Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

Předcházející část projednávání bodu pořadu schůze

 

(pokračuje Vojtěch Filip)

4.
Informace premiéra o pozici vlády k Plánu na podporu oživení Evropy

Připomínám kolegům a kolegyním, že jsme tento bod přerušili ve všeobecné rozpravě. Pan kolega Benešík je u stolku zpravodajů. Stejně tak požádám o přítomnost zpravodaje. Tím je pan poslanec Adam Kalous, který už je připraven. A můžeme pokračovat v přerušené všeobecné rozpravě.

Před přerušením bodu byli do všeobecné rozpravy přihlášeni páni poslanci Jiří Valenta, Dana Balcarová, Jan Zahradník, Václav Klaus a s faktickou poznámkou paní kolegyně Langšádlová, kterou tady ale nevidím, takže faktickou poznámku, kterou chtěla reagovat na probíhající diskusi včera po 19. hodině, musíme vynechat. Požádám tedy o vystoupení pana poslance Jiřího Valentu. Připraví se Dana Balcarová. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Valenta: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane předsedo vlády, v úvodu svého vystoupení musím předeslat, že jsem velice rád, že jste včera zde přednesl, nebo či snad jenom zopakoval české národní priority a také své výhrady k navrženému finančnímu záměru obnovy Evropské unie. Současně předpokládám, že při svých jednáních na nejvyšší úrovni ale také vezmete v potaz to, co od nás poslanců včera zde zaznělo a co také ještě dnes tady zazní. O to více bude váš vyjednávací mandát silnější a také potom mnohem méně politicky napadnutelnější. Bohužel musím na tomto místě konstatovat, že ne vždy je ale přání, či dokonce usnesení Sněmovny naší vládou plně respektováno.

Ale už k takzvanému fondu obnovy. Musím v tomto ohledu zdůraznit, že na jedné straně jsem si velice dobře vědom toho, že evropskou ekonomiku je třeba nutno znovu nastartovat, na straně druhé ale skutečně nechápu, jak se právě tato ekonomika v uvozovkách největšího blahobytu v dějinách, jak ji ještě nedávno označovali někteří rádoby znalci, mohla během pár týdnů dostat do stavu blízkého klinické smrti. Něco v tomto nadnárodním hospodářském soukolí bude tedy špatně a nad tím je třeba se do budoucna skutečně zamyslet, i když to samozřejmě není otázka pouze pro Českou republiku. Možná bude stačit vyměnit některou systémovou součástku, ale spíše se domnívám, že zásadní problém spočívá v nedostatečnosti celého systému hospodaření Evropské unie jako takového, který mimo jiné mlčky, ale o to výhodněji pro některé toleruje stále větší rozevírání sociálních nůžek.

Tak to bylo na úvod trošku obecně. Ale teď již konkrétně.

Jak již sám dobře víte, pane premiére, obrovské spory dnes vyvolává podmínka podmíněnosti čerpání peněz z evropského rozpočtu, a to vynucovaným respektem národních států k takzvané vládě práva a také k jakýmsi blíže nespecifikovaným obecně stanoveným evropským hodnotám. To v praxi může znamenat, že umělým způsobem, dokonce snad jen prostým úsudkem členů Evropské komise se mohou pozastavit finanční toky pro neposlušné členské země. A takovéto či obdobné principy mohou být pro osud celé evropské spolupráce až toxické. Brzy nemusí jít v tomto ohledu jen o naše kolegy ve skupině V4, tedy o Polsko a Maďarsko, jako jde nyní, ale i o nás samotné.

Nemusím jistě připomínat extrémní tlak některých západních velmocí v čele s Německem a Francií na zavedení povinných kvót na přijímání migrantů, byť se to ve středu například velvyslanec Spolkové republiky Německo v České republice pan Israng při jednání výboru pro evropské záležitosti pokoušel vyvracet. Otázkou je ale, zda máme věřit jemu, nebo spíše některým odlišným vyjádřením členů německé exekutivy. Nejspíš bychom se ale nechtěli dostat dalším odmítnutím povinných kvót na seznam hříšníků nerespektujících takzvané evropské hodnoty, a byli bychom tak přímo předurčeni k odpojení od evropských peněz. Proto vás nabádám, abyste se osobně a radikálně zasadil o zamezení tohoto vyděračského způsobu podmíněnosti finančních prostředků, a to nejen v souvislosti s fondem obnovy, ale i s celým rozpočtem Evropské unie.

Další moje připomínka směřuje k principu solidarity. Je asi logické, že zemím nejvíce postiženým koronavirem by se také mělo dostat největší společné podpory. To bezpochyby. Současně však nezapomínejme, že státy, jako je Španělsko a Itálie, se dostaly do své nezáviděníhodné situace z velké části i svou vlastní vinou, tedy flagrantním podceněním pandemie, a i proto je dnes budeme muset ze společných peněz mnohem více podporovat a sanovat. A obě země tak odčerpají celou jednu třetinu finančního balíku určeného pro obnovu všech zemí Evropské unie. Toto byste měl, vážený pane premiére, při svých jednáních na nejvyšší úrovni také zdůrazňovat, když tvrdíte, jak Česká republika pandemii perfektně zvládla. A když už toto neumí, nebo snad ani nechce dělat naše eurokomisařka, stejně jako se jí moc nechce pokračovat v boji proti dvojí kvalitě potravin a tak dále a tak dále, musíte ji v tomto ohledu nahradit, a to i z důvodu, jak vy s oblibou říkáte, že paní Jourová není v Evropské komisi za ANO, či dokonce proto, aby kopala za Českou republiku. Ovšem vaší chybou zůstává její nešťastná nominace s postojem, který je zájmům naší země nesmírně vzdálen.

Dále bych chtěl tímto svým vystoupením podpořit také snahu o mnohem větší flexibilitu využití unijních peněz ať již z grantů, či úvěrů. Připomínám a opakuji, že ta přerozdělovaná suma bude napříč celou Evropskou unií činit více než v přepočtu 20 bilionů korun, a pro Českou republiku z toho nejspíše připadne již několikrát avizovaných 20 miliard eur, přesněji tedy 19,2 miliardy eur. Musím ale současně připomenout, že převážná část celého 750miliardového balíku bude vázána na investiční priority Komise, jak zdůraznil také její místopředseda Valdis Dombrovskis. Jistý problém však vidím v tom, že tyto priority se nemusí vždy shodovat se skutečnými potřebami a zájmy jednotlivých národních států a v extrémním případě mohou jít i proti sobě. Namátkově mohu zmínit, že peníze by měly dle Evropské komise směřovat především do klimaticky udržitelných projektů nebo do projektů zrychlujících přechod k zelené ekonomice. A právě tuto oblast nemáme dokonce ani zde v České republice ještě pořádně vydiskutovánu. A o možnosti dosažení politického konsenzu na některých takzvaných zelených projektech bych raději již ani nemluvil. Je totiž minimální.

Nejen dle mého názoru by získané prostředky měly putovat například do infrastruktury apod. V této souvislosti s povděkem také kvituji zamýšlené další směrování peněz i do uhelných regionů nebo například na podporu a rozvoj venkova.

Dále jsem osobně trochu v rozpacích z informace, že přímá platba v rámci unijních fondů by měla být pro Českou republiku ve výši necelých 9 mld. eur a větší část přidělované sumy, tedy 10,6 mld. eur, by měly tvořit úročené půjčky. Ale dle mého názoru by vyjednaný poměr grantů a půjček měl být úplně jiný, minimálně opačný, neboť se domnívám, že půjčky jako takové, byť jaksi výhodně úročené, jsou reálnou pomocí postižené zemi pouze poloviční.

Jak ale mnoho občanů neví, Evropská unie si chce celou částku tvořící mimořádný podpůrný balík prozatím bezprecedentně vypůjčit na finančních trzích. V této prosté informaci je ale pro nás ukryt jeden velice významný a zajímavý a podezřelý aspekt, a tím je, že Česká republika by měla v rámci EU ručit vyšší částkou za půjčený balík peněz, než z něj poté ve skutečnosti získá, a to není úplně v pořádku. Ptám se vás tedy, je to pravda. Jestli ano, proč a z jakého důvodu?

Paradoxní spatřuji i to, a to v názorovém souladu s vámi, kdy jste se vyjádřil na výboru pro evropské záležitosti souhlasně, že navrhovaný podpůrný systém grantů a úvěrů by mohl mnohem více vyznívat pro země s vysokou nezaměstnaností v době před pandemií. Tak toto je skutečně perfektní, v uvozovkách, motivační faktor pro mnohé země EU, jak nebojovat s domácí nezaměstnaností a raději si vždy počkat a nastavit ruku. Toto kritérium trestající země za úspěch by mělo rozhodně z podmínek přidělované podpory také zmizet a já doufám, že v tom jsme tedy spolu zajedno.

