojde a dojít musí. Takže to jsem chtěl jenom říct, že to je ten boj, který tady dneska je i z hlediska obou komor.

Já chci uklidnit pana ministra, že my podpoříme obě verze z principu opatrnosti, aby prošla aspoň nějaká verze, protože chceme stavět infrastrukturu, infrastrukturální stavby, ale ještě jsem chtěl říct úplně něco jiného. Já musím říct jednu věc. Čtyřistašestnáctka proběhla díky dobré vůli představitelů politických klubů, těch, kteří se o to zajímali. Prošli jsme tím martyriem. Samozřejmě ve Sněmovně vždycky k těm úpravám dochází, pokud to není striktně z ministerstva napsáno tak, aby k těm důvodům nemuselo dojít.

Tady si myslím, že to je velké memento do budoucna, až se budou připravovat takovéto návrhy zákonů, které zásadním způsobem ovlivňují tady život v naší zemi, aby ta příprava byla poctivější, a tím nechci říct, že to proběhlo nějak jinak, aby byla poctivější, aby byla podstatně širší, a až to přijde do Sněmovny, abychom tady z toho návrhu zákona lidově, jak se říká, neudělali trhací kalendář. Takže to jsem chtěl říct, to je jedna věc.

Druhá věc, kterou je potřeba tady říct. Je to jenom zlomek práva, které potřebujeme pro výstavbu liniových staveb. Je to jenom zlomek práva. To si řekněme na rovinu. Abychom jsme se tady nebili v prsa a řekli jsme, udělali jsme pro to maximum a teď už to půjde samo. Nepůjde. A řeknu proč. Protože chybí nám samozřejmě kvalitní stavební zákon a tady vidím trošku problém v gescích těch různých ministerstev, protože tady samozřejmě na sebe narážejí různá ministerstva a jejich představy. A já vždycky říkám, a myslím to nadneseně, že nejlepší by bylo starý stavební zákon roztrhat, spálit, začít ho budovat nový na čistém stole. To je naivní představa, to prostě nebude. Víme, že existuje nějaká připravovaná varianta, která by měla přijít do Sněmovny. A jestli to zase přijde tak, že tam bude 350 pozměňovacích návrhů a z toho 150 jich napíše ministerstvo pro své vládní poslance, tak je to špatně. Nebude to fungovat. Řekněme si na rovinu, nebude to fungovat. A až tady bude ten stavební zákon, který je důležitý i pro tuhle čtyřistašestnáctku, tak moje první otázka bude - bude trvat stavební řízení kratší dobu než vlastní stavba? Pokud toto nebude ten stavební zákon splňovat, tak si nedělejme iluze, že to bude lepší.

A další věc. Mně se ten takzvaný polský model líbí, akorát je problém, že vlastně on začíná až po skončeném stavebním řízení. To stavební řízení vlastně probíhá přes úředníky Ředitelství silnic a dálnice, respektive přes pověřené stavební úřady, připravují to ti úředníci na ŘSD, a teprve až je to hotovo, mezitím samozřejmě běží tahle majetková vyrovnání podle čtyřistašestnáctky, tak stejně ten proces je strašně neobratný, strašně dlouhý. A já si myslím, že tady je potřeba říct a položit si zásadní otázku, jestli Ředitelství silnic a dálnic, tak jak je nastaveno, jestli je tím správným garantem územního a stavebního řízení, těch podkladů. Garantem těch podkladů. Já jsem vás tady upozorňoval, že v našem případě to trvalo 504 dní, podklady pro územní rozhodnutí, a já si myslím, že tohle je doba, která se dá využít úplně jinak, a mělo by se to systémově. Protože to není chyba jednoho ŘSD, nebo že by byli někde pomalejší a někde rychlejší. Podle mě je to systémová záležitost a stálo by za to zabývat se tím, zda ŘSD má být tím garantem přípravy těchto řízení. A samozřejmě pak je druhá otázka, jaké stavební úřady by měly toto řízení zadministrovat a uvést zdárně v život.

