(10.40 hodin)
(pokračuje Valenta)
Nejen dle mého názoru by získané prostředky měly putovat například do infrastruktury apod. V této souvislosti s povděkem také kvituji zamýšlené další směrování peněz i do uhelných regionů nebo například na podporu a rozvoj venkova.
Dále jsem osobně trochu v rozpacích z informace, že přímá platba v rámci unijních fondů by měla být pro Českou republiku ve výši necelých 9 mld. eur a větší část přidělované sumy, tedy 10,6 mld. eur, by měly tvořit úročené půjčky. Ale dle mého názoru by vyjednaný poměr grantů a půjček měl být úplně jiný, minimálně opačný, neboť se domnívám, že půjčky jako takové, byť jaksi výhodně úročené, jsou reálnou pomocí postižené zemi pouze poloviční.
Jak ale mnoho občanů neví, Evropská unie si chce celou částku tvořící mimořádný podpůrný balík prozatím bezprecedentně vypůjčit na finančních trzích. V této prosté informaci je ale pro nás ukryt jeden velice významný a zajímavý a podezřelý aspekt, a tím je, že Česká republika by měla v rámci EU ručit vyšší částkou za půjčený balík peněz, než z něj poté ve skutečnosti získá, a to není úplně v pořádku. Ptám se vás tedy, je to pravda. Jestli ano, proč a z jakého důvodu?
Paradoxní spatřuji i to, a to v názorovém souladu s vámi, kdy jste se vyjádřil na výboru pro evropské záležitosti souhlasně, že navrhovaný podpůrný systém grantů a úvěrů by mohl mnohem více vyznívat pro země s vysokou nezaměstnaností v době před pandemií. Tak toto je skutečně perfektní, v uvozovkách, motivační faktor pro mnohé země EU, jak nebojovat s domácí nezaměstnaností a raději si vždy počkat a nastavit ruku. Toto kritérium trestající země za úspěch by mělo rozhodně z podmínek přidělované podpory také zmizet a já doufám, že v tom jsme tedy spolu zajedno.
Vážený pane premiére, kolegyně, kolegové, zmínil jsem zde skutečně jenom některé hlavní, do očí bijící aspekty, které nelze, alespoň tedy dle mého mínění, přejít jen tak prostým mávnutím ruky. Koronavirová krize byla historicky i teritoriálně unikátní a její dopady do celé evropské ekonomiky, kterou považuji za extrémně nestabilní, velice citelné. A jestli už chceme z tohoto důvodu nejen celou EU, ale potažmo i občany České republiky do budoucna jakkoliv zadlužovat, byť v bohulibém úmyslu, musí to mít svá racionální, spravedlivá a odpovídající pravidla. A jako český poslanec a občan, nikoliv jako abstraktní euroentita, apeluji na vás nyní, pane předsedo vlády, abyste při svém každém vyjednávání ve strukturách EU měl vždy na mysli především oprávněné zájmy českých občanů, a budu jen rád, jestli některé mé připomínky, které jsem zde nastínil, také zohledníte. A v neposlední řadě si přeji, abyste současně vyjednávací mandát, který vám dává nejenom Sněmovna, ale dle příslušného zákona i výbor pro evropské záležitosti, se snažil poté vždy také ještě i respektovat. Děkuji vám.
A na samotný závěr podotýkám, že žádné usnesení nenavrhuji, a věřím, že pan premiér dodrží to, co zde, ale i v médiích tak halasně slibuje a s čímž já z velké části souhlasím. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Jiřímu Valentovi. Ještě než udělím slovo paní kolegyni Balcarové, hlásí se s faktickou poznámkou pan kolega Kopřiva. Máte slovo.
Poslanec František Kopřiva: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dobré dopoledne, kolegyně, kolegové. Já bych jenom chtěl upřesnit, já jsem to zmiňoval včera ve svém projevu v obecné rozpravě. Není pravda, co říkal můj předřečník, že by si Komise půjčovala bezprecedentně. Ona už si půjčila dvakrát a ty peníze dále potom půjčila nebo fungovala jako prostředník, Evropská komise, pro půjčku Irsku a Maďarsku. Ty ten dluh už splácejí, takže ten mechanismus je ověřený. Co je bezprecedentní, to je ta výše půjčky a také to, že se ty peníze mají rozdělit formou grantů, nikoliv jen formou dalšího přepůjčení. Ale jsme také v bezprecedentní krizi a vzhledem k tomu, že Evropská komise má lepší rating než většina členských států i než Česká republika, tak to jakoby dává nějaký smysl, že si půjčíme skrze Evropskou komisi, případně že ty granty dostaneme z té půjčky Evropské komise. Takže není to pravda, že by si půjčovala poprvé, už ten mechanismus funguje, je to osvědčené. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Kolegyni Balcarovou nevidím, její přihláška propadá. Nyní pan kolega Zahradník. Než ale mu udělím slovo, s faktickou poznámkou ho předskočí jeho stranický kolega Jan Skopeček. Máte slovo k faktické poznámce, pane poslanče.