Vážený pane premiére, kolegyně, kolegové, zmínil jsem zde skutečně jenom některé hlavní, do očí bijící aspekty, které nelze, alespoň tedy dle mého mínění, přejít jen tak prostým mávnutím ruky. Koronavirová krize byla historicky i teritoriálně unikátní a její dopady do celé evropské ekonomiky, kterou považuji za extrémně nestabilní, velice citelné. A jestli už chceme z tohoto důvodu nejen celou EU, ale potažmo i občany České republiky do budoucna jakkoliv zadlužovat, byť v bohulibém úmyslu, musí to mít svá racionální, spravedlivá a odpovídající pravidla. A jako český poslanec a občan, nikoliv jako abstraktní euroentita, apeluji na vás nyní, pane předsedo vlády, abyste při svém každém vyjednávání ve strukturách EU měl vždy na mysli především oprávněné zájmy českých občanů, a budu jen rád, jestli některé mé připomínky, které jsem zde nastínil, také zohledníte. A v neposlední řadě si přeji, abyste současně vyjednávací mandát, který vám dává nejenom Sněmovna, ale dle příslušného zákona i výbor pro evropské záležitosti, se snažil poté vždy také ještě i respektovat. Děkuji vám.

A na samotný závěr podotýkám, že žádné usnesení nenavrhuji, a věřím, že pan premiér dodrží to, co zde, ale i v médiích tak halasně slibuje a s čímž já z velké části souhlasím. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Jiřímu Valentovi. Ještě než udělím slovo paní kolegyni Balcarové, hlásí se s faktickou poznámkou pan kolega Kopřiva. Máte slovo.

 

Poslanec František Kopřiva: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dobré dopoledne, kolegyně, kolegové. Já bych jenom chtěl upřesnit, já jsem to zmiňoval včera ve svém projevu v obecné rozpravě. Není pravda, co říkal můj předřečník, že by si Komise půjčovala bezprecedentně. Ona už si půjčila dvakrát a ty peníze dále potom půjčila nebo fungovala jako prostředník, Evropská komise, pro půjčku Irsku a Maďarsku. Ty ten dluh už splácejí, takže ten mechanismus je ověřený. Co je bezprecedentní, to je ta výše půjčky a také to, že se ty peníze mají rozdělit formou grantů, nikoliv jen formou dalšího přepůjčení. Ale jsme také v bezprecedentní krizi a vzhledem k tomu, že Evropská komise má lepší rating než většina členských států i než Česká republika, tak to jakoby dává nějaký smysl, že si půjčíme skrze Evropskou komisi, případně že ty granty dostaneme z té půjčky Evropské komise. Takže není to pravda, že by si půjčovala poprvé, už ten mechanismus funguje, je to osvědčené. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Kolegyni Balcarovou nevidím, její přihláška propadá. Nyní pan kolega Zahradník. Než ale mu udělím slovo, s faktickou poznámkou ho předskočí jeho stranický kolega Jan Skopeček. Máte slovo k faktické poznámce, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Skopeček: Já chci zareagovat na kolegu Kopřivu. Přece Česká republika si může půjčovat za velmi nízký úrok. To není princip, který by byl výhodný pro Českou republiku, a to se dělá kvůli předluženým státům jižního křídla. Kdybychom si měli půjčit my, tak si půjčíme za velmi nízký úrok, a navíc si budeme moci ty peníze využít podle našich priorit. Tady si půjčíme nebo tady si půjčí Evropská komise částečně na náš účet a ještě nám bude říkat, za jakých podmínek a na co ty peníze budeme moct čerpat. Takže je to zcela nevýhodné pro Českou republiku a naopak je to výhodné pro ty jižní státy.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. A nyní ještě dvě další faktické poznámky - Tomáš Martínek, potom Jiří Kobza. Takže nyní pan kolega Tomáš Martínek s faktickou poznámkou. Máte slovo.

 

Poslanec Tomáš Martínek: Já tady jen krátce na pana Skopečka prostřednictvím pana předsedajícího. Samozřejmě si dneska ještě půjčujeme nějak výhodně, i tak má ale půjčka pro EU výhodnější status díky ratingu a je tam nižší úrok než pro Českou republiku. Je to tak. Když si bude chtít půjčit Evropská komise a když si bude chtít půjčit Česká republika, tak nižší úrok bude mít Evropská komise, i když jenom o něco. To prostě je fakt. Tak se to děje. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času. Nyní pan kolega Jiří Kobza s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Kobza: Děkuji, pane předsedající. Já bych také rád zareagoval na své předřečníky a rád bych připomněl ještě jednu otázku, kterou jsem si dovolil položit panu premiérovi na předminulém zasedání evropského výboru, kdy jsem se ho ptal k otázce evropských dluhopisů, jaké jsou vlastně podmínky obchodování s těmito dluhopisy, jak budou spláceny, jakým způsobem budou dostupné a jakým způsobem bude vázána ta garance sedmadvacítky za půjčky, které na tyto dluhopisy budou vybírány. V té době ještě tyto informace nebyly, ale musím se přiznat, že se pořád ke mně odpovědi na tyto otázky nedostaly, takže možná bych poprosil pana premiéra vaším prostřednictvím... (Premiérova reakce mimo mikrofon.) Aha, dobře, tak informace ještě nemáme, odpověď jsem dostal. Děkuji, pane premiére. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní tedy řádně přihlášený kolega Jan Zahradník, připraví se Václav Klaus. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Kolegyně, kolegové, jedná se skutečně o obrovský objem peněz, které si chce EU vypůjčit, možná lépe řečeno nechat vytisknout. 750 miliard eur, o kterých se mluví, to je 20 bilionů korun. To tedy není žádný záchranný balíček, jak byl tady včera v debatě tento finanční objem nazýván. Je to pořádný balík.

Paní předsedkyně Evropské komise uvádí jako hlavní důvod pro jeho vynaložení přežití evropské ekonomiky, přežití evropského společného trhu. Ano, to jsou chvályhodné cíle, je ale pozoruhodné, že tyto tak zásadní věci pro občany EU chce její vedení řešit sázkou na zelenou ideologii. Základem této zelené cesty k záchraně evropské ekonomiky je totiž tzv. Green New Deal nebo Zelená dohoda pro Evropu, chcete-li. Z této Zelené dohody, z této směrnice, která už byla předložena koncem loňského roku Evropskou komisí, bude vycházet celá řada směrnic a nařízení, které budou posléze regulovat vynakládání těchto peněz. Ty pak budou mít samozřejmě následky pro občany členských zemí EU, budou totiž muset být implementovány do právního řádu evropských zemí a budou mít samozřejmě dopad na národní ekonomiky. Já pak na závěr svého vystoupení předložím v tomto směru návrh na usnesení.

Jak bude s tímto obrovským balíkem peněz nakládáno, na co bude dovoleno tyto peníze používat, určuje směrnice o taxonomii Evropské unie. Tato směrnice byla už schválena v červnu letošního roku ve druhém čtení v Evropském parlamentu a jako taková už nepůjde do trialogu a nebude ji schvalovat Evropská rada. My ji tedy budeme muset přímo implementovat do našeho právního řádu, a tím se veškeré naděje na to něco v něm změnit limitně blíží k nule.

Já se ale, dámy a pánové, chci ve svém vystoupení zaměřit na problémy energetiky. Jak víme, klíčovou částí našeho energetického mixu je v současnosti a hlavně by měla být v budoucnosti jaderná energetika. Pan premiér Babiš tady včera hovořil o tom, jak silně podporuje na jednání Evropské rady a v evropských strukturách naše zájmy v oblasti jádra. Popisoval, co všechno se mu podařilo v této oblasti prosadit.

Já musím říci, vážený pane premiére, že ani v Zelené dohodě pro Evropu, ani v té taxonomii není o jaderné energetice ani slovo. Tím pádem tady je možnost podpory z evropských fondů vyloučena a naší jedinou nadějí je tedy snažit se alespoň o nalezení určité míry tolerance při projednávání naší žádosti o notifikaci, protože bez ní samozřejmě nejenom že nedostaneme žádné peníze na naši energetickou kapacitu, ale vůbec prostě nám její budování nebude Evropskou komisí dovoleno. Čili žádné velké úspěchy, pane premiére, jste v tomto ohledu nezaznamenal a do těchto zásadních dokumentů se vám a vaší vládě nepodařilo prosadit vůbec nic.