Takže chci říct na závěr svého krátkého vystoupení, že čtyřistašestnáctku podpoříme v obou podobách. Můj osobní názor je ten, že ta sněmovní verze je trošku lepší, musím zklamat kolegy senátory, ale na druhou stranu vůbec nic se nestane, pokud bude schválena i senátní verze. Nestane se fakt vůbec nic. A byl bych hrozně rád, aby nezapadla má slova o tom, jak to systémově dělat do budoucna, protože pokud to systémově nezměníme, tak to zrychlení nebude skoro vidět. Bude trochu vidět, ale bude nepatrné. A naše republika potřebuje zrychlení, dá se říci, skoro raketové.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí na faktickou poznámku pan poslanec Petr Pávek a je to zatím poslední přihláška. Ano, pan poslanec Mikuláš Ferjenčík z místa. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Petr Pávek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já vás jenom chci krátce informovat o tom, že klub Starostů a nezávislých bude hlasovat pro obě dvě verze. Můj krátký komentář k tomu je ten, že čtyřistašestnáctka je vzorová ukázka spolupráce napříč politickým spektrem. To se nám tady opravdu naprosto a zcela výjimečně podařilo domluvit, odpracovat a prosadit. Domnívám se, že ta senátní vratka navzdory některým slabým místům, jako je například určení toho trvalého bydliště, přináší zlepšení, zahrnuje do toho i ty stavby, se kterými jsme nepočítali, protože jsme byli zahleděni příliš do těch infrastrukturních, tzn. do dálnic a do železnic. Domnívám se, že ty přivaděče k těm dálnicím skutečně přináležejí, a domnívám se, že i vodovodní řady, vodovodní stavby v době, kdy se skloňuje sucho zleva doprava, mají právo na to spatřit světlo světa, a tím pádem být tedy do toho zákona zahrnuty.

Takže jenom znovu shrnuji, my podpoříme obě dvě verze a děj se vůle boží. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí pan poslanec Mikuláš Ferjenčík, zatím poslední přihláška. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já tady nechci kazit všeobecné nadšení, nicméně my jsme asi jediný klub v této Sněmovně, který ho nesdílí. My si prostě myslíme, že to je spíš příklad selhání státu, který není schopný stavět stavby v rámci stávající legislativy, typicky kvůli tomu, že ty organizace, co je stavějí, nefungují, jak mají. A protože nejsme schopni tenhle problém vyřešit na manažerské úrovni, na úrovni řízení těch organizací, podávání projektů v takovém stavu, aby byly v souladu se zákonem a obstály u stavebních úřadů, tak v reakci na to, že tohle není schopna vláda zařídit, se postupuje cestou takového legislativního buldozeru, který převálcuje i nějaké věci, které by převálcované být neměly, jako třeba právě to právo na majetek. Podle nás je to prostě na hraně. A já si myslím, že je to spíš za tou hranou toho, co je adekvátní, a že je potřeba podívat se skutečně na důvody toho obrovského zpoždění, které u těch staveb nastávají. A podle nás ten zákon neřeší jádro toho problému, ale jenom si politici snaží zjednodušit život, ale odnesou to práva občanů.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní na faktickou poznámku zareaguje pan poslanec Ivan Adamec. Mezitím přečtu omluvu. Pan poslanec Ondřej Polanský se omlouvá ve dnech 29. 9. až 2. 10. z rodinných důvodů. Pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, já chci říct, že žádné nadšení tady nepanuje. Řekněme si to na rovinu, to je prostě rarita, tak jak to je. Na druhou stranu, já si vzpomínám, když se mě zeptal redaktor, proč se v devadesátých letech nestavěly dálnice, proč jsme neudělali my ten zákon už tehdy, tak jsem říkal, když jste tehdy řekli někomu, že ho vyvlastníte, to bylo skoro, jako když ho zavraždíte. Ta doba, která byla předtím, to vyvlastnění evokovalo takovou zášť a takové reminiscence na tu budoucnost, že to prostě nešlo.