Poslanec Jan Skopeček: Já chci zareagovat na kolegu Kopřivu. Přece Česká republika si může půjčovat za velmi nízký úrok. To není princip, který by byl výhodný pro Českou republiku, a to se dělá kvůli předluženým státům jižního křídla. Kdybychom si měli půjčit my, tak si půjčíme za velmi nízký úrok, a navíc si budeme moci ty peníze využít podle našich priorit. Tady si půjčíme nebo tady si půjčí Evropská komise částečně na náš účet a ještě nám bude říkat, za jakých podmínek a na co ty peníze budeme moct čerpat. Takže je to zcela nevýhodné pro Českou republiku a naopak je to výhodné pro ty jižní státy.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. A nyní ještě dvě další faktické poznámky - Tomáš Martínek, potom Jiří Kobza. Takže nyní pan kolega Tomáš Martínek s faktickou poznámkou. Máte slovo.
Poslanec Tomáš Martínek: Já tady jen krátce na pana Skopečka prostřednictvím pana předsedajícího. Samozřejmě si dneska ještě půjčujeme nějak výhodně, i tak má ale půjčka pro EU výhodnější status díky ratingu a je tam nižší úrok než pro Českou republiku. Je to tak. Když si bude chtít půjčit Evropská komise a když si bude chtít půjčit Česká republika, tak nižší úrok bude mít Evropská komise, i když jenom o něco. To prostě je fakt. Tak se to děje. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času. Nyní pan kolega Jiří Kobza s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jiří Kobza: Děkuji, pane předsedající. Já bych také rád zareagoval na své předřečníky a rád bych připomněl ještě jednu otázku, kterou jsem si dovolil položit panu premiérovi na předminulém zasedání evropského výboru, kdy jsem se ho ptal k otázce evropských dluhopisů, jaké jsou vlastně podmínky obchodování s těmito dluhopisy, jak budou spláceny, jakým způsobem budou dostupné a jakým způsobem bude vázána ta garance sedmadvacítky za půjčky, které na tyto dluhopisy budou vybírány. V té době ještě tyto informace nebyly, ale musím se přiznat, že se pořád ke mně odpovědi na tyto otázky nedostaly, takže možná bych poprosil pana premiéra vaším prostřednictvím... (Premiérova reakce mimo mikrofon.) Aha, dobře, tak informace ještě nemáme, odpověď jsem dostal. Děkuji, pane premiére. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní tedy řádně přihlášený kolega Jan Zahradník, připraví se Václav Klaus. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Kolegyně, kolegové, jedná se skutečně o obrovský objem peněz, které si chce EU vypůjčit, možná lépe řečeno nechat vytisknout. 750 miliard eur, o kterých se mluví, to je 20 bilionů korun. To tedy není žádný záchranný balíček, jak byl tady včera v debatě tento finanční objem nazýván. Je to pořádný balík.
Paní předsedkyně Evropské komise uvádí jako hlavní důvod pro jeho vynaložení přežití evropské ekonomiky, přežití evropského společného trhu. Ano, to jsou chvályhodné cíle, je ale pozoruhodné, že tyto tak zásadní věci pro občany EU chce její vedení řešit sázkou na zelenou ideologii. Základem této zelené cesty k záchraně evropské ekonomiky je totiž tzv. Green New Deal nebo Zelená dohoda pro Evropu, chcete-li. Z této Zelené dohody, z této směrnice, která už byla předložena koncem loňského roku Evropskou komisí, bude vycházet celá řada směrnic a nařízení, které budou posléze regulovat vynakládání těchto peněz. Ty pak budou mít samozřejmě následky pro občany členských zemí EU, budou totiž muset být implementovány do právního řádu evropských zemí a budou mít samozřejmě dopad na národní ekonomiky. Já pak na závěr svého vystoupení předložím v tomto směru návrh na usnesení. ***