Vláda se musí, zejména její předseda pan Babiš, snažit ze všech sil něco v tom ještě zachránit. Já bych je rád nyní seznámil s třemi nástroji, které by k tomu mohl použít.

Tak za prvé. Existuje dopis skupiny vědců a environmentalistů z akademické a občanské společnosti. Ti se 24. dubna letošního roku obrátili na viceprezidenty Evropské komise Timmermanse a Dombrovskise a na komisaře (komisařku) pro energetiku Simsona (Simsonovou) s výzvou, aby v zájmu dosažení klimatické neutrality do roku 2050 zařadili jadernou energetiku do oné EU taxonomie. Jádro by se podle nich mělo stát základem stability v klimaticky neutrální Evropě. Toto rozhodnutí musí být založeno na vědeckých důkazech a nesmí být ovlivněno politickými ani ideologickými názory. Pod tím dopisem najdeme loga celé řady vědeckých a společenských institucí, namátkou České akademie věd, matematické a fyzikální fakulty, celé řady univerzit z České republiky a ze Slovenska.

Druhým nástrojem, jehož použití bych panu premiérovi chtěl doporučit, je dopis, který 22. června poslal polský ministr pro klima Michał Kurtyka komisaři (komisařce) Simonsovi (Simsonové). V něm píše, že Polsko podporuje cestu ke klimatické neutralitě, na které chce ale používat jak obnovitelné zdroje, tak jadernou energii. Vyjadřuje překvapení - pan ministr Kurtyka - že jaderná energie není vůbec zmíněna v Zelené dohodě pro Evropu, a důrazně vyzývá, aby proběhla jednání o dohodě o jejím zařazení do té evropské taxonomie. Tady, jak už jsem řekl, nejsem si jistý, zdali vůbec taková naději ještě existuje.

Polsko nemá v současné době žádné jaderné elektrárny, ale podle slov pana ministra Kurtyky se chystá snížit podíl energie z uhlí z 82 % na 32 % a vybudovat šest jaderných reaktorů pokrývajících 18 % spotřeby. Tady tedy máme, pane premiére, spojence pro prosazení našich snah.

Třetím nástrojem je známá skutečnost, že zdroje nerostů potřebných pro výstavbu obnovitelných zdrojů se z velké části nacházejí v Číně. Pokud se tedy Evropská unie rozhodla, že půjde cestou solární a větrné energie, tak se tato cesta neobejde bez toho, že by se budovala zařízení na ukládání energie. No a ty suroviny, které jsou k tomu potřeba - protože samozřejmě jak solár, tak vítr jsou zdroje naprosto nespolehlivé, je třeba energii ukládat na dobu, kdy nesvítí sluníčko a nefouká vítr -, tak tyto zdroje se nacházejí v Číně. Čili jsou tedy Čínou ovládány. Stejně tak chce-li se Evropská unie orientovat na plyn, jak už to začíná dělat Německo, tak zase tady je závislost na Rusku. Takže dát všanc svoji budoucnost těmto dvěma světovým velmocem já považuji za velmi nešťastné.

Obracím se tedy na vás, pane premiére, podobně jako můj kolega Valenta, s důraznou žádostí, abyste na půdě Evropské unie využil všechny možnosti, všechna možná spojenectví, k tomu, abyste jadernou energetiku jako čistý bezemisní zdroj prosadil. Nejenom v podobě nějakého formálního vágního vyjádření, ale aby skutečně jaderná energetika byla do taxonomie, případně i do samotné Zelené dohody zařazena.

Nyní, dámy pánové, bych vás chtěl seznámit s návrhem na usnesení, které zní takto: "Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky v souvislosti s řešením ekonomických následků koronavirové krize vyzývá vládu, aby vypracovala studie dopadů navrhovaných opatření na úrovni EU, zejména návrhy vycházející ze Zelené dohody pro Evropu a jednotlivé sektory české ekonomiky předtím, než dojde k závěrečnému schvalování těchto opatření."

Zdůvodnění toho mého návrhu spočívá v tom, že si myslím - a já tak činil vždycky při projednávání zásadních dokumentů, které jsme museli implementovat od Evropské komise - že prostě nejdříve musíme znát, jaký dopad budou mít na naše občany, na naše hospodářství, na naše společenské vztahy a sociální oblast, tedy na celou ekonomiku. Pak teprve můžeme zodpovědně, ať už na úrovni vládní, nebo na úrovni sněmovní, o těchto věcech rozhodovat.

Čili já se pak v podrobné rozpravě k tomuto svému návrhu přihlásím. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Janu Zahradníkovi za jeho vystoupení. Nyní vystoupí pan poslanec Václav Klaus, připraví se Jan Skopeček. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Václav Klaus: Dobrý den, dámy a pánové. Já bych se také rád vyjádřil k této problematice za hnutí Trikolóra a také načetl usnesení, ke kterému se přihlásím v podrobné rozpravě.

Evropská unie ve velice těžkých dnech úderu koronaviru totálně selhala. To není nikterak naše stanovisko, to jste všichni viděli na vlastní oči, a dokonce i tady ta místní pátá kolona tady byla zticha jako oukropečci a ani nereagovali na to, když jsem to tady třeba kritizoval. Dneska už asi přiběhnou tady k mluvítku a budou mě umravňovat a opravovat. Ale Evropská unie se opravdu ukázala jako byrokratický moloch, který nedělal nic, všechno nechal na národních vládách, které se samy zoufale snažily situaci nějakým způsobem řešit.

Ovšem teď, hned jak trošku otrnulo, jak se zdravotní situace zlepšila, tak se přichází s novým plánem. A ten plán je jednoznačný. Je to více Evropy, menší pravomoci národních států, utužení nadnárodního státu Evropské unie, společné daně, společné ručení za dluhy. To je to, co přináší, a my za hnutí Trikolóra říkáme zásadní, zásadní ne.

O těch čtyřech druzích daní, co se chystají, jsem tady už mluvil minule. Já skutečně nechci, abychom ručili za dluhy Itálie, Španělska a dalších zemí. Není k tomu žádný důvod.

Za chvíli se vyjádřím tady k vládnoucímu hnutí, ale také bych se zeptal naší opozice. Já jsem zaznamenal, tedy já ne, říkal mi to můj syn, že Piráti, TOP 09, lidovci a STAN vyzývají vládu nebo nějakým usnesením, abychom to podpořili. Nezlobte se na mě, to je schizofrenie. Vy tady pomalu mlátíte hlavou o pultík, že vláda má 500 mld. sekeru a jak je to nehospodárné a jak musíme nevím jak se chovat, a kritizujete oprávněně paní ministryni Schillerovou, ale tady přicházíme s dluhem 750 mld. eur, což je matematicky například nekonečněkrát více, a to je v pořádku, to ještě budeme všichni podporovat. To přece není absolutně normální.

Abych byl spravedlivý, tato debata je samozřejmě o pozici ANO a pana premiéra. Protože nezlobte se na mě, na mě to dělá dojem, že vaší strategií je v Blesku to kritizovat, tady na mikrofon to pro voliče kritizovat, ale pak raději utéct ze sálu a nenechat to hlasovat, abyste zakryli to, že vláda s tím souhlasit bude. Čili já bych tuto vaši pozici rád vyjasnil. Protože vaše slovo má být ano, ano, nebo ne, ne. Buď jste eurohujerská strana, zavedete zelenou devastaci Evropy, toto donášíte českým občanům, nebo je hájíte. Ale není možné říkat, že je hájíte, a zároveň potichu činit opak, jak často činí vaši europoslanci.

Moje usnesení bude znít: "Poslanecká sněmovna ukládá vládě za prvé, aby vetovala návrh Evropské komise na vznik společných evropských daní, a za druhé, aby vetovala návrh Evropské komise na vznik společných dluhopisů." Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Vlastimil Válek s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Já jsem chtěl jenom velmi poděkovat vaším prostřednictvím panu poslanci Klausovi, protože bych nevěřil tomu, že se tady najde poslanec s takovou dávkou odvahy, aby navrhl, že zdravotnictví bude společná politika EU. To předtím se snad tady nestalo. Já mu za ten návrh velmi děkuji. A doufám, že to bude i návrh usnesení, že Poslanecká sněmovna, protože takhle jsem to pochopil, doporučuje, aby vláda prosazovala v EU, aby zdravotnictví byla jednotná politika EU. Já si osobně myslím, že je to správně. A plně v tomto souhlasím s hnutím Trikolóra a panem poslancem prostřednictvím pana předsedajícího. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Jan Skopeček v obecné rozpravě. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Skopeček: Děkuji za slovo. Budu se snažit být krátký, vystupoval už jsem včera večer. Nicméně ten žalostný počet poslanců při projednávání takto důležité věci mě motivuje k tomu, abych ještě jednou shrnul své hlavní argumenty.