A tohle je skutečně to na hraně. Na druhou stranu pokud nebudeme postupovat podobným způsobem, tak fakt ty dálnice nepostavíme, ani ty železnice, ani vrtky, ani ty trubky dlouhý nepostavíme. Řekněme si to na rovinu. A souhlasím s vámi, že těch zákonů je víc, nejenom tahleta čtyřistašestnáctka, to je jen součást celé skupiny návrhu zákonů, které bychom měli předělat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní na faktickou poznámku vystoupí pan poslanec Jan Birke a připraví se pan poslanec Ferjenčík. Prosím.

 

Poslanec Jan Birke: Děkuji moc za slovo, pane místopředsedo. Omlouvám se za to, že vás budu zdržovat, nicméně vyprovokoval mě k mému vystoupení kolega Ferjenčík.

Velmi krátce. Já samozřejmě nemám takovou historickou znalost jako můj kolega starosta a zároveň kolega poslanec Adamec z hlediska té historie, já mám pouze deset let. A musím říci, že za některé stavby, které jsou v okolí D11, stejně odpovídám, protože některé stavby spadají ještě před rok 1989, abychom si to tady řekli, což je, řekněme až k padesáti letům. Na druhou stranu od samého začátku jsme přece říkali, že čtyřistašestnáctka je součást komplexních zákonů, které je potřeba předělat, a jeden z nich je prostě 416. A souhlasím s tím, že neustále si o tom jenom povídat a bavit se a říkat si, že to je protiústavní, že není nárok na půdu a na vlastnictví, je přesně to, co říká pan kolega. Prostě v 90. letech, ale nejen v 90. letech, před deseti lety kdybyste řekli, že někomu něco vyvlastníte, tak vám rozmlátí okna. Prostě zkrátka a dobře ta situace je dneska úplně jiná a vidíme ty dlouhé kolony. Takže pokud se jich chceme zbavit, tak tohle je jediná cesta, jak začít něco stavět. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní bude reagovat pan poslanec Mikuláš Ferjenčík a připraví se stále na faktickou pan poslanec Martin Kolovratník. Takže pane poslanče, vaše dvě minuty. Prosím.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající, stručně. Ale tady se skrz tento zákon bude vyvlastňovat i v rámci soukromých staveb. Tady se budou stavět stavby soukromých majitelů a stejně se kvůli nim bude vyvlastňovat. Tady je prostě typicky český odezdikezdismus. Začne se tím, že jakékoli vyvlastňování nepřichází v úvahu, a skončí to tak, že se vyvlastňuje i pro soukromé majitele. To je prostě strašně ode zdi ke zdi. Stejně tak se do zákona o liniových stavbách přidá jaderná elektrárna. To už je úplně na palici.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní vystoupí zatím jako poslední přihlášený pan poslanec Martin Kolovratník na faktickou a ještě se hlásí pan poslanec Jan Birke, se připraví. Tak vaše dvě minuty.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Já musím reagovat. A budu reagovat na kolegu Ferjenčíka, který je jako já poslancem za Pardubický kraj. Nechám stranou tu energetiku, soukromé vlastníky apod., to vím, že to je konzistentní názor klubu Pirátů, a respektuji ho. Ale já vám dám, pane kolego, dvě konkrétní otázky, dva konkrétní případy, když závažně obviňujete manažery z ŘSD, jak špatně fungují.

Tak na naší dálnici D35, kterou celé východní Čechy a celá republika chtějí, probíhají na šesti úsecích územní řízení. Jsou to řízení s vysokým počtem účastníků. Stane se, že některý z nich umře během toho řízení. Čeká se na dědické řízení, než advokáti, právníci vyřídí, kdo je dědicem. A tak se čeká, prostě to trvá, než se vyřídí dědické řízení, tak to je v soudní soustavě. A než se tohle všechno stane, tak třeba lhůta pro to územko propadne, to ŘSD musí znovu žádat. My to tímto zákonem taky řešíme, máme tam institut tzv. hromadného obeslání.

