(15.50 hodin)
(pokračuje Ferjenčík)
Prosazujeme posílení transparentnosti nakládání s vládní rozpočtovou rezervou. Myslíme si, že ta velká rozpočtová opatření je namístě zveřejňovat dopředu.
A plně podporujeme návrh kolegů od Starostů, aby analogicky příspěvek, jako dostaly obce, dostaly i kraje, protože pokud kraje dostanou více peněz, tak bude prostor pro investice na lokální úrovni. Myslíme si, že stát nemá patent na rozum a že je lepší rozptýlit investice víc do šířky, víc do regionů a že kraje a obce mohou také přispět svou investiční aktivitou k tomu, aby ten propad nebyl tak hluboký, a nevidíme důvod, aby to všechno dělala centrální vláda.
Vzhledem k tomu, že vláda se tyto změny akceptovat nechystá, tak my se zase nechystáme tento rozpočet podpořit. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí s přednostním právem předseda ODS - ano, máme tady jednu faktickou poznámku, paní ministryně Schillerová na dvě minuty a potom místopředseda Sněmovny Petr Fiala. Prosím.
Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji, pane místopředsedo, budu rychlá. Já jsem se rozhodla, že budu reagovat radši takto hned, nebo to zapomenu nakonec. Já si prostě myslím, že to je, a nechci útočit, já prostě chci být maximálně věcná, že ta úspora na provozních nákladech je v tuto chvíli skutečně rétorická figura. Je to, já vám řeknu teď: Kdo si myslíte, že vyplácí ty Antiviry, kdo vyplácí kompenzační bonusy? Kdo procesuje COVIDy? Ona nakonec ta jednička, dvojka, zkuste se podívat, nakonec nedopadla tak špatně. Na dvojce je vyplaceno 13 mld., trojka, to teď analyzujeme, budu mít tento týden videocall se šéfy největších bank, aby mi vysvětlili, jak to pokračuje, a řekli mi ty důvody. Takže tito lidé teď, kteří jsou přetíženi, já vím, že nemáte rádi Finanční správu, řešíme to často na rozpočtovém výboru, ale ti lidé nad rámec svých běžných povinností procesovali třeba kompenzační bonus. Vyplatili 750 tis. čestných prohlášení asi za 20 mld. někdy ke konci minulého týdne. A samozřejmě vedle toho vrátili přeplatky na dani z příjmu atd. Takže ono zase je potřeba, nebo krajské hygienické stanice - máme tam třeba snížit? Teď, v nejhlubší recesi? To přece ne!
To, co říkáte, IT řešení, promiňte PR, já jsem třeba prosadila, iniciovala jednotnou podobu státní správy, aby se vynakládaly - protože každý resort, když se podíváte, tak má jinou hlavičku, jinak to prostě používá. Já chci dělat systémové kroky a ne kroky prvoplánové, které v podstatě realizujeme v okamžiku nejhlubší hospodářské recese. A ono se šetří. Šetří se na služebních cestách, lidé byli na home office, tam jsou určité úspory. Ale nebudou to desítky miliard. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní ještě jedna faktická poznámka. Je to pan poslanec Mikuláš Ferjenčík. A připraví se místopředseda Sněmovny Petr Fiala. Tak prosím.
Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající, já jenom velmi stručně zareaguji na paní ministryni. Mně skutečně nepřijde fér předstírat, že ti lidé, co sedí na přepážkách a vyplácejí kompenzační bonus nebo zajišťují trasování lidí, jsou ti lidé, co navrhují změny rozpočtu a dělají ty velké provozní úspory. Skutečně to je potřeba, aby vyšlo od ministrů, od náměstků, a je potřeba skutečně se pokusit aspoň nějaké úspory na provozu udělat. Prostě já s vámi principiálně nesouhlasím, že v situaci, kdy je 500 mld. schodek, tak stát řekne, že šetřit není potřeba. Já se s tímhle prostě nemůžu ztotožnit.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Jednu větu na faktickou, prosím, paní ministryně.
Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Já souhlasím, že je potřeba šetřit, a dělala jsem to v rozpočtu na rok 2019, dělala jsem to v rozpočtu na rok 2020, budu to dělat v rozpočtu na rok 2021. Už jsem jasný signál vydala. Ale nebudu to dělat v okamžiku nejhlubší hospodářské recese. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí místopředseda Sněmovny Petr Fiala a připraví se pan poslanec Jan Hrnčíř s přednostním právem. Tak prosím.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, já jsem k této úpravě rozpočtu vystupoval jak v prvním, tak ve druhém čtení. Pokládám to, co tady budeme schvalovat, za mimořádně závažné s velkými dopady na občany. A dnes se pokusím se na to, co nám tady nachystala vláda, podívat ještě trošku z jiného úhlu. Protože my jsme v poslední době, v posledních dnech a týdnech, jako občané České republiky konfrontováni s několika nepříznivými zprávami a většina těch zpráv vlastně souvisí s tím, čím se tady dnes zabýváme, jednáme, tedy s návrhy na změnu státního rozpočtu. A všechny tyto zprávy by se daly shrnout do konstatování, že se rozpadá obraz o úspěšném řízení ekonomiky v České republice, který tady vytvářela vláda. Že vlastně ve chvíli, kdy jsme se ocitli, kdy jsme opustili klidné vody, dostali jsme se do bouřky, tak se ukazuje, že ta loď, do které nás vláda posadila, je děravá, teče do ní. Ale co horšího, zdá se, že ani nemá kormidlo nebo nemá kapitána, který by udával směr.
Co mám na mysli? Mám na mysli tyto tři zprávy. Ta první zpráva se týká toho astronomického nezdůvodněného dluhu, o kterém tady mluvíme. A jenom připomenu, že nejenom opozice, ale i řada ekonomů, většina ekonomů, považuje tento dluh - ne deficit - za nadměrný a neopodstatněný. A všichni si to dovedeme představit, co to znamená. Nebo nedovedeme, ale můžeme si to představit, co to znamená. Znamená to, že vláda chce zadlužit průměrnou čtyřčlennou rodinu 200 tisíci korunami, a když se podíváme na to, co vláda prognózuje nebo co za informace přicházejí z vlády, pokud jde o odhad příštího roku, tak ten dluh za letošní a příští rok u čtyřčlenné rodiny by byl nějakých 320 tis. korun. A to jsou peníze, které bude nutno splatit, a bude nutno splatit i s úroky. To samo o sobě je opravdu velký problém.
Ale téměř ekonomický zločin, já to tak nazývám, ekonomický zločin, je fakt, že vláda nám nedokáže zdůvodnit, jak s tímto obrovským zadlužením občanů vlastně naloží. A slyšeli jsme to tady znovu dnes i od pana premiéra. To zdůvodnění vlastně není, neexistují žádné ekonomické analýzy, kam ty peníze půjdou, jestli se vůbec všechny vyčerpají, co s nimi bude, jaký to bude mít vlastně dopad na ekonomiku, to se tady prostě nedovíme. A fakt je, že v těch dobrých časech vláda promarnila ekonomický růst, neinvestovala, spoustu peněz sebrala spotřeba. To říká i Nejvyšší kontrolní úřad, jeho zpráva. Vláda podporovala, přikrmovala drahý, neefektivní stát. Počet státních zaměstnanců roste. Rostou výdaje na spotřebu státu. Ne na spotřebu občanů - na provoz státu. A tak asi jediné, s čím se dalo ještě chlubit, bylo zadlužení vůči HDP. A to taky pan premiér udělal, když to tady připomínal. Ale nyní chce vláda zlikvidovat a v podstatě nenávratně i tuto výhodu a výměnou za to nenabízí absolutně nic. Nebo aspoň nám není schopna říct, co to je za plán, jak to ekonomice pomůže, co se stane.
To je první zpráva. Ta zpráva dobrá není.
Druhá zpráva, ta k nám dorazila v těchto dnech, a to jsou prognózy vývoje české ekonomiky, nebo propadu české ekonomiky, za tento rok. A můžete si vybrat, jestli je to téměř 10 % podle OECD, nebo to bude 8 % podle odhadu Evropské komise. Ale to, co je na tom důležité a co vlastně mají obě ty informace bez ohledu na to, jestli je to 8 %, nebo 10 %, co obě ty informace mají společného, je to, že budeme patřit k horší polovině Evropy. Budeme patřit k horší polovině Evropy. Takže žádný premiant, žádné "opět jsme nejlepší!", jak tady opakovaně slyšíme. Naopak, nám se prognózuje v jedné i druhé prognóze to, že budeme patřit do horší poloviny Evropy. A tyto prognózy nepochybně přicházejí v čase, kdy jak OECD, tak Evropská komise mohly zahrnout a určitě zahrnuly i do svých prognóz to, jak se k pandemii a ekonomickým důsledkům postavila česká vláda. Ale ta prognóza dobrá není a musíme se tím zabývat v době, kdy přemýšlíme o tak obrovském zadlužení českých občanů. ***