Já si myslím, že toto je příklad, kdy vidíme znovu a znovu, že jakoukoli krizi využije EU k tomu, aby posílila své pravomoci a naopak oslabila pravomoci národních států. Nejinak je tomu právě v tomto návrhu.

Ten návrh není v žádném případě něco, co by mělo pomoci z krize zemím eurozóny z důvodu koronaviru. Tento balík je proto, aby umožnil další pokračování dluhového žití zejména jižní části eurozóny, které naráží na své limity. To, že nás v tomto paní předsedkyně Evropské komise von der Leyenová vodí trošku za nos, o tom svědčí i to, že podle nejrůznějších dat evropská ekonomika v příštích letech, a jsou to i data Evropské komise, se má vrátit po letošním poměrně silném propadu k růstu. Už příští rok očekává Evropská komise, já jsem tedy k tomu trošku skeptický, ale Evropská komise očekává v příštím roce kladný hospodářský růst. A přesto nám paní předsedkyně Evropské komise říká, že se musíme zadlužit obřím balíkem 750 mld. korun, respektive 500 mld., které si chce půjčit na finančních trzích na to, abychom bojovali s covidem. S covidem budeme bojovat následujících 30 let podle této předsedkyně, a bude to protikrizové opatření přesto, že její vlastní Evropská komise očekává v příštím roce kladný ekonomický růst.

Já si myslím, že když si tyto jednoduché teze, jednoduché věty, ověřitelné, dáme dohromady, tak nám musí vyjít jedno jediné. Tento balík nemá s tím covidem cokoli společného. Covid je v tomto smyslu využit k tomu, aby se uskutečnil další poměrně výrazný skok v evropské integraci, prohloubení integračního procesu. Myslím si, že to je skok, který je největší od dob Maastrichtské a Lisabonské smlouvy. Proč si to myslím? Je to z důvodu toho, že se v tomto návrhu nebo v těch návrzích, o kterých se hovoří, mluví o společné evropské dani, něčem, o co se eurofederalistické evropské elity snaží dlouhá desetiletí. Co zatím jednotlivé členské státy, nebo některé členské státy blokovaly, tak se má nyní jako důsledek koronaviru v uvozovkách najednou přijmout.

Stejně tak je překročením toho Rubikonu i společné ručení za dluhy eurozóny. Opakuje se tu vůči jižní části Eurozóny stejný scénář. Co dostalo tyto země do problému? Tyto země, jižní křídlo eurozóny, dostala do problému společná měna euro, která jim umožnila půjčovat si za poměrně výrazně nižší úrok, než který odpovídal jejich výkonnosti, jejich ekonomické výkonnosti a než který odpovídal zdraví jejich veřejných financí. Jenom společná měna jim umožnila půjčovat si za stejné úrokové sazby, jako si mohlo půjčovat Německo nebo ty lépe hospodařící země s daleko lepší produktivitou, s daleko lepším ekonomickým výkonem a s daleko lepším zdravím veřejných financí. To samozřejmě šlo realizovat nějakou dobu. Řecko si mohlo půjčovat tyto velmi levné peníze neodpovídající jejich výkonnosti, ale v jisté chvíli to narazilo. A my, místo abychom řešili podstatu toho problému, tak chceme vyrážet klín klínem a tomu předluženému jihu chceme nabídnout další dluhy za nižší úrokovou sazbu, než by odpovídala tomu, za co by si půjčovali sami na finančních trzích.

Když jsem říkal, že to nemá, že ten balík nemá nic společného s dopady koronavirové krize, protože ta má být překonána už ekonomicky v příštím roce, ale to zadlužení se plánuje na následujících 30 let, tak proč nám to vlastně EU vnucuje? Co je tím hlavním důvodem, proč si chce Evropská komise takto půjčovat? Nejsou to samozřejmě dopady koronaviru. Je to jedna jediná nebo jedna z velkých částí, proč se tak děje - samozřejmě financování Zelené dohody. Zelené náboženství v EU vládne už dlouhou dobu.

Někdo si mohl myslet, že ekonomické problémy způsobené koronavirem budou mezníkem, kdy se v EU zamyslíme nad tím, jestli skutečně všechny ty drastické regulace a omezení, které se Zelenou dohodou budou souviset, jestli není čas po tom ekonomickém nárazu způsobeném koronavirem je přehodnotit a ulehčit stagnujícím nebo klesajícím evropským ekonomikám. Opak se stal pravdou. Místo toho, aby došlo k rozvolnění těchto přísných regulací, tak se kladou stachanovsky stále větší a větší, přísnější a přísnější cíle, což bude dál srážet konkurenceschopnost celého evropského kontinentu, a nevyhne se to samozřejmě ani ČR, která díky své nebo kvůli své závislosti na automobilovém průmyslu bude poškozena rovněž, protože velká část těch regulací související s tím Green Dealem je samozřejmě mířena proti automobilovému průmyslu, což bude znamenat naše ekonomické oslabování a růst počtu nezaměstnaných lidí, kteří dneska pracují v automobilovém průmyslu.

Já už jsem tady říkal, že v podrobné rozpravě načtu jednotlivá usnesení, kterými chceme vybavit pana premiéra na ta jednání, dát jisté červené linie, za které bychom neměli jako ČR jít. Takový minimální soubor požadavků. Načtu je v podrobné rozpravě, prosím o jejich podporu. Není to nic proti vládě. Naopak je to snaha vybavit premiéra silným mandátem do vyjednávání v rámci EU tak, aby ten balík, ten konečný kompromis byl pro nás výhodný a abychom neodkývali dopředu jako nepochopitelně pro mě někteří kolegové z opozice, abychom dopředu neodkývali polotovar, o kterém dneska nikdo neví, jak ve finále skončí.

Dneska se ten polotovar vaří. Nám se tam některé ingredience nelíbí. To, co se nám tam nelíbí, jsou společné daně, společné sdílení dluhů. Nelíbí se nám samozřejmě ani ten mechanismus přerozdělování peněz, který je výhodnější diametrálně více třeba pro Slovensko, pro nás naopak. To se nám tam nelíbí, o tom vyjednávejme. Ale nemá jakýkoli smysl ten polotovar, který se teprve vaří, dneska odkývat. Myslím si, že to je nedůstojné poslanců, kteří mají hájit zájmy českých občanů, aby dávali takovýto bianko šek a dopředu kývali na všechno, co z Bruselu přichází.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Ondřej Benešík s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ondřej Benešík: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, vážená vládo, dámy a pánové, velmi stručně. KDU-ČSL se snaží uplatňovat princip subsidiarity a snažíme se ho pokud možno i promítat do naší evropské politiky. Ten princip je poměrně jednoduchý. Věci se mají řešit tam, kde je nejefektivnější to řešit. Některé věci je dobré řešit, nebo je efektivnější řešit na evropské úrovni, některé je efektivní řešit na národní úrovni a některé například na krajské nebo na obecní, asi to všichni známe. Takový malý příklad z našich luhů a hájů. Dálnice spravuje stát, je to logické, jsou to páteřní komunikace, centrální orgány, a okresky, silnice druhé a třetí třídy, naopak kraje, protože samozřejmě mají menší význam, to je princip subsidiarity v praxi. Mě trochu překvapuje, že se tady vlastně nepřímo volá po tom, abychom kompetence v oblasti zdravotnictví z té národní úrovně přenášeli na Evropskou unii. My jako KDU-ČSL jsme v tomto velmi, ale velmi obezřetní. Nemyslíme si, že by to bylo v pořádku, čili byli bychom rádi, můžeme tu diskusi vést, ale aby kompetence v oblasti zdravotnictví zůstaly na té národní úrovni, aby se nepřenášely dále.