Tak moje první otázka je, jak manažersky selhalo ŘSD v takto velkém počtu účastníků v územním řízení, jak by to podle pana Ferjenčíka měli udělat lépe.

A druhý dotaz je na Pardubice, na obchvaty Pardubic. Tak teď jsme tam ve sporu se spekulantem, já to řeknu takhle natvrdo, který napadl znalecký posudek. Má na to plné právo. Stát má jeden znalecký posudek, on má druhý a chce, aby nezávislý soud rozhodl, jak ten posudek dopadne, který je lepší. Čekáme na to rok a půl. Opět to nezpochybňuji, soud má právo - on se má právo odvolat atd. My jen a pouze říkáme, že stát ten obchvat města může postavit, majitel pozemku je dále majitelem a bude se moci soudit, nepřijde o ta práva. Třeba vysoudí tu částku, bude to trvat rok, dva, čtyři, pět, ale ta veřejná stavba bude sloužit lidem a auta nebudou jezdit centrem města.

Tak to je můj druhý dotaz, v čem je to manažerské selhání ŘSD, že zkrátka probíhá legitimní spor o výši znaleckého posudku. To bych prosil vysvětlit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní vystoupí na faktickou pan poslanec Jan Birke a připraví se Mikuláš Ferjenčík. Prosím.

 

Poslanec Jan Birke: Děkuji mockrát. Tak znovu, ještě jednou. Já musím říci, že pokud bychom postupovali metodou pana poslance kolegy Ferjenčíka, vaším prostřednictvím, tak vám říkám, že nepostavíme vůbec nic. To je potřeba tady říct jednoznačně. Já se jenom modlím, že... No možná ne. Přeju si, aby se vám nedařilo politicky jako doposavad, protože jestli se vám takhle bude dařit jako doposavad, tak prostě v této zemi se nepostaví ani kilometr dálnice. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní jenom přečtu, kdo je v pořadí faktických poznámek, pane poslanče, můžete klidně už jít k mikrofonu. Pan poslanec Ferjenčík, pan poslanec Adamec a pan poslanec Stanjura. Tak prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Tak tady jde o to, že ten zákon, jak je předložen, jak o něm dneska budeme hlasovat, je balík, ve kterém jsou věci, se kterými souhlasit můžeme, a věci, se kterými prostě nesouhlasíme. A za mě je ta červená čára vyvlastňování pro soukromou infrastrukturu. S tím já prostě nesouhlasím a nebudu hlasovat pro to, aby stát na své náklady vyvlastňoval věci pro soukromou infrastrukturu. To přece nedává žádný smysl. Stejně tak nesouhlasím s tím, aby se do zákona o liniových stavbách dávaly jaderné elektrárny. Stejně tak nesouhlasím s tím, aby se označovaly za naprosto prioritní vodní stavby, které nemají ekonomicky rozumnou rozvahu - typicky plavební stupeň Přelouč. A naopak souhlasím naprosto s panem Kolovratníkem, že D35 je prostě zásadní stavba, kterou je potřeba dostavět. Tady je ale nějaký balík a my si musíme vybrat buď všechno, anebo nic. A já říkám, jsou tam takové věci, že já pro to osobně hlasovat nemůžu. Toť vše.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní přečtu omluvu. Omlouvá se mezi 15.30 a 19. hodinou dne 29. 9. z důvodu - pracovní důvody, pan poslanec Miroslav Kalousek.

Nyní na faktickou poznámku pan poslanec Ivan Adamec a připraví se pan poslanec Zbyněk Stanjura. Zatím mám dvě přihlášky na faktické. Prosím, vaše dvě minuty, pane poslanče.

 

Poslanec Ivan Adamec: Ano, děkuji, vážený pane předsedající. Kolegyně, kolegové, no tak já to nechci tady zbytečně excitovat ten souboj myšlenek, ale já si myslím, já jsem to řekl v tom svém úvodním vystoupení, že ten test ústavnosti tohohle návrhu zákona prostě bude. A pak buď se projeví ty obavy, které tady má kolega Ferjenčík, nebo se neprojeví.

Jen tak mimochodem k těm soukromým infrastrukturám a liniovým stavbám - tady je zásadní otázka, pro koho slouží. Slouží pro soukromé účely, nebo pro veřejné účely? Tu je taky potřeba si položit. Řada těch drátů a těch trubek dávno není státních přece, vždyť to víme. Tak potřebujeme ty trubky tady proto, aby ten stát fungoval? Potřebujeme. Nebo ty dráty. Takže já si myslím, že to není o tom, komu to patří, ale zda je vůbec ten investor schopen tu stavbu postavit. A to je celý problém.

Takže já jsem jenom chtěl říct, je tady nějaký návrh, budeme o tom hlasovat a myslím si, že ten test ústavnosti stejně proběhne, protože u Ústavního soudu už to je podáno. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní vystoupí pan poslanec Zbyněk Stanjura, vaše dvě minuty. Zatím poslední přihláška na faktickou. Tak prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Tak já myslím, že je to takové déjà vu. Že to samé, co slyšíme dneska od těch nadšených příznivců, jsme slyšeli předloni, když jsme projednávali a schvalovali jinou novelu. Ten příklad, jak tady popsal pan poslanec Kolovratník, měl být řešen už podle staré novely bez problému. Tehdy jsme byli ujišťováni, že to takhle bude. Tak co se stalo za ty dva roky? Dneska jsme opět ujišťováni. Z toho, co vzniklo, místo abychom tam měli dvě priority nebo tři, tak je to opravdu obrovský balík, stavby, které dávají smysl a které jsou prioritní, a stavby, které nejsou tak prioritní. Tak si to řekněme. Kdyby měl pravdu pan poslanec Birke, tak můžeme zavřít ŘSD. Není pravda, že nepostavíme ani kilometr dálnice. Já vím, že Danu Ťokovi se povedly jenom čtyři. Ale i čtyři je mnohem víc než nula. Tak si tady neříkejme takové silné výrazy, které neodpovídají realitě.

Já jsem poměrně skeptický, protože doposud jsme neviděli žádné pořádné vyhodnocení minulé novely ze strany Správy železnic a ŘSD. A byli jsme ujišťováni, jak je to skvělé, jak se začne stavět, jak se to pohne. Dva roky jsou pryč, nová novela - kde máme vyhodnocení? Nemáme.

Opět nová naděje. Já ji úplně nesdílím. My podpoříme senátní i sněmovní verzi, to už říkal můj kolega pan poslanec Adamec. Ale zase si můžeme říct, že za dva roky ti, kteří tady budou sedět, by si měli nechat skutečně zpracovat pořádnou analýzu, zda to někam vedlo, nebo ne.

Obávám se, že tady ta silácká slova, že když to dneska schválíme ve sněmovní verzi, hned se budou stavět desítky kilometrů, nebudou reálná. Nebudou reálná! A nezakrývejme, že největší státní investoři mají velké rezervy ve své činnosti. A není to dáno legislativou. Ale když jsme chtěli, aby byla fikce souhlasu u závazných stanovisek, tak se ministři jako jeden postavili proti v tak jednoduché věci, aby stát dodržoval zákonné termíny.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Zatím poslední přihlášku, resp. rozhlédnu se po sále, jestli se ještě někdo k tématu hlásí. Nikdo se nehlásí, takže já končím obecnou rozpravu - rozpravu končím a táži se, zdali je zájem o závěrečná slova. Pan ministr? Pan senátor? Pan ministr má zájem. Tak prosím, pane ministře.

 

Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Já už jenom velmi krátce. Děkuji moc za všechny připomínky. Jenom tedy alespoň se budu snažit na dvě tři z nich argumentovat nebo odpovědět.