A pokud jde o to, že se tady občas zmiňuje Evropská unie, Evropská unie nám řekla, Brusel nám řekl - my teď jednáme o pozici vlády České republiky, kterou na tom jednání bude zastupovat předseda vlády České republiky, který je zde přítomen. Takže ten Brusel, to jsme i my, máme tam svůj hlas a v zásadních věcech, konkrétně co se týče například i vlastních příjmů Evropské unie, předseda vlády České republiky má právo veta. My nemusíme absolutně nic přijímat a ve většině těch případů prostě můžeme odmítnout a zavetovat ty záležitosti, které se nám nelíbí.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Paní poslankyně Helena Langšádlová s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Děkuji za slovo. Já bych nejdříve chtěla reagovat prostřednictvím pana předsedajícího na pozici ke zdravotnictví. Nikdo si nemyslí, že se mají kompetence hromadně předávat na úroveň Evropské unie. Ale co se ukázalo v posledních měsících, tak to je to, že Evropská unie, jak všichni víme, stojí na volném pohybu osob, zboží, kapitálu a služeb. A volný pohyb osob, ale i zboží v podstatě koronakrizí byl úplně zastaven, a tím byla paralyzována vlastně celá Unie a pozastaveny tyto principy volného pohybu. A tak je naprosto jasné, že je namístě se bavit o koordinaci, o sdílení informací i v této úrovni, protože epidemiologická situace v jednotlivých členských státech de facto zastavila volný pohyb osob, ale i volný pohyb zboží. A tam si myslím, že je velký prostor, ale pravděpodobně i v rámci stávajících smluv, aby byla zlepšena koordinace, aby příště nedošlo k úplnému zablokování hranic pro osoby a služby. To je myslím velmi důležité.

A jinak, za mě, vím, že náš premiér může blokovat, ale já bych byla velice ráda, aby došlo ke konsenzu, protože v našem zájmu je, aby došlo co nejrychleji k ekonomickému oživení celé Evropské unie. A chtěla bych říct, že se mi líbí i ten návrh usnesení, který tady je předkládán, velmi souhlasím s tím, co tady zaznělo i včera, že se máme postavit velmi konstruktivně a co nejrychleji dojít k dohodě o oživení, protože každé prodlení vlastně bude i naší ztrátou.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Jan Skopeček, faktická poznámka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Skopeček: Děkuji pěkně. Já chci zareagovat na kolegu Benešíka, který říkal, že Brusel jsme my, že my tam budeme vyjednávat, že můžeme, když se nám to nebude líbit, leccos zavetovat nebo blokovat. Ale pak se ho chci zeptat, proč tedy včera - já jsem si mohl přečíst společný postoj některých opozičních stran včetně KDU-ČSL, která bez toho, že bychom věděli, co se nakonec v rámci toho vyjednávání podaří dojednat nebo vyjednat, tak dopředu premiérovi řekla ještě před dnešní debatou o té pozici, že máme s tím plánem na obnovu souhlasit a že máme akceptovat i některé věci, které jsou na první pohled pro nás třeba finančně nevýhodné. Tak vy včera vyzvete spolu s ostatními opozičními stranami, ať to přijmeme, bez ohledu na to, když nevíme, jak to bude vypadat, a dneska tady na plénu slyším, že můžeme něco blokovat. Tak co je tedy pravda? Máme blokovat něco? Já si myslím, že ano, pokud to bude pro Českou republiku nevýhodné, pokud tam třeba budou společné evropské daně, pokud budeme čistými plátci, respektive ten benefit pro nás nebude tak vysoký jako pro ostatní země, pokud tam bude společné sdílení. Ano, to si myslím, že pak to máme vetovat. Ale jak mám tedy číst vaše včerejší vyjádření, kdy dopředu říkáte, že se to má přijmout, to opravdu nechápu.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Benešík s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ondřej Benešík: Děkuji za slovo. KDU-ČSL rámcově podporuje toto jednání, podporuje filozofii, že pokud máme celoevropský problém, tak bude lepší ho řešit celoevropsky. Notabene když jsou ekonomiky propojené. My neříkáme, že máme přijmout jakoukoliv dohodu, cokoliv, co bude dojednáno, a myslím si, že pokud tam budou nepřekročitelné linie, tak premiér má to právo, má tu možnost to zavetovat a je to jeho rozhodnutí. Takže filozoficky my podporujeme jednání, podporujeme plán obnovy, to ale neznamená, že prostě máme pasivně přijmout všechno. Pan premiér tady včera řekl několik výhrad. Já jsem tady jasně řekl, že s celou řadou jeho výhrad se dá souhlasit a souhlasíme, s celou řadou výhrad nesouhlasíme a k celé řadě výhrad, které tady přednesl, se dá určitě diskutovat. Takže já si myslím, že toto se nevylučuje. Ale KDU-ČSL je rozhodně pro to, abychom hledali na celoevropský problém celoevropské řešení. Tím ale neříkáme, že prostě máme vzít úplně cokoliv, a proto jsem také zdůraznil, že Česká republika prostřednictvím svého zástupce, což je předseda vlády, má možnost nejenom vyjednávat, měnit, ale také blokovat a vetovat.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Budeme pokračovat dalšími faktickými poznámkami. Nejprve ale omluvy. Pan poslanec Václav Votava od 10.30 do konce jednacího dne z osobních důvodů, pan poslanec František Elfmark od 12 hodin do konce jednacího dne z rodinných důvodů.

Pan poslanec Lubomír Volný hlasuje s náhradní kartou číslo 2.

Na řadě je faktická poznámka paní poslankyně Heleny Langšádlové, připraví se páni poslanci Kopřiva, Skopeček s faktickými poznámkami. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Omlouvám se, ale ten postoj, ten přístup kolegy Skopečka, který tady byl přednesen, je opravdu velmi krátkozraký a takový hokynářský. Rozumím tomu dobře, že tedy všechny státy, které budou více přispívat nebo budou fifty fifty, by to měly vetovat? Protože když k tomu přistoupí tak, jak vy vyzýváte, tak ti, kteří tedy budou víc platit, by to měli vetovat, že je to nevýhodné. Takhle to přece vůbec není. V zájmu České republiky, ale i ostatních států je, aby se vzpamatovala celá Evropská unie. Ano, není jedno, na co to půjde. Má to jít do cílů, které opravdu povedou ke zvýšení hospodářského růstu, k zlepšení situace v zaměstnanosti. Je to příležitost i pro uplatnění nových technologií. Je tam mnoho příležitostí. Ale opravdu ten postoj, že vlastně jsou to kupecké počty - nejsou to kupecké počty, opravdu v zájmu České republiky je, aby se vzpamatovala ekonomika celé Evropské unie jako celku, protože když se tak nestane, budeme koukat jenom jako na ten náš rozpočet, tak Česká republika jako exportní země bude první země, která na to šeredně doplatí v zaměstnanosti, v hospodářském růstu. Opravdu je potřeba koukat nejenom krátce na ten budget, co my do toho dáme a co z toho budeme mít, ale na to, jestli se vzpamatuje celá Evropská unie, její ekonomika, ale také jestli Evropská unie a evropské země budou konkurenceschopné jako celek. To je podle mě podstatou toho, o čem se tady v tuhle chvíli bavíme. Myslím, že je velmi krátkozraký ten pohled, který tady byl přednesen. Ano, platí, že pan premiér určitě bude vyjednávat co nejlepší podmínky pro Českou republiku, to je určitě jeho role, ale přece to nejsou kupecké počty. Musíme se na to koukat přece v širších souvislostech.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec František Kopřiva, faktická poznámka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec František Kopřiva: Děkuji za slovo. Já bych navázal na tu bilanci, jak z toho nakonec vylezeme. Tak co se týče těch nových fondů, toho recovery plan, tak tam ještě záleží na spoustě faktorů, třeba kolik si vezmeme půjček a podobně a do jaké kondice se naše ekonomika dostane, a vycházíme z toho zhruba fifty fifty. Ale tedy já osobně bych ten plán podpořil, i kdybychom měli být čistí plátci, protože jak už jsem říkal včera, my jsme doteď brali peníze od čistých plátců. Česká republika za své členství v Evropské unii získala přes 800 mld. korun za patnáct let a platily nám to i ta Itálie a Španělsko. Takže teď v rámci té obnovy by měla být řada i na nás. Nicméně my z toho nevycházíme jako nějací velcí plátci, my přinejhorším budeme zhruba fifty fifty, nebo spíš ještě budeme příjemci. A ještě, jak už jsem zmiňoval včera, tak je to navíc u toho klasického víceletého finančního rámce, kde jsme pořád čistí příjemci, takže v tom celkovém objemu budeme pořád čistí příjemci i v dalším období.