Co se týká strategické infrastruktury ve smyslu elektráren, ve smyslu jaderných elektráren, tak ten zákon je přece o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury. A já nevím, co je více strategické než jaderné elektrárny, proto tam jsou uvedeny podobně jako celá řada dalších a jiných projektů.

Co se týče té soukromé a veřejné infrastruktury, tady se kloním k tomu, co zde říkal pan poslanec Adamec. Podstatné je přece to, k čemu to slouží, jestli je to veřejně využíváno, a to je rozhodující.

A co se týká toho roku 2018, tak novela, která byla tehdy schválena, byla podle našeho názoru dobrá a celá řada věcí se skutečně prakticky uplatňuje. My jsme k tomu dali hospodářskému výboru seznam toho, co funguje, co funguje lépe, co funguje hůře. To znamená, diskutuje se o tom. Je pravda, že za dva roky se asi neudělá žádná revoluce. Tady souhlasím s tím, že od příštího roku nedojde najednou k tomu, že se prostě mávnutím kouzelného proutku začne okamžitě stavět, ale co je podstatné, dneska na to máme zdroje, investujeme rekordně do výstavby dopravní infrastruktury. V tomhle roce to bude 124 miliard, v příštím roce 129 miliard, a pokud máme dneska zdroje, je třeba využít každé možnosti k tomu, abychom tu stavbu urychlili. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Hezké odpoledne, vážené paní poslankyně, páni poslanci. Děkuji panu místopředsedovi vlády a ministru průmyslu a obchodu a ministru dopravy Karlu Havlíčkovi. Ptám se, jestli ještě závěrečné slovo pan senátor. Není tomu tak. V tom případě přistoupíme k hlasování podle § 97 odst. 4 zákona o jednacím řádu naší Poslanecké sněmovny. K přijetí následujícího usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců. Přednesu návrh usnesení. Ještě jsem zagongoval, abych svolal kolegy z předsálí, a ano, na žádost z pléna vás ještě všechny odhlásím. Požádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami. A já věřím, že kolegové, kteří mají zájem rozhodnout o této věci, zaplní sál.

 

Já přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, podle sněmovního tisku 673/5, ve znění schváleném Senátem, podle sněmovního tisku 673/6."

Zahájil jsem hlasování číslo 245 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování číslo 245 z přítomných 169 pro 56, proti 4. Návrh byl zamítnut a konstatuji, že jsme návrh zákona ve znění schváleném Senátem nepřijali.

 

Budeme tedy hlasovat znovu, a to podle § 97 odst. 5 jednacího řádu. K přijetí tohoto usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců, tedy souhlasu 101 poslanců. Potřebné kvorum je nastaveno.

 

Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna schvaluje návrh zákona, kterým se mění zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, ve znění, ve kterém byl postoupen Senátu, podle sněmovního tisku 673/5."

Zahájil jsem hlasování číslo 246 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování číslo 246 z přítomných 174 poslanců pro 155, proti 5. Návrh byl přijat. (Potlesk zejména poslanců ANO 2011.) Konstatuji, že návrh zákona byl přijat.

 

Děkuji panu místopředsedovi vlády a ministru průmyslu a dopravy a ministru dopravy Karlu Havlíčkovi, děkuji panu senátorovi a končím bod číslo jedna. (V sále je silný hluk.)

 

Dalším bodem našeho jednání je bod číslo 442. Prosím? (Hlásí se posl. Balcarová.) Prosím o klid!

 

Poslankyně Dana Balcarová: Děkuji. Já jsem jenom chtěla na záznam, že v hlasování 245 jsem hlasovala proti, i když na sjetině mám pro. Tak jenom takhle na záznam. Nic tím nezpochybňuji. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano. Ve stenozáznamu bude poznamenáno.

 

Bodem číslo 442 našeho programu je

Aktualizováno 27. 10. 2020 v 12:32.




Přihlásit/registrovat se do ISP