A ještě co se týče těch daní, to mi přijde teď trochu zavádějící, protože to teď na stole není. V těch dokumentech a my teda máme jenom informační bod předsedy vlády, jeho pozice pro vyjednávání, ale budeme se tady ještě na příští schůzi nejspíš vyjadřovat k těm dokumentům konkrétním a tam ty nové evropské daně obsaženy nejsou. Ty jsou obsaženy jenom v náznaku, kde Komise navrhuje několik způsobů, jak se ta společná půjčka má splatit. Jeden ze způsobů je, že to zaplatí zase ti čistí plátci, o to méně bychom pak asi dostali na těch klasických fondech jako koheze a podobně, anebo je další možnost navrhovaná nebo zvažovaná, to jsou ty společné daně, ale to jsou spíš cla, a cla už teď Evropská unie vybírá. Koneckonců třeba ten carbon border adjustment tax, to je vlastně reflektování toho, že máme tlačit ostatní státy, aby také se blížily ke klimaticky neutrálním cílům, aby sem prostě nedovážely výrobky, které jsou vyrobené levně i díky tomu, že... (Předsedající: Váš čas vypršel.) ... nenastaví tak (nesrozumitelné.) standardy. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Jan Skopeček s faktickou poznámkou, připraví se pan poslanec Vojtěch Munzar. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Skopeček: Já bych chtěl zareagovat na kolegyni Langšádlovou prostřednictvím vás, pane předsedo. Jestli něco je krátkozrakého, tak je to vaše pozice, paní kolegyně, protože vy, aniž bychom dneska znali konečnou podobu té dohody, konečné parametry, nejenom co se týče toho, kolik dostaneme nebo nedostaneme, ale celé řady dalších věcí, jako jsou společné daně a společné ručení za dluhy, tak schvalovat to a vyzývat předsedu vlády dopředu, ještě než jsme o tom vůbec začali dneska mluvit, aby to schválil, bez ohledu na to, jak to bude vypadat, to je pro mě krátkozrakost. To je za prvé.

Za druhé, já jsem nikdy neříkal, že pro mě nejdůležitější parametr této dohody je ten přerozdělovací mechanismus. Dokonce jsem to i na výboru, kde jste byla, i tady včera jsem to zdůrazňoval, že bych považoval za obrovskou porážku, kdybychom v uvozovkách v rámci té konečné dohody získali nějaké peníze navíc a schválili za to právě třeba princip vzniku společných evropských daní nebo princip společného dluhu. Já radši budu získávat pro Českou republiku méně peněz, i když si myslím, že premiér musí hájit české zájmy a bojovat o více peněz do rozpočtu, ale daleko větším vítězstvím pro mě bude, když se podaří zabránit společným evropským daním a společnému ručení za dluhy členských zemí eurozóny.

A chci se zeptat, jestli vám krátkozraké nepřijde to, že zatímco při projednávání státního rozpočtu bojujete proti principu hospodařit s dluhy, že vám nevadí, že na evropské úrovni si teď Evropská unie půjčí více než 500 mld. eur, které bude začínat splácet s letitým odkladem, čili to budou splácet naše děti. Takže při projednávání rozpočtu vám dluhové financování vadí, dluhové financování na Evropské unii je v pořádku. To není krátkozrakost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Vojtěch Munzar, připraví se pan poslanec Kopřiva, poté paní poslankyně Langšádlová s faktickými poznámkami. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Ještě jednou dobrý den, kolegyně a kolegové. Já bych chtěl navázat na to, na tu diskusi, která tady probíhá, zejména na pana poslance Kopřivu. Já se skutečně obávám toho, že pod rouškou Plánu na podporu oživení Evropy tady máme plán na společné dluhopisy států Evropské unie a také plán na společné daně. Já se obávám, že tím chce Evropa překročit určitý Rubikon a udělat věci, které ještě před několika měsíci byly tabu, pod pláštíkem a výmluvou na uplynulou koronakrizi. Já si rozhodně nemyslím, že nás také nepoškozuje. Nás poškozuje ten model rozdělení finančních prostředků dle dlouhodobé nezaměstnanosti, protože pokud by to měla být reakce rozdělení prostředků na koronavirovou krizi, tak se tam nemůžou brát dlouhodobé ukazatele nezaměstnanosti z doby ekonomického růstu.

Já si myslím, že bychom tady měli opravdu myslet na to, že jsme český parlament, myslet na české národní a české ekonomické zájmy a podle toho jednat. A podle mého názoru a mého hlubokého přesvědčení společné evropské daně nejsou v zájmu naší země, naší ekonomiky. On ten už několikrát zmiňovaný New Green Deal bude sám o sobě znamenat obrovský tlak na soukromé finance, na veřejné finance a zároveň budeme muset platit dluhy za společné půjčky peněz, které mnohdy půjdou na opatření, která dále budou zvyšovat tlak na české soukromé a veřejné zdroje. Takže si myslím, že by si v tomhle měla vláda uvědomovat, pan premiér by měl tímto způsobem jednat, ať si můžu myslet o tom, že bohužel pozice českého premiéra v rámci... (Předsedající: Pane poslanče, čas vypršel.) Já to pak dořeknu.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Kopřiva s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec František Kopřiva: Děkuji, já jsem v předchozí faktické nestihl doříct ty daně, nebo spíš cla. Prostě odpůrci Evropské unie to podávají, jako že to je nějaký precedent, ale není to tak. Komise, jak už jsem řekl, teď to není na stole v tom návrhu obsažené, takže o tom nebudeme vůbec hlasovat, ale je to jedna z navržených možností, jak splatit ten dluh, aby se nezatížily státní rozpočty. A co se týče konkrétně, co to má být. Mají to být vlastní zdroje založené na systému obchodování s emisemi, ale to už existuje, takže teď Komise navrhuje jenom rozšíření na námořní a letecké odvětví, takže to zase souvisí s těmi klimatickými cíli, ale je to rozšíření něčeho, co už funguje. Potom teda má být zdanění firem, které čerpají velké výhody z jednotného trhu, ale zároveň jsou třeba umístěny v daňových rájích, typicky prostě digitální giganty, které prostě třeba u nás v Česku nedaní, a jediný, kdo je může zdanit, je celá Evropská unie společně. Takže tím, že třeba tuhle daň odmítáte prostřednictvím pana předsedajícího, tak podporujete daňové ráje uvnitř Evropské unie jednak a jednak ty giganty, aby prostě nic neplatily, a přitom my jim dáváme svoje osobní údaje, se kterými ony obchodují. Podle mě je legitimní je normálně zdanit, když fungují na internetu.

Další je ten mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích. To je de facto clo. Zase tím tlačíme ostatní mocnosti, Čínu, Spojené státy atd., aby sem nemohly dovážet výrobky vyrobené levně díky tomu, že prostě víc čoudí, když to řeknu lidově, a nakonec je to ještě pak konkrétně ta digitální daň. Jedna navržená daň by byla pro firmy, které těží z jednotného trhu celkově, a pak ještě pro ty digitální giganty. Takže to není nic nového. Ty první dvě, to je rozšíření něčeho, co už funguje, a prostě mně dává smysl zdanit velké korporace, které doteď jsou v daňových rájích v rámci EU.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Paní poslankyně Langšádlová s faktickou poznámkou. Máte slovo.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Děkuji za slovo. Já bych v reakci na to, co tady zaznělo ze strany pana kolegy Skopečka, chtěla zdůraznit, že my se teď nebavíme o konkrétních návrzích na příjmy Evropské unie. Jsou tady na stole nějaké možnosti a já bych chtěla říct, že pro nás je to přijatelné se bavit o těchto návrzích, protože jsou zkrátka daně - byla tady zmíněna digitální daň, kde by bylo o hodně vhodnější ji vybírat na úrovni Evropské unie. A jak tady kolega již říkal, je celá řada dalších možností, o kterých bychom se měli bavit, protože to dává smysl. A Evropská unie má společné příjmy a tím společným příjmem je výběr daní, resp. cel na vnější hranici, protože jsme bezcelní zónou. To je jenom posílení vlastně tohohle vlastního příjmu, který dneska již na úrovni Evropské unie a evropského rozpočtu existuje. Je legitimní i v souvislosti s touto krizí otevřít tu diskusi, aby byly konkrétní návrhy, jak posílit samotný rozpočet Evropské unie.

A navíc je potřeba hovořit o jedné věci, o které tady mluvíme velmi málo. My se tady pořád bavíme, kolik vlastně Česká republika dostane přímo z rozpočtu, nebo z plánu obnovy, ale strašně málo se na půdě Poslanecké sněmovny bavíme o tom, jak jsme schopni čerpat komunitární zdroje. To je vlastně ten balík peněz, který je dneska v Bruselu, o který jednotlivé členské státy soutěží, který je čím dál tím vyšší, a bavme se o tom, jestli dokážeme dobře využívat všechny tyto zdroje, jestli v té soutěži jsme úspěšní, jestli Česká republika dělá všechno pro to, abychom byli připraveni, abychom měli absorpční kapacitu i na tyto zdroje, které nejsou přímo přiděleny jednotlivým členským státům, ale o které budeme soutěžit. To je také velmi důležité. (Důrazně.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Paní poslankyně Balcarová je omluvena, takže se nezúčastní obecné rozpravy. Žádnou další přihlášku do obecné rozpravy nemám, nikdo se ani nehlásí, tedy obecnou rozpravu končím. Zájem o závěrečná slova? Nemá pan zpravodaj ani pan navrhovatel. Otevírám tedy podrobnou rozpravu. První přihlášený do podrobné rozpravy je pan poslanec František Kopřiva. (Poslanec Kopřiva diskutuje s předsedajícím mimo mikrofon.) Ne, první jste přihlášený vy, pane poslanče, pojďte k řečnickému pultu. Prosím. Pane poslanče, máte zájem vystoupit? Prosím, máte slovo.

 

Poslanec František Kopřiva: Děkuji za slovo. Já jsem původně chtěl vystoupit až po panu zpravodaji, protože mám některé protinávrhy. Proceduru ještě doladíme. Každopádně já tedy, jak už jsem zmínil včera -

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Jenom na vysvětlenou, zatím neprojednáváme proceduru, jsme v podrobné rozpravě, bude dost příležitostí vystoupit s protinávrhem.

 

Poslanec František Kopřiva: Jasné. Hned načtu usnesení, jen připomenu, že klub Pirátů ve spolupráci s KDU-ČSL, TOP 09 a STAN sestavil nějaké usnesení, které už jsem nastínil v obecné rozpravě. K některým z těch bodů se pan zpravodaj, a tedy i klub ANO připojuje. Ty tedy načtu, ty budou společné. Potom některé body pan zpravodaj převzal a načte je, ale my jako autoři trváme na té původní podobě, takže je načtu jako protinávrhy, a potom máme ještě nějaké návrhy navíc, ke kterým se pan zpravodaj nepřipojil. Takže abych to shrnul, máme nějaké tři množiny bodů. Jedny jsou tedy společné za kluby Pirátů, lidovců, TOP 09, STAN a ANO, ty jsou jednotné. Potom načtu protinávrhy k panu zpravodaji a potom body, které jsou navíc za zmíněné kluby, takže to jsou ty tři. (Hluk v sále!)

Já teď budu číst ty společné za kluby Pirátů, KDU-ČSL, TOP 09, STAN a ANO.

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky připomíná, že stabilizace evropského jednotného trhu je v bezprostředním ekonomickém i politickém zájmu České republiky.

Dále, vyzývá předsedu vlády, aby v rámci nástroje Next Generation EU v souladu se zájmy občanů České republiky prosazoval navýšení prostředků do politiky soudržnosti a do Fondu pro spravedlivou transformaci.

Vyzývá předsedu vlády, aby v souladu s rámcovou pozicí vlády prosazoval prodloužení období pro rozpočtové závazky, ideálně na celé sedmileté období.

Vyzývá předsedu vlády, aby v závěrečném hlasování v Evropské radě podpořil Plán na podporu oživení Evropy.

Vyzývá vládu, aby připravila vhodné podmínky pro snadné a spravedlivé čerpání evropských fondů.

A konečně technické. Pověřuje předsedu Poslanecké sněmovny, aby v souladu s jednacím řádem Poslanecké sněmovny postoupil toto usnesení vládě, předsedovi Senátu, předsedovi Evropského parlamentu, předsedovi Rady a předsedkyni Evropské komise.

Nyní tedy načtu návrhy, které jsou pouze za kluby Pirátů, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN.

První zní: Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky podporuje Plán na podporu oživení Evropy. - Tady je to bez klubu lidovců.

Vyzývá Komisi, aby nenavyšovala prostředky na společnou zemědělskou politiku, pokud nedojde k razantní změně dotačních schémat s důrazem na udržitelné hospodaření v krajině a naplnění klimatických cílů.

Děkuji. A pak se ještě přihlásím jednou a načtu ty protinávrhy.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Ano. Nyní vystoupí pan poslanec Václav Klaus. Připraví se pan poslanec Jan Skopeček. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Václav Klaus: Dobrý den. Já jen v podrobné rozpravě zopakuji návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky ukládá vládě, aby za prvé vetovala návrh Evropské komise na vznik společných evropských daní a za druhé vetovala návrh Evropské komise na vznik společných dluhopisů."

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Jan Skopeček v podrobné rozpravě. Připraví se pan poslanec Jan Zahradník. Prosím, máte slovo. (Velmi špatná slyšitelnost v sále!)

 

Poslanec Jan Skopeček: Děkuji. Také zopakuji usnesení, které jsem včera ve svém projevu naznačil.

Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR ukládá předsedovi vlády České republiky Andreji Babišovi, aby při vyjednávání o takzvaném Plánu obnovy respektoval následující podmínky České republiky:

1. zabránit vzniku celoevropských daní, respektive vlastních autonomních příjmů EU;

2. zabránit zavedení trvalého společného ručení členských států za dluhy EU;

3. při vyjednávání kompromisu ohledně takzvaného plánu obnovy prosadit zařazení jádra mezi čisté zdroje energie;

4. změnit princip přerozdělování finančních prostředků podle údaje o nezaměstnanosti na parametr zohledňující skutečné důsledky koronavirové krize.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Jan Zahradník, poslední přihlášený do podrobné rozpravy. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Zahradník: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, já se jenom stručně přihlásím k návrhu, který jsem před chvílí v obecné rozpravě načetl a který jsem také v obecné rozpravě zdůvodnil. Je k dispozici u zpravodaje. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan zpravodaj, pan poslanec Adam Kalous, ještě v podrobné rozpravě. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Adam Kalous: Děkuji, pane předsedající. Já bych se také chtěl přihlásit ke svým návrhům na usnesení, které jsem tady přednesl v obecné rozpravě, o kterých potom budeme hlasovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Ano, děkuji. Hlásí se ještě někdo do podrobné rozpravy? Do podrobné rozpravy se hlásí pan poslanec Kopřiva. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec František Kopřiva: Já teď načtu protinávrhy proti návrhům pana zpravodaje. Většinou jde o to, že je tam jenom rozdíl, že tam chybí nějaká slova. Původně námi navržená verze je podle nás obecnější a tou verzí pana zpravodaje si zbytečně zavíráme některé možnosti, některá dvířka. Takže my je sice podpoříme, minimálně některé z nich, ale navrhujeme tu původní obecnější variantu, která dá více manévrovacího prostoru panu premiérovi.

Já teď nevím, jak to čísloval pan zpravodaj v obecné rozpravě. Nicméně k jeho prvnímu návrhu máme protinávrh, že Poslanecká sněmovna podporuje směřování evropských fondů primárně do vzdělávání, inovací a zvýšení konkurenceschopnosti České republiky.

Ke druhému. Poslanecká sněmovna považuje za nezbytné, aby investice probíhaly v souladu s principy obsaženými v Zelené dohodě pro Evropu.

Ke třetímu. Vyzývá Komisi, aby kromě podmíněnosti grantů a půjček brala v potaz i stav právního státu a důsledně kontrolovala čerpání fondů členskými státy. (V sále je silný hluk a neklid.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Hlásí se ještě někdo do podrobné rozpravy? Ne, podrobnou rozpravu končím. Zájem o závěrečná slova není, tak požádám pana zpravodaje, aby nás seznamoval s jednotlivými návrhy usnesení. Budeme o nich hlasovat a musíme se vyrovnat i s těmi protinávrhy. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Adam Kalous: Děkuji, pane předsedající. Já si vás dovolím provést hlasováním. On to už tady nějakým způsobem vysvětlil pan kolega Kopřiva. Jako první navrhnu hlasovat o usnesení, které zní: "Poslanecká sněmovna podporuje pozici vlády k Plánu na podporu oživení Evropy." Ještě připomínám, že budeme hlasovat o každém usnesení zvlášť. (Hlasy mimo mikrofon.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Jenom abychom se nedostali do situace, kdy bude zpochybňován náš postup, připomínám, že bychom měli postupovat tak, že budeme hlasovat o jednotlivých návrzích v pořadí, v jakém byly předneseny. A měli bychom také nejprve hlasovat o protinávrhu a pak o tom znění. Prosil bych vás, pane zpravodaji, abyste takto řídil toto naše hlasování, protože jedině tak zabráníme tomu, abychom se dostali do nějakých problémů s jednacím řádem. (Zpravodaj: Dobře.)

Slyším tady žádost o odhlášení. Provedu to teď. Všechny jsem vás odhlásil, prosím, abyste se mezitím přihlásili svými identifikačními kartami. Pane zpravodaji, prosím.

 

Poslanec Adam Kalous: Dobře. V souladu s jednacím řádem nejdříve přednesu protinávrh, jak byl přednesen, a je to protinávrh pana kolegy Kopřivy: "Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky podporuje Plán na podporu oživení Evropy."

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: To je návrh, o kterém teď budeme hlasovat? (Zpravodaj souhlasí.) Dobře.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 35, přihlášeno 145 poslanců, pro 46, proti 19. Návrh nebyl přijat. Můžeme pokračovat.

 

Poslanec Adam Kalous: Nyní budeme tedy hlasovat o původním návrhu na usnesení, které zní: "Poslanecká sněmovna podporuje pozici vlády k Plánu na podporu oživení Evropy."

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 36, přihlášeno 146 poslanců, pro 85 (na tabuli 86), proti 16. Návrh byl přijat.

 

Poslanec Adam Kalous: Nyní budeme hlasovat o usnesení, na kterém byl konsenzus, tzn. budeme hlasovat o usnesení, které zní: "Poslanecká sněmovna připomíná, že stabilizace evropského jednotného trhu je v bezprostředním ekonomickém i politickém zájmu České republiky."

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 37, přihlášeno 147 poslanců, pro 123, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Poslanec Adam Kalous: Nyní budeme hlasovat o protinávrhu, který načetl pan poslanec Kopřiva, a návrh na usnesení zní: "Poslanecká sněmovna podporuje směrování evropských fondů primárně do vzdělávání, inovací a zvýšení konkurenceschopnosti České republiky."

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 38, přihlášeno 148 poslanců, pro 57, proti 1. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Adam Kalous: Tak a nyní budeme hlasovat o původním návrhu na usnesení: "Poslanecká sněmovna podporuje směrování evropských fondů primárně do vzdělávání, inovací, infrastruktury a zvýšení konkurenceschopnosti České republiky prostřednictvím konvergence."

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 39, přihlášeno 148 poslanců, pro 114, proti 1. Návrh byl přijat.

 

Poslanec Adam Kalous: Další protinávrh pana kolegy Kopřivy: "Poslanecká sněmovna považuje za nezbytné, aby investice probíhaly v souladu s principy obsaženými v Zelené dohodě pro Evropu."

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 40, přihlášeno 145 poslanců, pro 29, proti 68. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Adam Kalous: Nyní budeme hlasovat o původním návrhu na usnesení: "Poslanecká sněmovna považuje za nezbytné, aby investice podporovaly zelenou a digitální transformaci a zlepšovaly infrastrukturní propojení Evropské unie."

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 41, přihlášeno 148 poslanců, pro 95, proti 29. Návrh byl přijat.

 

Poslanec Adam Kalous: Ano. Na dalším usnesení byl konsenzus. To znamená, budeme hlasovat o usnesení: "Poslanecká sněmovna vyzývá předsedu vlády, aby v rámci nástroje Next Generation EU v souladu se zájmy České republiky prosazoval navýšení prostředků do politiky soudržnosti a do Fondu pro spravedlivou transformaci."

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 42, přihlášeno 148 poslanců, pro 120, proti 1. Návrh byl přijat.

 

Poslanec Adam Kalous: Další usnesení, o kterém budeme hlasovat a na kterém je konsenzus: "Poslanecká sněmovna vyzývá předsedu vlády, aby v souladu s rámcovou pozicí vlády prosazoval prodloužení období pro rozpočtové závazky, ideálně na celé sedmileté období."

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 43, přihlášeno 148 poslanců, pro 108, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Poslanec Adam Kalous: Další usnesení, o kterém budeme hlasovat a na kterém je konsenzus: "Poslanecká sněmovna vyzývá předsedu vlády, aby v závěrečném hlasování v Evropské radě podpořil Plán na podporu oživení Evropy a jeho financování."

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 44, přihlášeno 148 poslanců, pro 107, proti 21. Návrh byl přijat. Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Adam Kalous: Dalším usnesením, o kterém budeme hlasovat, je: "Poslanecká sněmovna vyzývá vládu, aby připravila vhodné podmínky pro snadné a spravedlivé čerpání evropských fondů."

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 45, přihlášeno 148 poslanců, pro 128, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Poslanec Adam Kalous: Další usnesení, ke kterému je protinávrh pana poslance Kopřivy a o kterém tedy budeme hlasovat, je: "Poslanecká sněmovna vyzývá Komisi, aby kromě podmíněnosti grantů a půjček brala v potaz i stav právního státu a důsledně kontrolovala čerpání fondů členskými státy."

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 46, přihlášeno 150 poslanců, pro 31, proti 17. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Adam Kalous: A nyní tedy původní znění návrhu na usnesení: "Poslanecká sněmovna vyzývá Komisi, aby kromě podmíněnosti grantů a půjček brala v potaz i stav právního státu a důsledně kontrolovala, že čerpání fondů bude v souladu s právním řádem členských států.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 47, přihlášeno 151 poslanců, pro 99, nakonec pro 100, proti 10. Návrh byl přijat.

 

Poslanec Adam Kalous: Nyní budeme hlasovat pouze o usnesení, které tady navrhl pan kolega Kopřiva, ve znění: "Poslanecká sněmovna vyzývá Komisi, aby nenavyšovala prostředky na společnou zemědělskou politiku, pokud nedojde k razantní změně dotačních schémat s důrazem na udržitelné hospodaření v krajině a naplnění klimatických cílů."

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 48, přihlášeno 151 poslanců (na tabuli svítí 150), pro 35, proti 23. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Adam Kalous: Nyní se dostáváme k návrhům na usnesení pana kolegy poslance Skopečka, o kterých budeme hlasovat zvlášť.

První návrh na usnesení zní: "Poslanecká sněmovna ukládá předsedovi vlády, aby při vyjednávání o tzv. plánu obnovy respektoval následující podmínky České republiky: za prvé, zabránit vzniku celoevropských daní resp. vlastních autonomních příjmů Evropské unie."

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 49, přihlášeno 151 poslanců, pro 41, proti 22. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Adam Kalous: Další usnesení pana kolegy Skopečka: "Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky ukládá předsedovi vlády, aby při vyjednávání o tzv. plánu obnovy respektoval následující podmínky České republiky, a to zabránit zavedení trvalého společného ručení členských států za dluhy Evropské unie."

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 50, přihlášeno 149 poslanců, pro 44, proti 2. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Adam Kalous: Dalším usnesením je návrh na usnesení, který zní: "Poslanecká sněmovna ukládá předsedovi vlády, aby při vyjednávání o tzv. plánu obnovy při vyjednávání kompromisu prosadil zařazení jádra mezi čisté zdroje energie."

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 51, přihlášeno 149 poslanců, pro 93, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Poslanec Adam Kalous: Posledním návrhem na usnesení pana kolegy Skopečka je usnesení: "Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky ukládá předsedovi vlády, aby při vyjednávání o tzv. plánu obnovy respektoval následující podmínky České republiky, a to změnit princip přerozdělování finančních prostředků podle údaje o nezaměstnanosti na parametr zohledňující skutečné důsledky koronavirové krize."

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 52, přihlášeno 150 poslanců, pro 120, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Poslanec Adam Kalous: Nyní se dostáváme k návrhům na usnesení pana poslance Václava Klause, o kterých budeme hlasovat.

Takže návrh prvního usnesení zní: "Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky ukládá vládě České republiky, aby vetovala návrh Evropské komise na vznik společných evropských daní a vetovala návrh Evropské komise na vznik společných dluhopisů."

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 53, přihlášeno 151 poslanců, pro 42, proti 40. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Adam Kalous: Děkuji. A posledním navrženým usnesením je usnesení pana kolegy Zahradníka, a to ve znění: "Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky v souvislosti s řešením ekonomických následků koronavirové krize vyzývá vládu, aby vypracovala studie dopadů navrhovaných opatření na úrovni Evropské unie, zejména návrh vycházející ze Zelené dohody pro Evropu, na jednotlivé sektory české ekonomiky předtím, než dojde k závěrečnému schvalování těchto opatření."

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 54, přihlášeno 150 poslanců, pro 126, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Poslanec Adam Kalous: Poslední usnesení, o kterém budeme hlasovat: "Poslanecká sněmovna pověřuje předsedu Poslanecké sněmovny, aby v souladu s jednacím řádem Poslanecké sněmovny postoupil toto usnesení vládě, předsedovi Senátu, předsedovi Evropského parlamentu, předsedovi Rady a předsedkyni Evropské komise."

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 55, přihlášeno 148 poslanců, pro 128, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Poslanec Adam Kalous: Tímto jsme vyčerpali veškerá hlasování.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji panu zpravodaji, děkuji panu navrhovateli. Tím jsme také vyčerpali program této schůze. Schůzi končím. Přeji vám příjemné léto.

 

(Schůze skončila v 11.57 hodin.)

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:48.